Podzim 2017

V průběhu podzimu stále probíhala sklizeň zeleniny. Hlavně cuket a dýní jsme sklidili hodně. Začátkem září jsme ale měli první mráz, který zlikvidoval rajčata, okurky a papriky. Stačil jeden den a byl konec, pak zase mráz dlouho nebyl. Brukve, saláty a špenát ale dále v pohodě jeli. Sklidili jsme taky poslední brambory. U dýní mráz spíš poškodil listy a stonky, samotné plody ale vypadali celkem v pohodě. Sklidili jsme je a umístili do kůlny. Nechali jsme je tam ale příliš dlouho, protože pak další mrazy co přišli, je poškodily a už nešli dost dobře uskladnit na zimu. Celkem rychle se kazily. V kůlně visel i česnek, který jsme plánovali vysadit ve vhodnou dobu na nově připravené záhony.

Na podzim jsem zase začal s přesouváním slámy a hnoje z jednoho záhonu na druhý, podle toho, jak jsem naplánoval rotaci na rok 2018. Takže zase kolečko, vidle a někdy i lopata. Celkem mě to po čase zase bavilo. Něco přišlo i na kompost, který se mezitím rozrostl na tři kóje.

Později na podzim nám místní dovezli listí, které shrabali vedle ve vesnici. Já přijmu každý organický materiál, chemicky neznečištěný, takže jsem to rád přijal. Později jsme sice zjistili, že je to kromě listí i hodně větví a nějaký ten nezbytný bordel. Dalo se to ale použít.

Na podzim jsme taky nahrazovali stromy, které v průběhu roku uhynuly. Jednalo se o jednu třešeň, jednu višeň a jednu asijskou hrušeň. Třešeň „Karešova“, u které nejdřív umrzli květy, a pak asi uschla, jsme nahradili odrůdou „Rivan“. Měla by být taky dobrý opylovač pro odrůdu „Kaštánka“ a v našich podmínkách by se ji mělo dařit lépe, tak uvidíme. Jako novou odrůdu višně za uschlou „Újfehértoi fürtös“ jsem vybrat višeň „Favorit“. Odrůdu uhynulé asijské hrušně „Hosui“ nahradila nová odrůda v nabídce „Early Shu“. Uvidíme na jaře a v průběhu roku 2018, jak se stromkům povede.

Slivoně jsem v první vlně (konec roku 2016) nevysazoval, protože v pásu dřevin kolem jedné hrany pozemku bylo celkem dost původních slivoní a celkem nám chutnali. Říkal jsem si, že když tam ty švestky máme, tak nemusím s vysazováním dalších moc pospíchat. Koncem roku 2017 jsem už ale neodolal, zakoupil a vysadil 4 stromky. Jednalo se o dvě slivoně, odrůdy „JOJO“ a „Čačanská rodná“ a taky dvě renklódy, odrůdy „Ontario“ a „Oulinská“.

Konečně jsem se taky rozhodl vysadit malé bobulovité ovoce, tedy rybízy, angrešty, maliny, ostružiny, muchovníky a arónie. Pro začátek ale v nějakém rozumném počtu, s tím, že ty co se osvědčí, si pak namnožíme a vysadíme na další místa na zahradě. S menším počtem jsem se také rozhodl pro kvalitnější výsadbu. Koupil jsem kompost a do každé vykopané jámy jsem přidal trochu kompostu a taky zeminu z jámy jsem promíchal s kompostem. Doufám, že to keříkům pomůže v lepším startu. Mimochodem, ty nové stromy jsem vysadil stejným způsobem.

Po pečlivém studiu a výběru jsem nakonec zvolil tyto odrůdy:

Černý rybíz „Titania“ a „Noiroma“

Červený rybíz „Rovada“ a „Kozolupský“

Bílý rybíz „Dominika“ a „Primus“

Angrešty „Hinnonmaki Green“, „Hinnonmaki Red“, „Nesluchowski“ a „Jostu“ (Josta je kříženec rybíze a angreštu)

Ostružiny „Navaho Big and Early“ a „Čačanská beztrnná“

Maliny 2x jedno plodící červený „Tulamagic“, 2x vícekrát plodící červený „Polka“ a 2x žlutý vícekrát plodící „Everest Gold“

Rybízy, angrešty a jostu jsem dal do řady s již dříve vysazenými zimolezy kamčatskými. Pro maliny a ostružiny jsem udělal zvláštní záhon vedle těch zeleninových, kde jsem udělal i opěrnou konstrukci. Z dálky to vypadá jako řada křížů, protože keříky jsou malé a je vidět jenom konstrukci. Taky to soused patřičně okomentoval. Když keříky povyrostou (doufám), tak to bude něco jiného.

Maliny i ostružiny jsem zvolil vzpřímeného růstu a chci je pak vyvazovat do tvaru písmena V. jednoroční výhony se vždy vyvážou na boky, tak že vytvoří to V. Ve středě budou růst nové výhony. Ty odplozené se pak ustřihnout a vyvážou se zase nové, které vyrostli ve středě. Viděl jsem tento způsob v jednom videu na youtube, zalíbilo se mi to, tak to chci zkusit. Uvidíme, jak se to osvědčí.

Muchovníky a arónie jsem koupil v lesní školce, co se projevilo hlavně na příznivější ceně. Jednalo se o 4 kusy muchovníků a 4 kusy arónie. Jeden muchovník byl roubovaný Muchovník olšolistý, odrůda „Smoky“, za asi 120 Kč, zbylé tři obyčejný Muchovník Lamarckův po 30 Kč kus. Z arónii byl taky jeden kus roubovaný, odrůda „Hugin“, cena kolem 100 Kč a zbylé tři obyčejné arónie po 30 Kč. Muchovník „Smoky“ jsem vysadil do řady s jiným drobným bobulovitým ovocem (zimolezy kamčatské, rybíz, angrešt), arónii „Hugin“ zase mezi ovocné stromy, někde mezi jednu z třešní a moruši. Byla to trochu taková improvizace. Obyčejné muchovníky a arónie jsem použil jako náhradu za uschlé keříky do živého plotu. Měli by být celkem odolné, a když se osvědčí, tak jejich počet asi zvýším a trochu tak zahustím živý plot.

Když už jsem byl v lesní školce, tak jsem koupil i tři čimišníky. Napadlo mě, že je vysadím mezi ovocné stromy do toho nejsuššího koutku zahrady, kde by mohli trochu pomoct se zlepšením podmínek. Měli by vázat vzdušní dusík a dávat ho pak do půdy a taky listová hmota čimišníku (po opadu) by mohla trochu přispět k zlepšení úrodnosti půdy. Předpokládám, že když zlepším úrodnost půdy a zvýším množství organické hmoty v půdě, tak se zlepší i vodní režim na daném místě. Tolik teorie. Uvidíme za pár let, jak to dopadne v praxi.

Manželka se konečně dočkala i jahod. Původně jsem chtěl udělat dva záhony s jahodami, ale protože jsem zase nesehnal sazenice, jak jsem chtěl, tak jsem už raději nedělal kompromisy a udělal jenom jeden. Nákup sazenic jsem naplánoval v Jahodárně Vraňany, relativně nedaleko od Prahy. Zvažoval jsem mezi odrůdami Korona (univerzální), Karmen (hlavně přímý konzum) a Rumba (nová kvalitní odrůda). Výběr byl nakonec jednoduchý, protože měli jenom odrůdu Korona. Koupil jsem 40 sazenic a osázeli jsme jeden záhon. Další možná udělíme později.

I na podzim jsme zpracovávali hodně úrody a skříně v bytě se začali hezky plnit. Najednou jsme si nebyli jisti, že ty tři skříně budou do budoucna stačit. Je to ale příjemná starost. Určitě se nebudu stěžovat, že máme moc jídla. Ono to ani ve skutečnosti až tak moc není, jenom to tak vypadá. Klasickou spíž nemáme a když chcete v malém panelákovém bytě uskladnit úrodu na celou zimu, tak to nějaké místo zabere.

Sezónu jsme ukončili tím, že jsme vysadili česnek. Už to nebylo do sněhu jako před rokem, ale bylo to právě včas, protože další týden už mrzlo.

Po vysazení česneku jsem na záhony (celkově 2) navozil několik koleček listí a hezky to zamulčoval. Chci nechávat co nejméně půdy bez zakrytí. Tady je to navíc organický materiál, tak doufám, že to současně poslouží i jako výživa pro česnek.

Pak už zbývalo se jenom těšit na další sezónu, kdy zase budeme moci vyrazit na zahradu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *