Rok čtvrtý – 14. týden: Přesazujeme a sejeme ve velkém

14. týden

Po delší době nám konečně vyšel plán i počasí a na zahradu jsme vyrazili „řádně“ v sobotu. Hlavním cílem bylo pokračovat ve výsevech další jarní zeleniny, konkrétně hrášku, cibule, salátů, špenátu a mangoldu. Pro hrášek jsem původně naplánoval tři záhony a tři záhony jsem taky připravil k výsevu. V průběhu přípravy záhonů jsem ale přemýšlel o tom, že pro hrášek asi budou stačit jenom dva záhony a ten třetí věnuji kedlubnám a ještě něčemu jinému (možná pórek). Na stejném záhonu jsme sice měli kombinaci kedluben a pórku v minulém roce, ale to až tak nevadí. Přehodím pořadí a na půlku záhonu kde byly kedlubny dám pórek a opačně. To budeme řešit ale možná příští týden, nebo až ten další. Závisí to na počasí.

Na hrášek nám zůstali dva záhony, do kterých jsem plánoval výsev čtyř odrůd hrášku. Už pěstované odrůdy „David“, „Oscar“ a „Twinset“ jsem doplnil o pro mě zajímavou odrůdu „Kudrnáč“. Zajímavý je tím, že nemá listy. Namísto nich má úponky, které slouží ke vzájemné opoře rostlin na záhonu. U odrůdy „Oscar“ jsme navíc měli kromě „klasických“ semínek i BIO sadbu. Osobně si myslím, že BIO semínka jsou tak trochu předražený nesmysl. Sám bych si je asi nekoupil, ale dostal jsem je od kamaráda, tak proč ne. Od klasických se kromě toho že nebyli mořené odlišovali i tím, že část z nich byla poškozená zrnokazem (navrtané dírky v semínkách). Chápu, že BIO sadbu asi mořit nemůžou, ale hodit je na pár hodin do mrazáku klidně mohli (jako ochranu před zrnokazem).

Vyséval jsem do řádků dělaných mým oblíbeným hákem. Samotný výsev probíhal přes plastovou trubku. Konkrétně tato pocházela z role látky. Oproti těm používaným poprvé v roce 2019 měla vhodnější délku i průměr. Chce to trochu cviku a je to takové hraní se, ale při výsevu většího množství semen to ocení záda i kolena. Samozřejmě je možné použít i vhodný secí stroj, ale ten nemáme. Zatím nepěstujeme až tak ve velkém a taky chci půdu narušovat co nejméně. Taky je možné vysévat jenom tak „nadivoko“ z ruky, jako např. semínka salátu, nebo mrkve. Pak by ale byla o něco větší spotřeba semínek a rostliny by byly moc nahusto. Já je mám rád hezký v těch správných rozestupech. Do budoucna bych rád výsev hrášku (ale i fazolí) ještě více zefektivnil.

Výsev jsme dělali do namokro do zalitých řádku. Osvědčilo se nám to na podporu klíčení a už máme studnu, takže jsme si mohli dovolit ten luxus a použít relativně dost vody. Vysazená semínka pak už jenom zahrnete suchou zeminou a nezaléváte. Lépe se tak u nich udrží vlhkost.

Původně jsem chtěl do prvních dvou záhonů vysít po jedné odrůdě hrášku. Nějak jsem si po zkušenostech v letech 2018 a 2019 myslel, že bude stačit jeden pytlík semínek na jeden záhon. No nestačil. Do prvního záhonu jsem vysel skoro všechna semínka odrůdy „David“ a všechna semínka u odrůdy „Oscar“ (BIO i klasické). Do druhého záhonu obdobně na půlku odrůdu „Kudrnáč“ a na půlku odrůdu „Twinset“, ze které zbylo pár semínek. Takže nakonec jsem byl i rád za rozhodnutí, že pro hrášek budeme mít jenom dva záhony. Osivo na víc záhonů jsme i tak neměli. Těch pár semínek co zbylo, zkusím vysít na chalupě.

Za tu dobu, co jsem se hrál s hráškem, manželka vysadila cibuli. Zatím jsme vysadili jenom sazečku. Máme doma i sazeničky, ale u těch vzhledem k počasí asi ještě chvilku počkáme. Sazečku jsem koupil jenom odrůdu „Všetana“, která se nám osvědčila v roce 2018 a pro rok 2019 jsem ji již nesehnal. Doteď jsme zkoušeli pěstovat i fialovou odrůdu „Karmen“, ale moc si jí u nás nedaří, takže zatím její pěstování přerušujeme. Jedno balení sazečky vyšlo akorát na jeden záhon. Těch pár cibulek co zbylo, vysadíme na chalupu a možná zkusíme i nechat na semínka.

Jako další v pořadí následoval záhon se saláty. Ty jsme minulý rok pěstovali jenom na záhonech s rajčaty. Pro rok 2020 jsme se rozhodl jim věnovat samostatný záhon. Pěstování spolu s rajčaty se sice osvědčilo, ale pro tento rok zkouším rajčata na chalupě v kombinaci se zeleným hnojením. Proto budou mít saláty samostatný záhon. Ale protože jsem se rozhodl pro rok 2020 naplánovat záhony primárně pro naší spotřebu a jeden záhon salátu je pro nás moc, budou se saláty o záhon dělit se špenátem a mangoldem. U salátu jsem vyséval odrůdy „Australiche Gele“, „Karminova“ a „Dubagold“. Všechno jsou to listové saláty, které vzhledem ke způsobu pěstování a sklizně upřednostňuji před hlávkovým salátem. U špenátu jsem vyséval obě pěstované odrůdy, tedy „Matador“ i „Monores“. U odrůdy „Monores“ jsem vysel poslední semínka. Ještě nejsem pevně rozhodnutý, že si tuto odrůdu nechám i nadále. Odrůda „Matador“ mi přijde o malinko „lepší“ a možná je zbytečné udržovat dvě skoro totožné odrůdy. Ale variabilita se někdy hodí, takže uvidíme. Poslední kousek záhonu jsem vyčlenil mangoldu, konkrétně odrůdě „Lucullus“. Po zkušenostech z roku 2019 jsem se ve výsevu mírnil a namísto jednoho celého záhonu dostal mangold jenom čtyři řádky. Do budoucna tomu ale může být jinak.

Záhony s hráškem a saláty jsme pro jistotu přikryli netkanou textilii. Následující týden má být celkem chladný a i kdyby chlad těm výsevům až tak nevadil, tak to aspoň zabrání nadměrnému vysychání záhonu. Poprvé jsme použili novou textilii v rolích a je s ní o hodně lepší manipulace. Je taky trochu širší, takže se bude dát v pohodě i natáhnout na oblouky, kdybychom to potřebovali. Po dnešních výsevech a sázení se náš počet hotových záhonů rozšířil o další čtyři.

První výsevy jarní zeleniny jsme dělali začátkem března a i když počasí není úplně ideální, tak už se dostavili první výsledky. V záhonech s ředkvičkami, roketou a polníčkem vyklíčily první ředkvičky. Zatím lépe vypadá klíčení u odrůdy „Saxa 2“, kde je hezky vidět všech šest vysetých řádků. Odrůda „Viola“ se ale už taky objevuje.

Na dalším záhone osetém začátkem března už celkem dobře vyklíčil špenát. Po velkém neúspěchu se záhonem špenátu v roce 2019 máme pro změnu tento rok radost. Pokud se nic neočekávaného nestane, tak letos by špenátu mohlo být více než dost. Boby, které jsme vysévali do záhonu spolu se špenátem si ale ještě dávají na čas. U nich je to ale normální, takže zatím zůstávám v klidu.

Úroda byla tento týden trochu netradiční. Už ne půda jak poslední týden, ale zbytky zeleniny, co zbyla na záhonech. V záhonu s kedlubnami a pórkem jsme nechali přes zimu mladé rostliny. Nebylo co sklízet a přes zimu nám na záhonu nevadily. Díky mírné zimě za těch pár měsíců trochu povyrostly a i když to není ukázková zelenina, tak zase nevypadá až tak špatně. Do salátu bude více než dobrá.

Myslím že už na podzim 2017 jsme vysévali pecky meruněk, které na jaře 2018 vyklíčily. Stromky zpočátku rostli dobře, ale pak se nějak zasekli. Připisovali jsme to ne příliš dobré půdě v místě, kde jsme je pěstovali. Chtěli jsme je přesadit, ale stále jsme to odkládali. Až teď jsme se rozhodli, že už nebudeme dále čekat. Z celkově pěti stromků jsme dva chtěli vzít na chalupu a tři přesadit na vhodná místa na zahradě. Když jsme je vykopali, tak jsem zjistili příčinu slabého růstu. Každý ze stromků měl sežraný hlavní kůlová kořen. Bylo to stejné, jako u jiných stromků na zahradě, které jsme doteď měnili.

Protože ale třem meruňkám kromě sežraného hlavního kořene zůstalo pár tenčích, zkusíme je vysadit a možná se chytnout. Oproti původnímu plánu je všechny vysadíme na chalupu. Tam jsme sice taky sázeli stromky do drátěných košů, ale u meruněk to riskneme. Byla pokročilá hodina a plést koše už nebyl čas. Nějaká ta díra v zemi je na chalupě taky, ale rozhodně to není tak špatné, jak na zahradě. Tři meruňky jsme vysadily a tu čtvrtou skoro úplně bez kořenů manželka dala do nádoby s vodou na okno. Možná ještě nějaké kořeny pustí a vysadíme ji taky. Pátá meruňka byla zničená úplně. Tam už nebyla možnost záchrany.

Chtěl jsem na chalupě dělat ještě nějaké výsevy, hlavně zbytky toho, co nám zbylo ze zahrady. Nějak už na to ale nezbyl čas ani chuť. Obešli jsme pozemek podívat se, co je nové. Radost nám udělali plnokvěté narcisy, které přežily čištění pozemku. Po odkvětu je manželka přesadí na nějaké jiné místo, protože tam kde rostou, se bude ještě srovnávat pozemek.

Nesměli jsme zapomenout ani na zalití pařeniště. Tomu, i kdyby pršelo, na rozdíl od záhonu déšť moc nepomůže. V pařeništi to už klíčí taky. Zatím nejlépe jarní kapusta. Možná z důvodu, že je ve středu pařeniště, kde je asi nejvíc světla. Nebo možná kvůli tomu že je raná. Pomalu ale vylézá i ten zbytek vyseté zeleniny. Asi by to bylo rychlejší, ale počasí nám v tomto v poslední době moc nepřeje.

V neděli mně čekal velký úkol a musím přiznat, že to bylo intenzivní a i časově celkem náročné. Těšil jsem se na výsevy rajčat, ale ještě předtím bylo potřeba přesadit spoustu sazenic a uvolnit tak místo v pařeništích. Jako první přišly na řadu papriky. Nebyl jsem si úplně jistý, kolik sazenic chci ponechat. U odrůdy „Granova“ byl vůbec problém nějaké lepší rostliny vybrat. Nakonec jsem jich ale vybral deset, většinou dvojic. I když jsou rostlinky menší, tak časem možná dorostou. Tak tomu bylo u paprik i v roce 2019. U odrůdy „Rubinova“ to bylo úplně jiné a měl jsme problém spíše opačný. Hezkých rostlin bylo více, než jsme potřebovali. Vybral jsme 20 dvojic a zbytek jsem přesadit do vaničky a daruji je sousedovi.

Nechali jsme si 30 převážně dvojic paprik. Na záhon se vejde 40 rosltin. Zbytek záhonu jsem se ale rozhodl doplnil lilkem. Papriky jsem přesazoval do sdružených sadbovačů od jahod. Pro lilek jsem vyčlenil samostatné květináče, protože lilek dokáže růst o něco bujněji než paprika, tak aby měly rostliny dost místa. Měl jsem 12 stejných květináčů, tak jsem vybral 12 nejhezčích rostlin a vysadil je tam. Deset z nich půjde k paprikám na zahradu, dvě zkusím vysadit na chalupu. Rostlin lilku ale bylo daleko více. Vyklíčilo všech 32 semínek. Zbytek rostlin jsem nechtěl vyhodit a tak jsem je přesadil do plastové vaničky a půdou taky k sousedovi.

Jako další přišel na řadu kadeřávek. Rostlinky už měly pár pravých listů a v té plastové vaničce po výsevu už jim bylo těsno. Pro přesazení jsem vybral stejný sdružený sadbovač jako pro papriky. Protože má 10 buněk, tak jsem přesadil 10 rostlin kadeřávku. Pro nás samotné více než dost. Zbytek vyklíčených rostlinek skončilo v kompostu. Už není místo v bytě pro více sazenic od kadeřávku.

Zbyli tři poslední sadbovače s dohromady třiceti buňkami, tak jsem se rozhodl přesadit i kedlubny. Radši bych je dával už rovnou na zahradu, ale obávám se, že tam je na ně ještě moc chladno. Možná tak za dva týdny. Ze všech rostlin bylo přesazování kedluben nejhorší. Jak se hodně vytáhli, tak spíše ležely na povrchu substrátu, než by rostly směrem nahoru. Navíc se dost vzájemně propletly. Při pokusu i rozpletení a vyndání z pařeniště se dost rostlinek zlomilo. I tak jsem ale vybral 30, které vypadaly celkem hezky a byly méně vytažené. Po vysazení vypadají hodně smutně, ale snad se časem srovnají. Minimálně týden ještě budou v bytě a pak možná půjdou na chalupu.

Měl jsem čtyři uvolněná pařeniště, takže jsem mohl začít s výsevy. Ještě před výsevy rajčat jsem ale vysel ačokču. První semínka jsem zakoupil snad ještě v roce 2017 a v roce 2018 jsme ji poprvé pěstovali. Nebylo to nic moc, ale aspoň jsme ochutnali pár plodů a nechali si i pár semínek. V roce 2019 se ačokči moc nedařilo. Vyklíčila sice, ale pak moc nerostla a velký podíl na tom měli i hlodavci, kteří hodně tunelovali kolem kořenů. Když pak koncem léta začala hezky kvést a plodit, tak už bylo pozdě a nestihl pořádně uzrát ani jeden plod. Proto jsem byl rád, že jsme si nechal ještě tři semínka „do zálohy“. Semínka jsem vysel do dvou květináčů a uvidíme, jestli vyklíčí. Tento rok jsem zvolil předpěstování namísto přímého výsevu, protože u nás je na přímé výsevy asi moc krátká sezona. Zkusíme to takto a uvidíme.


Hlavní výsevy mně ale čekali u rajčat. Původní plán byl pěstovat 36 odrůd. Většinu z odrůd po dvou rostlinách, pár osvědčených ve třech kusech. Pak jsem to ale ještě párkrát přepočítal podle záhonů, velikosti pařenišť apod. a rozhodl jsem se počet odrůd zaokrouhlit na 40, pro každou odrůdu dvě rostliny. Abych doplnil počet z 36 odrůd na 40, tak jsem se rozhodl pro pěstování i u odrůdy „Siberian“, která se nám osvědčila v roce 2019, ale kvůli nedostatku místa jsem ji pro rok 2020 z pěstování vynechal. Zbylé tři odrůdy jsem zakoupil. Jedná se o tyčkové odrůdy „Sláva Porýní“ a „Zlatava“ a jednu keříkovou odrůdu „Hana“. Odrůdu „Zlatava“ jsem měl v plánu pěstovat nejpozději další rok a zbylé dvě jsou takové divoké karty. Prostudoval jsem si nabídku semínek v OBI a vybral dvě, které mi nejvíc vyhovovaly. Na obrázku jsou rajčata v řadách tak, jak je budu později dávat na záhony. Celkově 8 řad pro 8 záhonu.

Měl jsem čtyři pařeniště a v každém 24 buněk. Rozhodl jsem se rajčaty obsadit jenom 20 buněk. Pro každou odrůdu dvě buňky a do každé buňky dva semínka. Potřebuji dvě rostliny, ale radši vysévám po čtyři semínka. Do jednoho pařeniště tak přijde akorát 10 odrůd, co jsou dva záhony. Abych se ve výsevech neztratil, udělal jsem si mapu výsevů a pařeniště označil číslem do jednoho rohu. Tak budu podle mapy výsevů vědět, která odrůda je kde. Předchozí roky jsem k výsevům dával cedulky s názvem odrůdy. Tento rok je ale odrůd pro tento typ značení moc.

Do zbylých čtyřech buněk v každém pařeništi jsem vysel bazalku. Akorát jsme doma měli čtyři různé pytlíky (tohle jsem fakt původně neplánoval). Využijeme tak volné místo v pařeništi a zkusíme zase předpěstovat bazalku. Zatím se ji u nás moc nedařilo. V roce 2019 se sice podařilo dopěstovat celkem dost sazenic, ale po prvním týdnu zbyly z více jak 20 rostlin na záhonu asi 3. tentokrát jich dám pár i na chalupu a snad se i bazalka stane další pravidelně pěstovanou rostlinou.

Všechno přesazování i výsevy jsem dělal do směsi kompostu a půdy ze zahrady, kterou jsem nasbíral z krtinců (mix asi 50:50). Osvědčilo se mi to už v roce 2019. Při umístění nádob s rostlinami na parapet tam dost praží slunce a čistý kompost poměrně rychle vysychá. Kombinace kompostu a půdy je v tomto o dost lepší.

Základní výsevy jsou pro rok 2020 hotové. Další asi ještě budou, ale nic velkého. Možná nějaké opakované výsadby např. kedluben. Minulý rok jsem si říkal, že jsem to mohl udělat po přesazení rajčat na zahradu, tak to zkusím udělat tento rok.