Škůdci

V průběhu roku 2017 se už začali objevovat škůdci, kteří se nám snažili snížit výnos z úrody zeleniny, samozřejmě ve svůj prospěch. Už na podzim 2016 jsme si všimli prvních děr, které vedli pod plotem směrem na zahradu. Asi je celkem lákali ty kopy sena, slámy a hnoje, které jsme na zahradě vytvořili. Nijak jsme to ale zatím neřešili.

V průběhu roku 2017, když jsem přesouval ty kopy slámy, sena a hnoje na záhony, tak jsem odkrýval fakt kvalitní pletence chodeb pod tím. Pak se začali vyskytovat na zahradě tunely v délce i několik metrů, do kterých jsme se při chůzi mírně propadali. Po studiu internetu jsem pojal podezření, že se nám na zahradě usadil hryzec (hryzci) a začal se obávat o ovocné stromky. Četl jsem rady, jak na ně, ale nakonec jsem nic nepodnikl. Nic moc se totiž nedělo. Možná to byla chyba, nevím. Ani nevím, jestli nějaký hryzec na zahradě byl (je). Viděl jsem něco malého utopeného v jezírku, ale vypadalo to spíš na rejska, který je hmyzožravec a ten by mi tedy nevadil. Pak jsem ještě v létě při odklizení balíků se slámou narazil na hnízdo myší s holátky, které asi budou nejhojnějším hlodavcem na zahradě.

Kupodivu, i když děr bylo na zahradě celkem dost, tak nějaké větší škody jsme až do podzimu nezaznamenali. Něco nám sežralo jeden týden pět sazenic zelí. Jednu z nich dokonce v průběhu asi 6 hodin co jsme byli na zahradě. Sazenice byly sežrané až úplně ke kořenu. Občas jsme našli okousanou bramboru. Tunelů v kompostovacích záhonech s bramborami bylo celkem dost. Co mně dost naštvalo, byli tunely kolem růži a pod nimi. Růže to dost odnesli, protože asi měli poškozené kořeny. Střídavě usychali staré a vyráželi nové větve. Pak to nějak ustalo. Asi se škůdci přemístili jinde.

Ve výsevném pásu kolem zeleninových záhonů jsme měli naťovou petržel, kterou manželka průběžně seřezávala. Chtěli jsme ji tam nechat trvale. Tento plán narušili myši (asi), které ji komplet sežrali odspodu. Po každé petrželi zůstala jedna dírka a bylo vidět, že v tom záhoně je v místě petržele snad jenom malý škraloup zeminy a jinak je pod tím jeskyně. Nic takového jsem do té doby neviděl. To už naše trpělivost s hlodavci byla u konce a říkali jsme si, že s tím něco musíme příští rok udělat. Akorát jsem nevěděl co.

Pak jsem se dočetl, že existuje něco jako hadník a že by to mělo s hlodavci pomoct. Rozhodl jsem se jeden na zahradě vybudovat. Vykopal jsem díru hlubokou asi 30 cm, na spodek naházel větší kusy větví a překládal to senem a slámou. Postupně jsem vršil další větvě, až vznikla celkem velká hromada. Větví jsme měli celkem dost ještě z prořezu stromů a keřů před stavbou oplocení. Teď už zbývá jenom čekat. Prý by to mělo fungovat po dvou letech, tak uvidíme. Snad to do té doby zvládneme. Zaznamenali jsme i návštěvy nějaké kočky (možná z vesnice) na naší zahradě. To mně celkem těší, protože snad trochu pomůže s redukcí hlodavců. Chemii používat nechci a pasti se mi zdají méně použitelné, když jsme na zahradě jenom jednou týdně. Navíc by se to asi celkem prodražilo, na tak velké ploše. Příští rok možná zkusíme ještě nějaké plašiče.

Zatím píšu hlavně o hlodavcích, protože s těmi máme největší problémy. Jinak se dá říct, že kromě hlodavců to bylo celkem v normě, vzhledem k tomu, že nepoužíváme žádné postřiky. Občas se vyskytla nějaká ta mšice, hlavně na ovocných stromech (převážně jabloně), ale v roce 2017 jsme měli i celkově velký výskyt slunéček a asi i dalšího užitečného hmyzu, protože škody od mšic jsme v podstatě nezaznamenali.

V létě, když bylo déle teplo a bez srážek, se mírně přemnožili dřepčíci. Ti napadají snad jenom brukvovitou zeleninu. Ředkvičky ale už v té době moc nebylo a zelí, brokolice a další brukve to celkem zvládali. Když pak zapršelo, tak problém zmizel celkově. Do dalších let ale plánujeme zavést opatření. Viděl jsem používat na záhony ochrannou textilii, tak ji příští rok asi zkusíme použít.

Část ředkviček a mrkve byla napadena červíky. Nebylo to nic hrozného, doma to vykrojím, ale na prodej to moc není. Pokud budeme chtít pěstovat ředkvičky a mrkev na prodej, tak to budeme muset nějak pořešit. Asi zvolíme stejně jako u brukví ochrannou textilii. U ředkviček to navíc pomůže i s dřepčíky.

Jiné škůdce jsme snad ani neměli. Poletovalo tam pár bělásků, ale neviděl jsem ani jednu housenku. Slimáci tak první rok nebyli k vidění. V záhonech jsme ale objevili i pár žabek a slepýšů, které by s nimi měli pomoct. Je to ale první rok, takže možná se jenom nestihli na zahradu dostat. Kolem jsou jenom louky, žádná zahrada, co taky asi hraje svou roli.

Celkově se snažíme vytvářet na zahradě nějakou to rovnováhu. Vytvářet vhodné podmínky pro živočichy, kteří nám se škůdci pomohou. Asi to chvilku potrvá, ale už teď na začátku je vidět první náznaky, že se něco děje. Nastolení nějaké rozumné rovnováhy ale asi chvilku potrvá. I tak si myslím, že pro komerční pěstování to nebude stačit a budu muset použít i jiné prostředky, než je sila přírody. Nemyslím tím nic chemického, ale spíš něco jako ochranné sítě z netkané textilie. Taky musíme vyřešit problém s hlodavci. Na ty ochranné sítě nepomůžou.