Rok třetí – 27. týden: Druhé setí

27. týden

Tento týden byl prodloužený víkend a já jsem se rozhodl to využít. Na zahradu jsem vyrazil už v pátek, i když sám, protože manželka musela do práce. V sobotu jsme jeli na zahradu zase, ale už spolu. Když už jsem jel v pátek na zahradu sám, rozhodl jsem se kosit, co to půjde. Zůstal mi ještě celkem dost velký kus a tráva už je skoro úplně suchá. Počasí bylo celkem příznivé, většinou pod mrakem a teplota snesitelná, tak mne napadlo, že budu jenom kosit a zkusím posekat všechno. To jsem ale nezvládl. Sekalo se už dost těžko a navíc pak začalo trochu víc hřát i to sluníčko. Tak snad příště to dokončím.

Na zahradě je to po delším období sucha už trochu smutné. Není to jako na konci května, když po deštích vše rostlo jako divé. Sice už máme studnu funkční, ale když tam jezdíme jenom jednou týdně, tak to prostě není stejné, jako kdybychom tam byli denně a ta péče by byla úplně jiná. Sucho je ale ještě v pohodě. Co ale v pohodě není, je čím dál horší situace s hlodavci. Celkově jsem instaloval 6 solárních odpuzovačů. Výsledek je takový, že děr od hlodavců je ještě více, než bylo předtím a škody už začínají být neúnosné. Popravdě v kombinaci se suchem to je hodně depresivní. Tady už přestává sranda a fakt s tím bude potřeba něco dělat. Rozhodl jsem se, že dalším krokem v boji s hlodavci budou parafinové bloky. Ty jsem plánoval zakoupit další den.

Takže řešení problému s hlodavci jsem přesunul na další den, kosení jsem už měl dost, tak jsem šel obhlídnout zeleninovou zahradu, co je potřeba nejvíc udělat. Práce jako obvykle hodně, ale vybral jsem si sklizeň jednoho záhonu s česnekem. Už ho nebylo za záhonu skoro vidět a nechtěl jsem, aby se ho část „ztratila“ v půdě, jako minulý rok. Přehled o odrůdách jsem u česneku ztratil, protože jsem se tomu dostatečně nevěnoval. Podle toho co jsem si ale o odrůdách česneku přečetl, tak to zřejmě bude odrůda „Bjetin“. Raný paličák, u kterého je nutno vylámat květní stvoly, protože jinak je menší sklizeň. Raný je, paličák taky a podle sklizně jsme květní stvoly nevylámali včas. Vylamovali jsme je, když už byli větší a kroutili se, co už je pozdě. Sklizeň tedy hodně slabá, kvůli poměrně malým hlávkám.

Na dalším záhonu s česnekem jsme měli část něco přes metr délky, kde jsme zkoušeli novou odrůdu „Karel IV.“ Asi ve třech řádcích. Výsledek nevypadá vůbec špatně. Na zbytku plochy byly francouzské odrůdy. Kupoval jsem dvě odrůdy. Odrůdu „Messidrome“, která by měla mít bílou barvu a odrůdu „Germidour“, která je do fialova. Po sklizni v roce 2018 ale snad všechen sklizený francouzský česnek byl do fialové barvy. Takže buď to bude všechno odrůda „Germidour“, nebo nevím. Zbytek záhonu jsem už nesklízel, protože nezbyly síly a chtěl jsem trochu i zalévat. Velikostně byli sklizené česneky o poznání větší, než ty z prvního záhonu. Kdyby byl všechen česnek takový, tak by to bylo hned o něčem jiném. Jenom u francouzského česneku se dost často vyskytuje deformace, kde se jakoby tvoří další cibulka nad tou hlavní. Přijde mi ale, že to výsledek nějak extra neovlivní. Mezi česneky s deformací jsou největší kusy, co jsem sklidil, ale taky celkem malé.

Zbytek dne v pátek jsem strávil zaléváním toho, co vypadalo nejhůř. Zalil jsem hlavně sazenice pórku a kedluben, které jsme vysadili minulý týden. Cukety už kvetou a objevují se první plody, takže ty jsem zalil také, stejně jako rajčata. Máme na vodu 200 litrový sud, dva 20 litrové kanystry a v případě nouze i 100 jezírko u bylinkové spirály. Pro zahradu naší velikosti je to ale fakt jenom na zachraňování toho, kde je to nejhorší. To ale nevadí, protože přelévat rostliny moc nechci, i za cenu nižší úrody. Spíš se chci zaměřit na výběr odrůd, které budou to sucho snášet lépe. Úplně bez vody to ale asi nejde (pokud chci aspoň nějakou rozumnou sklizeň) a plodové zelenině tento rok věnuji zvláštní péči.

V sobotu jsme už vyrazili na zahradu spolu, se zastávkou v OBI, kde jsem koupil parafínové bloky proti hlodavcům. V pátek večer jsem si ještě něco nastudoval a našel jsem způsob umístění nástrah, který se mi zalíbil. Jako „stanice“ pro umístění nástrahy se použijí sklenice různých velikostí, které se umístí k dírám a zakryjí se. Takže jsem vzal několik sklenic a rozmístil jsem nástrahy tam, kde se objevily od minulého týdne nové díry a kde lze očekávat aktivitu. Na obrázku je ještě nezakrytá sklenice. Všechny sklenice jsem nakonec zakryl půdou, nebo slámou / senem. Uvidíme, jak to pomůže s redukcí hlodavců. Pokud selže i tohle, asi se obrátím na nějakou deratizační firmu, protože s hlodavci se domluvit nelze. Hadník vypadá, že nefunguje, ta jedna kočka co na zahradu chodí to evidentně ani náhodou nestíhá a solární odpuzovače u nás nefungují taky.

Předminulý týden jsem psal, že se objevili ve větší míře dřepčíci a že je celkem dost odchytávají kytky. Po uplynulém týdnu je to zase jinak. Kytky jsou úplně v pohodě a začínají dělat semena. Naproti tomu je ale brukvovitá zelenina hodně zmasakrovaná. Horké počasí bez srážek dřepčíkům přeje. Sice už jich moc na rostlinách není vidět, ale škody nadělali dost. Snad se z toho ty rostliny ještě vzpamatují. Nějaký déšť by tomu pomohl. Zatím jsme je aspoň trochu zalili. Nevím, jestli do budoucna nebudeme muset zakrývat i brukvovitou zeleninu. Tento rok jsou ty škody fakt dost velké.

Hlavní činnosti pro sobotu bylo druhé osetí záhonů, kde byly doteď ředkvičky, roketa a špenát. Ani z jednoho už nic není, protože je na ně moc horko a všechno vykvitlo. Plán byl udělat všechny tři záhony. Nakonec jsme zvládli jenom dva. Bylo fakt horko a bylo to vyčerpávající. Záhony jsme vyčistili od zbytku toho, co tam bylo předtím, nakypřili půdu vidlemi a do zalitých řádků vysévali zeleninu. Do skoro celého jednoho záhonu tři odrůdy vodnice. Jedna hybridní odrůda „Primera“, kde se tedy výrobce firma SEMO se semínky moc nerozdal. Zbylé dvě odrůdy byly nazvané jenom „bílá“ a „červenobílá“ od firmy SEVO Moravia. Cena za pytlík nižší než u konkurence a semínek odhadem tak 5 krát víc. Uvidíme ještě, jak to bude růst. Na konci záhonu zůstalo ještě pár řádků, tak jsem tam vysel čekanku. Nic moc od toho nečekám, ale tak necháme se překvapit. Do druhého záhonu zase přišly skoro na celý záhon ředkve. Černá ředkev odrůdy „Panter“, bílá hybridní odrůda „Japana“, se kterou jsme měli dobré zkušenosti minulý rok a bílá kulatá ředkev „Acord“. Na zbytek záhonu jsem vysel endivii. Zkoušeli jsme ji v roce 2017 a něco z toho bylo. Tak jsem si říkal, že to zkusím i tento rok. Takový salát, co se vysévá v půlce léta. Na třetí záhon přijde asijská listová zelenina. Ale to snad příští týden. Na závěr jsme záhony přikryli netkanou textilii (na obrázku jsou ještě nepřikryté záhony), jako ochranu před vysušením a později asi i před dřepčíky. Většinou je to brukvovitá zelenina a v roce 2018 na ní nadělali dost velké škody.

Po osetí záhonů jsem se pustil do sklizně zbytku záhonu s francouzským česnekem a manželka začala zalévat zahradu. Na záhoně s česnekem bylo i pár řádků českého česneku, ale odrůdu už fakt nevím (možná Japo 2, podle toho co jsem na začátku kupoval). Sklizeň trochu lepší jako u prvního záhonu, ale taky žádný zázrak. U francouzského česneku to bylo jako v tom prvním úseku záhonu. Větší hlávky, občas deformace na stéble. Pokud bych měl hodnotit jenom podle velikosti hlávek, tak by francouzský česnek asi vyhrál. Chuťově nevím. Syrový česnek zatím nejím a v jídle to takhle neumím rozpoznat, i když zatím jsme jedli asi jenom český česnek co jsme si dopěstovali a vyhovoval nám. Ještě nám zůstává jeden záhon, kde ten česnek vypadá od pohledu větší. Mohla by to být odrůda „Havran“. Ten asi sklidím příští týden.

Česnek mám pro pěstování hlavně jako potenciálně obchodně zajímavou plodinu. Po třech letech pěstování si už ale nejsem tak jistý. Ne že by nebyla poptávka po česneku (hlavně českém), ale s tím výnosem to není žádná sláva. Hlavně když to porovnám s listovou zeleninou, jako je např. špenát. Není se co divit, že malí farmáři v Americe a Kanadě pěstují na prodej jenom pár druhů listové zeleniny. Pokud je dostatečný odbyt, tak z finančního hlediska není důvod pěstovat něco jiného. Ale zpátky k česneku. Vybral jsem jednu hlávku z těch větších co jsem sklidil a zvážil jsem ji. Má hmotnost 30 gramů, ale ještě není úplně suchá. Ale dejme tomu, že budeme počítat 30 g na hlávku. Do jednoho řádku jich dám max. 10, spíše míň. Řádku je na záhon 26. To nám dává výnos ze záhonu 9 kg. Při ceně asi 200 Kč za kterou bych mohl prodat kilo česneku, to dává 1800 Kč. To je na jednu sezonu a jeden záhon celkem slabý výsledek. Mohl bych zkusit jiné odrůdy, zalévat, mít lepší půdu, ale asi se více jak na 50 g za hlávku nedostanu. To je výnos 2600 Kč na záhon. Ve skutečnosti by to bylo ještě o trochu méně, protože část bych si měl nechat na sadbu. Takže se musím zamyslet, jestli vůbec budu pěstovat česnek jako plodinu pro prodej. Abych se tady o tom moc nerozepisoval, tak udělám koncem roku samostatný článek o finanční výhodnosti pěstování různých druhů zeleniny.

Minulý týden jsme si říkali, že tento týden sklidíme hrášek. To jsme ještě netušili, jak akutní to bude. Hlodavci už objevili i záhon s hráškem a přibylo několik nových děr. Porost hrášku už začínal být žlutý, a to hlavně díky tomu, že část rostlin měla ukousané kořeny. Takže jsme sklidili všechny rostliny, které už měly lusky, včetně cukrového hrášku, kde to zrno ještě nebylo úplně vyvinuté. Ale radši to udělat takhle, než o úrodu přijít. Na záhoně ještě zůstalo pár mladších rostlin, ale jestli z nich ještě něco bude, to je otázka. Tohle byla naše první a asi i poslední sklizeň hrášku v tomto roce. Klíčení na jaře hodně špatné, teď už když tam něco bylo, tak zase hlodavci. Prostě bída. Zatím nevím, jak to uděláme příští rok. Jestli vůbec budeme pěstovat hrášek ve větším. V neděli jsem hrášek vyloupal a celkově ho bylo asi 480 gramů. K tomu ještě 200 gramů lusků, které manželka zamrazila jako zelené fazolky. Z 16 m2 plochy je to hodně slabé.

Tento rok bylo klíčení hrášku fakt špatné, nebo za to mohli i hlodavci, těžko říct. Když jsem ale čistil ten hrášek, tak jsem zase, stejně jako minulý rok, ocenil lusky u odrůdy „David“. Hezké velké lusky napěchované zrny, jako náboje v zásobníku. Uvidím, jaké odrůdy hrášku vyberu pro příští rok, ale odrůda „David“ to má jisté.

Sucho je na zahradě celkem vidět. Je jenom pár druhů zeleniny, která zatím vypadá, že jí to moc nevadí. Z listové zeleniny je to v podstatě už jenom mangold, protože špenát je ve květu a saláty víceméně „spálené“. Z plodové zeleniny vypadá hodně dobře lilek. Prvním rokem testovaná odrůda „Český raný“ zatím vypadá nadějně. I když dostali po přesazení na zahradu celkem ránu, tak už jsou v pohodě, hezký obrostli a kromě toho prvního, nejhezčího plodu, se objevili plody už i na dalších rostlinách. Ten jeden první a největší asi brzy sklidíme. Chci si ho ale nechat na semínka, takže ho nechám pořádně vyzrát.

Paprika už se taky víceméně vzpamatovala a začíná kvést a tvořit plody. Blbé akorát je, že největší rostliny tvoří plody až úplně navrchu a jedna z paprik se už zlomila. Nevím, jestli je to charakteristika té odrůdy, nebo něco jiného. Asi to bude chtít k těm paprikám oporu, což jsem tedy ještě nikdy nedělal. Všechno je ale jednou poprvé. Jiné, nižší odrůdy jsou ale v pohodě a už je na nich vidět celkem hezké násady plodů. Pokud to budeme zalévat, nebo zaprší, tak bychom se mohli dočkat i nějaké sklizně.

Cukety už kvetou ve velkém a dokonce už tvoří i plody. Konkrétně kulaté cukety už jsou asi ve velikosti golfového míčku. Zalil jsem je v pátek a manželka taky v sobotu, tak snad jim to ve tvorbě plodů pomůže. Jak bylo minulý rok sucho, tak jsme je moc neměli. Tento rok se budeme snažit, aby tomu tak nebylo. Ty kulaté máme rádi plněné různými směsmi, ty ostatní se zpracují do salátu, který pak máme až do další sezóny. Něco bychom taky mohli prodat.

Okurky kvetou taky a je jich i celkem dost. Jako obvykle, když se u nás něčemu nedaří, tak za tím z 90 % hledej hlodavce. I záhon s okurkami je provrtaný naskrz a nejhorší je to právě tam, kde jsou ty rostliny nejmenší. Doufám ale, že aspoň tento rok nějaké okurky budou, když už poslední 2 roky to moc nevyšlo.

Jenom s tou slunečnicí to zatím tak úplně nevychází. Rostliny sice rostou celkem hezky, ale ještě nekvetou, na rozdíl od cuket. Přitom měly sloužit jako lákadlo pro opylovače. Sezona cuket ale ještě jenom začíná, takže možná to ještě bude. V nejhorším případě aspoň ty slunečnice zlepší půdu v záhonech svými kořeny.

Sklizeň tento týden nebyla nic extra. Sklidil jsem pár větších kedluben a pak jsem se pustil do záhonu s mangoldem. Když jsem odcházel, tak jsem měl v tašce skoro 1,7 kg listů. To zase není špatné. Takže nadále pokračujeme ve sklizni listové zeleniny a stále čekáme na první plodovou. Cukety už ale vypadají slibně. Příští týden se chystáme na větší sklizeň bobulovitého ovoce (rybízy, angrešt), asi vysejeme záhon s asijskou listovou zeleninou a možná budu i něco kosit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *