Rok desátý – 30.5.2026: Výsadba rajčat
30.5.2026
Na tento týden jsme si naplánovali výsadbu rajčat. Je to vlastně to poslední, co nám ještě zůstalo teď k výsadbě. Rajčata jsem už nějakou dobu otužoval na parapetu v bytě v Praze. V podstatě od minulého týdne, kdy jsme odvezli papriky, tak byly rajčata už jenom venku na parapetu. Celý týden mělo být teplo, takže jsem se mrazů neobával. Toho tepla bylo až moc, protože i když jsem už rajčata nějakou dobu zvykal na přímé slunce, po tom horkém a suchém týdnu došlo u některých rostlin k částečnému poškození listů. Rajče je ale celkem odolná rostlina a pokud se nic zvláštního nestane, tak by to rajčata měla v pohodě přerůst.

V Praze jsme rajčata naložili a vyrazili nejdřív na chalupu. Už minulý týden jsme si naplánovali, že si dovezeme elektrocentrálu a budeme zalévat. To byl před námi ještě ten suchý a horký týden a nějaké srážky v nedohlednu. Teď už byla předpověď, co se týká srážek lepší a v neděli mělo pršet. I tak jsme vodu potřebovali, takže jsme na tu chalupu jeli. Když už jsme byli na chalupě, tak jsme se rozhodli rovnou vysadit část rajčat, která tady měla zůstat. Jedná se v podstatě jenom o čtyři rostliny. Po dva kusy od odrůd „Resibella“ a „Sunviva“. Obě už pěstované a osvědčené odrůdy. Hlavní produkci rajčat plánujeme na zahradě, ale chceme něco pěstovat i na chalupě. Pro výsadbu jsme samozřejmě zvolili nově vytvořený vyvýšený záhon. Kromě rajčat jsme se do záhonu rozhodli vysadit i dvě rostliny papriky odrůdy „De Cayenne“. U této odrůdy byli problémy s klíčením, takže byly rostliny menší a rozhodli jsme se je vysadit později, spolu s rajčaty. Bylo to takové impulzivní rozhodnutí přímo na místě. Jinak jsme je plánovali vysadit na zahradě.

Později bude ještě potřeba dodělat nějaké opory pro rajčata. Zatím jsme se úplně nerozhodli jaké. Zřejmě budeme muset rajčata vylamovat a pěstovat jenom na jeden výhon, protože nechat v tom vyvýšeném záhonu rajče bez údržby by asi nebyl nejlepší nápad. Takže by se možná mohly využít ty kovové spirály, co jsme kdysi pro rajčata koupili. Nebo tam zavěsíme provázky. To ještě uvidíme podle situace. Ta ustřižená PET láhev mezi paprikami je iniciativa manželky. Takový „automatický“ zavlažovací systém. Po dobu, co tam nebudeme, do toho naleje vodu, která se bude pomalu vstřebávat do půdy v záhoně.
Jinak okurky, které jsme vyseli pod kryty v popředí, už vyklíčily. Příští týden asi už odstraníme kryty a dáme okurkám volnost. Asi je nebudeme vyvazovat na nějakou oporu, ale necháme je růst na záhoně ve spodní vrstvě, jako půdní pokryv. Papriky budou střední vrstva a rajčata tou nejvyšší. Vyklíčily i fazole z výsevů minulý týden, které jsou na dvou menších záhoncích hned vedle, ale na focení to ještě nebylo. Tak možná příští týden.

Po výsadbě rajčat a paprik jsme naložili elektrocentrálu a vyrazili na zahradu. Pořád nás ještě větší část práce čekala. Pro výsadbu rajčat nám zůstaly dva záhony, které jsme před časem přikryli, abychom neměli pak s jejich přípravou moc práce. Po odkrytí to nevypadalo špatně. Záhony jsem pak nakypřil vidlemi a manželka je dočistila. Sice to úplně nebylo potřeba, ale … Jenom snad ten svlačec, který přežil i pod plachtou, by bylo dobré trochu omezit.
Záhony s rajčaty jsem chtěl mít zamulčované. Takže jsem ještě před výsadbou navozil na záhon mulč. Použili jsme suchou trávu z prvního kosení. Zamulčovat záhon před výsadbou jsem se rozhodl z důvodu, že po výsadbě se hůř mulčuje (je to více pracné). Jak jsem ale později zjistil, tak to pro zvolený způsob výsadby nebylo úplně ideální. Rozhodl jsem se totiž vykopat větší jámy rýčem, abych pak mohl do výsadbové jámy hodit kompost a rajčata vysadit hlouběji. Když ale na navozené seno hodíte zeminu z výkopu, tak není úplně ideální ji pak zase zpátky zahrnovat do jámy.


U druhého záhonu jsem zvolil opačný postup. Nejdřív rajčata vysadil a pak mulčoval. Výsadba je snadnější, ale pak mulčování pracnější, tak si vyberte. Jak jsem psal výše, tak jsem do výsadbových jam přidal nějaký kompost. Půda na záhonu nevypadala nějak extra super, tak se to pro rajčata asi hodí.
Do každého záhonu jsme vysadili po dvě rostliny divokých rajčat, odrůdy „Divoké zlaté“ a „Humboldtovo“ (na kraje záhonů). Na zbytek záhonů jsme vysadili odrůdu „Valouny“. Celkově 19 rostlin (jedna uhynula hned po výsadbě do truhlíku). Jsou to rostliny z vlastních semínek ve dvou variantách, které se nám minulou sezonu nejvíc líbily. I tento rok jsou vidět rozdíly a uvidíme, co nakonec dostaneme. Pak zase uděláme selekci. Tato odrůda není moc stabilní a naším cílem je právě ji vyselektovat, pokud možno do jedné varianty, která nám nejvíc vyhovuje.
Zase ne úplně plánovaně jsme do jednoho záhonu k rajčatům vysadili i zbytek paprik odrůdy „De Cayenne“. Původní plán byl výsadba do pokusného záhonu, ale tam je poněkud plno. Rajčata odrůdy „Valouny“ nejsou zase moc velké a dával jsem je při výsadbě trochu dál od sebe, tak by mělo být dost místa i pro papriky. Klidně bych dal rajčat na záhon i víc, ale nemáme v bytě dost prostoru na dopěstování tolik sazenic.


Po výsadbě rajčat jsme měli hlavní práci hotovou a mohli se pustit do něčeho dalšího. Já jsem chtěl sekat trávu a manželka zalévat. Tak jsem rozjel centrálu, manželka natáhla hadici a pustila se do zalévání. Já jsem zatím vzal křovinořez a pustil se do sekání. Nejdřív jsem posekal dvě plochy mezi syntropic řadami. Tam ani porostu moc nebylo. Jsou to částí louky, kde se ani trávě moc nedaří. Časem by to chtělo zapracovat na zlepšení. Pak jsem pustil do sekání vrchní částí pozemku, kde ta tráva už je hezky velká, takže bylo po posekání i hodně organiky. Sekal jsem asi hodinu a půl a posekal jsem o hodně víc, než bych posekal kosou. Nemluvě o tom, že jsem nebyl zdaleka tak unavený, jak jsem byl po sekání kosou. Takže jsem si zase jenom potvrdil, že koupě křovinořezu nebyly vyhozené peníze. Na zahradě už asi budu sekat jenom takhle. Sekání kosou si vychutnám na chalupě, kde je ten porost pro to jako stvořený.

Manželka zalévala skoro celou dobu, co jsem kosil. Pak asi došla voda ve vrtu, protože se proud výrazně zpomalil. Nikdy jsme tak dlouho vodu nečerpali, tak nevím. I když ale zalévala tak dlouho, tak v tom horku to na záhonech za chvilku nebylo skoro vidět. Chtělo by to konečně pořádný déšť. V době psaní článku už vím, že v neděli a částečně i v pondělí nám hezky zapršelo, z čeho mám radost. Nedostatek vody se na zahradě dost projevuje. Hodně věcí neklíčí, a i když něco vyklíčí, tak to slabě roste. Z jarních výsevů asi nejlépe vypadá řepa. Tu jsem fotil už minule, a i když od té doby nepršelo, tak vypadá dost dobře. Celkem slušně vyklíčila keříčková fazole, co se nedá říct o hrášku. Uvidíme po deštích. Snad se situace celkově zlepší.



Před týdnem jsme vysadili papriky a celý týden jsem se obával, jak ten horký a suchý týden zvládnou. Dopadlo to lépe, než jsem čekal. Papriky vypadají v pohodě, snad až na dvě rostliny, které to možná nedaly. Uhynula jedna mochyně, ale ten zbytek vypadá v pohodě. Vesele si kvete. Manželka je pořádně zalila a teď pršelo, tak snad by to už mělo být v pohodě.

Při procházení syntropic řad jsme si všimli, že nám začínají vzcházet brambory. Zatím jenom na pár místech, kde jsme vysadili velmi ranou odrůdu „Rosara“, ale snad to už bude jenom lepší. Teď jenom pořádně pohlídat nástup mandelinky. Jednu jsem už na bramborách našel, a to ještě nejsou ani pořádně vidět z toho mulče.


Dalším pozitivním zjištěním u syntropic řad je, že začali klíčit semínka stromů, co jsme vysévali na podzim. Zatím jenom na pár místech, ale i tak je to super. Kaštany jsem našel zatím na dvou místech po více kusech. Nejlépe je klíčení vidět u jedné řady, kde to vypadá na švestky, nebo mirabelky. Škoda, že jsem si neudělal poznámky, ale nějak to tehdy nevyšlo. Teď po deštích by to mohlo být zase o něco lepší. I pro řízky topolů, u kterých je vidět, že vodu potřebují. Už bych byl rád, kdyby začali s růstem a syntropic záhony nevypadaly až tak pusté. Organiku na ně budeme vrstvit pořád. Bez ohledu na to, jestli tam něco je, nebo zatím ještě ne. Čím více organiky, tím asi větší šance, se to tam dobře poroste.



Úroda byla i tento týden hlavně o listové zelenině. Hlavně salátu se letos celkem daří. Až se trochu divím, když moc neprší. Kromě salátu je to i trochu špenátu, lebedy a šťovíku. Tento týden nečekaně přibyli česnekové výhony. Já jsem si je pořádně ani nevšiml, ale manželka říká, že potřebujeme vylámat výhony u dvou záhonů s paličákem. Vychytali jsme to asi tak akorát. Výhonky byli ještě mladé a křehké. U pár rostlin nebylo moc co vylomit, takže to bude potřeba projít ještě další týden a vylomit zbytek. Česnekové výhonky jsou trochu nečekané, ale vítané zpestření našeho jídelníčku. Část jsme snědli hned ten den večer.

Ze zahrady jsme jeli ještě zpátky na chalupu. Kromě toho, že jsme potřebovali odvézt elektrocentrálu, tak jsem chtěl projít zbylé dva záhony s česnekem. Takže jsem vzal nůžky a porost kolem česneku patřičně zkrátil. Jinak je kolem záhonů už pěkná džungle a chtělo by to pokosit. Asi si naplánuji extra den právě na to, abych pokosil pozemek na chalupě. Škoda nevyužít takového množství organického materiálu.
Zatím co jsem dělal údržbu záhonů s česnekem, tak se manželka šla podívat na zimolez kamčatský. Minule jsme tam viděli násadu zelených plodů, které by teď už mohli i dozrávat. Taky že dozrávali. Nasbírala tři čtvrtiny skleničky plodů. Není to sice žádný zázrak, ale je to zatím největší sklizeň u tohoto ovoce. Keříkem se daří dobře, jsou pořád větší a lze očekávat, že bude úroda stále lepší. Taková nálož jako u rybízu to ale asi nikdy nebude.

Tak to byl další týden, který byl hlavně o rajčatech. Pokračovat budeme zase v kosení, údržbě záhonů a mohly by začít nějaké sklizně. Vzhledem k průběhu počasí to nebude asi moc velká sláva, ale uvidíme. Stačí pár deštivých dní a situace se může dost změnit.

