Rok třetí – 43. týden: Fermentujeme ve velkém

43. týden

Podzimní pohoda pokračuje, a navíc je ještě prodloužený víkend. To nám umožnilo naplánovat a udělat trochu více práce než obvykle. Nejvíc práce nás čekalo na chalupě, ale v sobotu jsme se rozhodli, že pojedeme jenom na zahradu a chalupu necháme na pondělí. Chtěli jsme hlavně sklidit zelí, ale protože bylo hezky, tak jsem se rozhodl udělat ohraničení ze střešních tašek u dalšího záhonu. Možná budeme na podzim sázet i šalotku, tak aby byl záhon připravený. I kdyby ne, tak je to o jeden připravený (skoro) záhon více. Vybral jsem záhon hned vedle toho, který jsem dělal minulý týden na česnek. Tento rok tam byla paprika a lilek. Z těch jsou už v podstatě jenom zmrzlá a vysušená torza, ale našli jsme i jednu nepoškozenou papriku a asi dva plody lilku. Paprika byla hned snězená k obědu, lilky jsme nechali přírodě. Zbytky rostlin jsme zatím nechali na záhonech. Záhon vyčistím až těsně předtím, než tam budeme něco sázet / vysévat. I tak nejspíš jenom ustříhnu ty rostliny u země a kořeny nechám v zemi. Obruba záhonu vypadá tak trochu, jako kdybych ji dělal ožralý. Nechtělo se mi ale natahovat provázek a okraje jsem dělal podle toho, jak to bylo vyčištěné. Už ale netrvám na zahradě srovnané podle pravítka. Hlavně že to bude funkční.

Manželka zase, po dobu, co jsem se hrál se záhonem, sklízela. Hlavně zelí, kterého sklidila tak z půlky záhonu. Zbytek chceme nechat ještě malinko podrůst. Tento rok poprvé pěstujeme zelí v půdě, a i když to ze začátku nevypadalo moc dobře, tak letos máme nejlepší sklizeň. Pro naši potřebu by to mělo postačovat. Příští rok asi taky zůstaneme u jednoho záhonu pro zelí. Zelí prodávat neplánuji. Na to mi přijde hodně málo výdělečné (pro moji velikost zahrady a způsob pěstování.

Kromě zelí jsme zase měli něco málo brokolice, asi tak do 1 litrového pytlíku na zamražení. Ve velkém jsme sklízeli mangold. Normálně bychom ten mangold nesklízeli (pro naši spotřebu), ale měl jsem domluvenou výměnu za ořechy, takže jsme se do toho pořádně opřeli a po delší době mangold zase „zmasakrovali“. Tohle už možná bude poslední sklizeň mangoldu, ale necháme se překvapit. Na bývalém záhoně s mrkví zůstalo po sklizni už jenom to, co jsme v době sklizně považovali za zbytečné sbírat. Teď jsme to zase zkontrolovali a čekalo nás příjemné překvapení. Na ocenění za nejhezčí mrkve by to nebylo, ale byla to dostatečná kvalita pro sklizeň a zpracování. Využili jsem je hned přes víkend při tvorbě kysaného zelí.

Další sklizní, které se možná ještě brzy dočkáme, by mohl být kopr. Už dvakrát jsme ho sklidili a obrůstá zase. Ještě by to mohl stihnout. Část kopru jsme nesklízeli vůbec a necháme ho kvést. Semínka nevím, jestli stihnout uzrát. Sbírat je nebudeme, ale možná se povede nějaký samovýsev. Klíčení se u kopru povedlo až na potřetí a ten třetí výsev už byl poměrně pozdě. Minulý rok nám semínka asi pořádně nedozrála, proto to klíčilo tak špatně (rozuměj vůbec). Tento rok se na to už nechci spoléhat vůbec a ten pytlík semínek příští rok klidně koupím.


Hodně špatně tento rok klíčila také červená asijská hořčice. Vyséval jsem ji na víc jak dvě třetiny záhonu, a ještě jsem si říkal, co budeme s tou hořčicí dělat. Vyklíčili tři rostliny. Minulý rok to taky nebylo lepší, tak nevím, kde je problém. To, co vyklíčilo, ale roste hodně dobře a přesně to odpovídá názvu odrůdy „Red Giant“, tedy rudý obr. Listy jsou hodně velké a jeden list je jako přídavek do salátu až moc. Takže i ty tři rostliny nám bohatě stačí, a ještě něco i můžeme rozdat. Příští rok asi vyseju jenom tak 2-3 řádky. Pro naši potřebu to bude bohatě stačit, protože komerční využití u tohoto druhu zeleniny zatím moc nevidím. Do budoucna se to ale může změnit. Jenom by to pak chtělo nějak vyřešit do špatné klíčení.


Na zbytek záhonu s hořčicí jsem vysel jedlou chryzantému. Ze začátku to taky vypadalo na špatné klíčení, ale teď je ten kousek záhonu vyhrazený chryzantémě celkem hustě zarostlý. Pokud jsem u červené hořčice psal, že pro naši spotřebu bohatě stačí i ty tři rostliny, tak u chryzantémy to platí dvojnásobně. Po uštípnutí větvičky se dost větví, takže sklizní se ještě zvětšuje. Je dost aromatická, takže se nedá jíst moc ve velkém. Saláty ale ochutí dobře. Příští rok taky uberu na množství a dám méně řádků. I kdyby se nesklízela, tak alespoň na tom záhoně něco roste a v nejhorším případě to můžeme použít jako zelené hnojení. Navíc, když ji necháte vykvést, tak vám ještě zkrášlí záhon.

Další v řadě špatně klíčící zeleniny je fenykl. Taky je to zelenina, která se obvykle vysévá až v půlce léta jako další plodina na záhoně. Fenyklové hlízy nám celkem chutnají, tak už druhým rokem zkoušíme i něco dopěstovat. Na rozdíl od minulého roku, kdy nevyklíčilo vůbec nic, tak tento rok je tam aspoň pár rostlin a vypadá to, že i něco málo sklidíme. Taky to nevypadá na zeleninu, která by byla obchodní hit, ale aspoň pro svoji spotřebu bychom rádi něco sklidili. Progres tady je, tak snad to v dalších letech bude jenom lepší.

Když už jsem psal o samovýsevech, tak na záhonech, kde jsme měli tento rok rajčata v kombinaci se saláty a špenátem, začal klíčil špenát. Po vysazení rajčat jsme špenát ještě chvilku sklízeli, ale když vyběhl do květu a pak začal dělat semínka, tak jsme ho už tak nechali a více ho neřešili. Semínek máme nasbíraných z předchozích let celkem dost. Teď, po sklizni a odstranění rostlin rajčat, se začíná objevovat špenát a možná najdeme i nějaký salát. Není ho nějak extra moc, ale nějakou sklizeň pře zakrytím záhonů mít budeme. Ne, že bychom teď špenátu měli málo. V nejhorším případě poslouží jako zelené hnojení.


Zelenému hnojení se stále daří moc dobře. Když jsem si myslel, jak hezká je hořčice na bývalém záhonu s cibulí, tak je to nic proti tomu, co roste na záhonech s ředkvemi. Většinu ředkví jsme už sklidili a ten zbytek sklidíme možná příští týden. Jejich místo ale už dávno zabrala hořčice. Většina porostu už je málem do výšky pasu a stále to ještě nevypadá na to, že by bylo nutné ji zkosit. Sice kvete, ale nijak moc a na vytváření plodů to ještě nevypadá. Podle předpovědi by měli být pomalu mrazy, tak to možná nebude potřeba kosit vůbec a příroda se o porost postará.

Záhony s luskobilní směsí se po mém masakru hezky obnovili a už skoro ani nevypadá, že bych tam něco sekal. Je tam vidět o dost více ovsa a hrách už zase začíná kvést. Předpokládám stejný průběh jako na záhonech s hořčicí, tedy spolehnu se na přírodu. Na nějakou velkou násadu plodů to už tento rok asi nebude.

Tento rok vypadá celkem slušný, co se týká hub. Dobře je to vidět i na naší zahradě. Hlavně záhony, kde jsem navážel zjara kompost. Jedině negativum je, že si nejsme jistí, jestli jsou ty houby jedlé. Myslíme si, že jsou to žampióny, ale jisti si nejsme. Tak to tam necháváme růst. Asi by to stálo za bližší prozkoumání, protože těch hub je tam celkem dost a další extra sklizeň by nebyla špatná. Houby plánuji dřív, nebo později pěstovat a když se nám takhle samé „cpou“ na zahradu, proč toho nevyužít. Jenom je potřeba si být jistý. Na fotce jedna z těch větších hub vesele roste pod kadeřávkem a z druhé strany je samovýsev chrpy. Vypadá to, že se téhle trojkombinaci spolu celkem i daří.

Úroda byla tento týden relativně bohatá, i když to zase bylo hlavně na mangoldu. Ten byl první dva roky celkem vzácný. Tento rok je to asi naše nejproduktivnější druh zeleniny. Špenátu po špatném začátku je taky relativně dost. Velkou část sklizně tvoří brukve, co je ale po podzim na naše podmínky dost typické.

První sklizeň jsme dělali ještě v sobotu, ale protože jsme se chystali v pondělí na chalupu, tak jsme zbytek sklizně odložili na pondělí. Hlavně kvůli čerstvosti, protože máme celkem problém uskladnit doma po delší dobu takové množství listové zeleniny. V pondělí jsme ale nejdřív jeli na chalupu, kde nás čekalo hodně práce s čistěním obvodu pozemku kvůli budoucí stavbě plotu. Ta snad proběhne už příští týden. Práce jsme udělali hodně, ale na fotky jsem úplně zapomněl. Asi vyfotím až postavený plot a pak zárodky pěstitelských ploch. Na stavbu plotu se moc netěším, ale je potřeba ho udělat. To na vytváření nových ploch pro pěstování se těším moc. Nejdřív ale ten plot. Po cestě domů jsme se zastavili na zahradě a udělali ještě jednu sklizeň, hlavně listové zeleniny. Hodně mangoldu a špenátu, něco málo kadeřávku, červené hořčice a chryzantémy.

Ještě před pondělím jsem ale v sobotu večer a v neděli část dne ve velkém fermentovali. Trochu jsme doháněli resty z minulého týdne, kdy jsme už nestihli naložit ředkve. Ty jsme udělali tento týden v sobotu a v neděli to už bylo jenom o zelí. Zelí z půlky záhonu jsme natlačili asi do poloviny deseti litrového hrnce. V něm to necháme tak týden vykvasit a pak zelí přendáme do sklenic a dáme do chladu. Ředkve kvasí už přímo ve sklenicích, tak ty už asi po týdnu taky přendáme do chladu. Teď právě dojídáme ředkve z naší první fermentace a musím říct, že čím déle jsou v lednici, tím jsou lepší. Akorát už skoro nejsou …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *