Rok třetí – 42. týden: Víkend brukví

42. týden

Před námi byl další hezký víkend a s ním i pokračování podzimní pohody. Nějaká extra větší práce už nebyla, tak padlo rozhodnutí, že sklidíme ředkve. Něco jsme už sklízeli průběžně, ale stále toho ještě dost zůstávalo. Předchozí dva roky jsme podzimní ředkve zkoušeli taky, ale s ne moc dobrým výsledkem. První rok jsme sklidili pár černých ředkví, asi ve velikosti klasických ředkviček. Druhým rokem jsme zkusili i vodnici a ředkev typu „daikon,“, ale nebyla to žádná sláva. Vodnic bylo asi tři kusy a daikonů taky ne o moc víc. Tento rok je to ale už úplně jiné, a i když byla úspešnost klíčení asi jenom kolem 50 %, tak nejsme zklamáni. Černé ředkve půjdou k uskladnění na chalupu, protože chvíli vydrží. Bílou ředkvi a vodnici vezmeme domů k fermentaci. Jednu sklenici jsme už takto udělat zkusili a chutná nám. Kysaného zelí budeme mít méně, tak to nahradíme ředkvemi.

Ředkvičky, trochu menší příbuzné ředkvi, jsme sklízeli už před nějakých časem. Na záhoně už zůstali jenom zbytky a moc jsem se sklizní už nepočítal. Před týdnem jsme ale sklidili hezký větší svazek a tento týden tomu nebylo jinak. Teď je to ale už fakt konec. I tak se ale podzimní ředkvičky hodně vydařili. Řekl bych že lépe než ty jarní. Vyséval jsem jenom odrůdu „Viola“ a nemůžu si stěžovat. Vybrali jsme si dobře a příští rok budeme vysévat tuto odrůdu zase. K tomu asi ještě koupíme v Lidlu pár pytlíků odrůdy „Saxa 2“ a bude vystaráno. I když, koupil jsem ještě na zkoušku odrůdu „Cherry belle“, takže to budou tři odrůdy. Jinak nám „Viola“ vyhovuje jak chutí, tak i velikostí a růstem. Škoda jenom ty vyšší ceny semínek.

Ředkve byly sklizeny, ale ze zahrady se mi ještě nechtělo. Bylo hezky, tak jsem přemýšlel, co dalšího bych mohl dělat. Ještě jsem se nenaučil dostatečně relaxovat, takže když nic nedělám, mám pocit, že marním čas. Jako kdybych chtěl tu zahradu popohnat zase do dalšího pěstitelského roku, co ale nejde. Tak jsem přemýšlel a zvažoval a říkám si, že letos ještě budeme sázet česnek, tak bych mohl zkusit něco udělat se záhonem, kde ho plánuju dát. Další možností bylo jít přeházet kompost, ale to už bylo fakt jenom takové zoufalství, abych vůbec něco dělal. Radši jsem tedy šel na ten záhon. Pro česnek jsem vybral bývalý záhon po červené řepě. Jako jeden z mála už byl úplně prázdný (až na kytky po okrajích) a má už celkem dobrou půdu. Taky se nachází přibližně ve středě řady záhonů, takže když budeme zakrývat záhony z obou stran, tak nebude překážet v cestě. Další podmínkou bylo, aby na tom záhoně tento, nebo minulý rok nerostlo něco příbuzného (česnek, cibule, pórek). To bylo taky splněno. Rozhodl jsem se udělat jenom ohraničení záhonů. Máme ještě nějaké střešní tašky z chalupy a proč nevyužít příležitost, kdy je můžeme zapravit do záhonu. Půda byla měkká a mírně vlhká, takže se dobře dělalo. Při té práci jsem měl radost i z toho, jak dobře už vypadá půda na tom záhoně.

Na obou koncích záhonu je pás kytek. Na jednom konci měsíček, který byl celý rok nic moc a radost nám dělá až teď. Na druhém konci je kytka, které název neznáme, protože jsme ji získali výsevem pytlíku s mixem kytek proti slimákům. Z toho mixu přežila dodnes snad jako jediná, ale bohatě to vynahrazuje a celkem divoce se množí samovýsevem. Už ji máme na několika záhonech, bez toho, abychom se o to snažili. V tomhle je snad ještě lepší než chrpa. Ohraničení záhonu jsem udělal, zbytek dočistím před výsadbou česneku. Snad se do té doby listí z řepy co nejvíc rozloží.


Po dobu, co jsem se hrál se záhonem, tak manželka sklízela růžičkovou kapustu. Ta po ne moc dobrém startu už vypadá, jako kdyby se nic nestalo. Tohle byla první sklizeň růžičkové kapusty tento rok, a i když manželka vylomila jenom spodní růžičky, i tak toho bylo hodně. Byla to snad nejlepší sklizeň růžičkové kapusty, co jsme zatím na zahradě měli. Samozřejmě toho bude ještě o dost více. Kombinace pár rostlin kadeřávku a zbytek záhonu růžičková kapusta se osvědčil. Pro naši potřebu je to tak akorát. Příští rok bych byl ale rád za vlastní sazenice, protože rozdíl mezi těmi pár vlastnící sazenicemi a zbytkem kupovaných je hodně vidět. Jenom ten byt (nebo spíše parapety) není nafukovací, takže uvidíme.


Po růžičkové kapustě přišla na řadu brokolice. S tou jsme už ani moc nepočítali, ale zase dala sklizeň. Nevím, jestli čtvrtou, nebo už pátou. Vůbec nelituji toho, že jsme tento rok vůbec nevysadili květák a radši dali více brokolice, protože brokolici se u nás daří o hodně lépe. Do budoucna možná bude i ten květák. Když už jsme byli u brukví, tak jsem zase musel obdivovat brutnák. Stále kvete a stále jsou na něm včelky a čmeláci. Brutnák jsem vyséval teď druhým rokem a taky o hodně lepší výsledek než v prvním roce. Hodně dlouho kvete a je to skvělá pastva pro včely. Myslím, že od teď bude mít u nás stále místo. Jenom nevím, jestli ho zase budu dávat v kombinací s brukvemi. Snažil jsem se udělat nějakou hezkou fotku, kde bych zachytil i včelky, ale moc se nezadařilo. Tak aspoň samotný brutnák.

Hmyzu bylo na zahradě i tentokrát hodně. Invaze berušek se už nekonala, ale vynahrazovali to jiné druhy. Každým dalším rokem najdu na zahradě pro mě nového brouka, z čeho mám velkou radost. Všechno fotit nechci, ale občas neodolám, když se náhodně vyskytne příležitost. Jako to bylo např. u toho krasavce, když jsem šel pro něco do kůlny. Prostě jsem neodolal. Ten motýl jako kdyby věděl, že ho chci fotit, tak tam trpělivě vyčkat, než jsem si došel po mobil a připravil se. Zase fotka ani zdaleka nevystihuje skutečnost.

Na závěr jsme sklidili ještě něco málo listové zeleniny. Spíš jenom pro naši potřebu přes týden na saláty. Mangold ještě doma máme, tak to bylo jenom pár listů kadeřávku (zelený i červený), červenou čínskou hořčici a jedlou chryzantému. Jednoduchá zelenina, ale vytvořila celkem hezkou, a navíc i chutnou salátovou kytičku.

Když jsem se tento týden podíval na naši sklizenou úrodu vystavenou u auta, tak si říkám, že tento týden je to fakt hlavně o brukvích. Až na těch pár stonků jedlé chryzantémy, patří všechna zelenina do jedné rodiny brukvovitých. Na rozdíl od superstar mezi zeleninou, jako jsou např. rajčata, se netěší takové pozornosti, ale o to více jsou užitečné. Dá se říct, že tvoří základ zahrady. Navíc se jim v našem klimatu i skvěle daří, takže díky nim máme stále co sklízet.

Ze zahrady jsme ještě vyrazili na chalupu. Plot už máme objednaný a chtěli jsme trochu vyčistit obvod pozemku, po kterém se bude plot stavět. Pustili jsme se do čištění a zjistili jsme, že jsme hrubě podcenili (spíše já) čas a měli jsme přijet o dost dříve. Když ale na zahradě bylo tak hezky a chtěl jsem udělat co nejvíc … Teď to ale bude chtít věnovat více času chalupě. Zima se blíží a práce je tam celkem dost, co bychom chtěli (hlavně tedy já) stihnout ještě tento rok. Nejraději bych už pěstoval, ale nejdřív ten plot. Vyčistili jsme méně, než bych chtěl. Byl to snad nejhorší úsek pro plot, tak příště to bude určitě už lepší. Fotky jsem nedělal, protože ještě moc není co. Zatím to není o pěstování, ale snad se letos dostanu i k záhonům, nebo k sázení (česnek a stromky). Při čištění jednoho kusu pozemku jsem „musel“ rozhrabat kopeček co stál v cestě, tak jsem aspoň vyfotil, jak hezká půda je na chalupě. Zase škoda, že to na fotce není tak vidět. Ve skutečnosti je černá. Už se těším, jak to v ní poroste.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *