Rok třetí – 40. týden: Velká sklizeň

40. týden

V sobotu nám počasí moc nepřálo, ale nechtěl jsem návštěvu zahrady přesouvat na neděli, tak jako minulý týden. Zahrada není jenom o hezkých slunečních dnech. Některou práci je potřeba udělat i v té méně hezké. Po příchodu na zahradu to ale nevypadalo špatně. Po silném větru v neděli předchozí týden jsem se obával, že silážní plachta, kterou jsem zakryl novou plochu pro pěstování, bude lítat někde po zahradě. Plachta ale byla jenom mírně shrnutá na jedné straně plochy, takže jsem to upravil a pak hurá do sklízení, protože jsme nevěděli, jak dlouho vydrží celkem přívětivé počasí. Tento týden jsme se rozhodli sklidit hodně z toho, co na zahradě ještě zůstalo.

Rajčata jsem nechával do posledního okamžiku s nadějí, že přece ještě jenom přijde teplé období a dozraje i zbytek plodů. Nějak mi ta sezona u rajčat (a ne jenom u rajčat) přišla moc krátká. Na teplo to ale moc nevypadá, takže jsme sklidili všechny rajčata, co zůstali. Bylo toho asi 10 kg a snad většina z nich ještě uzraje v bytě. Z těch rajčat, co jsme sklízeli v posledních týdnech skoro ještě zelené, zatím dozrála více jak půlka. Chuťově to už sice není to pravé, jako kdyby dozráli na rostlině, ale stále je to o dost lepší než to, co se dá koupit v obchodě. Navíc víme, jak jsme to vypěstovali. Když jich dozraje hodně, tak asi ještě uděláme protlak. To co neuzraje, zpracujeme do nějaké čalamády.

Sklidili jsme i zbytek fazolí. Lépe řečeno, zbytek toho, co po všech nepříznivých okolnostech roku 2019 zůstalo. Keříkové fazole na zrno jsme odepsali úplně. Kombinace hlodavců a sucha byla pro ně smrtelná. Pár jich dokonce stihlo vytvořit lusky, ale jenom málo z nich mělo v těch luscích zrníčka a snad žádný neuzrál do sklizňového stavu. Z keříkových fazolí jsme tak nesklidili ani zrníčko, takže sadbu na rok 2020 budeme muset koupit.

Tyčkové fazole dopadli o něco lépe, ale i tam to nebylo s tím dozráváním žádná sláva. Jenom minimum lusků bylo suchých, ale na sadbu pro příští rok to bude dost. Horší je, že i když už jsme se rozhodli sklidit i nezralé lusky, tak takovou třetinu lusků jsme mohli rovnou vyhodit, protože neměli ještě vytvořena zrníčka. Fazolových lusků bylo na jeden deseti litrový kbelík. Kdyby to byl plný kbelík vyloupaných fazolí, tak bych byl spokojený. Po vyloupání toho moc nebylo, jak je vidět na druhém obrázku pod textem. Příští rok snad nebude takový tlak od hlodavců, a taky to bude chtít tu fazoli vysít dříve. I když i tak nevím, jestli italské odrůdy budou to pravé pro naše podmínky. Ještě jeden rok to zkusím a pak když tak budu hledat jinou odrůdu.


Hlavní sklízenou zeleninou tento týden byla červená řepa. Té dáváme každým rokem o trochu více místa. Máme ji rádi a taky je o ni celkem zájem. Víc už asi nevyroste, tak se nám nechce to nechávat hlodavcům. Vysévali jsme několik odrůd. Podrobnější hodnocení nechám na článek o zelenině. Celkově ale řepa vyrostla tak různě. Od malých řep ve velikosti ředkviček, až po hezké řepy standardní velikosti přibližně tenisového míčku, nebo ještě trochu více. Tento rok jsem se rozhodl otestovat i hybridní odrůdu Boldor, o které pár lidí dost básní na internetu. Moc se ji nedařilo, bulvy spíše menší, i když je to barevně zajímavá řepa a chuť je taky dost dobrá. Problémem je ale cena semínek, jak už to u hybridů bývá.

Celkově jsme sklidili asi 20 kg řepy. Většinu jsme očistili od listů hned u záhonu. Listy zůstali na záhoně jako mulč a současně hnojení. Pár hezčích řep i s listím se dalo bokem na poslední prodej tohoto roku (aspoň co se týká řepy). V neděli jsme pak řepu zpracovali. Asi půlku těch menších jsme uvařili, oloupali, nastrouhali a zavařili. Druhou půlku těch větších jsme očistili, taky nastrouhali a zamrazili. JJsme rádi, že máme ten druhý mrazík, který je ale taky už z více jak poloviny plný.

Jak jsem už psal minule, tak jsme se dočkali druhé, už dost nečekané vlny kedluben. Je jich snad více, než na jaře. Týdně jich sklízíme tak 7-8 kusů. Něco pro sebe, něco k prodeji. Zase asi budeme chvilku jíst cannelloni s kedlubnovou náplní. Sklizeň kedluben ale nekončí, protože jich na záhonu ještě pár zůstalo. Všimněte si jedné kedlubny, asi ve středě obrázku. Je ještě z první jarní vlny. Celou dobu byla taková zakrslá, tak jsem ji nechával, že možná doroste. Sama moc nedorostla, ale za to na ní vyrostly další tři malé kedlubny. Možno by stálo za to nechat je ještě růst, co by z toho nakonec bylo. Radši jsem to ale sklidil.

Tento týden jsem měl ještě v plánu rozebrat konstrukci po fazolích, když už jsme je sklidili, a pak tu celou plochu zakrýt silážní plachtou. V podstatě jenom odvinout kus z minulého týdne už položené silážní plachty. Ještě pár metrů zbývá, takže by to na záhony s fazolí mohlo stačit. Moje plány a celkově naše snahy na zahradě ten den ale narušilo počasí. Zatáhlo se, dost ochladilo a začalo pršet. Takže jsme radši narychlo sklidili asi poslední ředkvičky (no možná ještě jeden svazek tam bude), naházeli sklizeň do auta a jeli na chalupu. Ani fotku sklizně jsem na zahradě už nestihl udělat. Udělal jsem ji doma a kvalita nic moc.

Sklizeň tento týden byla hlavně ve znamení příprav na zimu. I když těch hlavních potravin, které bych rád co nejvíc uskladnil na zimní měsíce, moc nemáme. Zase jsme sklidil pytel špenátu, který v podstatě celý prodáme a ještě o trochu větší pytel mangoldu. Sklízel jsem jenom špenátový mangold, protože už byl zralý ke sklizni a bude to možná poslední sklizeň této odrůdy. V nadcházejících dvou týdnech to vypadá na mangoldovou dietu. Bylo i pár posledních patisonů a zase krabička brokolice. Manželka sklidila i trochu zelí a pórku. Z paprik, které jsem sklidil minulý týden, zbytku cuket, které se nám doma ještě váleli a právě zelí, udělala a zavařila takovou zeleninovou směs-všehochuť. Snažíme se zpracovat maximum z toho, co máme na zahradě a když už zůstanou jenom takové ty zbytky, tak končí hlavně v různých směsích, nebo v mrazáku. Na zahradě nám zůstala už hlavně jenom brukvovitá zelenina, které tohle chladnější počasí vůbec nevadí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *