Rok třetí – 24. týden: Nová technika

24. týden

V sobotu nás čekal další hodně horký den, i když začal poměrně v pohodě, pod mrakem. Minulý týden posekaná tráva už hezky uschla a manželka jí část shrábla na pár kupiček.

Já jsem se pustil do dalšího sekání zahrady, než bude už moc horko a tráva moc suchá. Nejdřív se snažím vysekat plochy co nejblíž k zeleninovým záhonům. Takže jsem v podstatě začal tam, kde jsem skončil minule a pokračoval po východní straně zeleninových záhonů, kde je „záhon“ s malinami a ostružinami. Z dvou odrůd ostružin už první zimu nepřežila odrůda „Navaho Big and Early“. Druhá odrůda „Čačanská beztrnná“ zatím vypadá dobře a pokud se jí bude i nadále dařit, tak asi ji zkusíme namnožit.

S malinami to vypadá tak nějak různě. V minulém roce moc nerostli a stále jsme netušili proč. Po vysekání trávy jsem u malin objevil dost děr od hlodavců a mám podezření, že za jejich bídný růst můžou právě hlodavci, kteří jim ožírají kořeny. Ze tří odrůd a celkově šesti kusů rostou asi tři kusy malin. Nechám jim chvilku na zesílení a pak asi budeme množit to, co přežije do dalšího roku.

V sečení trávy jsem pokračoval po severní straně zeleninových záhonů. Tam máme další ovocné keře, jakoby další patro jedlého lesa po zelenině. Mezi ovocnými keříky a zeleninovými záhony si ještě připravujeme místo na jahody, které tam plánujeme vysadit na podzim. Po vysekání trávy řada s keříky hezky prokoukla, protože už ty keříky nebylo ani moc vidět. Ale nevypadali na to, že by jim to nějak extra moc vadilo.

Vysekal jsem několika metrový pás kolem ovocných keřů podél celé severní strany zeleninových záhonů. Sekalo se mi celkem dobře a nebylo ještě tak horko, ale bylo potřeba dělat i něco jiného, tak jsem sekání ukončil u ořešáku. Ten ořešák je asi první strom, který jsme na zahradě vysadili, a celkem mi na něm záleží. Ještě dva týdny zpátky jsem se celkem obával, jestli není po něm, protože stále nenarašil. Sice je to odrůda „Mars“, která má pozdější rašení, ale i tak, už bylo celkem pozdě. K mojí velké radosti ale nakonec celkem hezky obrazil. Stromek jsem kupoval jako špičák, s tím, že mu později vytvaruji korunu. Prvním rokem ale skoro nerostl a druhý rok vyhnal jednu větev celkem nízko na kmínku. Měl jsem v plánu ji později uříznout, ale čekal jsem, než stromek obrazí. Obrazil ale tak, že více zespodu, než nahoře. Tak celkem přemýšlím o tom, že ho nechám růst tak jak je a nebudu do toho zasahovat. Ať si roste, jak chce. Odstraním jenom výhony z podnože.

Zatím, co jsem sekal kosou zahradu, tak manželka chtěla trochu pročistit prostor mezi záhony. K tomu jsme se rozhodli pořídit novou techniku. Sice ty vrčící věci moc v oblibě nemám, ale dokážou hodně ulehčit práci, když se dobře použijí. Zase jsem nakupoval v mém „oblíbeném“ OBI. Koupil jsem malou strunovou AKU kosačku, jako novou hračku pro manželku a spíše pro mě jsem koupil elektrické nůžky na trávu. Zkoušení kosačky neproběhlo nejlépe, protože asi po 20 minutách už odmítala pracovat. Doufám, že to bude jenom nedostatečně nabitý akumulátor. Vyzkoušíme to zase příští týden.

Elektrické nůžky na trávu jsem viděl poprvé v jenom videu chlapíka, kterého videa sleduji na youtube a v něčem se od něho inspiruji. Na svém pozemku se snaží všechno pěstovat s co nejmenším narušováním půdy, hodně mulčuje a používá zelené hnojení. Taky hodně zeleniny pěstuje v kombinaci s jinými rostlinami. Např. jahody s jetelem, nebo rajčata s jetelem a hráškem jako pomocníky pro rajčata. Když pěstuje zeleninu a vyroste mu v ní něco, co hodně lidí nazývá plevelem, tak to nevytrhává, ale jenom zastřihne těmi elektrickými nůžkami. Důvod je ten, že rostliny svými kořeny budují půdu. Když je vytrhnete, tak vyjmete i ty kořeny, na kterých se živí půdní mikroorganismy. Taky odebíráte z půdy organickou hmotu, protože ty kořeny by se tam po ukončení vegetačního cyklu rostliny mohli rozložit (pokud se jedná o jednoleté rostliny).

Takhle nějak bych chtěl pěstovat zeleninu i já. Hodně zeleného hnojení, hodně podpůrných rostlin, minimální narušování půdy při pěstování. Rostliny (plevel) chci vytrhávat jenom v případě, že se bude jednat o agresivní druhy s alelopatií. To znamená, že se jedná o rostliny, které vylučují látky bránící růstu jiných rostlin v jejich okolí. Bude to sice vyžadovat další studium, abych věděl, co přesně nám roste na zahradě, ale o to je to hezčí. Namísto boje s přírodou bych s ní radši spolupracoval. Ten zbytek rostlin bez alelopatie budu jenom udržovat v rozumných mezích. Např. tím, že je zastřihnu, když budou moc velké a budou stínit pěstované zelenině. Zbytky rostlin pak současně poslouží i jako mulč na místě, kde rostou. Jeden půdní biolog (teď si nevzpomenu na jméno) řekl, že na půdě roste vždy to, co ta půda potřebuje. Toho se chci držet a i proto chci nechat růst ty „plevele“ na zahradě a jenom je zastřihovat. Když to tam chce růst, tak snad to té půdě pomůže. Tohle je zase jenom plán pro další období, takže uvidíme, jak to bude vypadat v praxi.

Po sekání trávy jsem se pustil do rajčat. Minulý rok to byla v období růstu rajčat moje první činnost na zahradě. Vylámat nežádoucí výhony u tyčkových rajčat a převázat rajčata k opoře podle potřeby. Není dobré to podcenit, protože výhony u rajčat dokážou růst celkem rychle a lépe je vylamovat včas. Hlavně odrůdy jako např. San Marzano dokážou celkem zdivočet, pokud na chvilku zaváháte. Rajčata vypadají celkem dobře a část jich už kvete.

Tento rok je pěstujeme v kombinaci se saláty a vypadá to, že tato kombinace je celkem dobrá. Rajčata i saláty vypadají dobře, i když rajčata ještě nejsou až tak moc vzrostlé, aby nějak omezovali saláty. Rajčata se dávají v celkem velkých rozestupech, tak aspoň není ta půda mezi nimi úplně holá. Mohli bychom to ještě mulčovat, ale je lepší, když tam něco roste. Pro nás určitě a snad i pro půdu.

V roce 2018 jsem u česneku nějak zblbnul a nevylámal květné stvoly u paličáku. Takže jsem se poučil a tento rok zasáhl včas. Kromě toho, že by to mělo zvýšit výnos u česneku, tak jsme sklidili celkem dost česnekových výhonků, které se dají sníst. Hned na večeři jsme si udělali špagety s osmaženými česnekovými výhonky. Jinak česnek vypadá fakt dobře a už se těším na sklizeň, která bude asi tak za měsíc.

Nevím, jestli bude úroda cibule tak dobrá, jako v roce 2018, ale záhon s cibulí vůbec nevypadá špatně, i když tedy cibule ze semínek jako obvykle nic moc. V roce 2019 máme jiné odrůdy než v roce 2018, tak jsem zvědavý i na tento rozdíl. Tento rok máme taky poprvé vysazenou šalotku a ta taky vypadá celkem dobře. Jenom škoda, že nevyšla jarní cibulka. Tak snad už konečně příště se zadaří i u cibule ze semínek.

Manželka minulý týden jednotila salátovou řepu a vypadá to, že té řepě to celkem prospělo. Pokud se nic nezkazí, tak v tomto roce by mohla být slušná úroda. Řepa je jednou z perspektivních plodin i pro pěstování k prodeji, takže příští rok asi dostane i více místa na zahradě.

U hrášku to sice vypadá v roce 2019 celkem blbě, ale u fazolí je to právě naopak, hlavně co se týče fazole pro sklizeň zrna. Keříčková i tyčková fazole vypadá hodně dobře, co mně jako milovníka fazole dost těší. Její spotřeba je u nás dost vysoká a snad budeme po této sezóně z hlediska fazole soběstačný. Když tak ještě můžeme rozšířit plochu pro pěstování fazole. Tyčkové odrůdy chci určitě zkusit i na chalupě, kde toho místa až tolik není a rád bych využil co nejvíc vertikálního pěstování zeleniny.

Záhony s brukvovitou zeleninou vypadají taky moc dobře. Do každého z nich jsem vysel středem záhonu po délce jeden řádek brutnáku. Zatím je ale vidět brutnák jenom v záhonu se zelím.

Nevím, proč to tak je, ale na záhon se zelím jsem nedával kompost. Ten slámový mulč tam je ještě z roku 2018 a půda tento rok vůbec nebyla rytá, ani jinak narušovaná. Půda ale vypadá fakt dobře, na čem jsme se s manželkou shodli, když jsme zelí sázeli. Pokud budeme mít takovou půdu na všech záhonech, tak to bude paráda.

Na záhony s růžičkovou kapustou a brokolicí jsem navezl kompost a brutnák vyséval víceméně do kompostu. Zatím to ale vypadá tak, že ten kompost slouží spíše jako mulč, zvlášť když je ještě dost slamnatý a není úplně rozložený. Záhony ale vypadají hezky čisté a uvidíme, jestli to tak i zůstane. Obrázky v pořadí pod sebou brokolice a růžičková kapusta.


Brambory máme v roce 2019 taky jako hezkou houštinu. Děláme si srandu, že díky té trávě kolem záhonu nemáme žádné hmyzí škůdce, protože tam neumí trefit. Fakt je ten, že bych rád tu trávu posekal a přihodil na záhony s bramborami jako mulč, ale zatím jsem se k tomu nedostal. Tak snad další týden, kdy už doufejme, že bude sekačka fungovat v pohodě. Vyfocený záhon jsou brambory odrůdy „Rosara“, co je velmi raná odrůda s vegetační dobou kolen 70 dní, takže zanedlouho bychom možná i mohli sklízet první nové brambory.

Cukety a patisony od minulého týdně hezky vyrostli a už jsou tam celkem vidět ty keříky. Slunečnici se daří taky hodně dobře, až jsem z toho trochu překvapený, protože v roce 2018 to nebyla žádná sláva. Uvidíme, jak tato kombinace bude fungovat v průběhu celého roku. Manželka má obavu akorát ze ztíženého sklízení cuket z důvodu vzrostlých slunečnic. Slunečnice by ale měly svými kořeny zlepšit půdu a taky lépe lákat opylovače na cukety a okurky, tak snad tyto výhody převáží jednu nevýhodu při sklizni.

Okurky zatím nerostou tak bujně jako cukety, ale taky už vypadají celkem dobře. Rozhodně lépe, než poslední dva roky, co jsme je zkoušeli pěstovat. V roce 2019 ale máme dvě nové odrůdy, do kterých vkládám naděje. V záhoně s okurkami se ale asi minulý rok vysel amarant, takže to tam teď vypadá zajímavě. Asi to bude chtít ten amarant trochu posekat, aspoň do doby, než se ty okurky začnou pnout po konstrukci.

Minulý týden jsem psal o dýni, nebo cuketě, která nám vyrostla sama nedaleko kompostu, na místě, kde byla kopa sena. Zatím sice nevíme, co z toho nakonec bude, ale rostlince se daří celkem dobře. Necháme se překvapit. Radši bych byl, kdyby to byla nějaká dýně, protože cuket máme celkem dost a zatím se jim daří. Naproti tomu dýně zatím nic moc.

Se stromy to na zahradě vypadá tak střídavě. Chvilku rostou lépe, pak zase moc ne. Po prvním roce jsem měnil jednu višeň za odrůdu „Favorit“. Ta rostla hodně dobře, dokonce tento rok má i prvních pár plodů. Všiml jsem si ale, že ji začaly usychat konce větví. Když jsem pak našel těsně u stromu dvě díry jako do tunelu, tak mí podezření padlo na hlodavce ožírající kořeny. Hodně jsem hlodavce podcenil a teď už je pozdě přemýšlet o tom, že jsem měl přece jenom sázet stromy do drátěných košů.

Uvidíme, jak to vysazené stromy ustojí. Pokud je budu muset nahrazovat, tak už je musím sázet do drátěných košů kvůli ochraně kořenů. Nechci to nechat ale jenom tak a chci se i aktivně podílet na potlačování hlodavců. Postavil jsem hadník, ale popravdě vůbec nevím, jestli to bude fungovat. Je to druhý rok a už by na zahradě teoreticky měli být hadi. Ty jsem zatím neviděl a neumím posoudit vliv hadníku na populaci hlodavců. Děr je po zahradě ale hodně.

Minulý týden jsem pořídil dva solární plašiče. Kolegyně z práce říkala, že měla problém s myšmi, které ji žrali mrkev a že od té doby co má plašiče, tak je klid. Řekl jsem si, že to zkusím. Plašiče jsem instaloval do zeleninových záhonů, tak aby pokud možno pokryli celou plochu záhonů. Uvidíme, jak to bude, nebo nebude fungovat. Obával jsem se, že to bude působit velký hluk, ale skoro to není slyšet. Občas to tak zabzučí, ani to nepípá permanentně.

Zbytek zahrady ale není pokrytý a přicházet o stromy se mi moc nechce. Nevím, jestli má smysl instalovat solární plašiče i mezi stromy. Troch ještě doufám, že zafunguje ten hadník. Na zahradu nám také chodí jedna kočka, která by s hlodavci mohla pomoct. Nechci se ale spoléhat jenom na to, a když už jsem byl v OBI pro novou techniku, tak jsem koupil i pastičky na hlodavce. Nevím, jak a jestli to vůbec bude fungovat, ale aspoň to zkusím. Koupil a instaloval jsem celkem tři pasti, blízko výlezů z děr.

Při procházení zahrady mně potěšilo aspoň to, že denivky, které jsme sázeli na zahradu poměrně nedávno, se uchytily a vypadá to, že budou kvést. Jsem moc zvědavý, jaké budou barvy. U těch, co jsem kupoval na farmářském trhu, mám aspoň představu. U denivek z chalupy se nechám překvapit.

V pásu kolem záhonů, kde máme v plánu mít trvalky, se už asi druhým rokem sami vysemeňují chrpy. Nenáročná kytka, kterou máme od začátku, a udělá celkem dost radosti. Máme je i v zeleninových záhonech, kde se taky sama vysévá. Dokonce už je i v trávě mezi záhony a ještě více tak zpestřuje zahradu. Zatím to tak necháváme. Občas je super mít něco, o co se není potřeba starat, žije si to vlastním životem a ještě dělá radost.

Některé keříky v živém plotě se už konečně začínají rozrůstat a například růže teď prvním rokem i kvetou. Na to, že po prvním roce vypadaly na odpis, je to moc dobré. Růže se nám líbí a jsou užitečné jak pro nás, tak pro živočichy. Kromě živého plotu část z nich nechávám růst, i když je najdu jako nálet při sekání zahrady.


U Kaliny tušalaj se mi při zakládání živého plotu podařilo koupit jenom dvě sazenice. O to větší mám radost, že obě rostlinky se chytly a zatím rostou moc dobře.

Sklizeň tento týden byla víceméně klasická. Hlavně listová zelenina. Sklidili jsme asi poslední špenát. Už skoro všechen vyráží do květu a moc toho na sklizeň není. Salátům se ale daří a asi budou nahrazovat špenát jako hlavní listovou zeleninu. Sklidili jsme i něco málo ředkviček, ale jenom tak na oběd. Zbytek ředkviček, který ještě minulý týden vypadal celkem nadějně, se pod textilii skoro uvařil a ředkvičky hned vyrazili do květu. Takže s ředkvičkami je zatím taky konec. U rokety je to obdobné. Už ji ani nesklízíme, protože skoro všechna kvete. Asi ji necháme chvíli kvést pro včely a pak na ten záhon dáme něco jiného. Nejraději bych tam vysel nějaké zelené hnojení, protože půda na těch záhonech popravdě nic moc. Ten těžký hnůj to spíše zhoršil, než zlepšil.

Příště budeme pokračovat v sekání zahrady a asi taky něco vysejeme. Pár záhonů už je sklizených, nebo polosklizených a nechci, aby tam dlouho zůstávala odkrytá půda. Půda potřebuje, aby na ní něco rostlo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *