Rok třetí – 23. týden: První sečení

23. týden

Uplynulý víkend byl sice chudší na množství činností, ale zase o to více bohatý na jejich intenzitu. Takže tentokrát to nebude obvyklý román, ale spíše kratší report.

Hlavním plánem bylo začít se sekáním zahrady, a taky dosít něco z toho, co po výsevech v dubnu moc nevyklíčilo. Z chalupy jsme si dovezli strunovou sekačku, kterou chtěla manželka vysekat místa mezi záhony. Nepodařilo se nám ji ale zprovoznit. Vzhledem k tomu, že jsme ji našli po koupi chalupy mezi jiným harampádím, tak ani nevím, jestli za neschopnost zprovoznit sekačku můžeme my, nebo jestli je vůbec funkční. Sekání míst mezi záhony se tak odložilo. Vzal jsem klasickou ruční kosu a pustil se do sekání zahrady. Zatím místa kolem kůlny a po západní a jižní straně záhonů. Sekalo se celkem v pohodě, hlavně dopoledne, kdy ještě bylo pod mrakem a tráva nebyla tak suchá. Odpoledne to už bylo horší a po chvilce jsem to raději ukončil. Zabralo mi to sice půl dne, ale posekal jsem celkem dobrý kus zahrady. Ještě tak 4-5 krát a mohla by být celá zahrada posečena.

Zatím, co jsem sekal trávu, tak manželka jednotila červenou řepu. Vyklíčila fakt dost dobře, až na občasná místa, kde to vypadá, že prošel nějaký hlodavec. Vyjednocenou řepu skládala do pytlíku a na konci toho bylo i celkem dost. Salátová řepa je ze stejné rodiny jako mangold a její listy se dají stejně tak použít. Mladé listy jsou vhodné do salátů, kde svou barvou přidají tomu salátu něco navíc. Nebo se listy dají zpracovat jako špenát. My jsme ze sklizených listů udělali polévku (krém). Listů bylo fakt dost, takže ještě zbylo na rozdání jiným. Řepu sice pěstujeme primárně pro bulvy, ale když po vyjednocení zbude tolik mladých rostlinek, tak to přece nevyhodíme. Někdo pěstuje řepu i na listy. Kdyby byl v budoucnu zájem, tak není problém udělat pár dalších výsevů a sklízet řepu i na listy.

Dosévat plánujeme více druhů zeleniny. Jako první jsme se rozhodli pro hrášek. Ten je tento rok fakt dost slabý. Celkově máme hrášek v roce 2019 na dvou záhonech. Na jeden záhon (na obrázku vlevo) jsme vyseli odrůdy „David“ a „Oscar“. Tyto odrůdy se osvědčili v roce 2018. V roce 2019 to ale zatím dopadlo hodně špatně. Na celém záhonu je možná tak 10 rostlin. Osivo jsem použil to původně koupené v minulém roce. Tak nevím, jestli za to může osivo, nebo sucho v dubnu, nebo hlodavci, ptáci, něco jiného, … Z každé odrůdy nám zbyly nějaká semínka, tak jsme všechny nasypali do jedné krabičky a zalili vodou. Než připravíme záhony, tak trochu nasáknou vodou a možná to zlepší klíčení. Řádky pro výsev jsme taky celkem dost zalili vodou. Samotné setí probíhalo pomocí už osvědčené trubky, použité při setí fazolí. Nějaké rozdělení podle odrůd už není potřeba (proto ten mix semínek). Budeme rádi, když budeme mít nějaký hrášek.

Druhý záhon dopadl o něco lépe (na obrázku vpravo). Na půlce záhonu to vypadá celkem v pohodě. Jsou tak odrůdy „Kelvedom Wonder“ a „Oregon Sugar Pod“. U cukrového hrášku „Oregon Sugar Pod“ jsme použili hlavně semínka, které jsem koupil v Lidlu ještě v roce 2017. I tak ale vyklíčil celkem hezky. U odrůdy „Kelvedom Wonder“ jsme použili vlastní semínka, které jsme si nechali v roce 2018. Taky celkem hezké klíčení. Na zbytku záhonu jsme vyseli odrůdu „Twinset“ a nenašel jsem tam ani jednu rostlinu. V podstatě se tak opakuje situace z roku 2018, kde tato odrůda měla hodně podobné výsledky. I tak je ale divné, že nevyklíčila ani jedna rostlina. Buď to budou fakt hodně špatná semínka, nebo to něco požralo. Příští rok mám v plánu záhon po výsevu přikrýt a doufám, že se do té doby také zbavíme hlodavců. Tak vyloučíme aspoň selhání klíčení z důvodu vyzobání nějakými zvířaty.

Další zeleninu jsem už nedosévali. Byla už dost pokročilá hodina a ještě nás čekala sklizeň listové zeleniny a současné čištění záhonů se saláty a rajčaty. Většina salátu a špenátu na společných záhonech s rajčaty vypadá fakt dobře. Tyto záhony jsou taky hlavní, co se týká sklizně špenátu. Doséval jsem ho na tyto záhony hlavně z důvodu, že na záhonech, pro špenát primárně určených, to nebyla s klíčením žádná sláva. Nakonec jsme ale za ně rádi. Saláty jsme vysévali celkem nahusto, tak to manželka při sklizni v podstatě jednotí, protože i když těch salátů hodně vytrhá, tak jich ještě hodně na záhonu zbude. Asi to budeme takto postupně sklízet a nakonec nám na záhoně zůstane pár salátu, které necháme vyrůst naplno a vytvořit hlávky.

Rajčata vypadají taky celkem dobře a doufám, že už jich víc nezmizí. Záhony ale byly celkem dost zarostlé merlíkem. Ten se tam milý rok musel vysít kvalitně. Rajčata už začala dělat další výhony, tak jsem je začal u tyčkových rajčat vyštipovat a nechávám jenom jeden hlavní. Přitom jsem čistil záhon od merlíku. Manželka to dělala taky, ale ještě při tom sklízela špenát a saláty. Snad když to teď vyčistíme, tak další roky to už nebude tak brutální. Merlík je sice taky jedlý, ale rád bych na těch záhonech měl i to, co tam vysadíme. Nad merlíkem jako zeleninou ke sklizni zatím neuvažujeme. I když nevylučuji, že se to časem může změnit.

Celkem hezky nám vyklíčili cukety. V podstatě jenom jedno hnízdo je zatím prázdné, ale do toho můžeme dosadit nějaké „nadbytečné“ rostliny z jiných hnízd. Udělal jsem jenom jeden ilustrační obrázek. Rostliny už začínají dělat pravé listy, ale ještě toho moc k vidění není. Později přidám aktualizaci.

Dýně už taky začaly klíčit a něco je tam na záhonech vidět. Zatím tam jsou vidět ale hlavně brambory, u kterých mi přijde, že jich je stále více. Možná do doby, než se dýně pořádně rozjedou, tak je i sklidíme. Jednu dýni (nebo cuketu?) jsem objevil vedle kompostu na místě, kde bylo předtím seno pro brambory. Minulý víkend jsem si ji ještě nevšiml, tento víkend už vypadá fakt moc dobře. Je asi největší ze všech rostlin dýni a cuket, co na zahradě máme. Necháme se překvapit, co to nakonec bude. Dýně dobrovolník, která v roce 2018 rostla v záhoně s paprikami, byla nakonec příjemným překvapením. Kromě toho rostou brambory i v kompostu, spolu s fazolemi. Asi je zatím nechám tak a možná i něco sklidíme.

Obvyklá prohlídka zahrady byla tento týden méně radostná. Arónie, která minulý rok moc hezky rostla a i plodila, tento rok začala obrážet, ale pak se úplně zastavila. Tušil jsem, že je něco špatně, až jsem ji tento týden chytl a úplně lehce vytáhl ze země. Neměla totiž vůbec kořeny. Višeň „Favorit“, která u nás roste druhým rokem a tento rok už má i pár plodů, začíná mírně usychat. U kořenů jsou dva tunely, takže je asi jasné, co je důvodem. Když jsem minulý týden psal, že doba tolerance vůči hlodavcům skončila, tak po tomto víkendu je to definitivní a už po nich půjdu tvrději. Zatím jsem koupil dva solární zvukové odpuzovače, které jsem umístil do záhonu tak, aby pokud možno pokryli celou zeleninovou zahradu. Ještě ale musíme pořešit stromky a keře. Nechci hlodavce vyhnat ze zeleniny, jen aby mi pak sežrali kořeny u stromů. Uvidíme, jak zafungují ty solární odpuzovače v záhonech a pak zvolím další postup. Fotku jsem zapomněl udělal, tak snad příští týden. Pokud to tedy někoho nezláká a ještě to na zahradě najdeme. Další stromy a keře budu asi preventivně sázet do drátěných košů. Tohle jsem na začátku hodně podcenil. Chtěl jsem mít na zahradě co nejvíce stromů a nechtělo se mi babrat s ochranou kořenů. Teď budu po dvou až třech letech měnit stromy …

Sklizeň nám tentokrát zabrala více času, než jsem očekával. Sklízet ručně větší množství listové zeleniny ale už není sranda. Pokud se nám zahrada rozjede více a budeme sklízet listovou zeleninu ve velkém, tak už by stálo za zvážení pořídit nějakou pomůcku. Např. kanadský farmář Curtis Stone používá něco, čemu říká „Green’s harvester“. Hodně šikovná věcička. My to zatím sklízíme ručně vylamováním listů, nebo nůžkami. Při malém množství v pohodě, ale u nás to už přestává být malé množství. Špenát jsme sklízeli hlavně ze záhonu s rajčaty. Tam rostou špenáty volně, bez ochrany. Něco málo špenátů vyklíčilo i na přikrytých záhonech s ředkvičkami. Všiml jsem si ale, že pod tou netkanou textilii je už asi moc horko, protože špenát měl trochu poškozené listy, jako kdyby spálené. Ono taky po odkrytí záhonu na mně „foukla“ celkem vlna horka. Ta netkaná textilie hodně pomůže zjara, ale teď už to asi není pro tu jarní zeleninu úplně ideální. Ono taky ještě pár sklizní, a je po jarní zelenině. I když ředkvičky by měli být celoroční a ještě je zkusíme vysít (aspoň odrůdu Viola. Pozitivní na té netkané textilii je taky to, že ředkvičky jsou hezky čisté, nečervivé. Nějací dřepčíci se ale i tak dostali pod textilii a trochu poškodili rukolu. Není to ale nic tragického. Když budeme mít hotovou obrubu ze střešních tašek i na těchto záhonech, tak by mělo být to přikrytí lepší a snad už nebudou škody vůbec.

Ředkviček jsme tentokrát sklidili trochu více a ještě na záhonech něco je, takže nakonec to s nimi není až tak špatné, jak jsem si na začátku myslel. Hlavně odrůda „Viola“ se hezky drží a zatím nevyráží do květu. Pro odrůda „Saxa 2“, která excelovala doteď, je už moc horko a končí. Na jaře a možná podzim je to ale super odrůda (aspoň pro nás). Zbytek odrůd, které jsem doséval ze semínek které zbyly, tak nic moc. Odrůdy pro nás jsme asi vybrali dobře (Saxa 2 a Viola) a budeme se jich zatím držet.

Sklidili jsme i nějakou rukolu a minimálně jedna sklizeň by ještě mohla být. Je to odrůda „Wild Rocket“ a z hlediska obchodního je to dobrá odrůda. Roste rychle a má hezky vykrajované listy, takže vypadá zajímavě v jídlech. Naproti tomu roketa je už úplně mimo kontrolu. Jak ji tento rok nestíháme moc sklízet a není po ní taková poptávka, tak hodně přerostla a na sklizeň to není. Jedině tak posekat a hodit na kompost, nebo zamulčovat záhon. Taky není tak obchodně zajímavá, jako rukola „Wild Rocket“. Listy má málo vykrajované, některé spíše vypadají jako listy pampelišky. Chuť má ale stále jako roketa / rukola. Uvidíme, jak dále s pěstováním. Pokud nebude poptávka, tak asi dáme jenom pár řádku na záhon pro nás. Možná bude taky něco jako samovýsevy po zahradě, co by pro nás možná mohlo i stačit. Zase jedna zelenina, která je vysoce obchodně zajímavá v zahraničí, ale tady si asi jenom hledá trh.

Takže sklizeň tento týden zase hlavně listová zelenina. Klidně jsme mohli sklidit a hodně více, kdybychom měli odbyt pro roketu / rukolu. Ale příště si musíme nechat na sklizeň více času. Tento týden jsme snad udělali rekord a zpátky do Prahy dorazili až před desátou večer. Ještě že je tak dlouho světlo. Taky už bych měl pro příště začít fotit dříve, než na konci dne, když už není to světlo úplně dobré. Příště pokračujeme v sekání trávy a zase asi něco vysejeme.