Rok třetí – 25. týden: Bujný růst

25. týden

Další ze série reportů, kde hlavní činností je sekání trávy (tedy aspoň časově). Meteorologové hlásili deště, ale minimálně půlku dne nám počasí přálo. Bylo hezky pod mrakem, takže na práci celkem paráda. Já jsem se zase pustil do sečení trávy, tentokrát v části, kde jsem minulý rok už nestihl posekat. Měl jsem dost obavy, jak to půjde, protože v tom úseku zůstala stará tráva a ta nová taky není zrovna to nejlepší, co se dá sekat. Tenké, hodně poléhavé stébla, které kosa moc nebere. Nebo je potřeba sekat vícekrát a dávat do toho více síly. Já nejsem nějaký špičkový kosec a kosa taky není z toho nejlepšího, co se dá koupit, takže to bylo celkem namáhavé. Sice jsem zase posekal kus zahrady, ale méně, než bych chtěl.

Při sekání jsem odkryl keříky a stromky, které už pod trávou nebyly skoro vidět. Potvrdil jsem si, že pokud nějaký strom nebo keř uhyne, nebo se mu nedaří, tak za to můžou z 90 % hlodavci. Prakticky u každého slabě rostoucího stromu nebo keře jsou díry od hlodavců, takže lze předpokládat, že má ohlodané kořeny. Minule jsem nastražil tři pastičky. Jedna z nich byla sklaplá, návnada sežraná, ale nic se nechytilo. Návnadu u další (jablko) sežrali pro změnu mravenci.

Při pokecu o zahradě s kolegyní v práci přišla řeč i na hlodavce a jak je řešíme. Právě ona mě inspirovala ke koupi solárních odpuzovačů hlodavců. Měl jsem s ní mluvit ale o týden dříve, než jsem je koupil v OBI. Ona svůj solární odpuzovač koupila přes prodejnu TV Produkt, kde je to o hodně levnější. Pro porovnání, já jsem kupoval v OBI kus za cca 600 Kč. V prodejně TV produkt se dá pořídit sada čtyř odpuzovačů za stejnou cenu. Tak jsem ještě našel prodejnu v Praze (abych neplatil poštovné za objednání přes internet) a koupil hned čtyři kusy. Ty jsem instaloval mezi ovocné stromy. Snad to trochu pomůže ochránit před likvidací jejich kořenů hlodavci.

Jeden ze stromů, u kterého jsou dvě díry a taky tam byla sežraná návnada, je višeň, o které jsem psal už minule. Tento víkend manželka sklidila plody. Nebylo jich moc, ale o to více nám chutnali. Višně sice moc nemusím, ale tyto mi chutnali více jak třešně. Kdyby to někoho zajímalo, tak je to odrůda „Favorit“. Máme ji na zahradě druhým rokem. Od začátku roste dobře, tak doufám, že ji hlodavci neumoří, a že tohle nebude poslední úroda, kterou jsme z ní sklidili.

Zatím co jsem sekal, tak manželka hrabala seno. Už od začátku jsme chtěli mít kolem zeleninových záhonů pásy trvalek, pro nalákání různého užitečného hmyzu. Jeden jsme už od začátku začali tvořit na severní straně zeleninových záhonů. Na tu jižní stranu se stále nějak nedostalo. Tak jsme si řekli, že když už budeme mít to seno z posekané zahrady, tak než ho někde svážet na jednu hromadu, můžeme rovnou udělat jakoby kompostovací záhon ze sena na jižní straně záhonů. Seno by tam mohlo udělat práci s vyčištěním plochy pro pás trvalek a dalším rokem bych zbytky sena navozil na brambory. Do vyčištěného pásu bychom mohli rovnou sázet kytky.

Počasí je v posledních týdnech, co se týká pěstování, fakt parádní. Teplo kombinované s občasným deštěm zelenině svědčí. Záhony s cuketami a slunečnicemi jedou fakt hodně dobře. Stejně tak i porosty merlíku a amarantu v nich. Zvláště jeden záhon byl kvalitní džungle, tak jsem se tento víkend k němu konečně dostal. Vzal jsem si elektrické nůžky na trávu a chvilku jsem si hrál na kadeřníka. Na prvním obrázku je začátek mého snažení o sestřih.

Šlo to hodně dobře a za chvilku měl celý záhon hodně slušivý sestřih. Sestříhané rostliny navíc hezky zamulčují půdu a časem se rozloží. Když později obrazí, tak to můžu zastřihnout zase. Do té doby ale budou už slunečnice a cukety a hodně větší, tak ten zbytek už asi nebude mít moc šancí. Ony ty cukety nevypadaly utlačované ani předtím.

Musím říct, že se mi to stříhání zalíbilo a chtěl jsem se pustit i do záhonu vedle, kde je ačokča a okurky. Manželka mně tam ale nechtěla pustit a radši poctivě vytrhala merlík a amarant ručně. Aspoň to ale nechala na záhoně jako mulč. Záhon je tedy vyčištěný a můžete si nerušeně vychutnat obrázky ačokči a okurek.

U ačokči (na obrázku výše) jsem vysel šest hnízd po dvou semínkách. Vyklíčili rostlinky ve čtyřech hnízdech a v jednou oba semínka, takže celkově pět rostlin. Pokud se jim bude dařit i nadále, tak bychom mohli mít ačokči více než bohatě. U okurek (na obrázku níže) je klíčení taky moc dobré a obě nové odrůdy zatím vypadají velice schopné. Příště už snad přidám fotky okurek, jak se pnou po konstrukci.

Druhý záhon s patisony, cuketami a slunečnicí je po poznání „čistější“ jako ten první. Holt amarant jsme minulý rok měli jenom v tom prvním. Na ten druhý záhon jsem taky navozil kompost, zatím co na tom prvním je jenom listí. Patisony jsou jako obvykle už teď hodně mohutné a naše osvědčená odrůda kulatých cuket taky moc nezaostává. Nová odrůda kulatých cuket není taková sláva, ale konečně vyklíčilo i poslední hnízdo. To jsme si už mysleli, že tam nic nebude a budeme dosázet z nějakého jiného hnízda, kde to vyklíčilo lépe.

Vedle cuket jsou záhony s brukvovitou zeleninou, kde už začali řádit dřepčíci. Není to až tak hrozné, možné i kvůli tomu, že v poslední době více prší a to prý dřepčíci nemají rádi. Všimli jsme si ale jiné věci. Kytky, které jsme vysadili hlavně u červené řepy a pár taky u brukvovité zeleniny, jsou dřepčíky přímo pokryté. Těm kytkám to nějak viditelně nevadí a podle všeho tak pomáhají snížit tlak dřepčíků na brukvovitou zeleninu.


Nevím, co to je za kytku. V roce 2017 jsme koupili pytlík se semínky, kde byly výsevné pásky a bylo tam napsáno, že to má být proti slimákům. Nevím, jestli to na slimáky funguje, protože s těmi nějaký větší problémy nemáme. Z toho mixu kytek nejlépe rostla ta, co je na obrázcích výše. Manželce se líbila, tak si nechala semínka a ty tak občasně vysévá do záhonu. Kytka je ale celkem odolná a množí se dobře i samovýsevem. Na pár místech co teď roste, se dostala sama a pár jsme jich při setí záhonů dokonce likvidovali. Pokud ale funguje jako lákadlo na dřepčíky a roste u nás dobře, tak bude mít na našich záhonech stálé místo. Navíc se nám líbí, jak vypadá. Obecně naše záhony už začínají vypadat tak, jak bych chtěl ve finální verzi. Zelenina v kombinaci s kytkami.

Další v řadě je záhon s paprikami a lilkem. Sazenice dopadly pro přesazení skoro stejně blbě, jako minulý rok. Chtělo by to je trochu otužit před tím, než je dáme venku na záhon. Zatím na to ale nemáme moc podmínky. I když ale papriky dostali zabrat, už zase začínají celkem růst a dokonce je tam i pár plodů. Zatím jsem vyfotil jenom naše jediné chilli, papriku odrůdy „De Cayenne“.

Sazenice lilku vypadaly moc dobře před vysazením na zahradu. O to více mně zamrzelo, že je postihl stejný osud jako u paprik. To jsem si zase říkal, že z lilku asi ani tento rok nic nebude. Lilek to ale nevzdává a hezky obráží. Na jedné rostlině je dokonce už i plod. Odrůda „Český raný“ tak dostála svého jména, protože takhle brzy jsme fakt ještě lilek plodit neviděli. To jsem celkem rád, protože jsem už pomalu pěstování lilku u nás na zahradě odepisoval.

Mangold jsem dával do záhonu po špenátu, který skoro vůbec nevyklíčil. Pak jsem záhon ale překopal a navezl kompost. Do toho jsme vysévali mangold a zakryli ještě pro „jistotu“ netkanou textilii. Tu jsme minulý týden sundali, a i když to klíčení nebylo tak jak bych si přál, je to stále o hodně lepší, než u špenátu. Minulý týden mangold vypadal celkem hezky, ale tento týden mně mangold fakt překvapil tím týdenním přírůstkem. Taky jsme už odrůdu „špenátového mangoldu“ (odrůda „Gator“) poprvé sklidili a bylo toho kolem kila listové zeleniny. Ty další dvě silně-řapíkaté odrůdy ještě necháme trochu podrůst.

Rajčata v kombinaci se saláty rostou moc dobře, ale to mi referuje snad každý, co pěstuje rajčata, že jedou jako divé. Minulý týden mělo pár rostlin květy, tento týden jsem objevil už první malá rajčátka. Je to u odrůdy „Stupické polní rané“, takže tato odrůda taky dostála svému jménu.

Saláty nevyklíčily všechny odrůdy. Nejvíc asi máme římského salátu. I tak je ho ale celkově tolik, že už zase máme problém ho udat. Manželka sklidila asi 1,5 kg, a kdyby chtěla, tak sklidí dvakrát tolik. Ono sice ten 1,5 kg salátu když je v pytli tak až tak moc nevypadá, ale když to vysypete na stůl, tak je to hezká hromada. Fotku mně nenapadlo udělat, možná příště. Naštěstí jsme většinu sklizeného salátu udali hned v sobotu, takže jsme nemuseli řešit, kam ho strčit. Lednice už začíná být nedostatečná.

Na velkém záhonu s dýněmi už jsou kromě brambor vidět i nějaké dýně. Zatím to není 100%, jak bychom chtěli, ale je to o dost lepší jako minulý rok a snad se dočkáme i odrůd, které minulý rok úplně selhali.

Z brambor, kterých na začátku bylo pár nesměle koukajících rostlin, je už pěkná houština. Naštěstí je většina z nich na středu záhonu a dýně po okrajích. Když dýně podrostou a začnou se více pnout, tak do té doby možná i brambory sklidíme. Kombinace brambor a dýni není doporučovaná kombinace, ale tady jsme to neplánovali. Uvidíme tedy, jak to nakonec dopadne.

Z dvou batátů, co jsem vysadil na záhon, se asi chytnul jenom jeden. Vzhledem k vegetační době batátů asi žádnou úrodu tento rok čekat nemůžeme. Ale možná půjdou aspoň vzít nějaké výhony pro další rok. Naproti tomu bob vyklíčil celkem dobře, takže pokud se něco nestane, měli bychom mít dost osiva pro příští rok a zbude i dost k jídlu. Chuť bobu je zajímavá, taková masitější. Celkově výraznější než fazole. Manželce to dokonce i chutná více, než fazole.

Když jsme poprvé sundali netkanou textilii u záhonu s mrkví, tak to nevypadalo moc dobře. Klíčení vypadalo střídavě úspěšné, až jsem přemýšlel, že budeme dosévat. Nakonec jsme to ale kvůli jiné práci neudělali. Teď, když jsme sundali netkanou textilii ze záhonu podruhé, tak jsem byl hodně překvapen. Celý záhon byl porostlý mrkví, s výjimkou jednoho konce, kde blbě vyklíčila odrůda „Jeanette“, která byla vy výsevních páscích. Zklamal hybrid s nejdražšími semínky. Zbytek ale hodně dobrý. Už se těším na sklizeň. Mrkev je mnou asi nejvíce konzumovaná zelenina, tak bych byl rád v tomto směru soběstačný.

Jahody máme druhým rokem. První rok úroda nic moc, spíše jenom na ochutnání. Tento rok to taky není žádná sláva. Hodně rostlin uhynulo, ale ten zbytek vypadá celkem dobře. Pro jahody ale už připravujeme nové místo a taky je chci zkusit pěstovat trochu jiným způsobem. Zatím sklízíme aspoň to co je. Na přímý konzum pro nás tak akorát. Později doufáme, že bude i na zpracování a možná i něco na prodej. Chuťově nám tato odrůda (Korona) vyhovuje, takže zatím zůstaneme u ní. Později možná zkusíme i další.

Minulý týden jsem psal, že se levandule chystá do květu. Tento týden už začíná kvést, tak jsem se chvilku u bylinkové spirály vytěšoval. Příště doufám, že už bude v plném květu. Mateří douška už taky začíná kvést, tak možná přidám fotku příští týden.

Napříště nás čeká zase sekání zahrady a hrabání sena. Je to fakt velká plocha, tak to zabere nějaký čas. Jinak se necháme překvapit, jaké plody zase ochutnáme. Muchovník měl pár bobulek jedlých už teď, takže příště ho už možná sklidíme. Zase bude hodně salátů, to je jasné. Zbytek uvidíme.