Rok desátý – 11.7.2026: Sklizeň česneku
11.7.2026
Posledních pár týdnů bylo skoro stejných. Kosil jsem, co to šlo a do toho jsme dělali nějakou údržbu záhonů. Až poslední dna týdny byli trochu jiné. To jsme sklidili česnek. Proto jsem se i rozhodl napsat další článek. Nebude to moc chronologicky, spíše co se za těch pár týdnů udělalo.
Mojí hlavní činností bylo sekání trávy. Na zahradě křovinořezem, na chalupě kosou. Vždycky jsem sekal tak dlouho, jak mi vydrželi akumulátory, pak to shrabal a povozil na syntropic řady. Něco málo skončilo jako mulč na záhonech. Protože jsem se při sekání dostal až na místa, kde jsem několik let nesekal, rozhodl jsem se v blízkosti vytvořit další syntropic řadu. Sekání šlo i křovinořezem pěkně blbě a vyhrabování suché trávy taky. Pozitivem je aspoň to, že z toho bylo hodně organického materiálu. A protože jsem to všechno vozil na tu poslední řadu, rozhodl jsem se, že tam příští rok uděláme záhon pro brambory. Na většině dalších řadách se to moc nehodí, protože tam je vespod dost větví a většina z růží a hlohů. V tom se hrabat moc nejde. Na té poslední řadě je hlavně seno, proložené drny a zeminou z likvidovaných mravenišť. Navíc tam toho materiálu přibude ještě dost, takže pro bramborový je ten záhon ideální. I když jsem už začal sekat plochy zase od začátku, tak si myslím, že do konce sezony by se mohlo podařit posekat i ten zbytek zahrady, kde jsme nesekali několik let.
Na chalupě jsem vzal do ruky kosu a dokosil jsem zbytek pozemku. Jednalo se hlavně o části pozemku kolem řady jabloní. Všechno, co jsem pokosil, jsem navozil na tu řadu. I tady jsem si řekl, že možná bychom zde mohli příští rok vysadit brambory. Materiálu je tam hodně, i když vespod je i dost větví. To ale předpokládám, že se do výsadby brambor v příští sezoně už částečně rozloží.
Při kosení kolem plotu jsem zjistil, že velká část proutků z vrby, co jsem nastrkal do půdy jako základ nového živého plotu, se ujala. Je to tedy na straně, kde už rostou ty velké vrby. V podstatě obrazili všechny proutky, kromě pár, které jsem dal přímo pod velký javor. Tam to asi doplním někdy v příznivějším ročním období. U druhé strany plotu se sice nechytil asi ani jeden proutek, ale jak jsem zjistil, tam máme kolem základů nového baráku více než dostatečnou zásobu nových mladých rostlinek vrby. Je jich tam tolik, že přemýšlím, jestli je nezkusit dát i na zahradu. Ale tam jsou o dost odlišné podmínky, tak uvidíme. Jako nic nás to nebude stát, jenom naši práci, tak to možná zkusíme.
Kromě sekání jsem se na zahradě snažil i o nějakou základní údržbu záhonů. Nic drastického, jenom zakrácení porostu tam, kde už toho bylo moc, nebo co už začalo tvořit semena. První jsem projel kraje syntropic záhonů a naházel to rovnou na záhony. Tam to bylo jednoduchý. Pak jsem rovnou vzal další záhony v pořadí. Dva záhony s jahodami a záhon s hráškem. Něco málo sprchlo, tak jahody trochu obžily a nasbíral jsem pár hezkých velkých. Budou to jedny z posledních plodů, protože jahody už pomalu končí. Záhony budu takto udržovat do doby, než pro ně budeme mít nové místo.
Hrášek jsme doteď neřešily. Klíčení vypadalo dost špatně a byla jiná práce. Když jsem záhon čistil, tak jsem zjistil, že to vůbec není tak špatné, jak jsem si myslel. Tento rok jsme zkoušeli čtyři odrůdy, a to klíčení bylo slabší jenom u dvou. U těch dvou další to bylo znatelně lepší. Hlavně naše nejdéle pěstovaná odrůda „Oskar“ dopadla skoro stejně dobře, jako po předchozí roky. Hrášek už měl lusky a brzy nás čekala sklizeň. O tom za chvíli.
Jako další jsem se chtěl podívat na záhony s česnekem, ale tam jsem konstatoval, že ho brzy budeme sklízet, takže je zbytečné tam něco dělat. Další byl záhon s fazolí. Tam jsme od výsevu nesáhli. Minulý rok jsme tam zkoušeli pěstovat okurky, ale na záhonech spíše rostl divoký amarant. Letos to bylo podobné, jenom ta fazole vypadá daleko lépe, než vypadaly okurky. Amarant vypadá taky lépe než minulý rok. Chtěl jsem ho zakrátil a naskládat mezi řádky fazole. Plán to byl dobrý, ale po příchodu k záhonu jsem konstatoval, že to nebude moc dobře proveditelné. Celkově byl porost na záhoně hodně hustý a kdybych se do toho pustil, tak bych mohl poškodit fazoli. Ta navíc nevypadala, že by ji něco chybělo, takže jsem jenom zakrátil ten největší amarant po krajích záhonu a nechal to tak. Fazole kromě toho že vypadá „spokojeně“, začíná tvořit lusky. Další důvod, proč tam nedělat moc zásahů. Ono se mi v podstatě ten záhon hodně líbí, a tak nějak bych chtěl, aby vypadali naše záhony. Hodně hustý porost různých rostlin. Kromě produkční rostliny, co je v tomto případě fazole, jsou tam kytky, které lákají hmyz a pak ten amarant, který tvoří biomasu pro vyživování půdy pomocí fotosyntézy. V podstatě takový syntropic záhon. Ještě by to chtělo nějaké stromy, nebo jiné rostliny, co by tam rostly pořád a je to ideál. Na tom zapracujeme do budoucna.
U mrkve jsem chtěl udělat to samé, co jsem měl v plánu u fazole. Skončilo to ale víceméně stejně. Porost hodně bujný a moc to nešlo ukládat mezi řádky. Takže jsem porost jenom zakrátil tak, aby se k mrkvi dostalo více světla. Uvidíme, jak to nakonec s mrkví dopadne, ale více asi udělat nemůžeme. I kdyby moc nedopadla, tak ten bujný porost aspoň pomůže půdě na záhonu. Na fotkách níže je vidět kus záhonu před zásahem a po zásahu.
Měl jsem v plánu se podívat i na další záhony, co jsem i udělal. Ale tam jsem musel bohužel konstatovat, že minimálně pro tuto sezonu to je ztracený případ. Cukety, dýně, okurky, zelí a obecně všechna brukvovitá zelenina dopadli špatně. I když něco vyklíčilo, tak kombinace ne moc úrodně půdy, vlny horka a nedostatek srážek způsobili, že tyto záhony můžeme v podstatě odepsat. Podle mě na tom největší podíl má půda, kterou jsme úplně vyčerpali. Dlouho jsem si to nechtěl připustit, ale je to tak. Teď bude pro nás hlavním úkolem obnova úrodnosti půdy, protože bez toho je skoro zbytečné něco vysévat, nebo sadit. Více se o tom asi rozepíšu v nějakém článku na konci sezony.
Jediná plodová zelenina, která vypadá dobře, jsou rajčata. Odrůda „Valouny“ udělala na obou záhonech souvislý porost a zdatně jim sekundují divoká rajčata po krajích. Bohatě kvetou a je vidět i nějaká násada plodů. Už se těším na naše vlastní rajčátka.
Papriky a mochyně vysazené do pokusného záhonu nic moc. Mochyně pár plodů má, ale jsou to spíše takové menší kuličky. Ještě je nějaký čas, tak uvidíme, co nakonec sklidíme. S paprikou je to tak různě. Některá je na umření, některá vypadá dobře, ale zatím jenom kvete a jediná odrůda „Harvey“ má pár plodů. Vzhledem k celkové situaci na zahradě tento rok, je to menší úspěch. Papriky by si určitě zasloužily další test, ale za jiných podmínek.
Pravidelně jsem procházel brambory. Vždy na začátku a konci mojí návštěvy zahrady. Nevím, jestli je tento rok tlak od mandelinky menší, nebo za to může moje procházení a likvidace brouků, ale vypadá to, že se tento rok povedlo brambory od mandelinky ochránit. Ještě občas najdu nějakého dospělého brouka, nebo pár menších, ale žádné větší škody nejsou. Hodně rostlin už odkvetlo a porost celkově vypadá dost dobře. Některé rostliny jsou až do výšky pasu. Zřejmě to bude závislé na úrodnosti té, které části záhonu. Manželka zkoušela pár brambor vyhrabat a nevypadá to špatně. Zatím jenom od velmi rané odrůdy „Rosara“. Ty další odrůdy jsou pozdější a o něco menší. Ale velmi ranou odrůdu máme i kvůli tomu, abychom už v průběhu sezony měli nové brambory. Ten zbytek se uloží na zimu.
Jinak co se týká sklizní, tak je to tento rok hodně slabé. Zatím jsme měli jenom slušnější úrodu salátu, ale zbytek jarní zeleniny nic moc (spíše nic) a ani u letní zeleniny to nevypadá na velkou slávu.
Sklidili jsme hrášek a česnek. U hrášku, jak jsem psal, tak bylo slabší klíčení. Proto jsem ani nějakou úrodu neočekával. Cílem pro letošní rok bylo i tak dopěstovat si dostatek osiva pro další sezonu. Minulý rok nám to moc nevyšlo a většinu hrášku ponechaného na osivo nám sežrali hlodavci.
Letos po prohlídce hrášku jsme se rozhodli úplně sklidit tři odrůdy, a naopak u čtvrté odrůdy „Oskar“ všechno nechat na osivo. Manželka rostliny vytahala, naložila do kolečka a na zahradě otrhala lusky. Doma jsem je vyloupal a zamrazil. Nebylo toho moc, jeden ani ne plný litrový sáček na mrazení.
Po otrhání lusků manželka nasekala nať a rozhodila ji zpátky po záhonu. Pak část záhonu zamulčovala a do části vysela zelené hnojení. Na zkoušku, jak co bude fungovat. Možná tam na podzim vysadíme česnek, ale to ještě uvidíme.
U česneku nás čekala o něco větší sklizeň. Letos jsme měli česnek ve čtyřech záhonech. Po dvou na každou odrůdu. Klíčení bylo dobré u obou odrůd, ale v průběhu sezony začala být výrazně lepší odrůda „Naďa“. Velký vliv na to ale bude asi mít i kvalita půdy na záhonech. Česnek jsme sklízeli s odstupem jednoho týdně. Nejdřív odrůda „Naďa“ a další týden odrůda „Anton“. Ta vypadala týden předtím ještě zelená a když jsme ji další týden sklízeli, tak jsem si říkal, že je pozdě. No ale sklidili jsme to.
Podle očekávání to letos u česneku dopadlo o dost hůř než předchozí roky. Hlavně odrůda „Anton“ dopadla dost špatně. Průběh sezony sice není ideální, ale myslím si, že hlavním problémem je půda. Stejně jako je to u většiny zeleniny letos a v podstatě posledních pár let. Takže budeme muset zase ubrat z rozsahu pěstování i u česneku a počkat, než zase zlepšíme úrodnost půdy. Teď česnek dosušíme, necháme si sadbu a něco málo asi prodáme. Ale dost česneku na prodej ani není. Hlávky jsou moc malé. Samozřejmě si je můžeme nechat, ale tolik česneku pro vlastní spotřebu nevyužijeme. Takže další pěstování na prodej fakt až od okamžiku, kdy si budu skoro jistý, že je půda zase v pohodě a dostaneme při sklizni česnek v prodejní kvalitě.
Na chalupě jsme měli další tři záhony s česnekem, i když trochu menší než na zahradě. Hlavní odrůdou tam je „Vekan“, který byl asi na 2,5 záhonu. Na zbylou polovinu záhonu jsme vysadili odrůdy „Bjetin“ a „Ruský nepaličák“. Zatím jsme nechtěli o ty odrůdy úplně přijít, tak si držíme vzorek na další množení.
Česnek na chalupě dopadl o něco málo lépe než ten na zahradě. Přece jenom je tam více vlhka a asi i o něco úrodnější půda. Naše hlavní odrůda „Vekan“ dopadla i tento rok asi nejlépe. Vypadá to, že podmínky na chalupě ji vyhovují nejvíc z pěstovaných odrůd. Ale i tady je to slabší než minulý rok. Ještě nevím, jestli budeme produkci česneku omezovat i na chalupě, nebo ne. Máme čas do podzimu, abychom se rozhodli.
Takže to byly zatím sklizně. V nejbližší době nás čeká rybíz, kde to tradičně vypadá dobře, a pak slibně vypadá úroda letních jablek. O tom asi napíšu v příštím článku.
Protože nám výsevy okurek na chalupě sežrali slimáci, tak jsem se rozhodl koupit jako náhradu rovnou sazenice. V mém oblíbením obchůdku měli už jenom poslední tři roubované rostliny, tak jsem je vzal všechny. Byly pěkně drahé, tak jsem doufal, že se dobře chytnou a hlavně, že je slimáci nesežerou.
V době, když píšu článek, tak už si na nich slimáci částečně pochutnali. Jednu rostlinu okousali tak, že je to asi konec, ale ty další dvě po ožeru zase obráží a mohlo by to ještě nějak dopadnou.
Tak to bylo shrnutí posledních pár týdnů. Bylo to hlavně o kosení a v podstatě s tím budu pokračovat i nadále. Po zjištění, že máme velký problém z úrodnosti půdy, je naší prioritou její zlepšování. Čehož součástí je do velké míry kosení. Když nechci dovážet na zahradu zdroje zvenčí a musíme si vystačit s tím co na zahradě máme, tak je pro náš největším zdrojem výživy právě posekaná tráva. Taky budeme muset jinak pracovat s plevelem. Osobně se chci zaměřit hlavně na syntropic řady a zbytek uvidíme. Mám pocit, jako kdybychom začínali zase od začátku, jenom obohaceni o nabyté zkušenosti.
