Kůlna

Kůlnu jsme se rozhodli postavit, když už jsme měli jarní zeleninu vysetou. Množství věcí, které jsme vozili autem, začalo být moc velké. Taky jsme si uvědomili, že kopy sena a slámy pomalu, ale jistě ubývají a nářadí už nebude kde skrýt. Tomu nářadí taky moc nesvědčilo být uloženo jenom v seně. Jedna zima stačila.

Původní záměr byl, že najdu nějakého řemeslníka v okolí, který by nějakou kůlnu udělal. Dal bych tak vydělal někomu místnímu, a taky by to trochu mohlo přispět k mé socializaci v místě. Oslovil jsem místní, nějací řemeslníci by se i našli, ale prý měli moc práce, nebo do toho nechtěli jít.

Takže mi zůstal klasický zdroj mých posledních nákupů vybavení na zahradu, a to OBI. Tam měli několik zahradních chatek / kůlen. Nakonec jsme zvolili tu nejmenší, že by nám měla stačit. Ke kůlně byla i volitelná dřevěná podlaha, která ale v době nákupu i tak nebyla k dispozici, a tak nebylo co přemýšlet. Dřevěnou podlahu jsem do kůlny na zahradu ani neplánoval koupit. Namísto podlahy manželka navrhla betónové obrubníky položené naplocho. Tuto variantu jsme nakonec i uskutečnili. Betónové obrubníky jsme rovnou koupili a naložili do auta, u kůlny jsme si objednali dovoz až na zahradu ve vybraný den.

V OBI nám ještě doporučili firmu, která ty chatky pro ně montuje. Později jsem tam volal, ale sdělili mi, že tak daleko nejezdí a i tak že mají dost práce. Takže kůlna objednaná, montážní firma ale žádná. To jsme si řekli, že to tedy nějako zmontujeme sami a byli jsme rádi, že jsme koupili tu nejmenší kůlnu. Možná mylně jsme předpokládali, že taky bude nejjednodušší na smontování.

Doručení proběhlo bez problémů a kůlna dorazila. U studování návodu k montáži nám došlo, že to až taková sranda nebude. Nejdřív jsme ale udělali nějaký ten základ pro kůlnu. Vybrali jsme místo, kde jsme naskládali na plocho ty betónové obrubníky. Vytvořila se něco jako základová deska. Se srovnáváním terénu jsme si moc hlavu nedělali. Neměli jsme na to nástroje a ani chuť, takže tam byl mírný sklon.

Když byla hotová základna, pustili jsme se do stavby samotné kůlny. Nejdřív rám z celkem subtilních hranolů. Tady se ukázal první zádrhel. Podlaha, která je volitelná, totiž při montáži zpevní celou spodní část kůlny. My jsme podlahu neměli, takže nebylo čím zpevnit. To pak montáž ve dvou vypadala zajímavě, protože jsme najednou měli nedostatek rukou, aby všechny ty části udržely v pozici potřebné pro montáž. Zlepšilo se to, až když se nám podařilo uchytit na rám boční prkna, která celou konstrukci zpevnili. Namísto přiložených a doporučovaných šroubů jsme většinu konstrukce zpevnili poctivými hřebíky.

Nakonec se nám podařilo kůlnu úspěšně postavit, i když jsme už nejeli ani podle návodu a dělali změny v konstrukci. Ono taky ten materiál použitý na konstrukci kůlny nebyl nic moc. Bylo vidět, že se šetřilo, kde to šlo. Nakonec jsme ještě celou kůlnu natřeli nejdřív základem, a pak i vybranou barvou. Na střechu se přichytila lepenka, osadily se dveře a kůlna byla funkční. Zabralo nám to sice celý den, ale je to další práce, kterou jsme zvládli sami, a zase jsme o kousek zkušenější.

Nastěhovali jsme do kůlny nářadí a fakt jsem byl rád, že už to nemusím vkuse vozit v autě. Ze začátku toho moc nebylo, ale postupem času začali přibývat další věci, až jsme si později začali říkat, jak jsme mohli doteď vydržet bez kůlny. Hodila by se i větší a zase o tolik dražší nebyla. Když si ale pomyslím na to, jak bychom ji montovali, tak jsem rád i za tu menší. Bez kůlny si to teď už fakt neumím moc představit. Nějaké zázemí je prostře potřeba.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *