Nářadí

Dříve, než začnu popisovat metody pěstování, nebo co jsem konkrétně kdy dělal, bych rád napsal pár slov o nářadí. Správné nářadí je fakt hodně důležité. Přesvědčuji se o tom od začátku. Nářadí dokáže práci hodně ulehčit, ale i zkomplikovat, pokud nezvolíte to správné.

Bydlíme v Praze a zahradu jsme až do jejího nákupu v roce 2016 neměli. Takže jsme ani neměli potřebu kupovat nějaké nářadí. Začínali jsme fakt od nuly, navíc na pozemku, který byl v podstatě holá louka bez nějakého zázemí. Nebylo tedy ani kde nářadí uschovat. Ze začátku jsme to nejnutnější vozili v autě, pak když toho už začalo přibývat, tak jsme to nechávali na pozemku. Měli jsme tam navozeno hodně sena, tak jsem vždy po práci to nářadí zahrabal do sena. Tak to v podstatě fungovalo až do doby, než jsme pořídili malou kůlnu. Přibližně v té době taky zmizeli poslední hromady sena, takže už to nebylo kam schovávat (možná tak do vyšší trávy). Ale vliv povětrnostních podmínek taky nelze zanedbat. Pokud chceme, aby nám nářadí chvíli vydrželo, tak je potřeba se o něj trochu starat.

První nářadí, které jsme koupili, byl rýč, vidle a hrábě. Do rýče jsem investoval více a koupil jsem nastavitelný Fiskars. Předpokládal jsem (jak se později ukázalo, tak správně), že rýč budu používat hodně, takže se vyšší investice vyplatí. Vidle jsem koupil takové silnější na kompost a dají se použít i na rytí. Vidle a hrábě jsem koupil hlavně z důvodu vytváření kompostovacích záhonů. Později jsem k nim dokoupil i lopatu, protože zbytky hnoje už vidlemi nahodit nešli. Vidle, hrábě a lopatu jsem zvolil z těch levnějších. Zatím posloužili dobře a už je ani tak moc nevyužívám. Doporučuji si ale nářadí v obchodě radši osahat, jak vám sedne do ruky. Cena je sice taky důležitá, ale když s tím nářadím máte dělat několik hodin, tak pak můžete u nevhodného nářadí litovat a i si hezky zanadávat.

Když už jsem měl pozemek plný sena, slámy a hnoje, tak jsem dokoupil kolečko. Nějak jsem ty hromady potřeboval přemístit a nosit to z místa na místo na vidlích / lopatě není nejlepší nápad. Na začátku jsem si vyhlédnul lehké zahradní kolečko. V obchodě ale až tak moc důvěry nevzbuzovalo. Bylo sice lehké, ale nebyl jsem si jistý, jestli se po chvilce nerozpadne. Zvolil jsem proto radši klasické stavební kolečko. Sice stálo dvakrát tolik než zahradní, ale doteď si říkám, jak jsem udělal dobře. Používám ho fakt hodně, snad nejvíc ze všeho nářadí.

Další nářadí co jsem zakoupil ještě ten rok, bylo takové drobnější, ale taky hodně důležité. Koupil jsem menší sekyrku. Občas je potřeba něco useknou, naostřit kůl, nebo něco zatlouct. Posloužila a doteď slouží i jako kladivo. Koupil jsem snad nejlevnější sekyrku, co byla v obchodě a zatím slouží dobře. Na vyměřování záhonů jsem koupil měřící pásmo o délce 20 metrů. Taky jsem koupil nejlevnější variantu, jaká byla. Ze začátku jsem pásmo používal fakt hodně, dnes už skoro vůbec. Tak je zbytečné kupovat něco drahého.

Další rok přibyla kosa na sečení trávy. Na vesnici jsem sekal trávu fakt hodně, skoro každý den. Měli jsme králíky a těm bylo potřeba nasekat jeden vozík trávy denně. Sečení trávy kosou mě bavilo, na rozdíl od strunových kosaček, na zvuk kterých už mám skoro alergii. Proto jsem zakoupil klasickou kosu. Na internetu se setkáte i s názvem rakouská kosa, nebo rakouský vzor. Blbě jsem zvolil snad nejlevnější variantu asi za 250 korun (jenom čepel). K tomu jsem objednal i naklepávač. Ten jsem ale za celý rok nepoužil. Ani ne tak z důvodu, že bych nechtěl, ale neměl jsem kde naklepávač uchytit. Neměl jsem vhodný špalek a ani jsem tomu nedával velkou prioritu.

Pokud budete chtít kosit, tak doporučuji koupit něco aspoň trochu kvalitnějšího, ne to nejlevnější na trhu. Já jsem s tou kosou za 250 Kč sice pokosil skoro celou zahradu (asi 3000 m2), ale chvílemi to bylo úplné trápení. Když mi ale zbývalo asi posledním 400 m2, tak se zlomila. Nezvládla tu hustou trávu, která na tom úseku byla. Koupil jsem v OBI novou kosu asi za 500 Kč a musím říct, že ten rozdíl byl fakt hodně znát. V porovnání s tou starou jsem měl pocit, že kosí skoro sama. Není to nějaká top kosa, ty jsou v jiných cenových relacích, ale zatím mi stačí. Ty nejkvalitnější a nejdražší kosy jsem zatím nevyzkoušel, takže nevím, jak by se s nimi sekalo. Možná jednou zkusím.

Protože na pozemku nebyl zdroj vody, museli jsme si vodu na zahradu nosit. Ze začátku to bylo pár plastových láhví, něco na pití a něco na umytí aspoň rukou. To po dobu, co se vytvářeli kompostovací záhony, stačilo. Pak už to přestávalo stačit, tak jsem koupil 2 plastové kanystry, každý o objemu 20 litrů. Od té doby začalo moje tahání s vodou. Skoro každý týden naplnit a donést do auta 2 kanystry vody. Bez vody to fakt moc nejde, i když vám různí lidé kolem permakultury můžou tvrdit opak. Dnes už máme schválenou studnu, takže se těším na to, že se konečně nebudu muset vláčet s kanystry. Rozhodně ale posloužili dobře a určitě ještě i v budoucnu poslouží, když v nich budu rozvážet po zahradě vodu na zalévání. Proč ne čerpadlo do studny a hadici? To je zase na jiný příběh …

Další nářadí přibývalo vždy tak nějak podle potřeby. Sami uvidíte, co budete potřebovat. Myslím si ale, že rýč, vidle, hrábě, kolečko a sekyrka jsou takový základ, který využijete snad všude. Jak už jsem psal, na začátku jsme vozili nářadí v kufru auta. Pak jsme se rozhodli pořídit malou kůlnu a nářadí se skladuje tam. Po skoro dvou letech ale je ta kůlna tak plná, že si říkáme, jak jsme to kdysi mohli vozit jenom v autě. Pokud se navíc rozhodnete pro pěstování ve větším, např. za účelem prodeje, tak ty požadavky na nářadí ještě stoupnou a pak už nepůjde jenom o nářadí, ale i o techniku a lepší zázemí pro zpracování výpěstků. To je už ale taky na jiný příběh …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *