Rok pátý – 29. týden: První větší sklizeň

29. týden

Naše návštěva zahrady začala tento týden trochu netradičně, sklizní. Obvykle se jdeme projít kolem záhonů a podívat se, co je nového. Když ještě nejsou plody, tak občas vytáhneme nějaký plevel, nebo uděláme jiný menší zásah a jdeme dělat něco většího. Když začne období plodů, tak to někdy končí tak, jako tento týden. Naše prohlídka skončila u záhonu s okurkami, kde jsme našli prvních pár plodů vhodných ke sklizni. To je ta dobrá zpráva. Ta horší je, že jenom teď jsme začali okurky sklízet a jedna rostlina už začíná žloutnout (že by plíseň?). Stříkat něčím proti plísní se rozhodně nechystám, takže tomu necháme volný průběh. Zatím je to jenom jedna rostlina. Uvidíme, co dál.

Hned vedle okurek máme další zástupce z rodiny tykvovitých, a to patisony a cukety. Minulou sezonu byla naší první sklizeň cuket kolem 12 kg. Tento rok je to o hodně slabší. Sklidili jsme jednu kulatou, jeden patison a tři dlouhé cukety. Jsme rádi i za to a doufáme, že se sezona teprve rozjíždí. Snad je slimáci už nechají tak a nebudou žrát květy. Bez těch se těžko nějakých plodů dočkáme. Protože tento rok pěstujeme většinu zeleniny víceméně jenom pro sebe, tak nemusíme mít cuket tuny. Stačí něco přímo k jídlu a pár kilo do salátů. To by mohlo těch pár keříků za sezonu dát.

Na šalotku jsme koukali minulý týden, že byla už hodně slehlá a je potřeba ji sklidit. Tento týden už šalotka nebyla na záhonu skoro vidět. Slimáci sežrali nať asi u půlky rostlin. Někde jsme spíše jenom odhadem vidlemi narušili zeminu a cibule vyhrabali ručně. Úroda je celkem ubohá. Vzhledem k tomu, že to je z jednoho záhonu. Bez natě se ale těžko vyvinou nějaké slušné cibule. Ještě když jsme záhon před pár týdny čistili od plevele, vypadala šalotka celkem v pohodě. Někde jsem četl, že cibuli prý slimáci nežerou. Po tomto roce mám potvrzené, že tomu tak není. Sklizeň není taková, jako bychom si přáli, ale něco jsme sklidili. Sadby pro příští rok by mělo být dost, a ještě nám něco zůstane ke spotřebě. Přemýšlel jsem, že bych asi částečně dokoupil novou sadbu a trochu šalotku „oživil“. Takže si k sadbě nemusíme nechávat až tak moc sklizně.

Současně se sklizní šalotky jsme záhon dočistili od plevele, protože jsme chtěli hned dělat výsevy. Další plodinu už nedáme, namísto toho chceme zlepšit půdu. Proto jsme vyseli jako zelené hnojení ozimou řepku.

Vyčistit jsme chtěli i první záhon, kde jsme zkoušeli ozimou cibuli. Tu jsme ze sazečky vysazovali na podzim minulého roku. Ještě na jaře bylo na záhonu vidět celkem dost cibule. Už to ale nebyl celý záhon, tak jsme na prázdná místa vysadili pórek. Pak jsme na ten záhon trochu „zapomněli“, co se nám asi vymstilo. Tento týden už tam nebyla vidět žádná cibule, ani pórek. Jenom spousta plevele. Doufali jsme, že při čištění možná nějakou cibuli najdeme. Protože je to ozimá cibule, tak ji bylo potřeba asi sklízet dřív. Jak jsem ale psal, tak jsme na ni zapomněli a část zřejmě zlikvidovali slimáci. několik cibulí jsme přece jenom našli. I když v tomto případě lze těžko mluvit o sklizni. Rozhodně to ale s ozimou cibulí ještě nevzdávám. Jeden test nevyšel, tak se chystám na další. Tentokrát trochu jinak. Více o tom napíšu v některém z budoucích článků.

Z pórků jsme našli asi dvě rostliny ne příliš velkého vzrůstu. Sazenic jsem vysadil celkem dost, ale spíše malé a slabé. Jako obvykle u pórku předpěstovaného v bytě. Po minulé roky se i z tak slabých sazenic podařilo dopěstovat hezký pórek. Tento rok to nevyšlo. Nechali jsme záhon moc zarůst a rostliny to asi nezvládly. Ten záhon je celkově skoro jako kdyby zakletý. Je to náš úplně první záhon, kde jsme prvním rokem pěstovali česnek. Pak myslím že to byly brambory v seně a pak už víceméně jenom pokusy, které moc nevyšli. Různé bylinky, samovýsev rokety, šalotka z podzimní výsadby, česnek z pacibulek a teď posledně ozimá cibule. Vždy na ten záhon nějak pozapomeneme a necháme ho dost zaplevelit. Dokonce jsme do záhonu (jako jediného) instalovali plastové zábrany, co se dávají na hranu trávníků. Moc to nepomohlo, resp. je to skoro k ničemu.

I proto jsme se rozhodli udělat se záhonem něco razantního. Po vyčištění jsme do něho, stejně jako do vedlejšího záhonu po šalotce, vyseli ozimou řepku. Zelené hnojení tam plánujeme pěstovat i celý příští rok. Pak tam uděláme záhon pro jahody. Ty jsou zatím ve zvláštním záhonu vedle bývalého květinového pásu, který se hodně blbě udržuje. Teď jsou tam jahody druhým rokem, tak ještě jeden a je nejvyšší čas je zase přemístit. Do té doby by akorát mohl být připraven ten první záhon. Aby do záhonů nezarůstal plevel z cestiček, tak jsme je zakryli silážní plachtou, stejně jako u pár dalších cestiček předtím. Když se cestičky vyčistí, tak tam možná vysejeme nízký plazivý jetel.

Vyčistili a oseli jsme dva záhony a v tom horku co v sobotu bylo, jsme už měli dost. Na další záhon jsme neměli síly. Proto jsme ho odložili na další týden a šli aspoň sklízet. Bob jsme měli v plánu sklízet zase až v úplné zralosti. Naše plány nám překazili slimáci. Šalotku sežrali skoro úplně, tak asi aby se jim neudělalo špatně ze samé cibule, pustili se do bobu hned vedle.

Naštěstí se dá bob sklízet i nazeleno, proto jsme se ho rozhodli raději sklidit co půjde. Tento rok vypadají lusky nádherně, škoda předčasné sklizně. Minimálně třetina porostu je poškozená hodně. Z těch rostlin asi už nic nebude. Část rostlin ještě kvete, tak uvidíme, jestli ještě nějaká úroda do konce roku dozraje. V mrazáku ještě máme zrna z minulé úrody, takže osivo pro příští rok by mělo být zajištěno. V nejhorším ještě něco přikoupíme.

Manželka lusky vyloupala a domů jsme vezli jenom zrna. Prý se dají jíst i celé lusky, jako u fazolí, nebo cukrového hrášku. To jsme zatím ještě nezkoušeli. Pár lusků jsme nechali na zkoušku. Doma jsme je zkusili blanšírovat, stejně jako fazolky, nebo špenát. Nebyl to nejlepší nápad, protože do té doby hezké lusky úplně zčernali. Tak jsem je aspoň vyloupal a měli jsme další zrno na zamražení. Aspoň máme ponaučení, že se lusky bobu nemají blanšírovat. Nebo se můžou, ale dělali jsme to špatně.

Další větší sklizeň byla u mangoldu. Ten jsem původně ani vůbec nenaplánoval do osevního postupu. Když nám zůstala část záhonů s okurkami prázdná, tak jsme se rozhodli pro výsev mangoldu. Klíčení bylo celkem hezké a máme mangold z vlastních semínek i nové odrůdy z kupovaných semínek. Mangold je další zelenina silně poškozená od slimáků. Možná i proto si slimáci okurek moc nevšímají, když mají na stejném místě jemný mladý mangold. U mangoldu je ale dobré to, že roste dost rychle a je ho hodně. Takže i když je dost rostlin silně poškozených, stále je co sklízet. Navíc my jsme mangold sklízeli hlavně za účelem zamražení, kde výrazné poškození listů až tak nevadí. Stejně se všechno zblanšíruje a zamrazí se vymačkané zelené placky.

Tuto sobotu jsme se dočkali i pár příjemných překvapení v podobě sklizní, se kterými jsem nepočítal. Při kontrole porostu rajčat jsem se podíval na záhon s fazolí vedle, kde máme několik odrůd keříkové fazole pro sklizeň zelených lusků. V tomhle případě, když píšu zelené, tak myslím nezralé. Protože to, na čem mi spočinul zrak, rozhodně zelené nebylo. Jednalo se o rostliny odrůdy „Purple Teepee“ s fialovými lusky. Jak to u keříkových fazolí dokáže být, tak rostliny byli lusky obsypané. Sklizeň se přímo nabízela. Lépe řečeno, u keříkových fazolí na lusky je to povinnost, protože častou sklizní se jenom více podpoří růst dalších lusků a tím i větší úroda. No neberte to. Kromě fialových lusků jsem samozřejmě našel i hodně zelených, od jiných odrůd. Je vidět, že jednotlivé odrůdy budou asi různé rychlé, protože zatím co jedny už hojně sklízíme, tak další ještě jenom kvetou a lusky nemají skoro žádné. Taky je možné, že se jim u nás moc nedaří. Od toho vlastně i děláme testy, abychom našli pro nás ty nejlepší odrůdy.


Manželka šla prozkoumat brambory, které zatím ještě kvetou. Při pěstování v seně máte i tu výhodu, že můžete rukou zašmátrat pod rostlinou, jestli tam něco není. Část brambor sklidíte a rostlina může dále růst a plodit. Velmi raná odrůda „Rosara“ zdá se nezklamala ani letos. Manželka nalovila hezkou hromádku brambor. Už teď mi přijdou větší, než jsme měli minulou sezonu. Na srážky bohatý rok se bramborám asi moc líbí. K bramborám vytáhla manželka ještě několik mrkví. Spolu s bramborami a cuketou máme rozhodnuto, co budeme v neděli vařit.

Dalším příjemným překvapením (už ne sklizeň) bylo zjištění, že začaly klíčit ředkve vyseté minulý týden. A to ani přes týden nepršelo. Asi bylo v půdě dost vláhy. Vyklíčilo skoro všechno, co jme vyseli, s výjimkou jedné odrůdy vodnice. Stejně tak to bylo i minulý rok, kde vodnice klíčila o něco později než ředkve. Mladé rostlinky vypadají slibně a nerad bychom o ně přišli, tak jsem na záhony zase rozhodil granule Ferramolu. Ne jenom mezi ředkve, ale v podstatě všude, kde by mohlo hrozit poškození slimáky.

Při kontrole záhonu s dýněmi jsme se taky dočkali překvapení. I když nevím říct, jestli je to pozitivní, nebo negativní překvapení. Dýně nám tento rok moc nevyšli. Klíčení bylo hodně špatné, tak jsem dokoupil ve farmářském krámku dvě sazenice pro jistotu. Bylo u nich napsáno, že to je odrůda „Hokkaido“. Ta lepší rostlina už začala nasazovat plody. Akorát vůbec nevypadají jako hokkaido, takže těžko říct, co z toho bude. Druhá rostlina po devastaci slimáky začíná obrůstat. Zatím však vypadá spíše jako keřík než plazivá dýně. Prodejce si možná myslel že prodává hokkaido, možná i vzal semínka z dýně hokkaido. Zatím to ale vypadá, že došlo k nějakému divokému křížení. Necháme se překvapit, co z toho nakonec bude. Dýně by měly být jedlé a budeme rádi aspoň za nějakou úrodu.


Ze zahrady jsme na chalupu odjížděli značně vyčerpáni. Pracovat celý den venku v tom horku není žádná sranda. Aspoň že jsme se nezapomněli namazat opalovacím krémem, na co občas zapomínáme. Nejsem moc příznivcem této kosmetiky, ale při dlouhodobých pobytech venku v podobném počasí se to hodí. Nebudu teď rozebírat, jestli bychom vůbec měli v tom horku celý den venku pracovat. Když je ale hodně práce a máte k tomu jenom jeden den v týdnu, tak co dělat že?

Na chalupu jsme v podstatě ani moc nemuseli jet, ale chtěl jsem se pokochat aspoň rajčaty. Kromě toho jsme chtěli sklidit rybíz. Chalupa má oproti zahradě i tu výhodu, že se lze ve kamenném baráku hodně dobře zchladit. Než jsme dojeli na chalupu, tak to ani moc nebylo potřeba. Trochu se zatáhlo a ochladilo (relativně). Prozkoumal jsem rajčata, která vypadají stále dost dobře. Něco málo vylámal, něco vyvázal a konečně se dočkal prvního zralého rajčete. Nebylo sice zralé na 100 %, ale už se dalo strhnout. Když tak ho necháme doma ještě trochu dojít. Je to plod odrůdy „Bibi“ (snad), sazenice které jsem kupoval ve farmářském krámku. Na záhon jsem je vysazoval už s jedním plodem a spoustou květů. Právě ten jeden plod jsem teď sklidil.

Je to sice jenom jeden malý, a ne úplně zralý plod, ale radost z něco mám velkou. Je to symbol začátku sklizně rajčat, na které se těším už od výsevů. Z dalších odrůd stále nejlépe vypadá „Sungold F1“, který bychom měli ochutnat příští týden. Plody už jsou částečně zbarvené, ale několik dnů ještě potřebují.

U zbylých odrůd to zatím ještě na sklizeň nevypadá, tak se těším aspoň z hezkých násad plodů. Udělal jsem pár fotek těch hezčích. Podle pořadí fotek dole jsou to odrůdy „Banana legs“, „Dwarf Shadow boxing“, „Indigo apple“, „Sibirsky skorospelyi“, „Toro F1“.





Před odjezdem do Prahy jsme ještě sklidili něco rybízu. Z černého skoro celý keř a u červeného jenom trochu, abych měl čerstvé ovoce do vloček. Příští týden sklidíme možná všechno.

Slimáci zdá se na chalupě trochu polevili. Pro jistotu jsem ještě rozhodil trochu granulí kolem okurek, ačokči, paprik a pórku. Více granulí proti slimákům už možná aplikovat nebudu. Už tak nás granule proti slimákům stály skoro 1500 Kč. Když se ale zase zvýší tlak od slimáků, možná to ještě přehodnotím. Sazenice pórku se dobře uchytily, a i když řádění slimáků způsobilo nějaké ztráty, tak snad to už teď bude v pohodě. Ať nám vyjde aspoň pórek na chalupě, když už na zahradě to bylo úplné selhání.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *