Rok čtvrtý – 46. týden: Výsadba česneku

46. týden

Tento víkend jsem neměl nějaký velký plán pro zahradu, ani chalupu, tak nám ho vymyslela manželka. Dotazy na výsadbu česneku mi dávala už nějakou dobu. Stále jsem to odbýval tím, že je ještě moc brzo. Nějak si zatím nemůžu (nechci) připustit, že se blíží konec roku a tím i hrozně dlouhá pauza od zahrady.

Po příjezdu na zahradu jsem ale usoudil, že ono to tak brzo asi nebude. V sudě s vodou byla asi tak 3 cm vrstva ledu, a i zahrada vypadala celkem zmrzlá. Nejvíc to samozřejmě vadí u půdy, pokud máte v plánu s ní něco dělat. Minulý rok jsme česnek taky sadili do částečně zmrzlé půdy, ale to bylo až 23.11. Rok 2019 byl celkově teplejší. Takže si asi musím zvyknout na to, že i když je jako „ideální“ termín pro výsadbu česneku uváděný přelom listopadu a prosince, v našich podmínkách to může být jinak.

Měl jsem plán vysadit česnek s co nejmenším narušením půdy, ideálně stroužky do půdy jenom ručně zatlačit. To samozřejmě při zmrzlé půdě moc nejde. Dalším problémem se ukázalo zelené hnojení. Počítal jsem s pozdější výsadbou česneku a s tím, že se posekané zelené hnojení stihne rozložit. Nevyšlo to, takže improvizujeme. Motykou jsme nadělali jakési řádky (spíše kanály), do kterých jsme vtlačili česnek rukou a zahrnuli. Zmrzlý byl asi jenom 1 cm vrchní půdy, takže to šlo.

Jak je vidět i na obrázku, tak zeleného hnojení je tam ještě hodně. Slonky se nerozložili vůbec, takže jsme je dočasně dali bokem a po výsadbě je zase dali zpátky na záhon jako mulč. Do jara to snad už bude lepší. Příští rok by to chtělo udělat výsev zeleného hnojení o něco dříve a dříve ho i zlikvidovat. Možná na nějakou dobu dokonce přikrýt záhony silážní plachtou. To ještě uvidíme, podle toho, jak dopadne česnek po výsadbě tento rok.

Pro česnek jsme naplánovali dva záhony. Na jeden celý jsme vysadili naši starou odrůdu, u které si nejsme jisti názvem. Na druhém záhonu byla z části taky naše stará odrůda. Zbytek připadl na výběr z odrůd testovaných tento rok. Z devíti odrůd testovaných v roce 2020 jsme do dalšího roku vybrali odrůdy „Bjetin“, „Havel“, „Vekan“, „Záhorský 2“ a odrůdu nepaličáku z Ruska, u které nevíme název. Od každé odrůdy vyšli 2-3 řádky. Příští rok uděláme asi další selekci, i když popravdě, tento rok i tak asi nejlépe dopadla naše stará odrůda.

Zbytek času na zahradě jsme věnovali sklizni zbytku zelí, kapusty a ředkví. Minulý týden jsme sklidili a zpracovali asi půlku zelí. Už je i vykvašené a vezeme jej na chalupu k uskladnění. Tento týden zpracujeme (dáme vykvasit) druhou půlku. Z ředkví už na zahradě zůstaly hlavně ty černé. Nejsou úplně největší, ale více už asi nevyrostou, když jim zmrzne nať. Příští rok je bude chtít vysít tak asi o měsíc dříve. Část ředkví jsme vzali k uskladnění na chalupu a část jsme vzali domů do Prahy. Buď je sníme přímo, nebo je dáme vykvasit. Sklidil jsem i většinu listů kadeřávku. Nějak jsem dostal chuť na dušený kadeřávek na česneku s chilli. K tomu jenom brambory a je to parádní jídlo. Navíc je kromě oleje celé z naší zahrady. Tahle poslední sklizeň kadeřávku byla v podstatě i první pořádní. Po experimentu s brukvemi kadeřávek až tak moc nerostl a popravdě jsme na něho ani neměli moc chuť. Po minulé roky jsme ho nechávali přezimovat, ale tento rok budeme záhony přikrývat, takže i tak musí pryč. Stejně tak jako růžičková kapusta, kterou asi sklidíme příští týden, pokud vůbec bude co.

Při sklizní zelí a ředkví jsme u záhonu objevili hezkou skupinu hub. Naše nadšení kazilo jenom to, že jsme si nebyli jisti, co jsou to za houby a že houby byly úplně zmrzlé. Já si myslím, že to bude nějaká hlíva, ale jistý si nejsem. A houby, u kterých si nejsme jisti, co to je, nesbíráme. Je to škoda, protože těch hub tam bylo celkem dost. Možná by to chtělo trochu víc se pověnovat poznávání hub. Kromě těchhle nám na zahradě (hlavně v záhonech) pravidelně rostou i další, u kterých taky nevíme, co jsou zač. Těší mně ale to, že přítomnost hub znamená zlepšující se půdu. Možná za nějakou dobu budeme pěstovat zeleninu a houby spolu na jednom záhonu, jak jsem to už viděl v pár videích.

Zatímco na zahradě svítilo hezky slunce a pokud jsme nebyli zrovna ve stínu, bylo i dost příjemně (i když byli jenom 2 stupně), tak po příjezdu na chalupu to už nebyla taková sláva. Slunce se skrylo za mraky a nízkou teplotu bylo i cítit. Váhal jsem, jestli budeme sázet česnek i na chalupě. Moc se mi do toho nechtělo. Ne, že by se mi nechtělo fyzicky česnek sázet, ale chtěl jsem ho vysadit do záhonů, kde budou příští rok rajčata a pro ty jsme nejdřív chtěl postavit podpůrnou konstrukci. Materiál jsem už objednal, ale ještě nedorazil. Taky jsem plánoval výsadbu česneku minimálně na konec listopadu.

Abych nepřemýšlel nad výsadbou nějak extra dlouho a nic neudělal, tak jsme se s manželkou radši pustili do sklizně zbytku jablek. U toho můžu přemýšlet taky. U jablek asi už nebylo moc na co čekat. I když asi ještě moc nepadali, tak počasí stále více přituhuje a radši budeme mít pro jistotu jablka hezky v chalupě. Obrali jsme většinu z toho, co zůstalo na stromě. Nechali jsme jenom pár menších, méně kvalitních jablek na spodních větvích. Možná si na nich pochutnají ptáci. Ti nás dost zlobí, protože naklovali hodně hezkých jablek. Kdyby si vybrali klidně i ty nejhezčí a snědli je aspoň z půlky. Ale ne, oni radši naklovnou deset dalších. Ty pak musíme nějak zpracovat, protože se rychle kazí. Manželka teď dělá každý týden jablečný koláč a já jsem zase udělal jednu sušičku jablek. Sušených jablek a hrušek už máme několikanásobně víc než minulý rok. Nejsem si jistý, kolik z toho sníme, protože stále ještě máme dost čerstvého ovoce (hlavně těch jablek).

Jak jsme minulý týden šli na houby do lesa u chalupy, tak jsme cestou u silnice objevili pár starých hrušní s nějakou zimní odrůdou hrušek. Zkoušel jsem jednu ochutnat a k jídlu ještě moc není. Chutnají tak nějak moc dřevnatě. Asi to bude chtít je na nějakou dobu nechat hezky uzrát. Minulý týden jsme už neměli ani prázdnou nádobu, ani čas a chuť na sklizeň hrušek. Tento týden jsem ale byl pevně rozhodnutý na hrušky vyrazit. Vzal jsem si i česáček, protože většina nižších větví je ořezaná (asi kvůli autům). Nasklízeli jsme něco málo hrušek (asi 3 kg). Zbytek už byl moc vysoko, že jsem na ně nedosáhl ani česáčkem. Pod stromy je ale spadáno desítky kg hrušek. Ne jenom v Praze, ale ani na vesnici moc lidi ovoce u cest nesbírá. Měl jsem hroznou chuť je nasbírat, ale nechtěl jsem je míchat s těmi sklizenými ze stromu. Sice nemusí být moc pomlácené, ale pro jistotu, kdyby se začali rychleji kazit. Mám v plánu se na hrušky zastavit zase příští týden a nasbírat zvlášť ty padané. I kdyby nevydrželi přes celou zimu. Jiné hrušky, kromě sušených, už i tak nemáme.

Po jablkách a hruškách jsem se přece jenom pustil do výsadby česneku. Jedním z důvodu bylo, že při kontrole sadby jsem objevil na pár stroužcích plíseň. I když jsem se snažil dát sadbu na co možná nejsušší místo, tak ne jenom chalupa, ale vypadá to že i celý pozemek je moc vlhký. Do konce listopadu, jak jsem původně plánoval česnek vysadit, by to asi bylo se sadbou dost špatné. Půda na chalupě nebyla na rozdíl od zahrady zmrzlá, tak jsem zkusil zatlačit stroužky do země jenom rukou. Šlo to, ale ne tak hluboko, jak bych chtěl. Proto jsem si vzal na pomoc kus klacku. Původně jsem si chtěl udělat nějaké sázecí zařízení, ale stále jsem to odkládat, až je pozdě. Proto jsem jenom ulomil z náletu vedle chalupy kus větvě. Samozřejmě to nebylo ideální, ale na výsadbu to postačilo. Díry pro stroužky jsem dělal rovnou do řádku zeleného hnojení. Dva řádky po stranách záhonů poslouží pro česnek, na střed pak přijdou rajčata. Samozřejmě počítám s tím, že příští rok, kdy budu sázet rajčata, tak tam už žádná hořčice nebude. Ale teď řádky aspoň posloužili jako vodítko pro výsadbu česneku. Klacíkem jsem dělal díry, do kterých jsem ještě zatlačil stroužek česneku. Tato metoda výsadby česneku se moc nedoporučuje, protože hrozí špatný kontakt podpučí u stroužku s půdou a tím i horší zakořeňování. Snažil jsem se ale při výsadbě stroužky hezky zatlačovat až do půdy, ne jenom vkládat do děr. Příští rok snad už půjde zatlačovat stroužky do půdy přímo. Na tomto způsobu výsadby se mi líbí to, že dochází fakt jenom k minimálnímu narušování půdy. Menší narušování půdy by snad šlo jenom s výsevem na povrch záhonu, co u česneku není dost dobře možné.

Celkově jsem vysadil tři záhony. Na jeden přišla odrůda „Bjetin“ a na druhý odrůda „Vekan“. Obě se osvědčili při testování česneku na chalupě tento rok. Na třetí záhon jsem dal půl na půl odrůdy „Japo 2“ a „Lukan“. Papírově by jím měli podmínky na chalupě vyhovovat nejvíc ze všech odrůd v nabídce od p. Kozáka. Po výsadbě nám zbylo ještě skoro půlka sadby. Nějak jsem se přepočítal při objednávání. Na chalupě jsem plánoval jenom tři záhony s česnekem, ale je mi líto vyhodit tolik hezké sadby. Přemýšlím o výsadbě na další 2-3 záhony, kde by měli být příští rok okurky. I tahle kombinace by nemusela být nejhorší. Když se okurky pořádně rozrostou, tak česnek už by měl být sklizený. Jinak jsem u sadby kromě plísně objevil i pár vyšeptaných stroužku, takže moje podezření o napadení sadby vlnovníkem asi bylo opodstatněné a máčení stroužků v Sulce nebylo marné. Vzhledem k pokročilé hodině a mojí fyzické únavě jsem výsadbu zbytku česneku odložil na později (snad příští týden) a vyrazili jsme k domovu, zpracovávat tento týden sklizenou úrodu.

2 thoughts on “Rok čtvrtý – 46. týden: Výsadba česneku

  • 12.11.2020, 15:34 ()
    Permalink

    My jsme vysazovali česnek včera. Zdroj je stejný, web cesnek.cz, v podstatě jsme objednávali na základě tohoto blogu.
    Česnek jsme od září měli uskladněný ve sklepě v otevřené papírové krabici. Mořili jsme jej v úterý, tj. 1 den před výsadbou. Vypadal zdravě.
    Není možné, že se česnek nakazil až u Vás? Plíseň neřeším, ale ten vlnovník mě trochu děsí.
    Pravda je, že jsme nekupovali tu krabičku, ale odrůdy jsou podobné (Japo, Vekan, Bjetin, Lukan a Havran v různě velkých baleních).

    Reagovat
    • 12.11.2020, 19:36 ()
      Permalink

      Krabičku jsem objednával minulý rok. Tento rok jsem objednával různě velká balení, stejně jako Vy (cibule v síťkách). Česnek jsem mořil poprvé až tento rok. Když došla sadba, tak jsem si zase přečetl i leták o pěstování k tomu přiložený, kde bylo zdůrazněno moření. Tak jsem se podíval na stránky a přečetl si něco více o vlnovníku (tady https://www.cesnek.cz/vlnovnik-cesnekovy). Podle fotek co jsou u článku mi přišlo, že pár cibulí by mohlo být napadených. Proto jsem sadbu namořil. Při výsadbě jsem si všiml, že pár stroužků bylo prázdných (při moření samozřejmě byli v pohodě). Úplně měkké a vysušené. To podle popisu vypadá na vlnovníka. Těch stroužků ale nebylo moc, celkem asi 5 kusů, nejvíc u odrůdy Lukan. Neprobral jsem ale všechny stroužky v pytlících. Sadby máme více než potřebujeme, takže těch pár stroužků neřeším, nechybí mi. Je to ale první naše zkušenost podobného typu. Zatím jsme se nesetkali s tím, aby nám stroužky vyšeptali. A jak jsem psal, doteď jsme ani jednou nemořili.

      Myslím si, že když jste už česnek vysadili a vypadal v pohodě, tak se nemusíte obávat. Podle popisu na stránkách, vlnovník dělá škody hlavně u konzumního skladovaného česneku. Sadbu jsem od p. Kozáka kupoval už potřetí a doteď byla v pohodě. To, že bylo (možná) pár stroužku nakažených, asi neovlivní nikdo a i kvúli tomu se asi dělá to moření. Ale i kdyby jste vysadili nenamořenou sadbu, tak to nemusí vůbec znamenat, že česnek musí být napaden vlnovníkem. Uvidíme za rok, když česnek sklidíme a budeme připravovat další sadbu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *