Rok čtvrtý – 45. týden: Pohodové odpoledne na chalupě.

45. týden

Tuto sobotu jsme na chalupu vyrazili taky o něco dříve. Začínáme řešit rekonstrukci chalupy, tak jsme měli schůzku s projektantem. Toho jsme ale nechali dělat (zaměřit) co potřebuje a vyrazili na zahradu něco málo udělat. Moc práce sice na zahradě není (pokud bychom si nechtěli nějakou moc vytvořit), ale máme tam ještě něco málo ke sklizni.

Zelí jsme vysadili do nepřipravených záhonů a v podstatě z toho byl spíše experiment. Dlouho to nevypadalo, že budeme vůbec něco sklízet. Nějaké hlávky se začali tvořit až někdy v září. Podobně tomu ale bylo i minulý rok a nakonec jsme něco sklidili. Tento týden jsme sklidili asi tak půlku slušnějších hlávek a zbytek jsme nechali na později. Hlávek nebylo úplně málo, rád bych ale o dost víc. Příští rok už nebudeme experimentovat a snad bude i lepší úroda. Kromě zelí jsme sklidili už jenom zbytky pórku. Je to zimní pórek a klidně by mohl na záhonu zůstat i přes zimu. Záhony chceme ale na zimu přikrýt silážní plachtou, takže by pórek musel i tak ze záhonu pryč. Navíc se do něho trochu pustili hlodavci. Další roky bych už chtěl zkusit pórek přezimovat. Spíše to ale udělám na chalupě, kde můžou záhony zůstat přes zimu nezakryté a nebude mi to překážet v plánování rotace záhonů.

Počasí nám vyšlo i tento týden parádní a měli jsme nutkání zase vyrazit na houby. Protože jsme ale museli zpátky na chalupu za projektantem, rozhodli jsme se pro změnu podívat po houbách v lesích u chalupy. Tam jsme zatím neměli moc úspěchu, ale v nejhorším si aspoň uděláme hezkou procházku. Naše houbaření by asi nejlépe vystihlo slovo „nárazové“. Chodíme po lese nějakou dobu a nic. Pak na jednom místě nasbíráme celý košík a půl hodiny zase nic. Druhou půlku hub jsme nasbírali v podstatě až při cestě zpátky, když už jsme vyšli ven z lesa.

Po návratu z lesa jsme se rozhodli sklidil jablka ze skoro ulomené větve na jabloni. Větev se ulomila poměrně brzy a váhali jsme, jestli ji nechat, nebo uříznout. Jsme celkem rádi, že jsme ji nechali. I když držela fakt jenom na malém kousku dřeva, dala ještě hodně dobrou úrodu. Odhadem jsme z ní sklidili kolem 20 kg jablek. Akorát jablka, co byla na větvi úplně u země, nebo byla zcela zakrytá listím, byla menší, a ne tak hezky vybarvena. To ale moc nevadí, protože většinu z těch „horších“ jablek asi usušíme, nebo zpracujeme v kuchyni. Příští rok bude jabloň potřeba zase mírně prosvětlit. Podědili jsme ji nějaký čas neudržovanou a je to na ní vidět. Nemůžeme ji ale hned ořezat na maximum, tak to děláme postupně každý rok. Sice jsem začínal s permakulturou u lidí, kteří propagují neřezání stromů, ale to mně už přešlo. Dobře udržovaný strom dává kvalitnější plody, než když se nechá jenom tak divoce růst. Je to dobře vidět i na naší jabloni, kde jablka na vzdušných větvích s dostatkem slunce jsou podstatně větší a mají o hodně lepší vybarvení (chuť taky). Osobně budu volit radši menší množství kvalitních plodů než velké množství méně kvalitních.

V sobotu odpoledne nám stále drželo moc hezké počasí, a tak jsme si to jenom užívali a dělali spíše menší práce. I ty je ale potřeba někdy udělat. Manželka se rozhodla čistit houby, které jsme nasbírali. Já jsem dočistil malé záhony po rajčatech a ačokči a do záhonů po rajčatech jsem vysadil zbytky ozimé cibule sazečky. Ze zahrady nám zbylo pár cibulek a samozřejmě je mi líto je vyhodit. Proto jsem se rozhodl zkusit výsadbu i na chalupě. Sazečky nebylo moc, a proto jsem se na stejný záhon rozhodl vyzkoušet i podzimní výsev mrkve a petržele. Už jsme to jednou zkoušeli na zahradě, ale moc dobře to nedopadlo (moc toho nevyklíčilo). Teď to chci zkusit zase v menším. Pokud to nevyjde, tak nevadí. Uděláme nové výsevy zase na jaře. Je to jenom malý záhonek a pro cibuli, mrkev i petržel je to v podstatě jenom na otestování. Jinak kromě testování máme ty malé záhonky spíše pro bylinky a asi tam dám příští rok i saláty. Pro naši osobní spotřebu to bude akorát stačit.

Už minulý víkend jsem psal, že byl nějaký mráz, který zničil ačokču i zbytky rajčat. Kromě toho taky zlikvidoval většinu kytek, mezi jinými i jiřiny. Těch manželka vysadila 8 kusů a 7 z nich se ujalo. Moc o jejich pěstování nevím, ale prý je potřeba je na zimu vykopat, tak jsem se do toho pustil. Vykopané hlízy jsem co nejlépe očistil od půdy a umístil do místnosti v chalupě, kde skladujeme zeleninu. Dobré na jiřinách je, že vysadíte jednu hlízku a sklidíte jich podstatně víc. Příští rok můžeme mít celý jeden záhon jenom jiřiny (pokud to budeme chtít).

Úroda byla tento týden hlavně jablková. Na zahradě jsme ale sklidili i relativně hodně zelí a pórku. Hmotnostně to tedy bylo zase zajímavé, když už nebyla úroda tak pestrá. Do příští pěstitelské sezony to ale lepší už nebude.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *