Rok čtvrtý – 47. týden: Improvizace na chalupě

47. týden

Jak se nám pomalu ale jistě blíží konec letošní sezony, tak manželka by nejraději už zazimovala zahradu. Já bych naopak nejraději plynule přešel z jedné sezony do druhé. To ale asi dost dobře nepůjde (zatím), proto jsme si naplánovali na tento víkend zakrývání záhonů na zahradě. Ještě tam sice něco roste, ale zakrytí záhonů je pro nás důležitější. Na přelomu minulého a letošního roku jsme to neudělali a litujeme toho v podstatě až doteď. Příprava záhonu pro výsevy a výsadbu nás stála hodně času i sil, a i kvůli tomu jsme nestihli udělat všechny naplánované záhony. Je to tak trochu daň za to, že se snažíme pěstovat bezorebně, nebo s co nejmenším narušováním půdy. Kdybychom pěstovali „klasicky“, tak bychom nechali celou zahradu na podzim zorat a byl by klid. Má to své výhody i nevýhody. Tady to ale nechci rozvádět. My jsme se vydali jinou cestou.

Před zakrytím zahrady jsme ale ještě chtěli zajet na chalupu a vzít pár cihel na zatížení silážní plachty. Něco máme i na zahradě, ale asi to nebude stačit. Na chalupě stále máme dost starých cihel, které jsme si nechali na později. Bude lepší je využít dřív než se rozpadnout. Jak se to stalo přes minulou zimu s pár cihlami na zahradě. Přes zimu z celých cihel zbyly jenom hromádky vypálené hlíny.

Na chalupu jsme zase vezli kysané zelí zpracované minulý týden. Nějakých šest dní kvašení v bytě je akorát dost dlouhá doba, aby v našich podmínkách stačila zelenina vykvasit. Klidně by to šlo nechat ještě chvíli kvasit, ale pak by to mohlo být pro někoho už moc kyselé. Já mám radši více kyselé, manželka méně, tak se snažíme o nějaký kompromis. Po kvašení v bytě (teple) přesuneme kvašenou zeleninu do chladu. Zpočátku nám posloužila lednice. Jak ale kvasíme více a více zeleniny, tak většinu odvezeme na chalupu, kde jsou pro její skladování celkem dobré podmínky. Pak si vždy přivezeme sklenici, nebo dvě, které nám v lednici chvíli vydrží. Zelí i v chladu trochu pracuje a chuť se mírně upraví směrem do kysela. Je dobré s tím počítat, aby z toho nebyl nakonec ocet.

Tento rok jsme zase o trochu navýšili naše zásoby kvašené zeleniny, i když manželka koupila pro poslední dávku kvašení dvě hlávky zelí v obchodě. Nám na zahradě zůstala hlavně kapusta (kadeřavá), tak jsme ji chtěli trochu promíchat s „klasickým“ zelím. Zatím nakládáme zelí do velkého hrnce a po týdnu kvašení přeložíme z hrnce do sklenic. Ředkve necháme kvasit rovnou ve sklenicích. Jak se na naší letošní zásobu kvašené zeleniny dívám, tak příští rok si asi pořídíme soudek a zelí budeme kvasit v něm. Soudek zůstane na chalupě a do Prahy si vždy dovezeme trochu zelí ve sklenici.

Když už jsme byli na chalupě, tak jsme si řekli, že ještě něco málo uděláme, pak pojedeme na zahradu a už se nebudeme vracet. Z minulého týdne nám zůstala ještě sadba česneku, kterou jsem se přece jenom rozhodl vysadit. Tak hezké stroužky prostě nevyhodím. Počasí nám přálo a bylo o dost tepleji než minulý týden. Pracovalo se dobře a řekl bych, že i půda byla i něco málo měkčí. Česnek jsem zase sadil stylem, že jsem do záhonu udělal klacíkem díru a stroužek nacpal dovnitř. Sadby zbylo ještě dost, takže oproti původnímu plánu máme o jeden záhon navíc odrůdy „Bjetin“, další záhon odrůdy „Vekan“ a k tomu zbytky odrůdy „Japo 2“ a na třetí záhon jsem asi do třetiny vysadil zbytky odrůdy „Lukan“. Sice mi to narušilo moji plánovanou rotaci, ale o tom budu přemýšlet další rok. I na chalupě připravujeme nové pěstitelské plochy a možná příští rok budeme mít česnek tam. Nebudu ale předbíhat.

Manželka mně nechala sadit česnek a sama se pustila do stříhání túje, kterou jsme koupili spolu s chalupou. Zabírá podstatnou část v rohu starého plotu, a i když nejsem příznivcem tújí, tak zatím ji tam necháváme. Máme podezření, že z velké části na ní starý plot stojí (minimálně jeden roh), který zatím měnit nebudeme. Jak je ale túje celkem velká, tak při výjezdu na silnici dost brání ve výhledu. Celý rok si říkáme, že ji ostříháme, ale nějak jsme se k tomu nedostali. Manželka se do toho pustila teď částečně i proto, že potřebovala chvojí na zakrytí záhonku s irisy přes zimu. Tak jsme spojili užitečné s užitečným. Túje je konečně ostříhaná, je lépe vidět na silnici a irisy jsou snad ochráněné před vymrznutím.

Po výsadbě česneku se nám z chalupy moc nechtělo. Bylo příjemně a řekli jsme si, že ještě něco uděláme. I díky hezkému počasí jsem si říkal, že zakrytí záhonů na zahradě ještě může počkat. Kromě nové silážní plachty pro zahradu jsem si tento týden přivezl z práce i použité kartony. Jinak by se vyhodil a já je můžu využít. Na zakrytí větších ploch po delší dobu je lepší silážní plachta, ale i kartony lze celkem dobře použít. Viděl jsem několik videí od pěstitelky z Holandska, která si na zahradě vždy kartony zakryje část, kterou chce vyčistit. Do kartonu udělá díry a vyseje, nebo vysadí tam dýně. Na další sezonu má pak na tom místě vyčištěnou půdu, kde už vysévá a sází něco jiného (keře, stromy, trvalky, …). Na další rok zakryje zase další část a postup opakuje. Takto si za pár let hezky vyčistila a osázela zahradu. Myslím, že taky budu raději volit tento postup než se snažit udělat celou zahradu najednou, jak jsem to dělal doposud. Je to těžké, při tak bohaté nabídce ovocných stromů, keřů a zeleniny. Je to ale ten rozumnější a z dlouhodobého hlediska efektivnější způsob. A nelze opomenout ani to, že je to méně pracné.

Už od začátku, kdy jsem se začal zajímat o permakulturu, tak se mi líbili různé společenství stromů, keřů, trvalek i jednoletek. Je to známe pod více názvy, např. i jako jedlý les. Toho jsem chtěl docílit i na zahradě, kde to zatím moc nevypadá. Snažíme se o to i na chalupě, kde různé trvalky, nebo jednoletky sázíme kolem stromů a keřů. Protože jsme ale převzali pozemek, kde několik let (možná desítek let) nikdo nic nedělal, je to trochu divoké. Roste tam spousta toho, co nazýváme plevelem. Hodně z nich jsou odolné druhy, jako pýr, bršlice, kopřivy, ale i divoké ostružiny. Vyčistit pozemek najednou dost dobře nejde. Určitě ne bez party dělníků a těžké techniky. Touto cestou ale jít nechceme. Zatím jsme vyčistili jenom malé kousky a něco málo vysadili. Moc jsme se o to nestarali a podle toho to i vypadá (nic moc). Proto chceme začít už konečně pořádně a čistit pozemek po kouskách, podobně jako ta pěstitelka v Holandsku.

Začali jsme s jednou jabloní, kolem které jsme naskládali větší kartony, a i nějakou plastovou fólii. Na zatížení jsme využili kameny, co se váleli kolem. Pozitivem je i to, že jsme zlikvidovali (přesunuli jinam) hromadu cihel a kamení, která vznikla při vytváření záhonů. Zatím to není moc velký plácek, ale začínáme pomalu. Možná tam zkusíme vysadit i ty dýně na zkoušku.

Menší kusy kartonů jsme si nechali na záhony. Na chalupě máme devět větších záhonů. Do osmi z nich jsme po rajčatech vyseli zelené hnojení. Jeden záhon, kde byl tento rok mix zeleniny, ale zůstal tak. V době výsevu zeleného hnojení jsme tam ještě něco pěstovali a teď už je samozřejmě na nějaké výsevy pozdě. Záhon ale už začíná zarůstal plevelem, proto jsme se ho rozhodli zakrýt kartony. Nechali jsme jenom první řádek s kytkami a poslední dva řádky, kde je mangold a zase kytky. Uvidíme, jak bude záhon vypadat na jaře, kdy do něho plánuji vysít nějakou vyšší odrůdu hrášku (asi cukrový).

Menších záhonků máme zatím sedm. Na dvou z nich je šťovík a listová petržel, které plánujeme mít jako trvalé. Na jeden jsem pokusně vysadil ozimou cibuli a vysel petržel a mrkev. Na další zase manželka vysadila pokusně česnek, neznámou odrůdu ruského nepaličáku. Tyto záhony samozřejmě přikrývat nemáme v plánu. Zbytek jsme ale přikryli, ať se do výsevů a výsadby příští rok trochu vyčistí. Za posledním malým záhonem zůstali po bramborách zbytky kartónových krabic a kompost. Roztahali jsme to asi na tvar záhonu a plochu přikryli taky. Připravujeme si tak místo pro další malý záhon. Původně jsem plánoval jenom sedm malých záhonů, ale se změnou plánů, co se týká bydlení na chalupě, možná uděláme záhonky až k severnímu plotu.

Jediná sklizeň tohoto týdne jsou hrušky, ze stromu u silnice vedoucí do vesnice. Po minulém týdnu, kdy jsem je česal ze stromu, jsem je tentokrát jenom nasbíral pod stromem. Na hrušky na stromě i tak moc nedosáhnu a pod stromem jich bylo fakt hodně. Sbíral jsem jenom ty, u kterých nebylo viditelné žádné poškození (dírka, otlak apod.). Chtělo to udělat tvrdou selekci, ale i tak jsem nasbíral kbelík hrušek. Sice mi bylo líto nechat pod stromem tolik hezkých hrušek, ale hodně z nich mělo nějaké malé poškození. Na rychlé zpracování by to bylo v pohodě, ale tyhle hrušky jsou spíše na uložení, kde potřebují nějakou dobu zrát. Nasbírat je poškozené a pak polovinu z nich vyhodit nechci. Sušit je taky už nechci, protože sušeného ovoce máme více než dost. Účet za elektřinu taky nepotěšil.

Neplánovaně jsme strávili skoro celý den na chalupě. Rozhodně toho ale nelitujeme. Udělalo se dost práce, počasí bylo hezké a užili jsme si to. Nakonec jsme jeli i na tu zahradu, i když jenom na chvíli. Odvezli jsme tam aspoň nějaké cihly, silážní plachtu a na kompost vyklopili obsah kbelíku s bioodpadem. Plachtu bychom mohli nechat na chalupě a bioodpad vyklopit taky tam, ale těch pár cihel, co jsme na zahradu dovezli, se hodí. Taky jsem se na zahradu rád aspoň podíval, když zanedlouho budeme mít nucenou pauzu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *