Rok pátý – 18. týden: V hlavní roli fazole

18. týden

Minulý týden jsme věnovali hlavně výsadbě brambor a výsevu kukuřice, co jsou z hlediska samozásobení hodně důležité plodiny. Tento týden jsme měli v plánu výsev další důležité plodiny, a to fazolí. Fazole jsou moje oblíbená potravina a dají se i dobře skladovat. Ještě když jsem bydlel na vesnici, tak jsme pěstovali jenom fazole na zrno. Teď na zahradě pěstujeme i fazole na lusky a oblíbili jsme si je. Minulý rok nám ale záhon s fazolí na lusky vůbec nevyšel. V podstatě jsme si nedopěstovali ani vlastní osivo. Proto jsem tento rok nakoupil osivo několika nových odrůd, že hned uděláme i test. U oblíbené odrůdy „Satelit“ jsme měli minulý rok ze 40 semínek jednu rostlinu. I z té se nepodařilo dopěstovat semínka do zralosti. Naštěstí jsem dal pár semínek kolegyni v práci, u které se fazolkám dařilo a uchovala si semínka. Tak jsem od ní dostal pár semínek zpátky a tento rok mám u odrůdy „Satelit“ hlavní cíl namnožit nové osivo. Normálně bych zase osivo koupil v e-shopu, jako předtím, ale dlouhodobě bylo nedostupné. Pak nám ještě z minulého roku zbylo pár semínek dalších testovaných odrůd. Celkově zkoušíme v tomto roce 7 odrůd keříčkové fazole na lusky, „Delinel“, „Dubbele witte“, „Fleuret“, „Purple Teepee“, „Satelit“, „Saxa“, „Sonesta“. Průběžně jsem mezi odrůdami vyséval stejně jako minulý rok po jeden řádek saturejky.

U keříkových fazolí na suché zrno to bylo o něco jednodušší. Sice minulý rok pro ně taky nebyl nějak extra dobrý, ale aspoň jsme měli dost vlastního osiva. Žádné další jsem už nekupoval. Tento rok budeme vysévat fazole „Andělskou“, „Bílou“, „Žlutou“, „Černou“ a „Mix“. Názvy jsou naše pracovní. Všechny původní fazole máme od jedné, nebo druhé mámy, takže odrůdy nevíme. Víme ale, že nám fazolky chutnají a celkem se jim u nás daří. Pro každou „odrůdu“ máme jiné využití. Jestli je budeme v budoucnu pěstovat všechny, to ještě teď neumím říct.

Záhony pro fazole jsem původně naplánoval jinde, ale tento rok hodně improvizujeme. Pokračovali jsme v odkrývání plochy, kde jsme minulý týden dělali záhon pro rajčata. Celá plocha je hodně silně zamulčovaná zbytky sena a slámy, které tam zbyli po bramborových záhonech. Místy tam bylo mulče až moc. Kdybychom nechali plochu zakrytou ještě aspoň rok, bylo by to o dost lepší. Záhony ale potřebujeme a lepší je rozhrnovat mulč než čistit zarostlé záhony.

Po stažení silážní plachty jsme se dočkali menšího překvapení. Skoro na konci odkryté plochy jsme našli nádherného slepýše. Zapózoval dostatečně dlouho na to, abych ho stihl vyfotit. V podstatě zmizel až někdy ve chvíli, kdy jsme se na něho už dost vynadívali a šli něco dělat.

Plochu jsme měli odkrytou, ale ještě bylo potřeba vytyčit záhony. Vzali jsme měřící pásmo a pomocí kolíků vyznačili rohy záhonů. Pro lepší přehled jsme ještě kolem kolíků natáhli provázek. Řádky jsme dělali motyčkou, i když často bylo potřeba nejdřív odhrnou dost mulče. Tři záhony byli v pohodě. U čtvrtého byla pod mulčem zatím dost utužená půda a řádky bylo potřeba překopat, aby do nich vůbec šlo vysévat. Po pár pěstitelských sezónách se to spraví. U hodně jiných záhonů jsme začínali stejně a dnes je tam už parádní půda.

Osivo jsme před odjezdem na zahradu namočili do vody. U hrášku se nám to vyplatilo, tak snad to bude fungovat i u fazole. Pro některá semínka to ale bylo asi až moc dlouhé. Než jsme se dostali k výsadbě, tak některá menší semínka se už ve vodě rozpadla. Fazoli se doporučuje namáčet 2-4 hodiny. My jsme to i dost překročili. Jednalo se ale jenom o pár semínek, takže jich na výsev ještě zůstalo poměrně dost. Stejně jako u hrášku jsme semínka vysévali pomocí plastové trubky. Tentokrát jsme dělali výsev ve dvou (každý jeden záhon) takže nám to šlo rychleji než obvykle. Ono se to nezdá, ale při našich záhonech je potřeba vysít kolem 400 semínek na záhon. Pokud chcete dodržet doporučený spon, tak to ručně není žádná sranda. Pomocí trubky to taky nějakou chvíli trvá, ale aspoň není nutné ohýbat záda. Určitě by šlo fazolky jenom tak naházet do řádků. Chtělo by to ale asi o dost více osiva a spon by byl spíše jenom přibližný. My jsme vysévali ve sponu asi 5 x 40 cm. Řádky od sebe po 40 cm a semínka v řádku cca 5 cm od sebe. Pokud bychom dělali výsevy ještě ve větším, tak bych možná začal více uvažovat o nějakém secím strojku. Zatím to ale v pohodě zvládáme takto.


Záhony jsme nechali vytyčené provázkem i po výsevech. Jak je celá plocha zamulčovaná, tak není vidět okraje záhonů. Provázek sundáme asi až když fazol vyklíčí a podle řádků s rostlinkami bude vidět, kde je záhon.

Hlavní úkol dne, co se týká zahrady, jsme měli za sebou. Časově jsme na tom nebyli špatně, tak jsme přemýšleli, že ještě uděláme nějaké výsevy. Pro „jistotu“ jsem sebou vzal i semínka okurek, dýní a cuket. Řekli jsme si, že se aspoň podíváme pod plachtu, jak vypadá další záhon. Tentokrát jsme už nepokračovali vedle fazolí, ale vrátili jsme se do první řady s už vytvořenými záhony. Další záhon pod plachtou neměl sice udělanou obrubu, ale nevypadal špatně. Manželka jednom hráběmi stáhla suchou trávu z krajů záhonu a cestičky mezi záhony. Jinak jsme s povrchem záhonu už nic nedělali. Rozhodli jsme se pro výsev cuket a tam stačí udělat jenom pár jamek. V našem případě osm jamek na osm metrový záhon. Do jamek jsem nalil bohatě vody, vložil semínka a zasypal půdou. Semínek jsem vyséval o něco víc, než je potřeba, ale už jsem jenom chtěl dosít zbytky starých semínek. Pro tento rok jsme se rozhodli jenom pro jeden záhon s cuketami, takže kromě podlouhlých cuket jsme tam vyseli i patisony a kulaté cukety. Celkově jsme vyseli šest odrůd z rodiny tykvovitých. Po dvě hnízda patisony „Sunburst F1“ a kulaté cukety „De Nice a fruit rond“. Zbylé čtyři jamky zůstali pro čtyři odrůdy podlouhlých cuket „Black beauty“, „Diamant F1“, „Nefertiti“ a „Costates Romanesco“.


Více záhonů jsme už na zahradě nedělali, protože nás ještě čekal výsev fazolí na chalupě. Před odjezdem na zahradu jsme si samozřejmě ještě prošli záhony, co je nového. Zeleninu je vidět na záhonech stále více. Začala klíčit červená řepa, ale na fotku to moc není. Stále ještě čekáme na klíčení mrkve, petržele a pastináku. Celkem dobře je už vidět hrášek, tak jsem vyfotil oba záhony. Klíčení vypadá dobře, až na pár řádků jedné odrůdy. Možná ještě vyklíčí, nebo taky ne. I bez těch pár řádků bychom ale měli mít pro tento rok hrášku dostatek.

Konečně se začínají objevovat i první topinambury. Zatím je vidět jenom na pár místech malé rostlinky, ale snad už příští týden to bude lepší.

Na zahradě pěstujeme tento rok jenom keříkovou fazoli. Na chalupě zase chci pěstovat jenom tyčkovou (popínavou) fazoli. Hodí se nám na velké záhony do rotace s rajčaty a okurkami. Samotný výsev je u popínavé fazole o dost lehčí než u keříkové. Vysévá se do většího sponu a pro každý záhon budeme vysévat jenom jeden řádek. Tím větším problémem je stavba konstrukce, aby se fazole měly kde pnout.

Ještě před stavbou konstrukce bylo potřeba záhony mírně upravit. Jeden jsem projel plecí motyčkou. Jenom jsem přesekal kořeny plevele a nechat je na záhonu. Druhý záhon jsme měli přes zimu přikrytý kartonem, takže nejdřív byl potřeba sundat zbytky kartonu a až pak povrch mírně nakypřit a posekat něco mál plevele. Trochu překvapením byla cibule, kterou jsme vysévali na záhon minulý rok. Byla to naťová cibule z vlastních semínek odrůdy „Freddy“. Tuto odrůdu vyséváme už nějaký ten rok a v roku kdy ji vysejeme moc dobře neroste. Rostlinky jsou malé a v podstatě není co sklízet. Pak na ni zapomeneme a ona nám na další rok obrazí na místě, kde jsme ji měli rok předtím. Už jsem ji posekal na podzim kosou, následně přikryl plachtou a stejně na jaře vyrazila. Na chalupě jsme záhon přikryli kartonem a cibule dokonce prorazila karton a vesele si rostla dál. Na rozdíl od prvního roku má i tlustou nať a v podstatě se dá sklízet. To i využíváme a máme tak na jaře vlastní ranou cibuli. Celkem se zamýšlím nad tím, že někde udělám záhon, kde vyseji tuto cibuli a nechám ji tam jako trvalou. Na zahradě nám totiž každým rokem obrůstá nanovo. S pravými trvalými odrůdami nám to zatím moc nefunguje, tak to možná bude fungovat s odrůdou, která není primárně trvalá.

Cibuli jsme sklidili, povrch záhonu upravili a zpátky k fazoli. Na upravené záhony jsme tedy nejdřív postavili konstrukce. U posledních záhonů je dost kamenitá půda, tak nešlo moc dobře zarazit sloupky. Konstrukce tak není úplně nejrovnější, ale stojí, a to je hlavní. Pro popínavé fazole máme pro tento rok dva záhony. Jeden jsem naplánoval pro odrůdu „Borlotto di Vigevano“, co je odrůda hlavně pro sklizeň suchého zrna. Tu asi do budoucna pěstovat nebudeme, ale chtěl jsem ji ještě zkusit a vysít zbytky semínek. Nemám nic proti odrůdě, spíš přemýšlím, jestli se nám vyplatí pěstovat fazoli na zrno jako popínavou. Více snad budeme vědět na konci sezony. Druhý záhon jsem naplánoval pro popínavou fazoli na sklizeň zelených lusků. Pro tento rok jsem zvolil odrůdy „Monte Bello“, „Neckarkönigin“ a „Supermarconi S. B“. Chci je otestovat a asi vyberu jenom jednu. Na rozdíl od tyčkových fazolí pro suché zrno plánuji tyčkové fazole na lusky pěstovat i nadále. Možná raději než ty keříkové. Důvodem je hlavně to, že fazole na lusky se sklízí v sezoně průběžně a hodně často. U tyčkových fazolí je sklizeň o hodně jednodušší a rychlejší. Jak to ale nakonec dopadne, ještě uvidíme nejdřív na konci letošní sezony.

Když už jsme měli postavené konstrukce, tak jsem fazoli vyséval jenom zatlačením každé fazolky ručně do půdy. Pro každý záhon jsem vyséval jenom jeden řádek se semínky původně asi 30 cm od sebe. Protože jsem ale už nechtěl nechávat namočené osivo, tak jsem pak nastrkal do půdy i zbylá semínka. Pokud bude porost moc hustý, tak ho vytřídím. Nebo to možná za mě udělají částečně i slimáci, kterých na chalupě máme více než dost.

Po výsevu fazolí jsme se už do žádných dalších výsevů nepouštěli. Chvíli jsme ještě čistili pozemek a zalili pařeniště. Sazeničky v pařeništi nevypadají špatně. Vypadaly by ještě lépe, kdyby se do nic nepustili slimáci. Minulý rok nám část sazenic zničili hlodavci, tento rok se o to pokoušejí slimáci. Škody nejsou nějak zásadní, ale ani zanedbatelné. Aspoň jsem před zalitím sazenic pařeniště trochu vyplel a nechal plevel mezi řádky. Slimáci by mu mohli dát přednost před sazenicemi. Jinak nevím, jestli budeme mít dost vlastních sazenic pro naše záměry. Tento rok ale i tak hodně improvizujeme, takže vysadíme to, co mít budeme.

Před samotným odjezdem do Prahy jsme už jenom zalili sazeničky ponechané na chalupě. Ty tam čekají na výsadbu, ke které se zatím nějak nemůžeme dostat. Na chalupu jsme odvezli z bytu všechny sazenice, které by měly zvládat tamější chladnější podmínky. Po kadeřávku, trvalé cibuli a slézu tak tento týden přibyla ještě rebarbora. Ta nejdřív po přesazení do větších nádob začala hezky nasazovat nové listy a rychle růst, teď se zase ale nějak zpomalila. Uvidíme, jak se ji povede na chalupě. To např. takovému slézu kučeravému chalupa asi prospívá. V bytě už se celkem trápil a na chalupě vypadá o dost lépe. Už by ho chtělo i vysadit, ale stále děláme něco, co je pro nás důležitější. Možná příští týden to konečně vyjde.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *