Rok čtvrtý – 9. týden: Pařeniště

9. týden

Po minulo týdenní zahajovací návštěvě našich pozemků jsem se rozhodl, že už není na co čekat. Sezona byla zahájená a spousta práce je před námi. V sobotu jsem vyrazil ale jenom sám a přemýšlel, do čeho se pustím nejdřív. V plánu byla návštěva chalupy i zahrady. Na zahradě jsem chtěl opravit popadané sloupky v plotě. Potřebné nářadí ale bylo na chalupě, takže nejdřív jsem zajel tam. Na chalupě je práce taky hodně. Začínáme tam první pěstitelskou sezonu a je potřeba připravit pěstitelské plochy. Hlavně plochu pro výsadbu rajčat, protože ty v plánu záhonu pro zahradu na rok 2020 nemám. Na chalupě taky chceme předpěstovat sazeničky hlavně brukvovité zeleniny. Za tímto účelem jsem chtěl na chalupě vybudovat pařeniště, protože v bytě na to místo není (kvůli paprikám a rajčatům). To jsem si dal i jako hlavní úkol dne a hned se do toho pustil.

Při vyklízení pozemku jsem objevil ve staré kůlně různé zajímavé věci, pro které by se ještě našlo využití. Kromě jiného to bylo několik celkem zachovalých oken. Rámy už byly nic moc, ale hlavní bylo, že měli ještě celé zasklení. To mně hned napadlo, že by se to dalo využít při stavbě pařenišť. Kromě toho bylo v kůlně i několik dřevěných trámů a po zbourání kůlny nám zbylo pár prken. Materiál na pařeniště by se tedy našel.

Když jsem okna vyskládal před chalupu, tak mi to typově vyšlo na dvě velikosti. Původně jsem chtěl pařenišť udělat několik, v podstatě pro každé okno jedno. Pak mně ale napadlo, že to bude o hodně pracnější a možná že nebudu mít i dostatek prken pro stavbu bednění. Rozhodl jsem se proto, že udělám pařeniště dvě. Jedno větší z těch větších oken a druhé menší ze zbývajících dvou menších oken. Nejdřív jsem se pustil do toho většího pařeniště, protože i kdybych už to menší neudělal, tak to větší by na sazeničky mohlo stačit.

Okna jsem si rozložil co nejlépe tak, jako by byli položená na vrchu pařeniště. Změřil jsem si půdorys (délka x šířka) a vytyčil si kousek pozemku na zvoleném místě. Vybíral jsem kus pozemku, kde je podle možností dostatek světla a ničemu by to nepřekáželo. Vybraný kus pozemku jsem zryl rýčem a kolem vytvořil rýhu, do které se vsadí bednění. Tohle by bylo dobré udělat už na podzim, ale nějak jsem se k tomu nedostal (ani nevím proč). Snad to ale až tak nebude vadit. Něco drnů tam je, ale ještě tam navozím nějakou půdu z krtinců, co posbírám po pozemku. Přemýšlím i o tom, že koupím pytel kompostu a promíchám to s půdou v pařeništi. Trochu přilepšení do startu. Pak už by to mělo být v pohodě.

Rozměry pro pařeniště jsem měl, takže jsem si vybral vhodná prkna. Délku a šířku pařeniště jsem měl danou podle oken. Výšku jsem neměl pevně danou. Prostě jsem vybral ty prkna, co nejlépe vypadala a z nich odříznul potřebné délky. Rozhodl jsem se udělat pařeniště s mírným sklonem směrem na jihovýchod. Zvýší to pracnost, ale snad dá o trochu více světla. Sklon jsem nijak nepočítal. Udělal jsem to tak, že dvě širší prkna jsem použil na zadní stěnu a dvě užší prkna na přední stěnu. Pak jsem si ještě z dřevěných trámu zhotovil rohové trámky do bednění o dvou délkách. Dva kusy pro zadní stěnu a dva kusy pro přední stěnu.

Nejdříve jsem si udělal přední a zadní stěnu. Hřebíky jsem přibil prkna na trámky. To jsem dělal už hned u připravené plochy pařeniště, abych pak bednění jenom přesunul na správné místo. Manipulovat s konstrukcí 160 x 90 x 40 cm už není žádná sranda. Zadní a přední stěnu pařeniště jsem pak spojil bočními prkny a vytvořil tak základ bednění. Zůstávalo jenom dodělat ty boční šikmé prkna. Měl jsem jenom pilku a sekerku, takže to nebyla žádná jemná a přesná práce. Hřebíkem jsem si „nakreslil“ obrys zešikmění a pak jsem pilkou udělal několik zářezů až k obrysu zešikmění (k čáře). Udělal jsem to z důvodu, abych pak mohl sekyrkou odštípnout přebývající číst prkna. Díky těm zářezům jsem odštípl vždy jenom kousek a dostal tak přibližně požadovaný tvar. Nakonec jsem hranu ještě mírně dorovnal sekyrkou. Nevypadá to moc hezky, ale účel to splní. Šikmá prkna jsem upevnil na bočné stěny bednění hřebíky a celou konstrukci přetáhnul na připravenou plochu pařeniště.

Pak už zůstávalo jenom navrch naskládal okna a pařeniště bylo hotové. Ty okna nesedí navrchu úplně ideálně a mezi šikmým prknem a oknem je více prostoru, než bych chtěl, ale to se spraví. Tam, kde budou moc velké mezery, můžu nacpat např. staré hadry, nebo zvolím nějaký jiný, vhodný typ izolace. Teď už zbývá jenom doplnit do pařeniště ještě trochu půdy, možná něco kompostu, přemíchat, nakypřit a můžeme vysévat. No, a ještě by chtělo umýt ty okna. V tom nám ale možná pomůže i déšť v průběhu týdne.

Vybudovat pařeniště mi vzalo více času, než jsem myslel. Jsem rád, že jsem se nejdřív rozhodl udělat jedno větší, a to menší nechat na někdy jindy. Už to není taková priorita, ale rád bych měl časem i druhé pařeniště. Přece jenom, umožní nám to dopěstovat si více sazenic.

Po dokončení pařeniště jsem měl dobrý pocit. Jednak jsem zase něco vybudoval vlastníma rukama a taky jsem využil starý materiál, který už na chalupě byl a jinak by se asi vyhodil. Mohl jsem nějaké pařeniště i koupit. V nabídce je jich hodně a nestojí ani tak moc. Trochu se ale obávám, aby si to někdo nevzal, když tam ještě nejsme natrvalo. Taky jsou to zase nějaké peníze navíc a každá koruna je dobrá. Tady jsem kupoval jenom hřebíky a samozřejmě mně to stálo můj čas. Ten ale nepočítám, protože to dělám pro sebe a baví mě to. Taky ten pocit, když si něco vytvoříte sami je lepší, než když to prostě jenom koupíte.

Když jsem pařeniště dokončil a dal si oběd, zjistil jsem, že je už celkem dost hodin, a ještě jsem chtěl na chalupě něco udělat. Nebo jsem mohl zajet na zahradu a spravit kůly v plotě. Zvolil jsem variantu č. 1 a zůstal na chalupě. Na zorané ploše pro pěstování bylo ještě hodně kamenů, tak jsem zase vysbíral, co šlo. Určitě toho bude o hodně více, ale to udělám až při konečné přípravě záhonů. Po vysbírání kamenů jsem vytyčil záhony na rajčata. Vyšlo to hezky na 8 záhonů. Každý je 7 m dlouhý a 70 cm široký. Chodníky mezi záhony budou taky 70 cm. Trochu jsem se obával, jestli bude zoraná plocha pro rajčata stačit. Zvlášť, když na jednom konci je těch kamenů fakt hodně a bude potřeba ještě dost práce, než tam půjde něco pěstovat. Těch 8 záhonů ale vyšlo hezky akorát po tu kamenitou část. Do každého záhonu dám minimálně 10 rostlin. Protože plánuji v roce 2020 celkem 78 rostlin rajčat, vyšlo to tak akorát.

I když jsem v sobotu přijel na chalupu sám, tak mi skoro celý den dělali společnost dva sousedovi fešáci. Jsou hodně zvědaví a vydrží stát u plotu fakt dlouho. Fotit se jim ale až tam moc nechce. Na fotce je jenom jeden, protože druhý utekl stranou, když jsem vyndal telefon. Když jsem ho odložil, tak samozřejmě zase přilezl.

Když už jsem byl na chalupě, tak jsme se podíval i na jedinou zeleninu, kterou jsme zatím vysadili. Minulý týden ještě nic, ale tento týden je už první česnek venku. Podle sázecího plánku, který jsem si nakreslil, by se mělo jednat o neznámou odrůdu ruského nepaličáku. Příští týden by toho česneku už mohlo být venku více a uvidíme co bude na zahradě. Plánuji totiž nejdříve zajet na zahradu, a kromě opravy plotu možná uděláme i první výsevy.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *