Rok desátý – 23.5.2026: Údržba záhonů, první kosení a výsadba paprik

23.5.2026

V uplynulých dvou týdnech jsme začali s údržbou záhonů, poprvé letos jsme kosili a proběhla i nějaká výsadba. Jak jsem psal minule, tak jarní výsevy máme za sebou a pak hned následuje údržba záhonu. Ono se tak trochu prolíná, ale protože jsou výsevy pro nás důležitější, tak údržbu záhonů trochu odsouváme. Ideální by to bylo dělat vždy, když je to potřeba, ale tady narážíme na náš věčný (zatím) problém s nedostatkem času. A to jsme už potřebu údržby záhonů značně zredukovali. Moje snaha je zredukovat to ještě více. Mytické bezúdržbové zahrady asi nikdy nedosáhneme, ale aspoň chci dosáhnout stavu, abych neměl pocit, že sice dělám něco, co je za současných podmínek „nutné“, ale současně tím způsobuji další problémy. Typickým příkladem je pletí. Když to neuděláme u některých výsevů, tak vysetá zelenina nemá šanci. Ale na druhou stranu tím že vyplejeme, tak škodíme půdě. Tohle zatím dost nevím, jak vyřešit.

První týden jsme se po příjezdu na zahradu jako obvykle šli podívat po záhonech, co je nového. Za uplynulý týden celkem hezky zapršelo, co se pozitivně projevilo na zahradě. Začalo klíčit více věcí. Já jsem se hlavně chtěl podívat na záhony, které jsme po výsevu zakryli. Tedy jeden záhon s mrkví a druhý a mixem petržele, pastináku, kopru, salátu a pár dalších druhů zeleniny. Už při pocházení kolem záhonů bylo vidět pod zakrytím slibné zelené řádky. To jsme věděli, že je salát. Po odkrytí jsme mohli posoudit zbytek. To je vždy tak trochu problém při zakrytí záhonu netkanou textilii. Sice to má na rostliny pozitivní efekt, ale dost se ztrácí přehled, co se na tom záhonu děje. Když záhon není zakrytý, tak jenom stačí že jdete kolem a vidíte, jak na tom je. U zakrytých záhonů to často zjistíte až po sundání textilie. Aspoň po doby, než jsou rostliny dost velké, aby je bylo vidět i pod textilii.

Tady jsme si po odkrytí záhonů potvrdili, že ty hezké zelené řádky jsou salát. Kromě toho, to slibně vypadá u kopru. Jinak zbytek asi jenom teď začíná klíčit. Viděl jsme malé rostlinky pastináku i mrkve. Co je ale problém, že za to dobu, co byli záhony zakryté, tak holou půdu začal ve velkém obsazovat plevel. Nejraději bych to tak nechal, jenomže pak se můžeme rozloučit se zeleninou. Hlavně v bujných porostech svlačce by mrkev neměla moc šancí. Takže jsme vypleli aspoň ten svlačec, a ještě něco málo dalšího. Ono se to dělá dost blbě, když výsevy zatím nevyklíčili a nechcete s vytahováním plevele poškodit i klíčící zeleninu. Budeme situaci na záhonech sledovat a podle vývoje budeme provádět nutnou údržbu.

U dalších výsevů je to takové střídavé. Někde to vypadá lépe, někdo ne tak dobře. Z jarních výsevů zatím asi nejlépe vyklíčila červená řepa. Možná za to může i záhon, který minulou sezonu odpočíval, házeli jsme tam různé zbytky z jiných záhonů a měla by tam být lepší půda. Pořád čekáme na pořádně klíčení hrášku, kde už začínám mít obavy. Osivo jsme před výsevem namáčeli a i pršelo, tak by to už mělo být. No uvidíme. Jinak doufám, že brzy toho začne klíčit více. Poslední týden sice pršelo, ale bylo i relativně chladno, takže to možná bude i důvod slabšího klíčení u více druhů zeleniny.

A zase jako obvykle, se nám objevila nějaká zelenina ze samovýsevů. Konkrétně na pokusném záhonu celkem dost rostlin salátu dubáčku. Tomu se minulý rok ani moc nedařilo a nevšiml jsem si, že by kvetl. Jak je vidět, tak ano. Pro nás je to zelenina navíc, i když se salát objevil na místě, kde jsme vyseli cibuli sečku. Tak snad se nějak o místo na záhonu podělí.

Po takové té nutné údržbě záhonů jsme chtěli zkusit kosit. Porost na louce sice ještě nebyl nějak extra vysoký, ale už to šlo, abychom z toho měli i nějakou organickou hmotu.
Už delší dobu jsem zvažoval, že pořídíme nový křovinořez, který je napájený akumulátory. Taky jsem dlouho odolával. Jednak mi bylo líto peněz a jednak celkem rád sekám kosou. Jenomže kosení na zahradě je tak trochu utrpění. Porost tam je většinou dost suchý a složený z velké části z tenké trávy, která hodně rychle polehává a sekat se moc nedá. Je tam potřeba sekat opakovaně a dost používat sílu, co vyčerpává. Taky nejsem nějak extra dobrý v kosení. Takže jsem nakonec podlehl a křovinořez koupil při cestě do OBI, kde jsem primárně šel koupil kompost do vyvýšeného záhonu na chalupě. Dost jsem se obával toho, jestli bude akumulátorový křovinořez dost výkonný a jak dlouho vydrží baterie, ale když to nevyzkoušíme, tak nevíme. Koupený křovinořez je součástí sady nářadí, od které už jsme pár kusů zakoupili, že je použijeme při stavbě baráku. Koupili jsme k tomu i nabíječku a dva silnější akumulátory, než jsou ty „základní“. Teď se to hodí, protože křovinořez potřebuje k provozu dva akumulátory. Sice si jeden nemůžu nabíjet, zatím co s druhým pracuji, ale na zahradě i tak nemáme možnost nabíjení.
Teď, po dvou týdnech kosení můžu říct, že koupě nelituji. Křovinořez mi i na nejslabší (economy) režim přijde na kosení trávy dostačující. Strunu jsme ani nezkoušeli a na náš porost jsme nasadili hned nože. Máme tam dost náletů, a i ta naše tráva je trochu „brutálnější“ než klasický trávník. Menší nálety to seká v pohodě. Ani není znát rozdíl oproti trávě. Jednou jsem nechtěně usekl menší slivoň s kmínkem silným jako prst. Takže to zvládne, ale na pravidelné sekání něčeho takového to určitě není. Na poprvé v režimu auto jsme s tím sekali asi hodinu a posekali určitě více než bych posekal kosou. Tedy ona s křovinořezem sekala hlavně manželka. Já jsem vzal klasickou kosu a sekal jsem taky. Spíše tam, kde to bylo vyšší. Manželka zase tam, kde jsem věděl, že by to s kosou bylo dost trápení. S výkonem i dobou výdrže jsem spokojený. Sice jsem s kosou obvykle sekal několik hodin, ale posekal jsem toho podstatně méně a s vyšším úsilím. Pořád to můžu kombinovat. Posekat s křovinořezem ty nejhorší úseky a zbytek sekat kosou. Ale i kdybychom sekali jenom tu hodinu každý týden, tak za sezonu bychom měli zvládnout celu zahradu.

Mimochodem, pořád máme na chalupě benzínový křovinořez. Málo používaný, protože jsem s ním moc nechtěl dělat a raději jsem sekal kosou. Po zimě se nechce rozjet, takže by ho bylo potřeba asi vyčistit. Do toho se mi nechtělo a raději jsem koupil ten akumulátorový. Po tom, co jsem sekal s novým křovinořezem, tak už ten starý používat nechci, i když je hodně silnější. Takže kdyby měl někdo zájem, je zdarma k dispozici. V okolí Prahy, Příbrami, nebo po cestě Praha-Příbram ho klidně přivezu. Pro domluvu mi napište email (je na blogu). Komentáře jsem už před časem raději vypnul, protože to hrozně spamovali boti.

Posekaný porost jsme částečně nechali vysušit tam, kde jsme ho posekali a částečně jsme ho shrabali a použili na mulčování. Rozhodl jsem se zamulčovat dva horší záhony s česnekem. Manželka to chtěla čistit, já zase ne. Půda tam vypadá horší a maximálně jsem byl ochotný plevel zkrátit nůžkami na trávu. Nakonec jsme se domluvili na kompromisu v podobě zamulčování záhonu trávou, co jsem i udělal. Ty jemnější posekané trávy nevyšlo na oba záhony, tak ten zbytek jsme nechali na příště.

Po údržbě záhonů a kosení, jsme na zahradě nabrali kompost pro vyvýšený záhon na chalupě. Kóje na kompost máme pořád tři, ty, co jsme postavili ještě na začátku. Sice je už moc nepoužíváme (jak že tam toho moc nedáváme), ale každý rok to mám jako zdroj substrátu pro výsevy a dopěstování sazenic. Zatím bereme pořád z jedné kóje, kde jsme házeli hlavně zbytky pýru. Po pár letech je z toho celkem hezký kompost. Chtěl bych ty kóje rozebrat úplně, kompost rozhodit po záhonech a kompostovat už jenom rovnou na záhonech. Zatím jsme se k tomu nějak nedostali. Ale taky si říkám, že každý rok předpěstováváme sazenice a nějaký substrát potřebujeme. Takže by asi bylo dobrý nějaký ten menší kompost udržovat. Sice je taky možnost každý rok pytel až dva kompostu koupit, ale raději bych měl vlastní.

Po nabrání kompostu jsme vyrazili na chalupu dokončit vyvýšený záhon a udělat výsevy. V OBI jsem koupil dva pytle a na zahradě jsme si nabrali tři velké kbelíky kompostu. Asi by stačil kompost ze zahrady, ale rozhodli jsme se aspoň první rok koupit i něco jiného. Všechen kompost jsme nasypali do záhonu a promíchali to. Pak jsme udělali pár jamek, zalili je a vyseli okurky.
Pro tento rok jsem koupil semínka hybridní odrůdy „Viola F1“. Už jsme ji pěstovali a celkem se osvědčila. Uvidíme, co letos v novém záhonu. Výsevné místa jsme pro jistotu zakryli ustřiženou PET láhví. Celý povrch záhonu jsme ještě zamulčovali posekaným porostem z chalupy, tvořeným hlavně kopřivou. Pokosil jsem kousek pozemku mezi zeleninovými záhony a šeříky. Klasicky kosou a je to něco úplně jiného než na zahradě. Na chalupě se to kosí skoro samo a asi to klasickou kosou udělám i rychleji než křovinořezem. Ten mulč na vyvýšeném záhonu pak chci obnovovat pravidelně. Jednak nechci nechat holou půdu (nebo kompost) a taky by měl být mulč z kopřiv dalším zdrojem živin pro půdu.

Výsevem okurek na chalupě jsme ukončili první týden. V tom druhém jsme chtěli pokračovat v údržbě záhonů, ale taky jsme chtěli vysadit papriky, které jsme si vezli z Prahy. Do toho jsme se pustili nejdřív. Můj plán vysadit papriky po sklizení jarní zeleniny moc nevyšel. Hlavně protože se žádná (skoro) jarní zelenina nekonala. Nicméně aspoň jsme použili stejný záhon. Výsadbové jamky jsme udělali tam, kde bylo místo. Klidně i mezi špenát a saláty. Část na poslední kus záhonu, který byl ještě volný a manželka ho před výsadbou vyčistila. Po výsadbě pak naházela vytrhaný porost zpátky jako mulč.
Do každé výsadbové jamky jsem ještě přihodil po dvě lopatky našeho kompostu a pořádně zalil výsadbové místo. Vysadili jsme papriky odrůd „Amy“, „Cynthia F1“ a „Harvey“. Od každé odrůdy po pět kusů. Kromě toho jsme k nim vysadili ještě deset kusů sazenic mochyně. Tam kde to šlo, tak jsme kolem paprik zamulčovali posekanou trávou. Ještě jsme chtěli po výsadbě celý záhon zakrýt stínící textilii, ale na to jsme zapomněli. Jinak jsme snad udělali maximum. I tak mám obavy, jak to budou papriky zvládat. Podle předpovědi má být hodně horký týden bez srážek. Jezdit tam, abychom je zalili, rozhodně nebudeme, takže snad to zvládnout.

Po výsadbě paprik jsme se rozhodli zase trochu kosit. Tedy já jsem kosil a manželka hrabala to, co jsme pokosili minulý týden. Tento týden jsem kosil s křovinořezem já a po chvilce, kdy jsem si zvykal na to, jak ho používat efektivně a s co nejmenším úsilím, tak to začalo jít lépe a lépe. Pokosil jsem celou přední část kolem kůlny až k první syntropic řadě a taky celou plochu (i když menší) mezi první a druhou syntropic řadou. I kvůli sekání mezi syntropic řadami jsem chtěl křovinořez. V nějaké pozdější fázi předělávání zahrady do syntropic systému by se mělo sekat už skoro jenom mezi řadami. Jiných ploch by mělo být minimum. Pokud pak jednu takovou plochu posekám za hodinu, tak mi ty akumulátory budou v pohodě stačit. Podle dosavadních zkušeností bych těch ploch mezi řadami zvládnul posekat i více než jednu na jedno nabití akumulátorů.

Zase jsme části posekaného porostu domulčovali záhon s česnekem a zbytek nechali vyschnout. Taky ty hromádky sena, co nahrabala manželka, použijeme později. Buď je navozím někde na syntropic řadu, nebo je použijeme na zamulčování záhonů.

Po kosení jsem se chtěl podívat na brukvovitou zeleninu. Výsevy pod PET láhvemi už začaly místy klíčit. Kromě nich ale i plevel a takový svlačec, který vyplní celou petku, moc šancí nové rostlince nedá. Takže tam, kde to bylo kritické, jsme pod petkou vypleli a pak jsem každé výsevné místo zalil. Zaléval jsem přes otvor nahoře. Sice je to pracnější, protože je to pomalé, ale voda tak většinou stéká po vnitřní straně láhve a „neutluče“ tam mladé rostlinky. Taky více zůstane na tom místě, kde je výsev a nerozteče se do stran.
Čeká nás horký týden a brukve potřebují hodně vody, tak jsem raději zalil všechna výsevní místa. Stejně tak jsem zalil všechna výsevní místa u okurek, které taky začaly klíčit. Zůstaly nám ještě dýně a cukety. Tam to bylo malinko jednodušší, protože jich nebylo moc a s velkými kryty na dýních se lépe manipuluje. U dýní zatím vyklíčilo jenom pár semínek. O hodně lépe vypadá klíčení u cuket.

Když máme na zahradě dost vody a možnost zalévat, tak proč to neudělat. Ze začátku jsem byl „naočkovaný“ tím, že při permakulturním pěstování není potřeba zalévat. To ale bylo v době, kdy byl průběh počasí malinko jiný. Ono to v podstatě jde i bez vody (resp. zalévání), jak jsme si to zkusili první roky, ale musíme se smířit s nějakými ztrátami a o hodně menší úrodou. Celá produkce zeleniny dnes jede na zavlažování a bez toho by v obchodech asi moc nebylo. Když jsme zainvestovali do vrtu a budeme mít možnost, tak zalévat budeme. Nechci to ale přehánět, protože když je té vody příliš, tak tím trpí chuť.

Po zalévání jsem si vzal nůžky na trávu a pustil se do úpravy záhonů s jahodami. Tohle jsem chtěl udělat už nějakou dobu, ale dostal jsem se k tomu až teď. U záhonu s jednou plodícími jahodami to bylo rychlé, protože jsou dost dobře zamulčované. Naopak u záhonu se stáleplodícími jahodami jsem je musel v záhoně dost hledat. Minulý rok jsme je přesadili do vyčištěného záhonu a pak nechali svému osudu. Záhon samozřejmě zarostl. Manželka ho chtěla zase čistit, ale byl jsem proti tomu. Už to udělala víckrát a nevypadá to, že by pomohlo. Takže zkusíme nechat pracovat přírodu. Když jsem osekával porost kolem jahod, abych k nim pustil více světla, tak jsem zjistil, že jahody jsou v pohodě. Hlavně u jedné odrůdy, která snad vypadá lépe než ty jednou plodící. Teď se jenom budu snažit pokračovat v údržbě záhonů, aby zbytek porostu moc nezastínil jahody. Jinak asi nic jiného dělat nebudeme.
Většina jahod kvete a část z nich má nasazené plody. I u odrůdy „Wendy“, která dva poslední roky vymrzla. Na tu se těším, protože co si pamatuji, tak měla zatím nejchutnější jahody, co jsem kdy jedl.

Tento týden jsme měli první menší sklizeň listové zeleniny. Nějaké ty saláty, špenát, lebeda a celkem dost šťovíku. Ten už jde do květu, jak je v poslední době dost horko a sucho, takže je to asi poslední příležitost něco natrhat. U salátů doufáme, že je teď budeme moct pár týdnů pravidelně sklízet. Po pár letech, kdy se salátu nedařilo, tak letos dost dobře vyklíčil a slušně roste. Možná bude potřeba zalévat, ale s tím asi tak nějak počítáme, vzhledem k průběhu počasí.

Po ukončení prací na zahradě jsme zase nabrali nějaký kompost a vypravili se na chalupu. Měli jsme tam v plánu dodělat další dva malé vyvýšené záhony, do kterých jsme chtěli vysít popínavé fazole. Pro stavbu mini záhonu jsme zvolili starý plastový sud na vodu, který tam byl ještě když jsme chalupu koupili. Měl prasklé dno a několik let tam jenom tak stál a čekal na příležitost. Té se mu teď dostalo. Rozřízli jsme ho na dvě části, z té spodní odstranili dno a hned jsme měli formu pro dva další záhony. Nejsou sice nějak extra velké, ale pro pár rostlin fazolí, nebo okurek, nebo nějaké to rajče, by to stačit mělo.
Nové záhony jsme postavili vedle toho prvního na přední stranu staré chalupy. Mělo by tam být dost světla. Hned vedle je sud na dešťovou vodu, takže je možné rovnou zalévat. Na dno každého nového záhonu jsme dali staré dřevo, kterého na chalupě máme celkem dost, pak nějakou tu zeminu z výkopu a pak kompost dovezený ze zahrady. Toho bylo hodně do těch mini záhonků, takže ani moc zeminy z výkopu nebylo potřeba.
Na záhonky jsme hned postavili oporu pro fazole. Tři svázané tyče, které jsme měli z prořezu vrb na jaře. Fazole jsme vysévali do zalitých jamek, které jsme zakryli PET láhví. Pak jsme povrch záhonků ještě zamulčovali kopřivami, které rostly kousek vedle. Ten mulč mám pak v plánu průběžně doplňovat, stejně jako u toho většího záhonu. Nebo tam časem vymyslíme nějaký živý mulč.
Vysévali jsme naši osivo odrůdy „Borlotto“. Sice je už na výsevy v našich podmínkách trochu pozdě, ale fazole chceme hlavně pro sběr zelených lusků. Pokud nestihne nic dozrát na semeno, tak to nevadí. Osiva jsme si nechali ještě dost. Tento rok to je na chalupě s vhodným místem pro pěstování dost problematické, tak jsme rádi i za to. Pokud ty dva mini záhony dobře zaplodí, tak bychom měli mít zelených fazolek více než dost.

Po výstavbě nových záhonků a výsevu fazolí, jsem se ještě chtěl podívat na záhony s česnekem, co máme na chalupě. Už minule jsem si říkal, že by bylo potřeba na těch záhonech provést trochu údržby. Česnek tam roste jakoby v polykultuře s kopřivami, a ještě něčím dalším. Nevypadá, že by to česneku vadilo, ale občas je potřeba ten porost trochu krotit. Kopřivy rostou o něco rychleji než česnek a taky jsou větší. Posledně to bylo ještě v pohodě, tento týden jsem měl pocit, že už je trochu pozdě.
Ze zahrady jsem si donesl nůžky na trávu, kterými upravuji záhony tam. Hodí se i pro chalupu. Prošel jsem jeden záhon a zkrátil skoro všechno, kromě česneku a pár mladých jasanů, co tam vyrostly. Protože tam chci později vytvořit syntropic řady, tak mi stromky nevadí, právě naopak. Ona mi nevadí ani ta kopřiva, ale kvůli česneku to musím trochu korigovat.
Zvládl jsem udělat jeden záhon. Na víc nezbyly síly a už bylo i dost hodin. Poslední sobotu jsme toho udělali fakt dost. Takže jsem u dalšího záhonu vyčistil jenom konec, kde nám roste šťovík a zbytek bude muset počkat na příště.

Poslední víkend jsme toho udělali hodně. Aspoň mám ten pocit, protože jsme dělali hodně činností. Je to lepší, než když celý den např. jenom kosím, jsem unavený, a i tak mám pocit, že jsem nic pořádně neudělal. Teď jak se to více rozjelo, by to chtělo zase aspoň jeden den v týdnu navíc (prodloužené víkendy byly ideální). Jenom mi to teď pracovně moc nevychází. Prostě uděláme, co půjde a musí to stačit.
Příště máme v plánu výsadbu rajčat, zase kosení a zase nějakou tu údržbu záhonů. Taky asi bude potřeba zalévat, vzhledem k tomu, že je dost horko a neprší.