Rok třetí – 17. týden: Červená řepa a saláty

17. týden

Když tak nad tím přemýšlím, skoro by se mi tentokrát chtělo napsat, „Milý deníčku, tento víkend se nic mimořádného nestalo“. Začínáme sklouzávat do rutiny setí a sázení, takže nám to už nepřijde nijak výjimečné. Něco se ale přece jenom stalo. Takže pravidelný report bude.

V noci z pátku na sobotu konečně dorazil dlouho očekávaný déšť. Pršelo celou noc, a když jsem se kolem 6,30 hod. ráno vzbudil a slyšel jsem dopadat kapky na parapet, tak jsem si říkal, že snad ani na zahradu nepojedeme. Za chvilku to ale ustalo, tak jsme s radostí vyrazili. První cesta jako už obvykle vedla na chalupu. Už asi v půlce cesty jsem ale viděl, že to s tou vláhou nebude až tak slavné. U Prahy super, směrem k zahradě stále více sucho. Na chalupě to vypadalo, jako kdyby vůbec nepršelo.

Zkoukli jsme sazenice. Pórek vypadá stále dobře, batáty stále špatně. Fakt budeme rádi aspoň za nějakou sazenici. Není to pro nás zásadní zelenina, ale zamrzí, když vám odejdou tak hezké sazenice. Zbytek sazenic takový nějaký setrvalý. Asi to bude chtít už dát venku na zahradu. Ten barák není na sazenice vhodný. Když jsem se minulý týden zamýšlel, jestli vzít sazenice paprik na chalupu, tak to manželka vyřešila za mě. Než jsem se nachystal, tak už byli dva truhlíky s paprikami připravené k transportu. Tak jo, zkusíme to. Na rajčata to místo v bytě fakt potřebuji. Doma na parapetu zůstal ještě jeden truhlík s paprikami a lilkem. Papriky Rubinova, na to, že jsem měl vůbec problém vybrat 4 schopnější sazeničky, tak už začínají vypadat jako „stožáry“. Lilek už je taky pomalu mimo kontrolu se svými extra sloními listy. Snad neudusí chudák papriku De Cayenne, sazeničky které začali konečně pořádně růst.

Pro zahradu jsme tentokrát žádný „velký plán“ neměli. Zase nějaké to setí. Já jsem připravil a vysel druhý záhon se saláty. Stejně jako minulý týden jsem navozil na záhon kompost, rozhrnul ho, záhon zkypřil vidlemi, nadělal řádkovačem rýhy a vysel semínka. Celkově tři druhy salátu a dva druhy špenátu. Manželka zatím připravovala záhon na červenou řepu. Červenou řepu máme rádi a v roce 2019 jsme se rozhodli udělat pro ni celý záhon. Celkově jsme měli pět odrůd. Z roku 2018 nám zůstali zbytky osvědčených odrůd Kahira a Bona. Jeden pytlík odrůdy Kahira jsem ještě dokoupil a zlákala mně i hybridní odrůda Boldor. Semínek v pytlíku ale bylo tak na dva řádky, tak ji aspoň zkusíme. V Lidlu jsem ještě dokoupil odrůdy Cylindra a Rote kugel 2, které jsme pěstovali už v roce 2017 s nic moc výsledkem, ale byl to první rok no…. Všech semínek bylo tak akorát pro jeden záhon.

Manželka sice záhon na řepu stihla připravit, ale se setím jsme trochu museli počkat. Celý den se nějak shlukovali mraky a akorát když jsme dokončovali záhon na řepu, tak začalo pršet. Pozitivní je to, že byl i tak čas oběda, takže jsme pauzu využili. Déšť byl celkem vydatný a akorát asi na půl hodiny. Po dešti se zase udělalo moc hezky a zahrada byla jako vynovená. Taková umytá. Tento víkend už ve velkém kvetli pampelišky, takže zahrada byla už celkem žlutá. Hodně lidí na pampelišky za zahradě nadává, ale my z nich máme radost. Líbí se nám, jak to vypadá a včely se asi taky za tu záplavu květu nebudou zlobit.

Manželka donesla z práce od kolegyně odkopky máty a estragonu. Prý to té kolegyni roste jako plevel. To mi tvrdí více lidí, ale u nás zatím s mátou i estragonem nic moc. Obě bylinky jsem vysadil skoro do čistého kompostu na úplný spodek bylinkové spirály. Z dvou sazeniček estragonu jedna asi nepřežila zimu, druhá vypadá celkem schopně. S mátou je to ale bída. Něco tam obráží, ale na žádnou invazi to nevypadá. Asi tam má málo světla. Uvidíme, jak se jim povede tento rok. Na spirálu jsem proto radši nic nesázel. Mátu od manželčiny kolegyně jsem vysadil pod ponechaný nálet švestky a estragon kousek od třešně. Tam se můžou šířit nerušeně. Já budu jenom rád. Na bylinkové spirále mi dělá radost aspoň oregano, které vytvořilo moc hezký porost.

Po vysetí řepy a vysazení bylinek už jsme hlavní práci udělali. Pak jsem si jenom trochu zablbnul v česneku. V záhonech s listím vypadá dobře, ale pár plevelů se našlo, tak jsem to proběhl a jeden záhon vyplel. Na česneku už je nedostatek vláhy vidět, tak snad to nedopadne jako v roce 2018.


Sklízet ještě moc není co. Klíčení i růst je kvůli suchu slabší. Manželka už sice zkontrolovala ředkvičky a jednu jsme i na zkoušku snědli, ale bulvičky jsou zatím moc malé. Možná příští týden to bude lepší. Sklidila ale listy zahradního šťovíku a v neděli z toho udělala skvělou polévku.

V neděli jsem se už těšil na rajčata. V roce 2019 to budou jenom dva záhony a 15 odrůd. Rozdělil jsem je tak, že na jeden záhon půjdou hlavně keříčkové odrůdy Latah, Siberian a Šejk, z každé odrůdy po 4 kusy. K tomu 4 kusy odrůdy Stupické polní, 4 kusy odrůdy Marmande a 4 kusy odrůdy San Marzano. Stupické polní prý lze pěstovat i jako keříkové rajče, tak zkusím dvě sazenice jako keříkové a dvě sazenice jako tyčkové. Poslední dvě volná místa na záhonu osadím dvěma sazenicemi mé pokusní odrůdy Kumato. Sazeničky jsou takové prťavé, nejslabší ze všech, tak uvidíme, jestli to nebude poslední rok mého experimentu. Sazenice jsem vysadil do dvou truhlíku. Do každého z nich jeden řádek, který bude pak na záhonu.

Zbytek sazenic rajčat, hlavně steakové a cherry jsem taky vysadil do dvou truhlíku podle řádku na záhoně. Odrůdy Japanese black trifele, Býčí srdce, Goldkrone, Summer cider, Ananas a Green zebra po třech kusech od každého. Odrůdy Černý Krym a Black cherry po čtyřech kusech od každého. Příští rok zase uvidíme podle výsledků z tohoto roku. Rád bych ale počet odrůd zase mírně zredukoval a vyzkoušel zase něco nového.

Prvním rokem zkouším předpěstovat bazalku. Vysel jsem ji do minipařenišť a v těch jsem se jí i rozhodl ponechat až do vysazení na zahradu. Akorát jsem sazeničky rozsadil po jedné do buněk uvolněných po rajčatech. Zbytek sazeniček jsem nůžkami vystřihal vždy tak, aby v každé buňce minipařeniště zůstala jenom jedna rostlinka. Sazeničky nevypadají špatně, tak snad jim to vydrží a já si v roce 2019 připíšu další pěstovanou rostlinu.