Rok třetí – 16. týden: Sázíme brambory

16. týden

Jedem z extrému do extrému. Minulý víkend to bylo na zimní výbavu, o týden později už na tričko. Čekal nás prodloužený velikonoční víkend a já jsem se rozhodl, že pojedu na zahradu dvakrát, ne jednou, jako obvykle. Manželka chtěla jet na zahradu v pátek, protože v sobotu chtěla připravovat jídlo na velikonoce. U toho já byt nemusím, takže jsem vyrazil na zahradu v sobotu sám.

V pátek jako obvykle v první den svátku byla situace na silnicích „zajímavá“, takže jsme dojeli na zahradu později. Tentokrát jsme jeli tři. Ke mně a manželce je ještě připojil kamarád, který se primárně jel podívat na studnu. Kdyby domluvená firma nakonec nedopadla, tak bychom to nakonec možná dělali svépomocí.

Jako obvykle ale první cesta směrovala na chalupu. Omrknout a případně zalít sazenice. Batáty vypadají stále stejně špatně jako minulý týden. Barák je prostě vlhký a studený. Snad něco zbude aspoň na otestování. Máme poučení do budoucna, že pokud batáty, tak takhle ne. Pórky vypadají stále stejně dobře a ten zbytek sazeniček (šrucha, sléz, zimní cibule) nic moc. Zatím ale nechcíply, takže uvidíme na zahradě. Vytrvalé saláty jsem přesadil z výsadbové vaničky do sadbovačů. Nevypadají špatně, tak snad z nich něco i bude. Není to sice pro mě zásadní rostlina, ale je zajímavá a trvalka. Jsem rád za každé extra jídlo, o které se není potřeba moc starat.

Tentokrát jsme z chalupy nebrali žádný materiál na ohraničení záhonů, ale naložili jsme sadbové brambory, které byly hlavním úkolem pátečního dne. Po příjezdu na zahradu se manželka hned pustila do „sázení“ brambor. Vypadalo to tak, že v rozestupech asi 40 cm vyhloubila v kompostovacích záhonech menší důlky, do kterých se vložily brambory. Pak se důlek zahrnul a později jsem na záhony ještě navozil vrstvu sena, které jsme si schovali z minulého roku přesně za tímto účelem. Původně jsem si myslel, že jak moc toho sena máme. Nakonec jsem ale ještě musel seno rozdělovat na záhony tak, aby na každý záhon bylo aspoň něco. To mi jenom potvrdilo, že kompostovací záhony jsou sice fajn, ale sehnat každý rok dostatek materiálu není jednoduché. My máme v roce 2019 vyhrazené pro brambory 4 záhony. Seno jenom na zakrytí těchto čtyř záhonů jsem použil z asi čtvrtiny posekané plochy zahrady. Kdybych chtěl udělat všech 40 záhonů kompostovacích, tak bych potřeboval několik zahrad, jako mám, jenom na sekání trávy. Nebo ten materiál koupit. To se ale neslučuje s myšlenkou, že zahrada by měla být soběstačná, co se týká všeho potřebného na pěstování. Ty čtyři záhony na brambory asi do budoucna „uživím“, ale více bez navážení materiálu zvenku rozhodně ne. Později v průběhu roku, jak budou brambory růst, mám ještě v plánu přihazovat tam nějakou posekanou trávu z prostoru mezi záhony. Podle potřeby možná i z dalších ploch, co budu sekat

Zatím, co manželka sázela brambory, tak já s kamarádem jsme připravovali druhý záhon pro saláty. Zase jsme použili šetrnější způsob přípravy záhonu. Vyznačit okraj, vidlemi zrýt plochu záhonu a vyčistit od plevelů. Tak minimální narušení půdy, jak to jenom jde. Současně jsme kolem záhonu udělali ohraničení ze střešních tašek. Tento záhon je poslední v řadě a kolem už celkem začala růst tráva, tak aby to zarůstalo do záhonu co nejméně.

Protože jsme na zahradu dorazili relativně pozdě, tak po vysazení brambor a přípravě záhonu na saláty už moc času nezbylo. Tak jsme aspoň vyměřili zbytek záhonů ve druhé řadě, kde plánujeme mít tento rok fazole. Zase jsem nadělal kolíky a snad už naposledy jsme pásmem vyměřili záhony a kolíky vyznačili rohy záhonu. Samozřejmě záhony byli zase mírně posunuté, takže nás zase čeká čištění okrajů od drnů. Tuhle práci jsem měl v plánu udělat další den (v sobotu).

Tento víkend byla velká třešeň v pásu původních dřevin v plném květu. Když jsme seděli u kůlny, která je pod třešní, tak to bylo, jako kdybyste seděli vedle úlu. Včelky se fakt činili. Vidět je moc nebylo, ale zase je bylo o to více slyšet. Do květu už jdou i slivoně, které jsou taky v pásu původních dřevin a hrušeň na hranici pozemku u silnice. Tento rok to zase vypadá na dobrou úrodu ovoce, jenom té vláhy by to chtělo o něco více.

V sobotu jsem vyrazil na zahradu už sám. Situace na silnicích už byla v pohodě, takže jsem dojel celkem brzy a s chutí se pustil do záhonů. Provázkem jsem si vyznačil obrysy prvního záhonu (omotal provázek kolem kolíků), udělal rýčem okraje, nakypřil vidlemi plochu záhonu a vyčistil okraje. Tento záhon byl v pohodě a udělal jsem ho celkem rychle. Byl totiž od podzimu do jara přikrytý silážní plachtou. Dva roky předtím to byl kompostovací záhon, takže plocha záhonu byla celkem čistá a okraje díky silážní plachtě taky nebyly špatné. Na tento záhon plánujeme dát keříčkovou fazoli určenou na sklizeň zelených lusků. Tento rok jeden záhon, později uvidíme.

Další záhony na fazoli ve druhé řadě už taková sranda nebudou. V roce 2018 tam byl česnek, pak jsme tam pro druhou sklizeň vyseli do jednoho záhonu ředkve a vodnici, do druhého asijskou listovou zeleninu. Ta zelenina tam rostla v podstatě do mrazů, které ji zničili. Se záhony jsme už až doteď nic nedělali, takže byli hezky zarostlé vším možným (nejvíce různé druhy trávy a jetel). V podstatě bylo potřeba vyčistit celou plochu záhonu, co jsem i udělal. Nedělalo mi to nějakou extra radost, protože jsem musel zlikvidovat všechno co na záhone rostlo, a odkrýt tak povrch záhonu. V tom horku, co teď v dubnu je, to není moc dobré. Jinak bychom tu fazoli ale vyseli jenom těžko. Do budoucna tohle budu muset pořešit, aby byla plocha záhonu odkryta po co možná nejkratší dobu. Ideálně v kombinaci se zeleným hnojením aby na záhonu stále něco rostlo.

Příprava záhonu mi zabrala více času, než jsem předpokládal a do přípravy dalších se mi už moc nechtělo. Navíc už bylo i celkem horko. Po obědě jsem se rozhodl, že radši vyseji do jednoho záhonu saláty a doseji záhon s bylinkami. Protože na záhon se saláty chci později vysadit i rajčata, rozhodl jsem se, že tam navozím trochu kompostu. Sice ten náš kompost ještě není úplně super, tak jako z obchodu, ale nevypadá špatně. Navozil jsem na záhon pár koleček, hráběmi to roztáhl po celé ploše záhonu a vidlemi ten záhon ještě jednou nakypřil. Tak nějak předpokládám, že při tom kypření se část kompostu promíchá s vrchní vrstvou půdy. Pak jsem udělal řádkovačem každých 30 cm řádky a vysel po pět řádků z každé odrůdy salátu, co mi zbyly ještě z roku 2017. Na posledních pět řádku jsem vysel špenát, protože záhon se špenátem nevypadá na to, že by tam toho moc vyklíčilo. Tak uvidíme, jak na tom bude tento záhon s přídavkem kompostu. Semínka jsem vyséval namokro, ale i tak by to chtělo co nejdřív déšť.

Minulý víkend jsme vyseli na půlku záhonu s bylinkami kopr. Rozhodl jsem se udělat druhou půlku. Vybral jsem hlavně semínka, které nám zbyli ještě z roku 2017. Když je nevyseji co nejdříve, tak asi vůbec. Do jednoho řádku jsem dosel zbytek anýzu. Zkoušeli jsme ho již v roce 2017 i 2018, ale nějaký viditelný výsledek nebyl. Teď má poslední šanci něco ukázat. Stejně jako anýz byl na tom poslední dva roky kerblík. Nevím, jestli vůbec něco vyklíčilo. Tak jsem vysel zbytky semínek do dvou řádků. Koriandr nám roste celkem dobře, akorát pro něho nemáme moc uplatnění. Tak jsem vysel jenom dva řádky a později uvidíme.

Tento rok jsem koupil semínka česneko-pažitky. S „klasickou“ pažitkou jsme zatím moc úspěchů neměli, tak uvidíme, co bude teď. Dával jsem hnízdo asi 20 semínek každých 20 cm, tak jak to bylo napsáno na pytlíku se semínky. Pak jsem ještě vysel dva řádky listové petržele s hladkým listem a jeden řádek s kadeřavým listem a na zbytek plochy záhonu jsem nahusto vysel řeřichu. Pytlíky se semínky řeřichy máme už od roku 2017, ale zatím se na ní nedostalo, tak jsem se rozhodl to zkusit teď. Podle popisu na pytlíku se semínky se spíš hodí pro pěstování doma někde na vlhké vatě. Prvý je to ale možné i na záhoně venku. Ještě jsem ji nepěstoval, tak uvidíme.

Víc jsem už ten den neudělal. Připomněl jsem si ale zase jedno pravidlo, že si mám dát pozor na slunce. Sice ještě není léto, ale slunce už má sílu a být celý den venku není sranda. V pátek jsem na to doplatil, když jsem se nenatřel opalovacím krémem vůbec. Večer jsem cítil spálený krk fakt dost. V sobotu už jsem si napatlal krémem obličej i krk, ale zapomněl jsem na uši, takže jsem měl zase spálené uši. Taky by to už chtělo i pokrývku hlavy, protože jsem měl spálenou i pokožku na hlavě tam, kde mám kratší vlasy. Tam si opalovací krém moc nenapatlám. Takže na slunce fakt pozor. Není to sranda při celém dni venku na zahradě. Někdy na to zapomenu a pak na to doplatím.

V neděli jsem měl v plánu rozsadit rajčata do truhlíku. Nakonec jsem to ale nechal na další týden. Rajčata v jednom minipařeništi to přesazení fakt potřebují. Bazalku už mezi nimi není ani vidět.

Rajčata ve druhém minipařeništi už taková sláva nejsou. Asi to bude tím opožděným klíčením. Snad to později doženou, jak už jsem se párkrát přesvědčil v minulém roce.

Papriky jsem tento rok vyséval asi o dva týdny později, než v roce 2018. Minulý rok mi přišli už moc velké a na zahradě to byl pro ně dost šok. Tak nějak jsem předpokládal, že když je vyseji později, tak to bude akorát ta správná velikost. Skutečnost je ale ta, že některé sazenice paprik jsou už teď větší než minulý rok a začínají tvořit květy. A to je budeme dávat na zahradu asi tak za tři týdny. Přemýšlíme nad tím, že bychom je vzali na chalupu, kde je trochu chladněji a možná by rostli méně. Obávám se ale toho, aby na té chalupě nebylo až moc chladno a nezničili jsme si hezké sazenice paprik. Je ale fakt, že by se nám hodilo uvolnit místo v bytě na truhlíky s rajčaty. Možná zkusíme aspoň jeden truhlík s paprikami odvést na chalupu a ten zbytek zůstane v bytě.

S lilkem mám takové nic moc úspěchy. V roce 2017 na zahradě kvetl a zaplodil, ale plody byli nic moc. V roce 2018 jsme měli jenom pár podtržených sazeniček, které zničilo moc brzké vysazení na zahradu. Tento rok jsem koupil odrůdu „Český raný“ a snad to bude lepší. Ze začátku ale klíčení i růst nic moc. Zůstaly jenom čtyři schopnější sazenice. Teď se lilek ale nějak hodně rozjel a já se nestačím divit. Listy má už tak velké, jaké snad neměl ani na konci sezony na zahradě. Dal jsem ho do truhlíku s paprikami, ale asi by to pro příště chtělo něco samostatného, nebo mu nechat více prostoru. Konečně začali trochu lépe růst i sazenice papriky „De Cayenne“. Je to naše jediná pálivá odrůda, tak bych byl nerad, kdybychom neměli tento rok nic.

Takže příští týden to už bude spíše o rajčatech a bazalce. Jenom to místo v bytě stále schází.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *