Rok šestý – 19. týden: Okurky a údržba záhonů

19. týden

Původně to vypadalo, že budeme mít další monotématický víkend, ale nakonec to bylo trochu pestřejší. Našim hlavním plánem byl výsev okurek a cuket na zahradě a výsev okurek na chalupě. Předpokládal jsem, že na zahradě to bude pohoda, protože tam máme zakryté záhony. Obával jsem se čištění záhonů na chalupě a jak to budeme časově stíhat. Zvlášť, když se k tomu přidávají i údržbové práce. Právě totiž nastává období, kdy všechno začíná růst hodně bujně a situace se mění rychleji, než bych někdy chtěl.

Jedeme ale podle priorit, takže nejdřív okurky. Na začátek už rutina. Odkrytí záhonu, nakypření vidlemi, dočištění zbytků plevele a pak už samotný výsev. Pro zahradu jsem naplánoval jeden okurkový záhon a odrůdy jsem vybíral vhodné pro pěstování na poli. O výběru odrůd už bylo předem tak trochu rozhodnuto, protože manželka donesla od kolegyně z práce nějaká semínka dvou ruských odrůd (obě hybridní). Jednu (odrůda „Muravej F1“) jsme chtěli vysít na zahradě, druhou více popínavou jsme nechali pro chalupu. V OBI jsem koupil ještě jednu hybridní odrůdu „Linda F1“ prý vhodnou pro pěstování na poli. Rád bych měl časem u okurek vlastní nehybridní semínka, ale do té doby budou dobré i hybridní. Hlavně ať je nějaká úroda. Protože u nehybridních odrůd je nižší počet semínek, zjistil jsem, že nebude dost semínek pro celý záhon. Měli jsme ale nějaká vlastní semínka odrůdy „Děkan“ sklizené ještě v roce 2019, tak jsem je vysel do zbytku záhonu. Asi to už nebude čistá odrůda, protože jsme ji pěstovali spolu s jinými odrůdami, ale jak jsem psal výše, zatím to neřeším.

Vysévali jsme do zalitých jamek po 2-3 semínka a na závěr záhon zakryli netkanou textilii. Sice by prý už nemělo mrznout, ale raději se pojistíme. Navíc to trochu omezí vypařování vody z půdy.


U cuket je výsev ještě jednodušší. Je potřeba menší počet jamek (přesně 8 na záhon) a ani příprava záhonu není tak složitá. Jako ostatní záhony, i ten pro cukety byl přes zimu přikrytý. Minulý rok jsme tam pěstovali česnek a po něm ještě zelené hnojení (hořčici), po kterém zbyly na záhonu zbytky. Ty jsme nečistili, ale nechali na záhonu jako mulč.

Co se týká cuket, tak jsme nějak moc neexperimentovali a v podstatě vyseli všechno, co už jsme předtím pěstovali. U patisonů to je hybridní odrůda „Sunburst F1“. Zbyly nám semínka kulatých cuket odrůdy „De Nice a fruid rond“, tak jsem je vysel do jedné jamky. Sice už pro nás nejsou takový hit jako ze začátku, ale třeba si je zase oblíbíme. Další zbytky semínek byly od odrůdy „Diamant F1“ a poslední odrůda je „Black Beauty“, semínka které nám taky zbyla z minulé sezony. Tento rok je to ještě tato staronová sestava, do budoucna uvidíme. Rád bych měl i u cuket vlastní semínka, ale zatím mi tento plán nabourávají patisony, které se s nimi můžou křížit. Cena semínek u cuket celkem stoupá. I když to zatím není kritické, do budoucna to budu chtít řešit.


Záhon s cuketami jsme po výsevu zakryli netkanou textilii a přemýšleli co dál. Bylo poledne, ale ještě ne úplně náš čas na oběd. Hned vedle záhonu pro cukety jsou záhony se šalotkou a cibulí. Když jsem se tak na ně koukal, tak si říkám, že nejvyšší čas na nich udělat údržbu. Ostatně stejně, jako na většině jiných záhonů, kde nám něco roste. Teď jsme se už zase dostali do období, kdy začíná být více práce než našeho času pro zahradu. Výsevy sice stíháme tento rok celkem v pohodě, ale údržba záhonu začíná zaostávat. Takže i když nás čekali ještě výsevy okurek na chalupě, kterých jsem se celkem obával, tak jsem i přesto chtěl věnovat nějaký čas údržbě záhonů na zahradě. Protože jinak to pak dopadá tak, že chodíme nějaký čas kolem záhonů a říkáme si, že to je ještě v pohodě. Pak už to v pohodě není, ale zase je něco důležitější a později se raději na záhony už ani nedíváme. Řekl jsem si, že takto to dál nechci dělat a raději méně, ale pořádně.

Takže jsem se pustil do údržby nejdřív záhonu pro šalotku a pak i cibulového záhonu. Plecí motyčkou to šlo celkem dobře a rychle. Až se divím, že jsem se jí tak dlouho vyhýbal. Asi jsem byl moc naočkovaný tím, že v permakultuře se přece nepleje. Nebo jsme pleli ručně. Takto motyčkou je to o hodně rychlejší a „zábavnější“.

Šalotka i cibule vypadají tento rok celkem dobře. Doufám, že to tak i zůstane a slimáci nám je nezlikvidují jako minulý rok.


Zatím co jsem kopal záhony se šalotkou a cibulí, manželka se pustila do záhonu s petrželí, koprem a pastinákem. Ze záhonu jsme už sundali netkanou textilii (a přehodili ji na okurky), takže bylo vidět, v jakém stavu je záhon. Obecně klíčení vypadá dobře u všech tří druhů zeleniny. Jenom bylo potřeba záhon „trochu“ vyčistit. Meziřádky šli dobře, jenom mezi malými rostlinkami to celkem dá zabrat. Ale záhon byl nakonec vyčištěný a zase je na chvilku klid. Vytahaný plevel poslouží jako mulč i jako výživa pro půdu. Jak řekla jedna pěstitelka, „ … co vyroste na záhonu, by mělo zůstat na záhonu“. Snažím se toho držet aspoň z části.



Udělali jsme výsevy, jak jsme měli v plánu, a navíc jsme vyčistili tři záhony. Takže jsem mohl být spokojený, i když práce na zahradě by bylo ještě tak na dva dny. Potřebovali jsme ale ještě vysít okurky na chalupě a čas taky pokročil. Před odjezdem jsme si ještě prošli zahradu, co je nového.

Začali kvést nedávno vyčištěné záhony s jahodami. Myslím, že jejich údržbu jsme provedli právě včas.

Kromě jahod začínají kvést šeříky. To sice není zelenina, ale radost nám dělají. Jako první kvete odrůda „Beauty of Moscow“, která je na nejvíc slunečném (ale i nejvíc drsném) místě. Další se chystají, tak možná přidám fotku příště.

Posledně jsem slíbil porovnávací fotku hrášku. Přidávám ji teď, i když to vypadá jinak, než jsem si představoval. Nepřikrytá půlka záhonu nevypadala špatně, tak jsem si říkal, že ta přikrytá, která tu textilii napíná k prasknutí bude vypadat ještě lépe. Po sundání textilie nás čekalo překvapení, a ne zrovna příjemné. Hrášek tam byl taky, ale ještě více plevele. Takže největší kontrast, co lze vidět na obrázku, je růst plevele pod netkanou textilii a mimo ni. Hrášek vypadá víceméně stejně na celém záhonu. Je to celkem zajímavé, že mimo netkanou textilii plevel skoro vůbec není, zatím co na zakryté části roste tak bujně. Asi se mu zvýšená péče líbí. Z naší strany to ale rozhodně plánované nebylo. Takže nás čeká další trochu neplánovaná práce s čištěním záhonů.

Příjemnějším překvapením byli topinambury, po kterých ještě minulý týden nebyla ani stopa. Tento týden je jich na záhonu až moc. Snažili jsme se jich vybrat co nejvíc, ale samozřejmě jsme to nezvládli na 100 %. Asi je necháme ještě trochu povyrůst a pak uděláme nějakou probírku. Teď je to moc nahusto.

Před odjezdem na chalupu jsme ještě sklidili nějaké ředkvičky. Teď to už byla řádná sklizeň, ne jenom vzorkování. Nějak jsem je ale zapomněl vyfotit. Listovou zeleninu jsme nesklízeli tento týden vůbec. Asi jsme si po dvou týdnech se salátem srazili chuť na zelené a taky necháme saláty trochu obrůst.

Na chalupě nás čekali obávané záhony pro okurky. Pozitivem bylo aspoň to, že jsme měli udělané zakrytí cestiček. Porost na záhonech byl bujný. Ozimá řepka, vyseta jako zelené hnojení, byla v plné síle. Kromě toho tam bujně rostla hluchavka nachová a ještě něco.

Rozhodl jsem se záhony nakypřit vidlemi a porost vytrhat. Nechtěl jsem už ale odvážet tu hromadu organického materiálu ze záhonu pryč, tak jako jsem to udělal u hrášku a fazole. Rozhodli jsme se, že porost sice vytrháme, ale pak ho necháme na záhoně jako mulč. U okurek to vadit nebude, protože nepotřebujeme řádky jako na hrách.

Samotné čištění (vytrhávání) šlo o hodně lépe, než jsme předpokládal. Něco jiného je porost zeleného hnojení (řepka) a něco jiného záhon porostlý trávou. Skvělá je i hluchavka nachová. Jedna rostlina poroste velkou část záhonu a není problém se jí zbavit. Miluje ji hmyz a teď už i já. Je to takové zelené hnojení, které se vysévá samo. Kvete brzy a dlouho, z čeho má určitě „radost“ i hmyz. Kdyby byla na záhonu jenom hluchavka, nebo zelené hnojení, nebo kombinace obou, tak by to bylo úplně super. Takhle s občasnou trávou to bylo trochu obtížnější, ale i tak o moc lepší než předtím záhony pro fazole. Porost jsme vytahovali ze dvou stran záhonů. Na jedné straně jsme ho hned ukládali na záhon, na druhé straně dočasně uložili bokem a na záhon ho dali zpátky až po výsevu okurek.

Vysévali jsme dva záhony okurek a jeden záhon ačokči. U ačokči jsme měli kombinaci vlastních semínek a semínek od manželčiny kolegyně z práce. U okurek to byla druhá ruská hybridní odrůda „Čínská farmářská F1“ a pak zbytky semínek z minulého roku. Odrůdy „Vert petit de Paris“ a „Delikates“. Semínka jsme vysévali do zalitých jamek po 2-3 kusy, jemně zahrnuli zeminou a na to dali ochranný kryt z ustřihnuté plastové láhve. Tento způsob se nám osvědčil minulý rok, kde nám prví dva výsevy sežrali slimáci. Kryty z láhví slouží i jako případná ochrana proti nepřízni počasí.

Obávané výsevy jsme měli za sebou a stihli jsme to akorát. Nakonec to nebylo tak hrozné, jak jsem si představoval. Rozdíl mezi trávou a zeleným hnojením je znát. I když ta tráva je prakticky taky zelené hnojení. Do budoucna mám stále v plánu využívat zelené hnojení na zlepšení záhonu a po dnešní zkušenosti se ani už tak neobávám přípravy záhonu.

Udělali jsme hodně a bylo i dost hodin, ale přece jenom jsem chtěl ještě něco udělat. Porost bršlice a kopřiv na chalupě byl totiž už dost velký a začal jsem se obávat o keříky. Na řádné pokosení, jako jsem to plánoval, už nezbyl čas. Tak jsem si nasadil rukavice a rozhodl se vyčistit aspoň trochu prostoru kolem každého zarostlého keříku. Jsem rád, že jsem to udělal, protože některé keříky nebyli ani vidět. Kvůli opožděnému kosení jsme už přišli o jednu kalinu, lísku a hlošinu, co už nechci dopustit. Keříky vypadají hezky, tak bych byl rád, kdyby letos povyrostli a za chvilku už jim nějaká bršlice nedělala problémy. Hlavně jsem moc rád, že se na chalupě daří hlošině. Na zahradu jsem vysadil více jak deset keříků a už tam není ani jeden. Na chalupu jsem vysadil čtyři. Jedna asi kvůli porostu, který ji zastínil uhynula, ale zbytku se daří a už i kvetou. Letos se možná dočkáme i plodů.



Příští týden mám v plánu výsadbu hlavně brukvovité zeleniny, tedy zelí, kedlubny, brokolice, kadeřávek, růžičková kapusta apod. Sazeničky v pařeništi nevypadají špatně, i když by mohly ještě o něco povyrůst. Tento rok nevyšel akorát pórek, který úplně nejlépe nevyklíčil a ani moc neroste. Ale ještě nějaký čas do výsadby mu zbývá, tak uvidíme. Když tak vymyslíme nějaké náhradní řešení.

Na chalupu jsme už odvezli všechny papriky k otužování. Rajčata asi pojedou příští týden, pokud je tedy už rovnou nevysadíme. Raději bych ještě týden počkal a trochu je aklimatizoval, ale uvidíme. Po paprikách se uvolnilo na parapetu místo, tak jsem to využil. Cukety jsme vysévali přímo, ale dýně si chci zkusit poprvé předpěstovat. Minulý rok nedopadl přímý výsev úplně nejlépe. Asi nebylo nejlepší klíčení a slimáci se taky vyřádili. Proto jsme si tento rok řekl, že zkusím to předpěstování. Záhon pro dýně máme jenom jeden, takže ani sazenic není potřeba moc. Naplánoval jsem pět rostlin. Po dvě od našich oblíbených odrůd „Minumusk“ (můj favorit) a „Whangaparoa crown“ (manželčin favorit). Poslední místo na záhonu nechávám jako druhou šanci pro odrůdu „Sweet meat Oregon homestead“, která minulý rok nevyšla. Nevím, jestli to bylo kvůli špatným semínkům, nebo je důvod nějaký jiný. Uvidíme, jak budou letos semínka klíčit v chráněných podmínkách.


Takže příští týden zůstává tak trochu otevřený. V plánu mám výsadbu zelí a spol. ale možná budeme improvizovat. Ono v podstatě i kdybychom nevysadili nic, i tak máme spoustu práce s údržbou záhonu a taky bych rád už něco pokosil.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *