Rok pátý – 27. týden: Sklízíme česnek

27. týden

Tento týden jsme kvůli jiným povinnostem dorazili na zahradu až kolem poledne. Tak moc práce, a tak málo času. Proto jsme se museli zaměřit na to, co je nejdůležitější. Už minulý týden jsme vyhodnotili, že je nejvyšší čas sklidit česnek. Většina odrůd, co pěstujeme, má termín sklizně začátkem července, nebo do 10. července. Nechtěli jsme se opozdit jako se nám už v předchozích sezónách stalo a pak se nám část česneku „ztratila“. Jeden týden vidíte na záhonu rostlinu, další týden už tam není nic. Zvlášť, když necháte záhon zaplevelit. To se nám stalo i tento rok. Ze začátku sezony jsem se záhonům s česnekem věnoval dostatečně a asi dvakrát jsem záhon projel plecí motykou. Později bylo práce více a na záhony s česnekem nezbyl moc čas. Říkali jsme si, že ještě jsou v pohodě. Záhony jsme nestíhali ani mulčovat, jak jsem původně plánoval. Jenom na jedné menší části jsme mulčovali listím z ředkviček a celkem to bylo i vidět na velikosti česneku.

Stejně jako předchozí roky jsme pěstovali několik odrůd. Naší starou osvědčenou odrůdu, o které si po studiu odrůd česneku a zkušenostech s pěstováním myslím, že minimálně na 90 % to bude odrůda „Anton“. Sadbu jsme koupili hned první rok, co jsme koupili zahradu a od té doby je s námi. Další odrůdy byly testovací. V podstatě to, co přešlo sítem po poslední sezoně. Odrůdy „Záhorský 2“, „Bjetin“, „Havel“, „Vekan“ a neznámá odrůda ruského nepaličáků.

Ani jedna z testovaných odrůd nijak zvlášť nepřekvapila. Stále nejlépe dopadla naše stará odrůda, kterou pěstujeme od začátku. Z testovaných odrůd si ponecháme jenom odrůdu „Vekan“, kterou zkusíme ještě i další rok. Zbytek půjde do spotřeby a jiné nové odrůdy zatím pěstovat nebudeme. Asi jsme si za těch pár let pěstování našli odrůdu a adaptovali ji na naše podmínky.

Úroda česneku na zahradě byla tento rok celkem slušná. I když jsme ke konci zanedbali pletí, tak asi i hodně díky počasí bohatému na srážky, máme tento rok nejhezčí česnek od začátku pěstování. Pro osobní spotřebu více než dost. Něco rozdáme po známých a zbytek prodáme. Zatím jsme česnek vytahali a nechali v přepravce doschnout. Pak vybereme nejhezčí cibule jako sadbu pro další sezonu. Přijde mi, že letošní sezona jenom teď začala a už sklízíme česnek a plánujeme tu další. Čas letí neúprosně.

Česnek jsme vyndávali za pomocí vidlí. Mírně jsem rostliny podzvedl, aby šli vytáhnout z půdy. Současně jsem tím trochu provzdušnil půdu a narušil kořeny u plevelů. Proto šel dobře vytahat. Takže jsme sklízeli česnek a současně vyčistili záhony. Už tradičně po sklizni česneku něco do záhonů vyséváme. Minulé roky to byla zelenina na konzum, jako ředkve, asijská listová zelenina, nebo ředkvičky a špenát. Tento rok jsme se rozhodli záhony trochu zregenerovat a vysít zelené hnojení. Česnek je celkem náročný na výživu, takže se hodí věnovat se trochu více půdě. Pro první výsev jsme zvolili pohanku. Ta je celkem rychlá. Za měsíc by možná šla posekat, a pak bychom možná mohli stihnout ještě výsev druhé vlny zeleného hnojení. Ještě nejsem přesně rozhodnutý, co bych udělal jako druhý výsev. V úvahu přichází ozimá řepka, hořčice, nebo luskoobilní směs (hrách, peluška, oves). Zatím ještě nemám osevní plán pro další sezonu, takže to bude záviset i na tom. Nerad bych tam dával zeleninu ze stejné rodiny, jako je zelené hnojení.

Zatím co jsem vyséval pohanku, manželka se pustila do pletí petržele. I tento rok nebylo klíčení úplně dobré. Použil jsem stejná semínka jako minulý rok. Odrůdy „Konika“ a „Alba“. Zatím co u odrůdy „Alba“ bylo klíčení celkem slušné, tak u odrůdy „Konika“ nevyklíčilo snad ani jedno semínko. Nemáme moc dobré zkušenosti s touto odrůdou, takže do budoucna ji už asi pěstovat nebudeme. Manželka vyčistila aspoň část záhonu, kde petržel vyklíčila. Rostlinky zatím nejsou moc velké a nechceme je úplně nechat zarůst plevelem. Po vyčištění části záhonu s petrželi jsme zhodnotili, že to mohlo být lepší. Ale lepší než nic. Odteď už budu vysévat jenom čerstvá semínka, abychom předcházeli podobným situacím.

Stejné chyby jako u petržele jsem se dopustil i u mrkve. Bylo mi líto vyhodit starší semínka, tak jsem je přednostně vysel v první vlně. Klíčení nic moc. Aspoň že to zachránila odrůda „Táborská žlutá“. Nová odrůda pro letošní sezonu, takže i nová semínka. Až po koupi jsem si všiml, že je to krmná odrůda. Ale proč ji nevyzkoušet, když už ji máme že? Podle hustého porostu na záhonu bych řekl, že klíčení bylo více než dobré. Něco málo jsme i vyjednotili, co u mrkve běžně neděláme.

Před dvěma týdny jsme vysévali druhý záhon s mrkví. Tentokrát už s novými semínky koupenými v Lidlu začátkem roku. Asi i díky příznivému průběhu počasí už začala mrkev klíčit. Bylo to vidět ochrannou textilii, kterou jsme nad záhon natáhli. Klíčení zatím vypadá celkem slušně. Horší je to akorát v částí záhonu, kde je zvýšený výskyt mravenců. S tím jsme ale tak trochu počítali. Mravenců je na zahradě v záhonech tolik, že není možné se jim rozumně vyhnout. Takže někdy vysejeme a doufáme v nejlepší.

Počasí je takové jaké je a problémy se slimáky stále přetrvávají. Celý týden jsem přemýšlel co s tím a rozhodl jsem se, že to jenom tak nenechám. Nemůžu se spoléhat na to, že obětuji část úrody a bude to v pohodě. Nejraději bych byl, aby si příroda poradila sama. Co by určitě zvládla, kdyby zahrada nebyla umělý ekosystém vytvořený člověkem. Možná kdybych nezasahoval, tak by to další rok bylo lepší. Možná ne. Takže jsem začal hledat nějaké prostředky na redukci slimáků. Kachny by byly super, ale protože tam nebydlíme, tak to není možnost. Z nějakých běžně dostupných přípravků nejvíc „BIO“ vypadají parazitické hlístice. Problém akorát je, že až tak běžně dostupné nejsou. Co jsem se díval do pár e-shopů, tak všude vyprodáno. I tak je možná na ně už pozdě. Lepší by je bylo aplikovat někdy zjara, když se slimáci začínají jenom objevovat. Další možností, kterou jsem i zvolil, je Ferramol, co jsou modré granulky, které se rozhodí po záhonech. Podle popisu by to nemělo škodit jiným organismům a není tam ochranná lhůta po aplikaci. K jídlu bych si to nedal, ale je to pro nás ještě akceptovatelné pro použití na zahradě.

Zajel jsem do hobby marketu co mám nejblíž s cílem nakupovat. Problémy se slimáky má tento rok asi hodně lidí, protože regál, kde měl Ferramol být, byl úplně prázdný. Za zeptání ale nic nedám a na dotaz jestli ho ještě někde nemají, jsem byl odkázán na další zásoby. Vzal jsem hned kilové balení, které by mělo být pro 200 m2 plochy. Při naší ploše zahrada + chalupa to není moc.

Za týden se toho na zahradě ohledně škod od slimáků zase trochu změnilo. Poškození jsme zjistili i u zeleniny, kterou by slimáci prý žrát neměli. Asi jim to nikdo neřekl, protože u nás už minimálně ochutnali snad ze všeho, co nám na zahradě roste. Největší škody jsou u zelí a cuket, které jsem chtěl ochránit nejvíc. Záhon s cuketami je už celkem dost zarostlý brutnákem ze samovýsevu. Zajímavé ale je, že tam, kde je kolem cuket největší koncentrace brutnáku, jsou na cuketách nejmenší škody. Naopak, osamocené rostliny cuket jsou dost poškozené. Z toho rozhodně nechci vyvozovat žádné závěry, nebo tvrdit, že brutnák chrání cukety před slimáky. Na to mám málo dat. Je to ale zajímavé. Cukety se snaží nasazovat plody a pokud je slimáci nesežerou, jak doposud, tak bychom mohli brzo sklízet. I proto jsem se rozhodl proti nim něco použít. Prostě je hrozné se koukat, jak je každý týden slibná úroda zničená.

Podobná situace jako u cuket je u dýní. Ke špatnému klíčení se přidali i slimáci. Vyklíčila nám odrůda „Minimusk“, rostlina které byla od té doby pravidelně ožírána slimáky. Až za poslední týden ji asi dali na chvíli pokoj, takže trochu více obrostla. Snad pomohou i granulky, které jsem rozhodil kolem. Další dýně co vyklíčila, je v pokusném zarostlém záhonu. Tipuji na něco muškátového. Kupodivu tuto dýni v hustém porostu si slimáci nějak moc nevšímali.

Protože jsme nechtěli zůstat tento rok úplně bez dýní, tak jsem po špatném klíčení pro jistotu koupil dvě sazenice dýně hokkaido. Říkal jsem si, že tak velké rostliny by už slimáci nemuseli poškodit. Jak je vidět u cuket, tak klidně zlikvidují i větší rostlinu. Zatím co jednu rostlinu si asi vůbec nevšímali, tak druhá zažívala těžké týdny. Až poslední týden, stejně jako u odrůdy „Minimusk“, ji slimáci dali pokoj a začala se obnovovat. Jestli ale stihne udělat plody, které uzrají, to nevím. Na obrázku níže je ta lepší nepoškozená rostlina, ze které snad nějaké plody mít budeme.

Protože jsme začínali být v časové tísni, tak po rozhození granulek po záhonech jsem se už jenom šel podívat na ovoce a nic dalšího většího jsme neplánovali. Sklidil jsem většinu plodů z muchovníku a něco málo jahod, co ještě zůstalo. Myslel jsem, že budeme sklízet i angrešt, ale ještě aspoň týden mu dáme. Z naší zkušenosti, když nejdou plody lehce odtrhnout, tak to chuťově ještě nebude ono. U nás jdou plody většinou do rychlé spotřeby, takže nemusí vydržet na pultech regálů nějakou dobu a můžeme je sklízet v ideální zralosti.

Letos to vypadá, že bychom se snad mohli dočkat i nějakých švestek. Kolem částí pozemku máme pás stromů, kde jsou celkem hojně zastoupeny i slivoně. Chutnali jsme je hned první rok, co jsme koupili zahradu. Možná ještě další rok něco málo bylo, ale pak pár let vůbec nic. Švestky jsou sice víceméně divoké, ale chutnají nám. Takže budeme rádi, když tento rok bude něco ke sklizni. Pokud se něco nestane, tak podle hojně obsypaných větví by to nemuselo být špatné.

Na chalupu jsme dojeli později než jsme předpokládali a s jasným cílem, sklidit česnek. Po dvou záhonech česneku na zahradě nás čekalo dalších pět na chalupě. Jsou ale o něco menší a česnek byl vysazený jenom ve dvou krajních řadách u každého záhonu. Na chalupě jsem už kvůli rajčatům ve stejných záhonech moc nemohl použít těžkou techniku (vidle), tak jsem rostliny jenom podvážil malou lopatkou a manželka je vytahovala z půdy. Měli jsme po dva záhony od odrůd „Bjetin“ a „Vekan“, které se nám osvědčily i minulý rok. Nové odrůdy „Japo 2“ a „Lukan“ jsme vysadili na třetí záhon. Sklidili jsme všechen česnek kromě odrůdy „Japo 2“, které by se podle popisu na internetu měla sklízet až v srpnu. I tento rok nejlépe dopadly odrůdy „Bjetin“ a „Vekan“. Hlavně odrůda „Bjetin“ dopadla neporovnatelně lépe než na zahradě. U odrůdy „Vekan“ je to víceméně stejné (stejně dobře) jako na zahradě. Manželka sklidila i pokusný ruský nepaličák z malého záhonku. Pár cibulí je hezkých a poslouží jako sadba na další rok. Chceme této odrůdě dát ještě šanci.

Celkově byla sklizeň česneku na chalupě letos moc hezká. Když to porovnám s minulou sezonou, kdy jsme česnek zkoušeli na chalupě poprvé, tak je to neporovnatelné. Co se týká množství i velikosti cibulí. Velkou radost mi kazí jenom to, že u pár rostlin to vypadá na poškození háďátkem zhoubným. Popis na stránkách cesnek.cz je skoro děsivý. Podle toho popisu bychom měli provést opatření, které teď provést nemůžeme a ani nevím, jestli chci. Škůdce prý může vydržet v půdě i několik let, i když se tam nepěstuje česnek. Uvidíme, jak to dopadne další sezonu. Záhony máme v plánu rotovat a česnek by měl přijít na jiné záhony než letos. Jestli to bude stačit, nevím. V nejhorším případě pěstování česneku na chalupě na nějaký čas vynecháme a budeme ho pěstovat jenom na zahradě, jako doposud. Tam jsme podobný problém za těch pár let pěstování neměli.

Kromě česneku jsme na chalupě sklízeli i cukrový hrášek. Řekl bych, že v nejvyšší čas. Co jsem někde četl, tak cukrový hrách se sklízí, když jsou zrna v lusku velikosti hlavičky od sirek. To u nás byli zrna rozhodně větší a lusky začínali být tužší. Manželka sklidila většinu a nechala jenom něco málo jako osivo pro další rok. Odrůda „Oregon sugar pod“ se nám celkem osvědčila. Přemýšlím, jestli příští rok nevysejeme víc. Z jednoho záhonu jsme sklidili 10 litrový kbelík lusků.

Hlavní úkoly pro dnešní den jsme splnili na zahradě i na chalupě. Samozřejmě jsem si ještě neodpustil prozkoumat rajčata, něco vylomit, zapsat, vyvázat apod. Stále čekáme na první zralý plod. Doufal jsem v půlku července, co už asi nebude. Kromě péče o rajčata jsme už jenom rozhodili granulky Ferramolu i na záhony na chalupě, kde je slimáků snad ještě více než na zahradě. Granulky jsem rozhodil i do minulý týden osetého pařeniště, kde už začíná klíčit pohanka. Nevím, jestli by slimáci šli i po pohance, ale předtím tam byli sazenice brukvovité zeleniny a slimáků tam bylo hodně. Kdyby tam nějací ještě zůstali, tak ať si pochutnají na granulkách.

Tento týden jsme už měli první menší sklizeň mangoldu. Výsev na zahradě do okurkového záhonu se vyplatil. Myslím, že odteď už budu vždy plánovat nějaký ten záhon pro mangold. Je to vděčná zelenina, která má u nás čím dále tím větší využití. Kromě mangoldu už to bylo jenom něco málo mrkve z krátkého jednocení, trochu kopru na ochucení do jídla a svazek levandule pro radost. Není to moc, ale hlavní sklizně nás ještě čekají. Už teď se vidím, jak stojím celou neděli odpoledne u sporáku při blanšírování mangoldu.