Rok třetí – 21. týden: Sázíme ve velkém

21. týden

Další dá se říct náročnější víkend. V plánu jsme měli sázení většího počtu sazenic (asi 250). Takže jsme doma vyklidili parapety a vyrazili na chalupu po zbytek sazenic. Papriky a celer to na chalupě zvládli dobře. Sléz kučeravý až tak nadšený z pobytu na chalupě nebyl a šrucha to odnesla úplně, protože nezbyla ani jedna sazenice na vysazení. Škoda no, možná ji příští rok zkusím znovu a jinak. Vytrvalý špenát nevypadá špatně, ale ani moc neroste. Rozhodl jsem se pár sazeniček vysadit i na chalupě. Kdyby to na zahradě nevyšlo, nebo naopak. Vyčistil jsem kousek místa vedle baráku u plotu, kde je co možná nejvíc stínu a kde pravděpodobně nebudeme ještě dlouho nic dělat. Když budu vidět, že se špenát chytnul a začíná růst, tak dodělám k němu opěrnou konstrukci. Zbytek sazenic pojede na zahradu.

Jako vždy jsme se podívali, co nového roste na chalupě. Pozemek už začíná být už dost zarostlý. Zase jsem ale objevil něco nového, co mně potěšilo. Hned vedle místa, kde jsem vysadil vytrvalý špenát, roste pár rostlin Česnáčku lékařského. Někdy prvním rokem jsem ho našel i na zahradě, ale pak už ne. Není to nic extra, ale potěší. Je to jedlé a léčivé. Jak už z názvu vyplývá, tak rostlina voní a chutná po česneku. Rád bych si tuto rostlinu uchoval jak na chalupě, tak možná i na zahradě, jako součást jedlého lesa.

Manželka v pátek koupila na farmářském trhu zbytek sazenic brukvovité zeleniny (brokolice, zelí, růžičková kapusta, kadeřávek, kapusta) o celkovém počtu 90 sazenic. Sazenice byly jenom obalené ve vlhkém papíru, na kořenech trochu půdy, takže byly prvními kandidáty na vysazení. Já jsem ještě připravoval poslední záhon na brokolici. Zase jsme po záhoně rozhodili granulovaný koňský hnůj a navezli pár koleček kompostu. Manželka zatím vysadila zelí, do záhonu, kde nám první várka vymrzla. Teď už by to sazenice měly v pohodě zvládnout. Do dalšího záhonu pak přišlo 10 sazenic kadeřávku a růžičková kapusta. Třetí jsme nechali celý na brokolici a pár sazenic kapusty. Po minulé roky jsme vysadili vždy kombinaci brokolice a květáku. Květáku se ale na rozdíl od brokolice u nás moc nedaří, takže jsme se rozhodli dočasně počkat s jeho pěstováním a zkusíme možná za pár let. Do každého záhonu s brukvemi jsem ještě ve středu záhonu po celé délce vysel Brutnák lékařský. Má to být dobrý společník pro brukvovitou zeleninu. V roce 2018 jsme ho testovali a rostl dobře. Včely a čmeláci ho milují a mladé listy by měli být i jedlé. To jsme zatím ale nevyzkoušeli.

Záhon na papriky jsem připravil stejně jako pro brukvovitou zeleninu. Granulovaný koňský hnůj a celkem dost kompostu. Půda tam fakt není moc dobrá (o tom jsem psal i minulý týden), tak to snad pomůže. Manželka zatím vysadila celer na konec záhonu, kde už máme pórek a kedlubny. Sice na můj vkus moc blízko u sebe, ale uvidíme, jak se sazenicím povede. V každém případě jsou to první sazenice celeru, co jsem dopěstoval do této fáze. Tak snad už to bude jenom lepší.

Jak je vidět i na obrázku, tak kedlubnám se celkem daří. Rostlinky už začínají vytvářet plody. S pórkem už to taková sláva není, ale je aspoň vidět, že sazeničky trochu zesílily (na obrázku pórek není). Měl by vydržet i přes zimu, tak snad do té doby trochu vyroste.

Pro papriky máme v roce 2019 jenom jeden záhon. Pro víc sazenic zatím není doma místo a v podstatě se záhony na zahradě jsme už taky natěsno, co a kolik toho pěstovat každým rokem. Klíčení paprik nebyl žádný zázrak a i ten růst zpočátku nic moc. Po přesazení do truhlíku se ale všechny papriky hezky rozjeli. Např. odrůda „Rubinova“, ze které jsem měl problém vůbec vybrat 4 lepší rostliny, měla nakonec nejsilnější sazenice. I u odrůdy „De Cayenne“, to nakonec dopadlo dobře a vypadá to, že ani tento rok nezůstaneme bez čím dál oblíbenějšího chilli. Nechci se ale o paprikách v tomto článku rozepisovat moc. Koncem roku zase sepíší článek (pravděpodobně jich bude víc) o zkušenostech s jednotlivými druhy a odrůdami zeleniny v roce 2019.

Záhon jsme osadili od jižní strany šesti sazenicemi odrůdy „De Cayenne“, pak 12 sazenic oranžové papriky z Lidlu, 6 sazenic odrůdy „Granova, 6 sazenic papriky pracovně nazvané „Červená“, 4 sazenice odrůdy „Rubinova“a na severní stranu přišli 4 sazenice lilku, odrůda „Český raný“. Tento rok vypadají sazenice lilku fakt moc dobře. Jedna dokonce i hezky kvete. Do záhonu s paprikami jsme vysadili i bazalku. Celkové 47 sazenic hlavně středem záhonu mezi paprikami, ale udělali jsme i pár řádku na severní straně záhonu mezi lilkem. Záhon je focený ze severní strany a sazenice jsou po vysazení takové smutné. Příští týden by to ale mělo být lepší, pokud se chytnou.

Rajčata jsme vysadili do záhonů se saláty a špenátem. Řádky se salátem a špenátem jsou 30 cm od sebe, sazenice rajčat se sází do každého druhého meziřádku (dodržena doporučená vzdálenost 60 cm). Sice jsem si myslel, že ty saláty a špenát budou trochu větší, když budeme sázet rajčata, ale co se dá dělat. V dalších letech je bude chtít vysít trochu dřív a nejlépe ještě záhon zakrýt netkanou textilii. Pokud se tedy tato kombinace osvědčí.

Pro rajčata máme v roce 2019 dva záhony. Do jednoho jsme vysadili hlavně keříčkové odrůdy. Do jedné řady po čtyřech sazenicích odrůd Lahat, Siberian a Šejk. Do druhé řady taky po čtyřech sazenicích odrůd Stupické polní, Marmande a San Marzano. Odrůdy Marmande a San Marzano dostanou oporu, u odrůdy Stupické polní zkusím dvě sazenice pěstovat jako keříčkové bez vylamování výhonů a dvě sazenice jako tyčkové, s vylamováním výhonů. Jsem zvědavý na konečný výsledek. Na konci záhonů zbylo místo ještě pro dvě sazenice, co jsem využil pro můj experiment s odrůdou „Kumato“. Zatím nejslabší sazenice, tak uvidíme na konci sezóny.

Druhý záhon s rajčaty je už osazený čistě tyčkovými odrůdami. V roce 2019 máme jenom dva zástupce z rodiny cherry rajčat. Tři sazenice žluté odrůdy „Goldkrone“ a čtyři sazenice tmavé odrůdy „Black cherry“. Zbytek záhonu jsou všechno má oblíbená bifteková rajčata. Po tři sazeničky odrůd Japanese black trifele, Ananas, Summer Cider, Green zebra, Býčí srdce a čtyři sazenice odrůdy Černý Krym. Na opory pro rajčata už nezbylo sil ani chuti, začalo pršet a už byla taky pokročilá hodina, takže jsme tuto práci odložili na další týden.

Na vysazení ještě zůstaly sazenice slézu kučeravého a vytrvalého špenátu. To jsem si vzal na starost já a manželka šla sklízet zeleninu na doma. Se zeleninou je to trochu jednotvárné zatím. Něco málo ředkviček, ale hodně (fakt hodně) rokety. Odkryli jsme i další dva záhony, ze kterých jsme zatím moc nesklízeli. Ředkvičky tam nic moc, spíše začínají klíčit, ale roketa roste více než bujně. Sklidili jsme ji v podstatě jenom kvůli tomu, že už byla moc přerostlá a chceme, aby obrazila nová. Manželka tuto roketu hned překřtila na černobylskou. No, posuďte sami.


Na prodej to už není, navíc to je „klasická“ roketa, ne ta s hluboce vykrajovanými listy, která je tak oblíbená v restauracích. Snad po seřezání to bude lepší, a pak už to půjde i normálně sklízet a někomu udat.

Při hledání místa pro sázení slézu už začalo pršet. Jako kdyby celý den čekalo na to, než vysadíme sazenice. Samozřejmě mně to potěšilo, ale taky jsem chtěl vysadit ten sléz. Tak jsem ho sázel po dešti a udělal jsem takový experiment. V trvalkovém pásu kolem záhonů jsem jenom nakypřil půdu vidlemi a ani jsem půdu nečistil před vysazením. Jenom jsem vyčistil malá místa pro sazeničky a zbytek záhonů zůstal porostlý jetelem a řebříčkem. Ani jsem to v tom dešti nevyfotil, ale dám fotky později, když se sazeničky chytnou a bude je trochu víc vidět. Vytrvalý špenát jsem už nechal na další týden.

V průběhu dne jsme si dávali i malé přestávky na pochůzky po zahradě. Minulý týden jsme měli první malou sklizeň zimolezu kamčatského. Tento týden už bylo plodů o dost více, a to i pohledově na keříku. Třetí rok po výsadbě zimolezy konečně začínají dávat plody.

Jak jsem psal minulý týden, že v záhonu pro dýně jsme objevili asi 4 rostlinky brambor, tak tento týden jich tam bylo snad už kolem 20. Takže kdyby nevyšli dýně, tak sklidíme aspoň nějaké brambory. Samozřejmě bych ale byl rád, kdyby ty dýně vyšly a brambory by byly jenom příjemným bonusem.

Konečně už vyrazili brambory i na záhonech, kde jsme je vysadili cíleně. Zatím sice jenom tak opatrně, pár rostlin, ale když se to rozjede, tak pak už to je celkem rychlé.

Na závěr ještě dva obrázky pro radost. Když jdu po zahradě a něco se mi líbí, tak si to někdy vyfotím, někdy ne. Brouček mně ale zaujal natolik, že jsem si pro ten mobil došel. Vypadá to na mládě zlatohlávka, kteří nám každým rokem hojně okupují růže. Znalec brouků ale nejsem, takže to může být klidně něco jiného.

Fotka zvonečků není moc dobrá. Fotil jsem je až večer těsně po dešti, když už byly otočené na jinou stranu a troch uzavřené. Taky není vidět moc hezká fialová barva. Poprvé jsem je na zahradě objevil první rok jenom na jednom místě těsně u vjezdu na zahradu. Teď už se ale rozšířili na více míst, což jsem rád, protože se mi moc líbí. Nemusí se sázet, není se potřeba se o ně starat a potěší.

Od dalšího týdne to už bude trochu klidnější. Hlavní práci se sázením a setím máme za sebou. Zbyl nám jenom jeden záhon, kde ještě chceme vysadit batáty a vysít bob, tabák a možná ještě něco. Taky chci někde zkusit kukuřici a pomalu je potřeba začít se sekáním zahrady. Jinak seno pro záhony s bramborami na příští rok asi nebude.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *