Rok pátý – 36. týden: Sklizeň brambor

36. týden

Posledních pár týdnu mám pocit, jako kdyby se všemožné vnější okolnosti snažily o narušování mých plánů. Doteď to bylo hlavně počasí, teď se k tomu přidala i doprava, resp. silničáři, kteří nám zkomplikovali cestu na chalupu a zpátky. I když jsme vyjeli o něco dříve s velkými plány, tak popojížděním v zácpách jsme strávili až moc času. Na chalupu jsme jeli po přepravky, do kterých jsme chtěli sklidit brambory. To byl hlavní úkol dne. Já jsem ještě tak nějak plánoval pokročit se záhony na chalupě, které stále ne a ne dokončit.

Když už jsme konečně dojeli na chalupu a naložili přepravky, tak jsem ještě optimisticky vzal motyku a pokopal jeden záhon. Když se odpoledne na chalupu vrátíme, tak ho už jenom vypleji. Stejně jsme čekali na souseda, který nám měl donést vajíčka, tak jsem chtěl nějak rozumně využít čas. Když už jsme byli na chalupě, tak jsem si vzpomněl, že bychom mohli na zahradu dovést i nějaké staré střešní tašky. Na zahradě nám už pomalu ale jistě dochází materiál na zatížení silážní plachty. Použili jsme přepravky pro sklizeň brambor. Než je vézt prázdné, tak je aspoň využijeme.

Když jsme konečně dorazili na zahradu, tak bylo skoro poledne. Manželka se hned rozběhla sklízet cukety, okurky a patisony. Ty už sice pomalu končí, ale stále se ještě dá něco najít. Kromě obvyklé týdenní palety zeleniny jsme sklidili i jeden cukrový meloun. Nějak se nám omylem pomíchala semínka s okurkami a po výsevu okurek nám na záhonu vyrostlo i něco jiného. Celkem příjemné překvapení, zvlášť když už okurky v podstatě končí.

Já abych nějak využil čas, než půjdeme společně sklízet brambory, jsem se rozhodl posekat záhon se zeleným hnojením. Zatím co na prvním záhonu ani opakovaný výsev řepky moc neuspěl, tak na druhém záhonu už byl moc hezký bohatě kvetoucí porost. Akorát nejvyšší čas ho posekat.

Jak je vidět na obrázku výše, tak rozdíly mezi záhony jsou značné. První výsevy byli ve stejný čas. Druhý výsev na prvním záhonu o něco později a teprve teď se tam konečně něco objevuje. Zatím je nejvíc vidět hrách a peluška. Sem tam je i nějaký oves. Jsem rád aspoň za to. Snad se hnojení více rozroste, aby tam do zimy byla i nějaká zelená hmota. Na druhý záhon jsem vzal kosu a posekal ho. Do zimy asi ještě minimálně jednou obroste.

Pak jsme se už konečně pustili do sklizně brambor. V plánu jsme měli sklidit dva záhony ze čtyř. Zbytek velmi rané odrůdy „Rosara“, kterou průběžně sklízíme k jídlu už pár týdnu, a pak záhon s odrůdou „Esmee“, nať které odumřela už před nějakou chvílí.

Můžeme říct, že se brambory letos opět povedly. Asi hlavně díky sezoně bohaté na srážky. Přesvědčovali jsme se o tom po celou dobu, co jsme brambory průběžně sklízeli. Tento rok to v seně dopadlo ještě lépe než minulou sezonu v kompostu. I když pod mulčem byl už udělaný nový kompost. Brambory jsme při výsadbě pokládali rovnou na zarostlý záhon. V průběhu sezony se plevel pod senem rozložit, co určitě bramborám prospělo. Po rozhrabání sena se nám hodně často naskytl podobný pohled, jako na obrázku níže.

Nebyl to ale jenom radostný pohled. Tento rok je bohatý kromě brambor i na slimáky. Prakticky celou sezonu o nich píšu a celou sezonu nám způsobují značné škody. U brambor začali ještě když se brambory začaly prodírat ze sena prvními výhony. To jsme se obávali, jestli vůbec něco budeme mít. Když už byly v mulči nějaká hlízy, tak se přesunuli tam. První záhon byl ještě relativně v pohodě. U druhého, zatím sklizni moc nenarušovaného, to už bylo horší. To už jsme namísto hezké skupinky brambor nacházeli i něco, co je na obrázcích níže.

Mulč je pro slimáky parádní úkryt. Vajíček jsme taky našli dost. Nemyslím si ale, že kdybychom pěstovali brambory v půdě, tak by to bylo o moc lepší. Slimáci žijí i v půdě a hodně nám poškozují i záhony bez mulče. V seně aspoň můžeme pěstovat bezorebně, brambory jsou hezky čisté a relativně v pohodě se sklízí.

Při sklizni druhého záhonu jsme tak nějak dospěli k rozhodnutí, že raději sklidíme i zbylé dva záhony. Pokud bychom je nechali tak, asi by slimáci udělali o dost větší škody. Na zbylých dvou záhonech jsme první rok zkoušeli odrůdu „Adéla“. Po delší době červených odrůd to byla první žlutá odrůda. Papírově vypadala pro nás vhodná. Když jsme sklízeli první záhon s touto odrůdou, tak to nebylo nějak moc přesvědčivé. U druhého záhonu to ale bylo o hodně lepší.

Akorát mi přijde, že tato odrůda raději roste v půdě a dost se snaží růst i směrem dolů. To bylo vidět hlavně u prvního záhonu, kde bylo o něco méně mulče a záhon byl dost přerostlý pýrem. Dost brambor jsme lovili zpod drátěnky. I na obrázku výše je vlevo vidět hezká brambora, která vyrostla pod drátěnko a marně se snaží ji přelézt. U druhého záhonu s vyšší vrstvou mulče to už bylo o něco lepší.

Mimochodem, i tento rok jsme ocenili drátěnku pod záhony s bramborami. Sezona je zatím co se týká hlodavců hodně v pohodě. Občas vidíme nějakou díru, ale je to neporovnatelné se sezonou 2019, kdy těch děr byli stovky a my jsme byli dost zoufalí. Tento rok jsem až přemýšlel, jestli není ta drátěnka už zbytečná. Při sklizni jsme se přesvědčili, že není zbytečná. Tunelů bylo pod drátěnkou stále dost.

Celkově jsme s úrodou brambor spokojeni. Pravda, škody od slimáků nejsou zanedbatelné. Odhadem tak 10% úrody zničili úplně. Další část celkem poškodili, že asi nevydrží dlouho skladovat. Poškozené brambory jsme dávali zvlášť, spolu s těmi malými, které nám propadly přes oka v přepravce. Na fotce níže jsou poškozené a malé brambory v tom velkém a malém kýblu. Ty odvezeme do Prahy a budeme používat ke spotřebě. Neporušené brambory v přepravkách odvezeme k uskladnění na chalupu.

Sklizeň brambor byla sice naší hlavní sklizní na zahradě, ale zdaleka ne jedinou. Po sklizni brambor jsem chtěl odjet na chalupu a dodělávat záhony. Pak jsem zjistil, že kromě brambor je na zahradě stále co sklízet a nebylo by rozumné to neudělat. Už minulou sezonu jsem doplatil na opožděnou sklizeň fazolí na suché zrno. Proto jsem tento rok začal suché lusky sklízet průběžně. Minulý týden to byl první vzorek. Aspoň něco k výsevu pro příští sezonu. Tento týden už bylo lusků víc a já strávil na kolenou o hodně více času. Raději bych vytahal celé rostliny a zrna vymlátil, tak jak jsem byl zvyklý. Jenomže to zatím nejde a pokud nesklidíme něco průběžně, tak možná nesklidíme vůbec. Snad počasí vydrží a příští týden budeme mít další dávku suchých lusků. Kromě fazolí jsem zase sklidil i nějaké ty suché lusky u bobu. Taky dozrávají a schnou postupně, tak je nechci nechávat na zahradě zplesnivět.

Manželka sklízela zbytek zeleniny a ovoce pro naší běžnou spotřebu. Nějakou tu listovou zeleninu (mangold, kadeřávek, šťovík), mrkev, ředkve, brokolici. Dokonce jsem našel ještě pár použitelných rajčat. Z ovoce kromě ostružin a jahod byl překvapením rakytník. U toho jsem už ani nemyslel, že něco tento rok sklidíme. Manželka to šla prozkoumat a donesla plastovou vaničku rakytníku. Kromě rakytníku jsme měli premiéru i se sklizní šípků. Jak hlodavci polevili ve své záškodnické činnosti, tak se začaly růže trochu více rozrůstat. Tento rok je úroda celkem slušná. Šípky jsou ve velikosti asi tak švestky. Co je dost rozdíl oproti klasické růži šípkové. Ocením to hlavně já, když čistím šípky na džem.

Na zahradu jsme dojeli později odpoledne a já cítil, že už na nějaké větší práce nemám síly ani vůli. Práce na zahradě v kombinaci s vlhkým a teplým počasím udělali své. Záhon, který jsem ráno optimisticky pokopal motykou zůstane minimálně do příštího týdne tak, jak je. Stále jsme totiž potřebovali sklízet i na chalupě. Letní jabloň už pomalu končí. Každý týden sklízíme něco se stromu a dost pod stromem. I tentokrát jsme nasbírali víc jak tašku jablek. Dnes už jsem je nefotil. Kromě toho byla sklizeň celkem podobná, jako předchozí týdny. Nějaké okurky, ačokča, fazolky a nově i papriky. Ty sice nejsou nějak zvlášť velké, ale aspoň něco. Časem s úrodnější půdou a menším tlakem od slimáků to bude lepší. Když tak koukám na fotku, tak dnešní úroda z chalupy je jednotně zelená, i když ve více odstínech (když pominu jablka).

Dnešní den byl v podstatě celý o sklizni. Samozřejmě hlavně brambory, ale i ten zbytek dal celkem zabrat. To jsme ještě mohli sklidit celkem dost mangoldu. Jenom nevím, kdo by ho pak v neděli blanšíroval, když jsme ještě mněli i jinou práci. tak možná příští týden. U mangoldu nás pozdější sklizeň nemusí trápit, protože větší listy se lépe blanšírují. No uvidíme příští týden. Kromě toho bych samozřejmě konečně postoupil v záhonech na chalupě. Zima se blíží a byl bych rád, kdyby zelené hnojené stačilo udělat i nějakou hmotu.

Kromě sklizní jsem ještě na chalupě chtěl udělat minimálně jednu věc, a to pročistit záhon s pórkem. I po více než roce pod silážní plachtou a po prvních měsících, kdy byl povrch záhonů čistý, tam zase obrazily kopřivy. Ono se není moc co divit, když předtím tam byly kopřivy po ramena. Úplně plít a odstraňovat kopřivy jsem nechtěl. Posekal jsem je elektrickými nůžkami na trávu a nechal na záhonu jako mulč. Pórek vypadá hezky a extra výživa z kopřivového mulče by mu měla spíše pomoct. Po sklizni pórku záhony zase přikryjeme plachtou a necháme plochu vyčistit.