Permakultura, jak ji vidím já

S pojmem permakultura jsem se poprvé setkal, když jsem hledal informace o výnosech různých plodin a snažil z toho odvodit velikost pozemku, který potřebuju pro rádoby soběstačnou produkci jídla. Nepamatuju si už přesně, při hledání jaké konkrétní informace jsem se dostal na stránky o permakulturním pěstování. Taky si nepamatuju, která konkrétní stránka to byla. Vím jenom, že jako první zdroje permakulturních informací jsem využíval stránky lidí, co permakulturu v Česku propagují už nějaký čas a také pořádají kurzy. Ono je to logické, protože když se snažíte prosadit v dnešní době na trhu, marketing musíte mít zvládnutý. To obvykle tihle lidí mají, a tak když se dostanete k permakultuře a jste naladění na podobnou vlnu, tak ty motivační články a moc hezké obrázky budete doslova hltat.

Nevím, jak působí první kontakt s permakulturními metodami pěstování na lidi, kteří nikdy nic nepěstovali. Asi to musí být takový menší zázrak. To usuzuji z diskusí na různých stránkách a fórech. Na mě to zpočátku taky tak působilo, a to pocházím z vesnice, kde jsem měl s pěstováním ovoce a zeleniny a chovem zvířat více jako 20-ti leté zkušenosti. Možná proto, že si pamatuju, jako hodně práce s tím bylo a najednou vám někdo říká, jak je to všechno jednoduché, že se to skoro dělá samo. Možná za to mohla i ta několikaletá pauza, kterou jsem od pěstování měl. Nebo jsem prostě jenom chtěl věřit, a tak jsem věřil lidem, kteří to umí dobře propagovat.

Aby nevznikl dojem, že jsem proti permakultuře, nebo permakulturním praktikám, právě naopak. Jenom mi s odstupem času vadí, kam se ubírá to, na co většinou narazíme, pokud si začneme hledat informace o permakultuře. Už to začíná sklouzávat do víry, kdy si už nepotřebujete informace ověřovat, jenom někomu věříte to co tvrdí, protože to umí dobře podat a je to uznávaná osobnost v oboru.

Já jsem pro vědečtější pohled na problematiku. Naštěstí se už objevují stránky, které se na problematiku dívají více technicky, informace jenom nepřejímají, ale snaží se je i ověřovat. Není jich ale zase až tak moc, jako toho hlavního proudu, pomalu jich ale přibývá. Není se moc čemu divit, protože když jsou lidí naštvaní, nebo rozčarování z dnešního světa, jednoduché a hezky zabalené řešení se přijímá líp, že by měli studovat hromadu technické literatury a zjistili, že to až tak jednoduché není.

Pokud se mluví o permakultuře, tak se myslí hlavně trvale udržitelné zemědělství, nebo dokonce jenom některé jeho praktiky (např. mulčování, swale, polykultury, …).

Pro mne je permakultura něco víc. O udržitelnost lidské společnosti se zajímám už hodně dlouho. Proto je pro mě permakultura trvale udržitelnou lidskou společností. Není to jenom trvale udržitelné zemědělství, ale i jiné oblasti lidské společnosti. I když to zemědělství je hodně důležité, a taky já budu psát hlavně o zemědělství. Další oblasti zmíním možná okrajově, pokud se to hodí k tomu, co budu psát o pěstování.

Metody pěstování, které se obvykle pojí s pojmem permakultura, používám a pravděpodobně i nadále používat budu. Chci ale psát ne jenom o přínosech těchto metod, ale i o nevýhodách s nimi spojených a co se s tím dále dělat, nebo co s tím dělám já a jak to funguje / nefunguje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *