Rok desátý – 25.4.2026: Výsev hrášku a brukvovité zeleniny
25.4.2026
Počasí nám v sobotu zase hezky vyšlo, tak nebylo proč váhat a vyrazili jsme na naše pozemky. Nejdřív jsme jeli na chalupu, protože jsme chtěli vzít plastové kryty z PET láhví, na pozdější výsevy brukvovité zeleniny. Když jsem ráno připravoval semínka na výsevy, tak mi přišla pod ruku krabička se semínky bobu. To jsme si vzpomněli, že jsme chtěli zkusit výsev bobu i na chalupě. Před pár lety nám na chalupě vyrostl nějaký bob ze samovýsevu a dařilo se mu hodně dobře. Na zahradě se mu moc nedaří, i když to pořád zkoušíme, tak proč to nezkusit i na chalupě.
Takže když už jsme byli na chalupě a měli sebou semínka, rozhodli jsme se je hned vysít. Odpoledne jsme se už vracet zpátky ze zahrady nechtěli. Kromě tří česnekových záhonu moc jiné záhony na chalupě nemáme. Zvažovali jsme, kde bob vysít, a nakonec jsme zvolili kousek plochy vedle rybízů, ze které jsme jenom nedávno sundali silážní plachtu. Proto byla prostá porostu a dalo se tam něco vysévat. Manželka udělala jeden řádek, do kterého jsme vyseli bob v kombinaci se slunečnicí. Jedno z toho by mělo vyjít a pokud vyklíčí všechno, tak budeme mít hezkou polykulturu.
Pak jsme už pospíchali na zahradu, protože práce před námi bylo hodně. Hned po příjezdu jsme doseli zbytek záhonu s mrkví, co nám zbylo z minulého týdne. Koupili jsme semínka odrůdy „Kardila“. Nikdy jsem o ní neslyšel, ale podle popisu na sáčku se mi zdála vhodná. Už minule udělané řádky na záhonu jsme zase zalili, vyseli semínka a celý záhon zakryli netkanou textilii.
Po mrkvi jsme se už podle plánu pustili do výsevu hrášku. Ten jsme už v Praze namočili do vody, abychom podpořili klíčení. Výběr záhonů jsem udělal po paměti a později jsem zjistil, že jsme tam měli naplánován výsev fazole. Až tak moc to nevadí, protože jedno i druhé je luskovitá zelenina. Tu jsme tam chtěli vysít hlavně z důvodu, že minulý rok tam byla řepa a moc se ji nedařilo. Takže jsme si mysleli, že je tam horší půda a výsev luskoviny by mohl pomoct. Při přípravě záhonu mi ale přišlo, že ta půda je tam celkem hezká. I když jsem záhon kypřil vidlemi, tak to nevypadalo, že by to bylo vůbec potřeba. I čistit nebylo moc co (i když na první pohled vypadá záhon hrozně), hlavně jako obvykle okraje záhonů, kolem kterých roste tráva.
Vysévali jsme odrůdy hrášku „Avola“, „Gloriosa“, „Oskar“ a „Winner“. Dvě odrůdy jsme měli z vlastních semínek, další dvě jsem koupil už minulý rok v létě, kde jsme zkoušeli podzimní výsevy. Dopadlo to špatně, protože hrášek skoro vůbec nevyklíčil, a i těch pár rostlin co vyklíčilo, tak moc nerostlo. Snad to letos dopadne lépe. Hlavním cílem je namnožit si dostatek osiva pro další pěstování. Minulý rok jsme díky hlodavcům nesklidili skoro žádná semínka na výsev.
Po výsevu hrášku a obědě jsme se pustili do přípravy záhonů pro brukvovitou zeleninu. Zvolili jsme jeden záhon po rajčatech a jeden záhon po bramborách. Na záhonu po rajčatech bylo ještě dost mulče, tak jsem ho zase odvozil na syntropic řadu. Po odstranění mulče už nebylo ani skoro co k dočištění. Na povrchu půdy zůstalo ještě celkem dost rozloženého kompostu, co by mohlo při pěstování brukvovité zeleniny pomoct. Rozhodli jsme se zde vysít zelí. Semínka jsme měli ještě z minulého roku. Odrůdy „Dita“ a „Holt“. Na záhoně jsme udělali tři řady jamek. Do střední řady jsme vyseli skoré zelí a po stranách jsme chtěli vysít pozdní zelí. Při výsevu jsem zjistil, že semínek pozdního zelí moc nemáme, tak jsem je raději vysel do jedné řady a do druhé postranní řady jsem vysel brokolici odrůdy „Limba“. Taky zbytky semínek z minulého roku. Vysévali jsme do zalitých jamek (namokro). Po výsevu jsme semínka jemně zahrnuli a výsevná místa zakryli kryty z PET láhví.
Druhý záhon po bramborách byl trochu komplikovanější. Mulč jsem z něho odstranil již na podzim a vyseli jsme tam zelené hnojení. Většina zeleného hnojení byla po zimě už pryč, ale pár rostlin ozimé řepky tam ještě zůstalo. Kromě toho tam bylo celkem dost rostlin hluchavky nachové, nějaká půdopokryvná rostlina a trochu různých trav. Odstranili jsme jenom ty trávy a zbytek záhonu nechali tak. Byli jsme už unaveni a nechtělo se nám čistit celý záhon. Taky jsem chtěl zkusit výsevy do toho porostu co tam je a nechtěl jsem moc obnažovat půdu. Než ty brukve vyklíčí a povyrostou, tak by už hluchavka měla i tak pomalu mizet a ten zbytek porostu je spíše menšího vzrůstu. Když tak to budu korigovat (sestřihávat) v průběhu roku.
Výsevy jsme dělali v podstatě stejně, jako do předchozího záhonu. Do toho porostu, co tam zbyl, jsme udělali tři řady jamek, zalili je a vysévali semínka. Ty jsme pak jemně zahrnuli a místa zakryli PET láhvemi. Do jednoho krajního řádku jsme na střídačku (každá druhá jamka) vyseli růžičkovou kapustu odrůdy „Groninger“ a kedlubny odrůdy „Delikates Blauer“. Do druhého krajního řádku jsme vyseli na střídačku kadeřávek odrůdy „Halbhoner“ a kedlubny odrůdy „Blankyt“. Do střední řady jsme zase na střídačku vyseli kedlubny odrůdy „Superschmeltz“ a slunečnice. Většinu semínek jsme měli ještě z minulého roku. Dokupoval jsem jenom semínka růžičkové kapusty.
Minulý rok nám tento způsob výsevu brukví celkem vyšel, tak snad to vyjde i letos. Jenom by to chtělo asi více vláhy. I když začátkem týdne pršelo, tak na zahradě to skoro nebylo vidět. Jak jsem minulý týden fotil vyklíčenou ředkvičku a špenát, tak tento týden tam moc posun nebyl. Po těch deštích jsem doufal ve víc. Když nezačne nějak rozumně pršet, tak možná budeme „muset“ zalévat. Úplně suchu odolný systém ještě nemáme.
Po výsevu brukví jsme už měli dost. Jenom jsme si jako obvykle udělali prohlídku zbytku zahrady a před odjezdem zpátky do Prahy jsme ještě nabrali kompostu. V neděli jsem měl v plánu přesazovat rajčata. Ta začátkem týdne ještě vypadala, že dva týdny vydrží, ale koncem týdne mi přišlo, že už je skoro pozdě. V porovnaní s paprikou rostou rajčata fakt rychle. Z chalupy jsme si dovezli i další truhlíky a v neděli jsem se pustil do přesazování. Nejdřív mochyni do jednoho truhlíku. Tam nebylo o čem přemýšlet. Vybral jsem deset nejlepších rostlin a přesadil je. Mochyně vyklíčila jako první a hned se dost vytáhla. To ale dělá každý rok, tak jsme na to zvyklí. Časem by se to mělo srovnat.
U rajčat bylo potřeba trochu zvažovat, kolik si toho necháme. Nakonec jsem se rozhodl dát do jednoho truhlíku po dvě rostliny od odrůd „Resibella“, „Sunviva“, „Divoké zlaté“ a „Humboldtovo“. První dvě odrůdy chceme vysadit na chalupě a na více rostlin tam zatím není místo. Divoká rajčata jsem měl v plánu vysadit do jednoho záhonu, ale asi je nakonec rozdělím podle odrůd a promíchám s odrůdou „Valouny“, která bude tvořit většina našich letos pěstovaných rajčat. U této odrůdy jsem váhal, kolik rostlin si necháme. Vzhledem k tomu, že jsme měli kompost ještě pro dva truhlíky a místa na parapetu ještě méně, vybral jsem 20 rostlin a vysadil je po 10 do každého truhlíku.
Výsevy jsem měl za sebou. Teď bude největší problém pořešit, kde všechny ty truhlíky nacpeme. Jeden parapet už okupují papriky. Na druhém jsou taky částečně papriky, konkrétně třetí výsev pálivé papriky, který už konečně vyklíčil. Na parapetu zbývá místo pro dva truhlíky a máme je ještě čtyři. Zatím jsem to vymyslel tak, že ty větší papriky už nějakou dobu otužuji na parapetu z vnější strany. Ráno je vyložím venku na parapet a na vnitřní stranu dám rajčata. Večer zase papriky dám dovnitř a rajčata půjdou na skříňku do stínu. To už moc světla nepotřebují. Ještě by bylo řešením použít umělé osvětlení (které pořád mám), ale moc se mi nechce zvykat rostliny na umělé světlo. Další problém nastane, když budu chtít otužovat i rajčata. To je pak budu muset s paprikami nějak rotovat. Snad to ty papriky do té doby nějak zvládnou. Jsem to s tím otužováním už malinko přehnal a část rostlin to odnesla spálenými listy. Je to ale potřeba dělat, protože dát je přímo z pokoje venku na pole by nedopadlo nejlépe. Máme s tím zkušenosti.
Tento týden to bylo zase kratší. Práce sice hodně, ale reportážně nic moc. Teď nás čekají dva týdny s prodlouženými víkendy a máme v plánu je využít. Práce je dost na zahradě i chalupě, a tak asi bude více o čem psát. Uvidím, jak mi vyjde čas, ale možná udělám další článek až za dva týdny.
