Sázení živého plotu

Keře byly vybrané, rozmístění naplánované, takže následovalo shánění samotných sazeniček. Tady už nastaly první problémy. Je hezké si to všechno naplánovat, ale v zahradnictví mají spíš túje, než takovou krušinu olšovou. Nakonec jsem musel zkombinovat několik zahradnictví, lesní školku a klasické bezy černé jenom jako objednávku přes internet. Na dojetí to bylo daleko. Kupoval jsem je na několikrát, protože nešlo najednou objet všechny obchody a taky nejde dost dobře narvat do auta 80 keřů najednou (vozík a ani tažné zařízení nemám). Nakonec když jsem je sázel na pozemek, tak jsem byl rád, že jsem je nekoupil všechny najednou. Není to sranda vysadit tolik keřů, i když malých.

Taky finančně to nebylo zanedbatelné. Většinu těchto keřů seženete tak kolem 30 Kč za kus, ale bezy jsem kupoval po 60 Kč + poštovné a balné. Pokud kupujete pár keříků, tak to nepřijde moc, ve větším počtu to už ale dost je.

Problém byl i v tom, že i když jsem si našel v seznamech zahradnictví a školek to co chci, měli to v seznamu toho, co mají a někdy jsem si to i ověřil telefonicky, tak nakonec to tak nemusí být. I proto jsem kupoval keříky na několikrát a např. takovou kalinu tušalaj jsem sehnal jenom ve dvou kusech. Samozřejmě můžete počkat, můžete zkusit ještě jiné zdroje, ale když už si vyčleníte čas na to jet do zahradnictví, strávíte tím půl dne, tak to zamrzí a nabourá vám to další plány. Když něco dělám, tak to radši dodělám hned a pořádně, než se k tomu často i několikrát vracet.

Takže keříky nakoupené a šlo se sázet. Většinu keřů jsem vysadil sám. Manželka v té době ještě až tak moc nesdílela mé nadšení pro zahradu, takže mi nic moc jiného ani nezbývalo. Počasí mi přálo, bylo pod mrakem a jemně mrholilo. Nic moc pro člověka, pro stromky super. Moc jsem se s nimi nepáral. Naměřil jsem vzdálenosti, vykopal díry, nastrkal tam keříky a zahrnul zeminou. Žádný extra přídavek kompostu, žádné zalévání, protože vodu jsem i tak neměl. Bylo jich hodně a na lepší způsob nebyl čas. Keříky byly sice ve květináčích, ale protože na zahradu dojíždím většinou jednou týdně, tak jsem to chtěl ten den dodělat. To se nakonec i povedlo.

Dalším plánem bylo keříky zamulčovat. Slámu a seno jsem měl na pozemku, a tak nějak jsem byl naočkován tím, že je to permakultuně správně. Keříky byly malinké, 20-30 cm, tak aby je v té louce bylo vůbec vidět. Začal jsem mulčovat, ale nějak extra mě to nebavilo. Ono zamulčovat kvalitně jeden keř chtělo jedno kolečko sena / slámy. Při počtu keříku více jak 70 práce celkem nadlouho. Taky je potřeba hodně materiálu. Nakonec jsem ale nezamulčoval jednu stranu pozemku s keříky (dal jsem přednost záhonům). Byla to východní strana a říkal jsem si, že to ty keříky zvládnou. No některé to nezvládli. V té době jsem ještě nevěděl, že právě východní strana je nejsušší a naopak jižní strana asi nejlepší, co se týče podmínek (vlhkost, úrodnost půdy).

V následujícím roce se suchým létem uschlo pár keřů právě na východní straně. Nahradil jsem je a doplnil mulč ke všem keřům a stromům. Chce to ale taky vysadit vhodné keře na vhodné místo. Někde (už nevím kde) jsem se dočetl o doporučeních, které keře se hodí na jaké místo. Podle toho jsem si udělal i plán výsadby. Je to sice hezké, ale podle zkušeností, nelze takto generalizovat. Vždy je lepší si pozemek projít a zjistit si, kde jsou jaké zóny. Ne všude je jižní strana ta nejteplejší a s nejvyšším množstvím světla.

I když dáte po jednom kolečku sena ke každému prťavému keři, tak se vám to za chvilku (pár měsíců) slehne tak, že to máte skoro na úrovni terénu. Takže jsem po necelém roce mulč doplňoval. Další rok jsem se na to už vybodnul. Je to hodně práce a taky hodně materiálu. Tráva přes to i tak prorůstá, takže další plán je jenom posekat trávu těsně kolem keřů a nechám to pod keřem. I tak je to ale při tom počtu keřů hodně práce a dostanu se k tomu asi někdy ve chvílích mezi péči o záhony.

Plán byl, že keříky za pár let vytvoří hezký, přirozeně rostoucí živý plot. Zatím jsem z toho ale takový rozpačitý. Ani po dvou letech keříky moc nerostou. Bezy vysloveně živoří, a jediný, kterému se trochu daří, je ten hned u kompostu. Tipuji to na nepříliš úrodnou půdu a tím pádem nedostatek živin a tak dvě celkem suché roky, kde jsem ani nemohl zalévat. Taky si říkám, že z těch květináčů mají omezené kořeny a chvíli potrvá, než si vytvoří silný kořenový systém. Jsou to ale už 2 roky a žádná sláva to není. No uvidíme dále. Zkusím jim dát více péče a snad se někdy i toho vzrostlého živého plotu dočkám.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *