Rok devátý – Zelenina 2025

Máme tady poslední článek sezony, kde popíšu naše zkušenosti s pěstováním zeleniny a ovoce na našich pozemcích v teto sezoně. Když začnu obecným pohledem na pěstitelský rok, tak to nebyla úplně nejlepší sezona. Ale ani nejhorší. Dost věcí se nepovedlo a naopak jsme začali i dost nového. Trochu nás potrápilo počasí, ale s tím už asi je potřeba počítat trvale. Málokdy to vyjde tak, jako bychom si přáli. I proto jsem se rozhodl zahradu pomalu předělávat do systému, který je vůči změnám počasí více odolný. Taky jsme trochu podcenili aktivitu „škůdců“, která byla tento rok zase nějak vyšší. Beru to jako poučení do dalších let. Doufám, že nově budovaný systém pomůže i s tím.
Pro rok 2025 jsme si na zahradě naplánovali 37 záhonů o rozměrech 8×1 m, tedy přesně o 10 více než předchozích pár let. Nějak jsme po předchozích, celkem úspěšných sezónách, nabyli dojmu, že už to nějak stíháme a můžeme počet záhonů navýšit. Hlavně pro plodiny, které nepotřebují až tak moc péče. Už teď ale můžu říct, že navýšení počtu záhonů nepřineslo očekávaný výsledek a další rok budeme počet klasických záhonů zase snižovat. Přibyli nám ale nové syntropic řady, takže co do celkového počtu, bude záhonů spíše více.

Teď už k samotnému osazení záhonů a komentáře k jednotlivým druhům a odrůdám pěstované zeleniny.

Záhon č. 1
Náš úplně první záhon, který byl už od začátku našeho pěstování nějaký slabší. Pořád jsme na něm něco zkoušeli a pořád to nevycházelo tak, jako bychom si přáli. Ještě začátkem roku byly na záhonu stále plodící odrůdy jahod „Annabelle“ a „Aromas“. Moc dobře se jim nedařilo a už minulý rok jsme se je rozhodli přesadit na jiný záhon. To jsme udělali letos a první záhon tak zůstal prázdný. Později, když jsme začali vytvářet nové syntropic řady, tak se stal součástí první řady. Zatím je zakrytý mulčem a vyseli jsme do něho semínka pár ovocných stromů. Začátkem další sezony tam plánujeme vysadit hodně pomocných dřevin a taky nějaké bylinky. Jinak je hlavním cílem pořád přidávat organickou hmotu a zlepšovat půdu.

Záhon č. 2
Na druhém záhoně už několik let pěstujeme jednou plodící odrůdy jahod „Rumba“ a „Wendy“. Daří se jim o poznání lépe než těm stále plodícím. I tuto sezonu jsme měli na jaře pozdní mráz, který kromě ovocných stromů poškodil i jahody. Zpočátku to vypadalo hůře než to nakonec bylo. Stejně jako minulý rok to nejvíc odnesla odrůda „Wendy“, ale na rozdíl od minulého roku aspoň pár plodů bylo. Zase nás „zachránila“ odrůda „Rumba“, která i letos zaplodila hodně slušně. Měli jsme dost na přímý konzum a zbylo něco i na zpracování. Jenom mi letošní sezona jahod přišla dost krátká. Do budoucna máme v plánu, aby se jahody staly součástí nových syntropic řad. Doufám, že už v v příští sezoně začneme něco přesazovat.

Záhon č. 3
Do tohoto záhonu jsme v průběhu roku přesadili stále plodící odrůdy jahod z prvního záhonu. Tedy ty zbytky, co jsme v prvním záhoně ještě našli. Proto jsem tuto sezonu od jahod nečekal nich jiného, že se na novém místě dobře uchytí. To zatím nevím posoudit. I když jsme záhon před výsadbou vyčistili, tak v průběhu sezony zase dost zarostl a jahody moc viděl nebylo. I když při bližším pohledu jsem tam nějaké rostliny viděl. Záhon jsme nečistili, protože jsme to udělali už několikrát a nevypadalo to, že by to bylo extra prospěšné. Kromě toho, že je to dost práce, tak mi na tom vadí odkrývání půdy a vlastně spíše její poškození, než aby to něčemu pomohlo. Mým plánem je v další sezoně přesadit jahody do syntropic řady, kde je zkusíme pěstovat v polykultuře. Pokud to nepomůže, tak asi zůstaneme jenom u těch jednou plodících, kterým se u nás dosud dařilo o dost lépe.

Záhon č. 4
Na tento záhon jsme v letošní sezoně vyseli červenou řepu. Výsevy jsme měli z několika druhů semínek (kupované i vlastní) a i výsledky byli dost různé. Nejhůř se dařilo rostlinám z kupovaných semínek, odrůdy „Cylindra“ a „Rote kugel 2“. U nás už léta osvědčené odrůdy, ale letos to byla bída. Nejsem si úplně jistý, co je důvodem. Asi ne úplně nejlepší půda v záhonu, ale možná i delší období sucha, které přišlo v nevhodnou dobu. Další výsevy byli z mixu vlastních semínek, sklízených v jiné roky. Rostliny rostly o poznání lépe, než z těch kupovaných semínek. Mělo to jenom jedno ale. Část semínek byla asi kříženci mezi červenou řepou a mangoldem. Takže co se týká nadzemní částí (listy), tak paráda, ale pod zemí to už taková sláva nebyla. Bulvy více připomínaly mangold než řepu a i na zpracování jsou o poznání horší. Hezké listy jsme blanširovali a zamrazili. Použijeme je jako mangold, hlavně do slaných koláčů. Bulvy uvidíme. Do budoucna si musíme dát pozor na kříženi řepy s mangoldem. Asi nejlepší bude jeden rok semenařit řepu a další rok mangold.
Jinak úroda řepy byla letos slabší. Pro sebe budeme mít asi dost, ale na prodej nebylo skoro nic. Po pár hodně dobrých letech pro řepu to bylo slabší a my máme poučení pro příště.

Záhon č. 5 + 6
Naše dva záhony s dřeňovým hráškem. Na jeden jsme vyseli osvědčenou a už několik let pěstovanou odrůdu „Oskar“. Na druhém záhoně to byl výsev z kupovaných semínek odrůdy „Gloriosa“. Klíčení dopadlo dobře u obou odrůd. Vysévali jsme do relativně vyčištěných záhonů a od výsevu jsme až do sklizně se záhony v podstatě už nic nedělali. Takže ideální stav. Nějaké plevely tam sice rostli, ale nevypadalo to, že by to hrášku nějak vadilo. Aspoň ten plevel hezky zakryl půdu a držel vlhkost. Malý zádrhel nastal u sklizně s načasováním. Možná i kvůli průběhu sezony to jeden týden vypadalo, že je na sklizeň ještě čas a ten další, že je pozdě. Proto byla část úrody v ne úplně nejvhodnějším stavu pro přímou konzumaci. Moc nám to nevadilo, protože ten trochu přezrály hrášek jsme vyčistili a zamrazili. Ten lepší jsme povětšinou prodali. S úrodou hrášku v letošní sezoně jsme spokojeni. Obě odrůdy dopadly dobře a asi bychom je klidně mohli pěstovat i v další sezoně. Dost nám to zkazili hlodavci, kteří nám zlikvidovali většinu semínek, co jsme nechali jako osivo pro další sezonu. Takže hlavním úkolem v příští sezoně bude zase si namnožit dost vlastního osiva.

Záhon č. 7 + 8
Na tyto záhony jsme už na podzim minulého roku vysadili česnek odrůdy „Anton“. Je to odrůda, kterou pěstujeme už od začátku a zatím nezklamala. Ne jinak tomu bylo i tento rok. Česnek hezky rostl a i kdyby se hodil lepší průběh počasí a více srážek, tak to bylo dobrý. V průběhu sezony jsme záhony snad kromě brzkého jara vůbec nečistili. Jenom jsem jednou za čas prošel záhony a nůžkami na trávu jsem zakrátil plevely, které byli moc bujné. Zbytky plevelů pak zůstali na záhoně jako mulč. Celkem se mi tento způsob údržby záhonu líbí a rád bych v tom pokračovat i do budoucna. Jinak úroda česneku byla slušná a tuto odrůdu budeme samozřejmě pěstovat i nadále. Protože to není paličák s velkým stroužky, tak to asi nebude naše hlavní odrůda k prodeji, ale jinak se ji u nás hodně dobře daří a dost dlouho nám vydrží ve spíži.

Po sklizni česneku jsme na záhon č. 7 vyseli ředkvičky odrůd „Whitney“ a „Lada“, černé kulaté ředkve, kopr odrůdy „Oliver“ a na zkoušku po pár řádcích velmi raného hrášku odrůdy „Aviola“ a raného hrášku odrůdy „Winner“. Záhon jsme po výsevech přikryli netkanou textilii, co asi napomohlo dobrému klíčení u ředkviček a ředkví. U těch jsme měli i slušnou sklizeň. Jak už to pár posledních let bývá pravidlem, tak ředkvičky z podzimních výsevů jsou daleko lepší než jarní výsevy.
Celkem slušné klíčení bylo i u kopru. Jenom pak nějak přestal růst. Čekali jsme, aby trochu vyrostl a mohli ho sklidit a zamrazit, ale nějak se k tomu neměl a pak přišel mráz, tak jsme ho na záhoně nechali jako zelené hnojení.
Co se týká hrášku, tak náš první pokus s podzimním výsevem hrášku moc nevyšel. Klíčení bylo hodně špatné. Na těch pár řádcích se objevily celkově snad tři rostliny a taky moc nerostly. Takže to taky zůstalo na záhonu přes zimu.

Záhony č. 9 + 10
Naše dva okurkové záhony pro letošní sezonu. Minulý rok jsme s okurkami neměli moc úspěch a tak jsme doufali, že to bude tento rok lepší. No nebylo. Na jeden záhon jsme vyseli hybridní odrůdy z kupovaných semínek, na druhý záhon nehybridní odrůdy z vlastních semínek. Myslím, že je zbytečné vypisovat odrůdy, protože problémy byli u okurek obecně. Sice celkem slušně vyklíčily (hlavně ty hybridní), ale pak skoro vůbec nerostly. I když jsme dávali kryty v PET láhví, tak část rostlin zlikvidovali slimáci. Ani opětovně výsevy a následná zálivka v suchém období moc nepomohla. Myslím si, že za neúspěch může hlavně chudší půda na záhonech. Měli jsme je delší dobu zakryté silážní plachtou, co už vím, že půdu spíš poškodí, než ji pomůže. Kvalita půdy byla vidět i podle souvislého porostu amarantu, který na obou záhonech byl. Ani ten moc nerostl a už vůbec jsem ho nechtěl odstraňovat, protože by to bylo pro půdu ještě horší. Jenom jsme ten porost pravidelně sekali a nechali na záhonech jako mulč. Půdě to snad trochu pomůže. Okurkám to nepomohlo a i když jsme nějakou tu okurku sklidili, tak na dva záhony je to ubohé. Máme do budoucna na čem zapracovat.

Záhon č. 11
Náš pokusní záhon pro letošní sezonu. Už na podzim minulého roku jsme tam vyseli bob a špenát. Nemůžu říct, že by se podzminí výsevy osvědčili. Sice tam nějaký špenát byl, ale už ani nevím, jestli jsme něco sklidili. Na jaře jsme tam vyseli ředkvičky odrůd „Saxa 2“ a „Viola“. Jak to už pár posledních let bývá, tak ředkvičky z jarních výsevů jsou nic moc. Letos to nebylo jinak. Chtělo by to vymyslet něco jiného. Pár nápadů mám. Jinak nám v záhoně roste trvalá cibule, kterou se nám povedlo v tomto roce i hezky rozmnožit do nového řádku. První větší úspěch u trvalé cibule od začátku našeho pěstování. Do záhonů jsme vysévali i saláty odrůd „Dubáček“ a „Dubared“. První odrůda ještě nějak vyklíčila, ale ta druhá vůbec. Něco málo jsme i sklidili. V posledních letech máme u salátu vetší úspěch u samovýsevů, než těch plánovaných. Nevím, v čem je problém, protože kdysi se listové zelenině u nás hodně dobře dařilo. To samé platí pro špenát. Zkusíme s tím něco udělat, i když zatím si nejsem jistý co.
Později v průběhu sezony jsme na záhon vysadili pálivou papriku odrůdy „De Cayenne“. Tu taky pěstujeme několik let, daří se ji u nás a pálivosti nám vyhovuje tak akorát. Spolu s paprikou jsme vysadili i pár rostlin mochyně. Paprice i mochyni se dařilo letos relativně dobře, když vezmu v úvahu průběh sezony.
Jinak pokusný záhon plní svůj účel. Je prostě pokusný. Velké věci od něho neočekávám a aspoň máme kde v malém něco otestovat.

Záhon č. 12
Na tento záhon jsme pro letošní sezonu nic nenaplánovali a ani nic nevyseli / nevysadili. Jenom jsme tam házeli zbytky zeleniny a plevelů a nechali růst nějaké rostliny, co tam samé vyrostly. Tento způsob zlepšování záhonů se nám celkem osvědčil. Do budoucna bych ale byl rád, kdybychom tohle nemuseli dělat a záhony by fungovali i bez toho. Syntropic způsob pěstování by tomu měl napomoct.

Záhon č. 13
Náš záhon pro kombinaci petržele, kopru a pastináku. Pastinák minulý rok nedopadl vůbec, tak jsme doufali, že bude tento rok lepší. I když jsem koupil nová semínka, dopadlo to úplně stejně jako minulý rok. Na záhoně nebyla snad ani jedna rostlina pastináku. Už fakt nevím, co se děje, protože pár let předtím jsme měli několik sezon s velmi dobrou úrodou pastináku.
U kopru to bylo skoro obdobné. Sice tam pár rostlin bylo, ale nic, co by stále za řeč. Nejlépe vypadala dlouhou dobu petržel. Moc hezky vyklíčila i rostla. Pak se ale do záhonu pustili hlodavci a jenom jsme koukali, jak petržel jedna po druhé mizí. Do konce sezony zlikvidovali hlodavci všechnu petržel, takže na sklizeň nic nezbylo.
Situaci na tomto záhoně trochu zachraňovala lebeda ze samovýsevu, kterou jsme sklízeli jako listovou zeleninu. Příští sezonu ji asi necháme celý záhon.

Záhon č. 14
Náš první rajčatový záhon pro sezonu 2025. Vysadili jsme tam osm rostlin odrůdy „Mountain Merit“. Původně hybridní odrůda, kterou se snažím už pár let pěstovat z vlastních semínek. Letos to byla už třetí generace vlastních semínek. Sazeničky byly hezké, po výsadbě rostliny byly taky v pohodě a začaly se rozrůstat, ale pak to vzhledem k průběhu léta nebylo ideální. Nejdřív studený červenec, kde plody moc nedozrávali a pak hodně teplý a suchý srpen, kde voda zase chyběla. Sice jsme se snažili trochu zalévat, ale pořádný déšť to nenahradilo. Plody byli menší a navíc se hodně projevila vada těchto rajčat, a to hnití špičky plodů. V ideálních podmínkách by se to asi tak neprojevilo, ale podmínky v teto sezoně měli daleko od ideálních. Celková úroda u této odrůdy byla letos hodně slabá, zvlášť když většina plodů byla znehodnocená. Pro další sezonu ji neplánuji a uvidím, jestli se k tomuto experimentu ještě vrátím. Možná, když dokážu zajistit na zahradě lepší podmínky.

Záhon č. 15
Náš druhý rajčatový záhon, do kterého jsme vysadili divoká rajčata odrůd „Divoké zlaté“ a „Humboldtovo“. I když nebyl ideální průběh sezony, tak divoká rajčata se snažila a nezklamala. Nebyla to taková záplava plodů, jako tomu bylo po minulé roky, ale pro nás to bohatě stačilo. Další rok plánujeme tuto kombinaci divokých rajčat zase.

Záhon č. 16
Náš třetí rajčatový záhon, kde jsme vysadil několik variant odrůdy „Valouny“. Je to taky odrůda, která letos dopadla z rajčat nejlépe. Začala plodit jako první a chuťově byla nejlepší. Taky co se týká množství plodů, tak to byla nejlepší odrůda. Z pěti vysazených variant jsme pro další pěstování vyselektovali dvě, které nám nejvíc vyhovovaly chutí i dalšími vlastnostmi. Uvidíme, co z toho bude další rok.
Kromě odrůdy „Valouny“ jsme na stejný záhon vysadili po dvě rostliny tyčkových rajčat odrůd „Resibella“ a „Sunviva“. Měli jsme v plánu pro ně později udělat opory, ale nějak jsme se k tomu nedostali, tak rajčata rostla jako keříková. Nevím, jak velký vliv to mělo na celkový výkon, ale ten byl tento rok hodně slabý. Násadou plodů i chutí to byl v nejlepším případě průměr.
Jinak co se týká odolnosti na plíseň, tak to všechny vysazené rostliny zvládly celkem slušně, i když rozdíly bylo vidět.

Kromě rajčat jsme na stejný záhon vysadili i sladké papriky a pár rostlin mochyně. Semínka sladkých paprik jsme měli z papriky koupené v Lidlu., které nám chutnala. Klíčení semínek i růst sazenic byl super. Obával jsem se, jak to bude s nasazováním plodů a dozráváním. Předpokládám, že se tyto papriky pěstují v úplně jiných podmínkách, než máme my na zahradě. Nebylo to ale tak špatné. Sice nedozrávaly úplně do červena, ale násada plodů byla slušná a jsme i relativně dost sklidili (více než jsem čekal). Pro nějaké serióznější pěstování papriky by to asi chtělo najít nějakou jinou odrůdu. Už jsme kdysi papriky pěstovali a nebyly špatné. Dočasně jsme se rozhodli jejich pěstování přerušit kvůli slimákům (na chalupě), kteří nám poslední roky skoro všechno sežrali. Tento rok byli slimáci, co se týká paprik, v pohodě, tak uvidíme, jestli jejich pěstování neobnovíme.

Záhon č. 17 +21 + 30 + 31
Pro tyto záhony jsme naplánovali a vysadili brambory, odrůdy „Adéla“ a „Rosara“. Začátek vypadal dobře. Brambory vyklíčili a hezky rostly. Pak se začali objevovat mandelinky. Nejdřív na rostlinách, co vyklíčili po bramborách z minulého roku. Ze začátku to byli jenom dospělí brouci, tak jsem je začal sbírat a říkal si, že jsem trefil začátek a bude to dobré. Vysbíral jsem je několikrát po sobě a myslel si, že ten největší nápor jsem zažehnal. Pak se týden nic nedělo a najednou bylo mandelinek všude plno. Hlavně hodně mladých, které už nešlo nějak rozumně sbírat a stříkat jsem to samozřejmě nechtěl. Takže jsme to nechali tak a doufali, že mandelinky nezničí moc brambor. Aspoň co se týká minulých sezon, tak to bylo relativně v pohodě. Jenomže tento rok to bylo o hodně horší a brzy nezbyla na záhonech skoro žádná nať. Pak se nám zdálo, že se do záhonů pustili hlodavci a báli jsme se, že sežerou i ten bídný zbytek, co zůstal. Proto jsem brambory sklízeli dříve než obvykle. Naše obavy ohledně hlodavců se nepotvrdily. Sežraných, nebo okousaných hlíz bylo minimum. Mandelinky ale udělali dost škody, takže brambory nestihly pořádně dorůst a úroda tak byla hodně malá. Jsme rádi, že bude na výsadbu po příští sezonu. Jinak k jídlu toho nezůstalo moc. Po několika hodně dobrých letech, co se týká brambor, jsme letos měli celkem neúspěch a budeme si muset mandelinky lépe pohlídat. Jenom úplně nevím, co s nimi, protože chemii používat nechci a ručně to rozumně vysbírat nejde. Možná pomůže jiný způsob pěstování.

Záhon č. 18
Další záhon s česnekem, tentokrát odrůda od švagrové pracovně nazvaná „Naďa“. Z pár dovezených cibulí jsme si napěstovali dost sadby na celý záhon. Tomuto česneku se u nás dobře daří a bude to asi naše hlavní odrůda k prodeji, protože je to paličák s velkými cibulemi i stroužky. Další rok máme v plánu dva záhony této odrůdy.

Záhon č. 19 + 20
Naše dva mrkvové záhony pro letošní sezonu. Do jednoho jsme vyseli mrkev z vlastních semínek, do druhého odrůdy „Katrin“, „Olympus“ a „Rubina“ z kupovaných semínek. Po výsevu jsme záhony zakryli netkanou textilii, co asi mělo pozitivní vliv na klíčení semínek. Při průběžné kontrole vypadala mrkev na obou záhonech dobře. Někdy v létě, kdy mi přišlo, že mrkvi je pod textilii už moc těsno, jsme ji sundali. Mrkev pořád vypadala dobře. Pak ale přišel teplý a suchý srpen a situace se zhoršila. Navíc se do mrkve pustili hlodavci. Na záhoně, kde jsme vyseli vlastní semínka, se v podstatě zopakovala situace jako u petržele a hlodavci sežrali skoro celý záhon. Sklidili jsme jenom pár mrkví.
U druhého záhonu to bylo výrazně lepší. Testovali jsme tam tři odrůdy a rozdíly byli vidět. Nejlépe dopadla odrůda „Katrin“, se kterou jsme měli dobré zkušenosti už v předchozích letech. Kdyby byl celý záhon jenom této odrůdy, tak je úroda parádní. Takto to bylo jenom slušné. Do budoucna asi zůstaneme u této odrůdy a zkusíme ji zas semenařit. Taky musím nějak vymyslet, jak se obejít bez zakrývání mrkve netkanou textilii.

Záhon č. 22
Na tomto záhoně pořád zůstavají maliny a v nejbližší době na tom neplánujeme nic měnit. Jenom snad zahustit porost. Tento rok to v tomto směru začalo dobře, ale kombinace sucha a hlodaců v léte to dost narušila. Vetší změny u tohoto záhonu nastanou možná až když ho budu chtít napojit na syntropic řadu.

Záhon č. 23
Pořád tady jsou nějaké maliny, ale ta masivní expanze z minulého roku se zastavila. Zatím s tímto záhonem nic neděláme a v blízké budoucnosti ho chci zahrnout do syntropic řady.

Záhon č. 24
Tento záhon zůstal pro letošní sezonu neosazen a žil si vlastním životem. Jenom jsme tam na jaře vybrali topinambury a více se o něho nestarali. Do budoucna buď skončí v syntropic řadě, nebo v meziřadí jako zdroj organického materiálu.

Záhon č. 25 + 26
Naše dva dýňovo cuketové záhony pro letošní sezonu. Na jeden jsme pod plastové kryty vyseli odrůdy „Uchiki Kuri“ a „South Anna“. Do druhého záhonu jsme vyseli cukety odrůd „Premium“, „Black Beauty“, „Goldline F1“ a na konec ještě jedno hnízdo dýní „Buttercup“ z vlastních semínek. Původně jsme měli v plánu dva dýňové záhony a jeden cuketový, ale při výsevu jsme se rozhodli to změnit. Nějak jsme zvážili, že to bude pro nás dostatečné.
Klíčení nebylo úplně stoprocentní a něco sežrali asi i slimáci. Takže jsme nějaké cukety dokoupili. Po vyklíčení už byl růst v pohodě. Tedy u většiny. Dýně odrůdy „South Anna“ nějak odmítaly růst a bylo to s nimi stejné jako u okurek. Nasadily i květy, ale myslím, že nebyl ani jeden plod. Nejlépe plodila dýně typu hokkaido odrůdy „Uchiki Kuri“. Ale měla spíše menší plody. Přičítám to tomu, že na záhoně nebyla úplně nejlepší půda. Dlouho byl zakrytý silážní plachtou a jeden rok pěstování brambor to moc nevylepšil. Celkem dobře rostla i plodila odrůda „Buttercup“. Sice nestihla pořádně uzrát, protože jsme ji vysévali později, ale i tak to bylo relativně slušné.
U cuket to bylo taky trochu jako na střídačku. Asi nejlépe rostl i plodil hybrid „Goldline“ spolu s odrůdou „Black Beauty“. U dýní a cuket to bylo podobně jako u rajčat. Kvetly hodně, ale byl studený červenec a moc neplodily. Pak když začali plodit, tak už bylo trochu pozdě. Pro naši osobní potřebu bylo cuket dost. Jsme ale zvyklý z předchozích let na trochu lepší úrodu. Tak uvidíme, co přinese další sezona.

Záhon č. 27
Vysévali jsme sem mix různé brukvovité zeleniny pod kryty z PET láhví. Po jedné straně růžičkovou kapustu odrůdy „Cassiopeia“, po druhé straně kadeřávek odrůdy „Halbhoner“ a brokolici odrůdy „Limba“. Středem záhonu jsme vyseli jeden řádek kedluben odrůd „Delikates Blauer“ a „Blankyt“. Po výsevech jsme záhon zakryli netkanou textilii. Vysévali jsme dost nahusto a výsevy dopadli celkem dobře. Tam, kde něco chybělo, jsme později přesadili něco z místa, kde toho bylo až moc. Asi nejlépe rostly kedlubny, u kterých jsme se konečně po pár ne moc úspěšných letech dočkali slušné sklizně. Dobře rostli i kadeřávek a růžičková kapusta. Hlavně po podzimních deštích jako kdyby nanovo ožili. Suchý a horký srpen jim moc nesvědčil.
U kadeřávku jsme udělali jednu větší sklizeň a listy zkusili fermentovat. Nedopadlo to úplně podle našich představ. Příště listy asi raději zamrazíme. Doufáme, že na jaře bude ještě aspoň jedna sklizeň. Růžičkovu kapustu jsme zatím nesklízeli, protože v podstatě ještě ani nebylo co. Rostliny sice vypadaly hezky, ale růžičky byly malé. U brokolice to dlouho vypadalo, že z ní nic nebude, ale po podzimních deštích najednou ožila a něco málo jsme i sklidili.

Záhon č. 28
Tady jsme vyseli mix raného zelí odrůdy „Dita“ a pozdního zelí odrůdy „Holt“. Výsevy zase pod kryty z PET láhví. Klíčení bylo hodně dobré. Rostlin jsme měli víc než jsme potřebovavali. Jako obvykle bylo všechno v pořádku až do léta, kdy přišlo teplo, sucho a dřepčíci. S tím máme trápení každý rok. Tento rok to byla dost velká rána a zelí to dost zpomalilo. Nějakou úrodu jsme měli, ale poprvé po několika letech jsme na podzim museli pár hlávek dokoupit, aby bylo co fermentovat.

Tento rok jsme u brukvovité zeleniny namísto předpěstování sazenic udělali příme výsevy pod kryty z PET láhví. Byl to pokus, ale celkem se nám osvědčil a asi v tom budeme pokračovat. Je to méně práce a rostliny nemusí zvládnout šok z přesazování. Takže rozjezd byl dobrý. Co nejvíc zpomalilo brukvovitou zeleninu, tak byl nedostatek srážek a s tím spojeni dřepčící. Sice jsme se snažili nějak zalévat, ale asi to nestačilo. Dobře to bylo vidět po podzimních deštích, kde brukvovití zelenina chytila druhý dech. Už jsme ji v podstatě odepsali. Takže do budoucna bych rád udělal nějaké změny, aby to brukvovitá zelenina lépe zvládala. Např. pěstováním v syntropic řádách ve větší polykultuře.

Záhon č. 29
Tady jsme měli v plánu vysít zelené hnojení. Nakonec jsme tam vysadili přebytky sazenic zelí, kterých bylo fakt hodně. Bylo to rozhodování mezi jejich likvidací, nebo je zkusit tady vysadit. Dopadlo to hodně podobně jako na předešlém záhonu, jenom o malinko hůř kvůli horší půdě. I proto jsme tam chtěli vysít zelené hnojení. No ale zkusili jsme to a máme zkušenost. Do budoucna se tento záhon, asi stejně jako všechny záhony ve druhé řadě, stanou součástí syntropic řad.

Záhon č. 32
Na tento záhon jsme naplánovali a vysadili cibuli odrůdy „Všetana“. Pěstujeme ji již několik let ze sazečky a osvědčila se nejlépe z těch odrůd, co jsme zkoušeli. Výsadbu jsme dělali do záhonu, který byl delší dobu přikrytý, takže půda nebyla úplně ideální. Ale aspoň minulý rok tam bylo zelené hnojení. Cibule vyklíčila i rostla dobře a sklizeň byla slušná. Měli jsme i lepší, ale pro naše potřeby to bylo až moc. Několik kilo jsme i prodali. Další rok budeme asi pěstovat tuto odrůdu ze sazečky, ale zase bych rád zkusil i výsevy cibule ze semínek.

Záhon č. 33
Zde jsme naplánovali a vysadili šalotku z vlastní sadby, kterou si uchováváme už několik let. Klíčení i růst byl v pořádku, sklizeň taky slušná. V podstatě to samé, co u předešlého záhonu. Tady není co měnit.

Záhon č. 34 + 35
Tyto záhony jsme měli ještě do začátku sezony přikryté a neplánovali jsme zde nic vysévat, ani vysadit. Situace se ale změnila, protože záhony č. 39 a 40, kde jsme naplánovali výsevy kukuřice, jsme nechali minulý rok jenom tak zarůstat a nechtělo se nám je čistit. Takže jsme jako náhradní zvolili záhony č. 34 a 35. Nejdřív jsme do těchto záhonu středem vysadili topinambury, pro které jsme neměli jiný záhon a po bocích ve dvou řádcích vyseli kukuřici z vlastních semínek, které máme uchované z minulé sezony.
Někde jsem četl, že kombinace topinamburů a kukuřice je vhodná, tak jsem to chtěl zkusit. Klíčení proběhlo dobře u kukuřice i topinamburů. Jenomže pak přišel pozdní mráz a většinu nově vyklíčené kukuřice zlikvidoval. Tak jsme dělali další výsev a pak už to bylo v pořádku. Kukuřice i topinambury dobře rostli. Až jsem se trochu divil, vzhledem k dlouhé době zakrytí záhonu silážní plachtou. Od výšky rostlin asi 50 cm ale už začali dominovat topinambury a kukuřice začala zaostávat. Nakonec tam ta kukuřice byla jenom do počtu a ani nevím, jestli jsme něco sklidili.
Takže co se týká topinamburů, tak tento rok to byl dobrý výsledek a už jsme i něco na podzim sklidili. U kukuřice to bylo špatné a asi s dalšími výsevy počkám, než budou pro ní vhodnější podmínky u nás na zahradě.

Záhon č. 36 – 38
Tyto záhony zůstali skoro celou sezonu jako poslední zakryté silážní plachtou. Až na podzim jsem se konečně dostal k tomu, že jsem plachtu odstranil. Teď chci nechat přírodu, ať to něčím nechá zarůst, možná budu přidávat nějakou organickou hmotu a později se tato plocha stane součástí nově vytvořených syntropic řad.

Záhon č. 39 + 40
Tady jsme naplánovali kukuřici, ale jak jsem psal výše, nakonec jsme je nechali tak. Před dvěma lety jsme na těchto záhonech pěstovali brambory v mulči a minulý rok jsem je chtěl nechat jenom tak zarůstat a zlepšovat půdu. Porost na záhonech jsem asi dvakrát posekal. Je tam směs různých rostlin, jako např. kopřiva, pampeliška, řebříček, hluchavka nachová a ještě spousta dalších. Rozhazoval jsem tam i semínka zeleniny, které byla navíc, nebo už hodně staré. Jenom tak na zkoušku, co z toho bude. Ale nic moc z toho nebylo, tak aspoň tam rostlo něco, co vysela příroda. Později se tyto záhony, stejně jako většina záhonu ve druhé řadě, stane součástí nově tvořených syntropic řad.

Záhon č. 41
Tady jsme naplánovali a vyseli bob z vlastních semínek. Protože jsme jich neměli dost, tak jsme na zbytek záhonu vyseli pár řádku mangoldu a úplně na konec nacpali předpěstované sazenice pórku. Nic z toho nedopadlo nějak extra dobře. Bob vyklíčil i rostl celkem dobře. Vypadalo to, že má i slušnou násadu lusků, ale pak přišel suchý a horký srpen a záhon začali intenzivně tunelovat hlodavci. Když bob uschnul a sklidili jsme to co zbylo, tak těch semínek bylo snad méně než jsme vyseli. Takže co se týká bobu, máme další neúspěch. S jeho dalším pěstováním ve velkém prozatím končíme. Možná budu zkoušet experimentovat v malém.
Mangold moc nerostl. V podstatě se trochu rozjel až na podzim, po delším deštivém období. U pórku to bylo ještě horší. Nerostl vůbec a pak jsme to nechali zarůst plevelem. Myslím si, že za neúspěch může ne moc dobrá půda na záhonu a nepříznivý průběh počasí. Na půdě zapracujeme. Je to náš hlavní úkol. S počasím nic neuděláme, takže můžeme jenom naše pěstování změnit tak, aby naše zahrada byla vůči změnám počasí co nejvíc odolná.

Záhon č. 42
Na tento záhon jsme naplánovali a vyseli keříkovou fazoli z našich vlastních semínek. Není to žádná konkrétní odrůda, ale mix semínek, který jsme dostali od mojí mámy. Už několik let je vyséváme a selektujeme na ty, kterým se u nás daří nejlépe. Pře dvěma lety jsem chtěl od pěstování keříkové fazole už upustit, ale dal jsem tomu ještě šanci. Fazole se nám za to odměnila hned další rok a tento rok to zase nebylo špatné. I když půda na záhonu i průběh počasí nebyli ideální, tak dobře vyklíčila a rostla. Dokonce stihla díky suchému a horkému srpnu i dobře dozrát. Co bylo u většiny zeleniny problém, tak fazoli naopak pomohlo. Sklizeň byla slušná a další rok máme v plánu zase vysévat tento mix našich semínek.

Tak tohle byli záhony v roce 2025 na zahradě. Budeme pokračovat záhony na chalupě. Nebylo jich moc a nechci dělat samostatný článek, jako po minulé roky. Není tam toho moc psát.

Pěstovali jsme na stejných záhonech jako poslední sezonu. Tedy těch sedm provizorních záhonů vytvořených minulý rok. Skladba zeleniny pro chalupu byla skoro stejná, jako po minulé roky, jenom jsme vyřadili rajčata. Na novém místě se jim moc nedařilo, tak jsme to nechtěli zbytečně hrotit. I proto jsme udělali tři záhony pro rajčata na zahradě.

Záhon č. 1
Tady jsme naplánovali výsev cukrového hrášku a šarlatové fazole. V době výsevů jsme se ale rozhodli jinak a záhony prohodili. Do toho záhonu jsme vyseli okurky a ačokču. U ačokči jsme měli vlastní semínka. Semínka okurek jsme koupili. Odrůdy „Partner F1“ a „Santana F1“. Vysévali jsme pod kryty z PET láhví. Klíčení proběhlo hodně dobře, ale i navzdory krytům nám hodně malých rostlinek sežrali slimáci. Takže jsme dělali opakované výsevy, které už dopadli trochu lépe. Ale i tak bylo škod dost.
U ačokče nám zůstaly jenom dvě rostliny, ale i to stačilo. Plodila hodně a sklízeli jsme prakticky až do mrazů, který rostliny zlikvidoval.
Okurek zůstalo jenom pár, ale rostly celkem dobře. Později nasazovali hodně květů, ale asi kvůli ne úplně příznivému průběhu léta moc nechtěli nasazovat plody. Zlepšilo se to až na podzim a pak jsme i relativně dost sklidili. Stejně jako u ačokce pak rostliny zlikvidoval mráz.
Jinak jsme byli s oběma odrůdami okurek spokojeni. Kdyby nebylo slimáků, tak by to byl asi hodně nadprůměrný výsledek. Další rok si to zkusíme lépe pohlídat a uvidíme.

Záhon č. 2 + 3
Na tyto záhony jsme naplánovali a vyseli tyčkovou fazoli z vlastních semínek. Výsevy obdobně jako u okurek pod kryty z PET láhví a i následný průběh byl úplně stejný. První výsev skoro komplet sežrali slimáci, druhý výsev už dopadl lépe.
Minulý rok jsme u tyčkové fazole moc nesbírali zelené lusky, protože jsme ještě měli dost namražené. Tento rok jsme chtěli doplnit zásoby. To se celkem i povedlo. Rostlin bylo díky slimákům sice méně, ale rostly i plodily celkem dobře. Sklízeli jsme hodně lusků na zeleno a něco stačilo i dozrát a uschnout. Úroda by byla o hodně lepší, ale první mráz fazole zlikvidoval. Tak jsme sklidili všechno co šlo a ty nezralé zamrazili. Celkově jsme s fazolemi na chalupě dlouhodobě spokojeni. Jenom ty provizorní záhony nejsou pro ně úplně ideální a budeme hledat náhradní řešení. Stejně tak je potřeba lépe pohlídat slimáky, kteří byli asi největším negativním faktorem u fazolí pro tento rok.

Záhon č. 4
Na tento záhon jsme vyseli to, co jsme původně plánovali pro záhon č. 1, tedy cukrový hrášek odrůd „Oregon sugar pod“ a „Oregon giant“ a šarlatovou fazoli odrůdy „White Emergo“. Klíčení u hrášku i fazole dopadlo dobře. Dokonce na rozdíl od předchozích záhonů ani nebylo vidět škody od slimáků.
Růst u hrášku taky v pohodě, ale když začal hrášek dělat lusky, tak jsme nějaké sklidili a pak už se mu moc nedařilo. Vypadalo to, že podlehl nějaké nemoci. Asi jsou pro něho podmínky na provizorních záhonech (tedy vlhko a stín) ne moc vhodné.
U šarlatové fazole to bylo daleko lepší. Růst bujný, až moc. Jak vyklíčila dobře, tak porost byl hodně hustý a později, když začala fazole nasazovat lusky, tak nestíhali uzrávat. Tato fazole má lusky dlouhé klidně i 30 cm a trvá ji déle dozrát. Bujný porost a poloha, kde bylo hodně stínu, zrání moc nepomohla. Čekali jsme dlouho, až přišel mráz a bylo po fazoli. Takže jsme sklidili nezralé lusky, vyloupali je a zrna zamrazili. Něco málo stihlo uzrát, tak máme na výsev pro příští rok. Stejně jako u té předchozí fazole by to chtělo teplejší, světlejší a méně vlhké místo. To do budoucna máme v plánu, jenom si nejsem jistý, jestli to bude už příští sezonu.

Záhon č. 5 – 7
Na tyto záhony jsme naplánovali a na konci předešlé sezony vysadili česnek. Protože jsme letos zrušili rajčata, tak jsme česneku dali více prostoru a namísto dvou řad jsme vysadili tři. Odrůdy stejné jako po minulé roky, tedy „Bjetin“, „Ruský nepaličák“ a „Vekan“. Každá odrůda dostala jeden záhon.
Klíčení i růst byl u každé odrůdy dobrý. V průběhu roku na záhonech s česnekem začaly zase růst kopřivy, tak jsme měli hezkou polykulturu. Manželka je jednou za čas posekala a kopřiva posloužila jako mulč. Sklizeň byla u všech odrůd slušná, ale rozhodli jsme se počet odrůd omezit a ponechat si na chalupě jenom jednu. Vyhrála to odrůda „Vekan“, která se nám tento rok zdála nejlepší. Taky by měla být nejvhodnější do podmínek s vysokou spodní vodou, co na chalupě máme. Od zbylých dvou odrůd jsme si ponechali pár cibulí, abychom pro případ, že se rozhodneme jinak, dokázali namnožit si znovu novou sadbu.

Tak to by bylo letos všechno, co se týká námi pěstované zeleniny. Pro další sezonu máme hodně plánu, tak uvidíme, co z toho nám vyjde. Na zahradě chceme pokračovat v osazovaní syntropic řad a zlepšování půdy a na chalupě snad pohneme více s novým barákem a možná vytvoříme i nějaké nové záhony. Co se týká pěstování, je prioritou zahrada. Na chalupě je tou prioritou nový barák. Už se nemůžu dočkat, až zase začneme něco dělat.

S články budeme pokračovat v příštím roce a začneme osevním plánem pro rok 2026 a semínky, které máme připravené.