Rok osmý – 30.3.2024: Výsev mrkve a rajčat

30.3.2024

I tento týden pokračujeme podle plánu. Tím plánem byl výsev další kořenové zeleniny, mrkve. Ještě před samotným výsevem jsme ale potřebovali zajet na chalupu po elektrocentrálu. Celkem dlouho nepršelo a mrkev jsme chtěli vysévat na mokro (do zalitých řádků). Když už jsme jeli nejdřív na chalupu, tak jsme vzali i kořenovou zeleninu, kterou jsme si nechali, abychom ji teď na jaře zas vysadili a později sklidili semínka. Konkrétně se jednalo o pastinák, vodnici, červenou řepu a černé ředkve. Kořeny nebyli po zimě v úplně nejlepší kondici, ale uvidíme. Na zahradě jsme v záhonu, kde minulý rok rostl pastinák, objevili pár rostlin. Buď byly moc malé pro sklizeň, nebo jsme je zapomněli sklidit. Rostliny vypadaly dobře, tak jsme je vysadili do řádku ke kořenům dovezeným z chalupy. Podle kvality kořenů uložených na chalupě si myslím, že je lepší nechat zeleninu přes zimu na záhoně. Možná jenom přes ni hodit nějaký mulč. Nebo lepším způsobem uskladnit kořeny na chalupě. Doteď jsme je skladovali jenom tak volně vložené do nádob. Ale na rozdíl od minulých let začali kořeny plesnivět. Raději bych ale to, co půjde, nechával přes zimu na záhoně.


U mrkve už tradičně vyséváme dva záhony. Výsev jsme měli naplánovaný na záhony, které nebyli přes zimu zakryté, takže nás čekala nějaká práce s jejich čištěním. Minulý rok jsme na jeden záhon vyseli jako zelené hnojení ozimou řepku, která tam z velké částí rostla dosud a pokud bychom ji nechali, tak dále poroste a vykvete. To by bylo určitě super, kdybychom ten záhon nepotřebovali pro mrkev. Takže jsme měli práci navíc a ještě něco, co by bylo lepší nedělat. Na další rok to bude chtít lépe naplánovat, abychom nemuseli předčasně likvidovat zelené hnojení, a ještě mít navíc práci s čištěním záhonu. Na druhém záhoně bylo minulý rok zelí a na zelené hnojení nebyl čas, tak tam bylo o dost méně práce s čištěním. Taky by nemusela být žádná. Ale zvládli jsme to a měli jsme záhony připravené pro výsevy.

Minulý rok nám mrkev moc nevyšla. Výsevy byli poškozené slimáky, a ještě došlo ke křížení mrkve asi s divokou mrkví. Semínka jsme si vzali i minulý rok, ale po zkušenostech s tím, jak mrkev dopadla, jsem nakoupil i nějaká nová semínka. Měli jsme jednu krabičku plnou našich vlastních semínek mrkve. Ty jsme vyseli do jednoho záhonů. Odrůdu fakt nevím, protože jsme předtím pěstovali několik odrůd, a i to se možná pokřížily. Do druhého záhonu jsme vyseli směs koupených semínek a zbytky vlastních semínek odrůdy „Táborská žlutá“. Ty kupované byly odrůdy „Autumn King 2“, „Berlikumer 2“ a „Katrin“. Uvidíme, co se jak povede a to nejlepší si asi necháme na semínka. Jenom musíme pohlídat nežádoucí opylení. Mrkev jsme vysévali do zalitých řádků. Mělo by to pomoct s klíčením. I tak by mohlo zapršet. Zahrada vypadá, že už by to potřebovala. Rád bych záhony ještě zakryl netkanou textilii, ale zapomněli jsme si ji vzít z chalupy a o tu, co jsme měli nechanou v kůlně na zahradě, se postarali myši. To už jenom vyhodit. Možná příští týden dovezeme z chalupy nějakou novou textilii.

Po výsevu mrkve jsme už na zahradě měli v podstatě hotovo. Byl jsem i celkem unavený, protože čištění záhonů nám dalo zabrat. Přes odjezdem jsme ale ještě chtěli opravit oplocení. Přes zimu zase pár sloupků padlo. Je to osmý rok, co jsme stavěli plot a kůly už začínají odehnívat. Z chalupy jsme si přivezli kovové sloupky, co jsme doteď měli jako opornou konstrukci na záhonech na chalupě. Ty jsme na podzim zrušili a nově už je nebudeme instalovat. Posloužili dobře, ale teď najdou lepší využití na opravu oplocení na zahradě. Postupně dovezeme asi všechny a nahradíme jimi ty dřevěné kůly, které jsou na tom nejhůř.

Před odjezdem zpátky do Prahy jsme se už jenom šli trochu pokochat po zahradě, co kde roste a kvete. Většina ovocných stromků vypadá slibně a pokud se nic závažného nestane, tak bychom mohli tento rok sklidit ovoce (aspoň na ochutnávku) z některých stromů poprvé. Nejvíc zatím kvetou mirabelky, které jsem i vyfotil. Fialové odrůda „Star of Holywood“ a bíle kvetoucí „Rumjanaja zorka“.


Práci jsem měl naplánovanou i na další den. Konečně nastal čas výsevu rajčat. Schválně čekám až na konec března, protože obvykle rajčata vysazujeme na záhony až koncem května a dva měsíce jsou pro rajčata až moc. Taky koncem března už jsou delší dny a rostliny by se nemusely tak vytahovat. Oproti minulým chladnějším rokům je ale menší změna. Protože je teplo a už netopíme, tak budou semínka snad poprvé klíčit bez zdroje tepla navíc. Uvidíme, jak se to povede.

Pro nadcházející sezonu jsem si připravil několik odrůd a od většiny z nich máme vlastní semínka (hodně semínek). Proto jsme uvažoval, že vyseji od každé odrůdy víc do vaničky a pak z nich vyberu ty nejlepší. Protože např. pro taková divoká rajčata potřebujeme jenom dvě rostliny. Výběr jsem chtěl ale větší. Nakonec jsem pro výsev stejně jako po minulé roky zvolil sadbovače. Neměl jsem dost plastových vaniček a řekl jsem si, že více semínek můžu vysít i do sadbovačů. Pro rok 2024 jsem vybral 13 odrůd. Divoká a keříčková rajčata pro dva záhony na zahradě a tyčková rajčata pro tři záhony na chalupě. Odrůdy „Divoké zlaté“, „Matt’s wild cherry“, „Humboldtovo (asi)“, „Mountain merit F2“, „Valouny“, „Quadro“, „Sunviva“, „Resibella“, „Stupické polní rané“, „Appleberry orange F1“, „Rio Grande“ a „Vejce ptáka ohniváka“. Protože mi ještě zbylo hodně místa ve třetím sadbovači, vysel jsme mochyni dužnoplodou (fialovou), mochyni peruánskou odrůdy „Jantar“, a taky bazalku odrůdy „Minette“, kterou jsme dostali jako dárek při nákupu semínek a do jedné buňky sadbovače celer. Ten jenom na zkoušku semínek, jestli vůbec vyklíčí. Takže výsevy hotové a teď už jenom čekat, jak a co vyklíčí.