Rok šestý – 14. týden: Výsevy kořenové zeleniny
14. týden
Po předchozím týdnu jsem předpověď počasí sledoval s určitými obavami. Vypadalo to, že počasí bude hodně podobné. Nakonec to dopadlo typicky aprílově. Z Prahy jsme vyjížděli stejně jako minulý týden v pohodě. Dokonce i po příjezdu na zahradu to vypadalo dobře. V porovnání s minulým týdnem skoro Havaj. V průběhu dne jsme si ale užili skoro všechno. Slunce, déšť, sníh (spíše ledové kroupy), silný vítr. Chvílema to bylo skoro na tričko, pak mi zase bylo chladno i v zimní bundě. No ale když už jsme na zahradě byli, tak přece neodejdeme při prvním náznaku nepřízně. Cesta tam i zpátky nám trvá skoro hodinu. Není to jenom na chvilku vyběhnout z baráku a něco udělat, když je hezky. Proto musíme i něco málo vydržet. Sezona utíká hodně rychle.
Tento týden jsme si naplánovali výsevy kořenové zeleniny a pro jistotu (kdyby to šlo extra dobře), tak i hrášek. Z kořenové zeleniny to byl jeden záhon mrkve (a ředkvičky) a jeden záhon kombinace petržel, pastinák a kopr. Záhony měli být na místě, kde jsem před dvěma lety experimentoval s pěstováním brukví v pleveli (na jednom záhonu převážně jetel). Trochu jsem se obával, jak ty záhony budou vypadal. Před zakrytím byli zarostlé vcelku brutálně. I proto jsem je nechal minulou sezonu nevyužité. Teď po roku pod silážní plachtou nevypadali špatně. Malinko je bylo potřeba dočistit. Pro úplné čistý záhon bez zbytků by to asi chtělo ještě minimálně rok pod plachtou (v případě pýru možná i víc).
Jako první jsme se rozhodli vysít mrkev. Na rozdíl od minulého roku jsme jako první vysévali pozdní odrůdy „Autumn King 2“, „Francis“ a „Višňovská“. Vzal jsme ale krabičku se všemi semínky, co se ukázalo jako dobrá volba. Semínek pozdní mrkve moc nebylo, a ještě se mi povedlo část z jednoho pytlíku rozsypat. Proto jsem do zbytku záhonu vysel hodně ranou odrůdu „Rondo“. I tak jsem ji zvažoval vysít na část záhonu, abychom měli nějaké rané mrkvičky. Mezi mrkev (vždy do meziřádků) jsme vyseli ředkvičky. Odrůdy už osvědčené „Saxa 2“ a „Viola“. Ředkvičky by měly plnit úlohu jakéhosi živého mulče a měli by potlačit plevele rostoucí mezi mrkví. Rostou také o dost rychleji než mrkev, takže do doby než mrkev povyroste, se ředkvičky sklidí. Už jsme to zkoušeli před asi dvěma, nebo třemi lety, kde to nedopadlo úplně nejlépe. Zapomněli jsme totiž včas sklidit ředkvičky. Ty pod netkanou textilii trochu přerostly a utlačovaly mrkev.
Zklamaný jsem byl množstvím semínek v pytlíku z Lidlu (odrůda „Saxa 2“). Doteď jsem je chválil, že mají levná semínka a je jich dost. Tento rok sice cena zůstala stejná, ale semínek je výrazně méně. Zachránila to vlastní semínka, které jsem si uchoval ještě v předminulé sezoně.
Na další záhon jsme vysévali trojkombinaci petržel, pastinák, kopr. Tuto kombinaci pěstujeme už minimálně třetí rokem. Všechno lze vysévat ve stejnou dobu a všechno patří do stejné čeledi (miříkovité). Pastinák se prý moc nemusí s ostatními miříkovitými, proto jsem jako „oddělovač“ od petržele zvolil kopr. Je to stejná rodina, ale u kopru mi případný slabší růst až tak nevadí. I když poslední dva roky jsme nějak moc hezký kopr neměli. Uvidíme, jak to dopadne tento rok. Jako oddělovač můžu vymyslet i něco jiného. Ještě by šlo dát pastinák a petržel na zvláštní záhony, ale tolik toho nepotřebujeme. U pastináku jsem s myšlenkou jednoho záhonu chvilku koketoval. Po poslední zimě, kdy nám stále zbývá dost pastináku, jsem od této myšlenky raději upustil.
U petržele uvidíme, jak dopadne tuto sezonu. Poslední dva roky to byla bída. Špatné klíčení a z toho zbytku celkem slabá sklizeň. Hlavně co se týká velikosti kořenů. Tento rok jsem koupil jednu novou odrůdu „Orbis“ a jako druhou jsme vysévali odrůdu „Alba“, která mi přišla z doteď pěstovaných odrůd petrželi jako nejlepší. Jinak u pastináku pořád zůstáváme u osvědčené odrůdy „Kamo“. U kopru to byl mix odrůdy z Lidlu, vlastních semínek sklizených před dvěma lety a odrůdy „Monarch“, kterou jsem dostal tento rok jako dárek při nákupu na dobrasemena.cz.
Po výsevech kořenové zeleniny jsme ještě cestičky mezi záhony zakryli silážní plachtou. Zatím, když jsou ještě relativně čisté, tak to jde v pohodě. Kdyby divoce nefoukalo, tak by to bylo úplně ideální. Samotné záhony jsme přikryli netkanou textilii. Hlavně kvůli menšímu odparu vody z půdy a u mrkví a ředkviček i jako ochranu vůči škůdcům. Byl ale problém nějaký použitelný kus textilie najít. Zase jsme nechali pár kusů přes zimu v kůlně a zase se hlodavci vyřádili. Byla to starší textilie, už minimálně jednou použitá, ale ještě nějakou chvíli nám mohla sloužit. Nechtělo se nám ji vozit ze zahrady na chalupu, tak jsme na to doplatili. No ale nějaké použitelné kusy jsme nakonec našli a máme kompletně hotové další dva záhony.
Výsevy jsme ukončili později po obědě, měli jsme už hlad a do hrášku se mi fakt vůbec nechtělo. U mrkve a petržele jsem se ohýbal a dřepoval dost. Taky jsem měl tak akorát dost proměnlivého počasí. Takže jsme si raději šli dát oběd, a pak že vykopeme nějaké topinambury. U kopání topinamburů jsme zjistili, že začínají zase obrážet. Neplánovaně jsme tak udělali i částečnou výsadbu pro tuto sezonu. Na skoro půlce záhonu máme stále ještě rostliny v půdě. Na tu druhou sklizenou půlku jsme vysadili část hlíz, které jsme právě sklidili. Pravděpodobně příští týden sklidíme zbytek hlíz a vysadíme druhou část záhonu. Sám jsem zvědavý, kolik kilo hlíz nám ještě zůstalo ke sklizni. Z těch větších rostlin je to klidně i plný 9 litrový kbelík na jednu rostlinu. Tuto sezonu pro nás jeden záhon na zahradě bude více než dostačující.
Ze zahrady jsme ještě jeli na chalupu, ale víceméně jenom na otočku. Doplnili jsme zásoby zeleniny a trochu jsme se pokochali tím, co začíná růst a kvést. Příští týden asi udělám fotky, když toho bude o něco víc. Je už ale vidět, že je jaro tady. Minulý týden byl pozemek pod sněhem, teď tam byl skoro hezký nový zelený trávník. Jediné, co jsme udělali, bylo vytyčení výběhu pro slepice. Příští týden možná uděláme zemní kotvy a osadíme sloupky. Ne, že bychom už potřebovali výběh pro slepice, ale plánujeme ještě vysázet kolem nějaké stromy a keře. Proto jsme chtěli mít obrysy výběhu viditelně před očima, ne jenom v hlavě.
Další den mně v bytě čekala zase péče o sazenice. Chtěl jsem přesadit už i sazenice pálivých paprik odrůdy „De Cayenne“. Z prvního výsevu jich máme pět. Přesadil jsem je všechny do větší plastové vaničky. Víc sazenic jenom pro nás ani nepotřebujeme.
Protože klíčení u paprik z prvního výsevu bylo dost špatné, tak jsem udělal druhé výsevy. Ty už dopadli o dost lépe. Hlavně semínka odrůdy „De Cayenne“ vyklíčili snad všechny. O dost lépe než první výsev dopadla i odrůda „Slovakia“, která má být pro tento rok hlavní produkční odrůdou. Zatím to tak moc nevypadá. První výsev byl prakticky selhání. Vyklíčila tři semínka a jsou tam dvě použitelné rostliny (i to s přimhouřením minimálně jednoho oka). Druhý výsev dopadl o poznání lépe, ale papriky moc nerostou. Proto jsem je raději vrátil na parapet do obývacího pokoje, kde je o něco tepleji než v ložnici. Když trochu povyrostou, tak je můžu zkusit přesadit. Zatím není co. U odrůdy „De Cayenne“ nevím, co budeme se sazenicemi dělat. Asi je rozdám.
Tím, že jsem vybral ze sadbovače sazenice papriky, se mi uvolnilo místo. Využil jsme toho a dosadil tam ještě nějaké schopnější sazeničky celeru. Za týden se u pár rostlin ve vaničce s výsevem objevili pravé lístky, tak jsem je hned „zachránil“. Sice jsou prťavé, ale to byly i ty před týdnem. Příští týden asi ze sadbovače vyndám poslední dvě papriky a šoupnu tam ještě nějaké dvě schopnější sazeničky celeru. Co udělám s tím zbytkem, ještě nevím. Možná někomu dám, nebo vyhodím.
Minulý týden jsem vyséval rajčata a už jsou viděl výsledky. Do pěti dnů vyklíčila většina semínek. Na rozdíl od paprik tedy úspěch. Akorát se vytahují o dost víc než papriky. Dával jsme je přes noc do koupelny, kde je nejchladněji a v sobotu jsem je definitivně dal do ložnice, kde netopíme. Vyměnili si místo s paprikami, kterým je tam asi moc chladno. Radost mi pokazilo jenom to, že při manipulaci se sadbovačem s divokými rajčaty jsem nebyl dost opatrný a shodil si je z parapetu. Takže jsem vyséval ještě jednou. Aspoň už ale vím že klíčí. U divokých rajčat mně to mrzí, ale ne tak, jako kdyby se to stalo u těch „klasických“. Tam jsem u většiny odrůd měl semínek tak akorát. To u divokých rajčat bylo v pytlíku aspoň relativně hodně semínek. Tak snad druhé výsevy taky dopadnou dobře a už si dám při manipulaci s nimi pozor. Zase je totiž pravidelně přenáším na noc do chladu.
