Rajčata 2020 – 2. část

Pokračování článku o našich zkušenostech s pěstováním rajčat v roce 2020. Nejdříve popíšu zbytek pěstovaných odrůd a pak vyhodnotím testy, které jsem prováděl i celkově pěstitelský rok.

Hillbilly
O: Velké steakové rajče s plody oranžovo červené barvy. Chuť je intenzivní rajčatová, značně sladká. Výnosnost je vysoká.

Z: Nic z oficiálního popisu nemůžu potvrdit, ale ani vyvrátit. Do fáze zralých plodů jsme se totiž s touto odrůdou nedostali. Začátek byl hodně slibný, od skvělého klíčení, přes růst v sadbovačích i větších nádobách. Tato odrůda měla jedny z nejhezčích sazenic a byla jedním z mým favoritů. Po výsadbě na záhon jedna rostlina uhynula. Nevím proč, prostě uschla. Byla to zrovna ta, co jsem chtěl pěstovat na jeden výhon. Zůstala nám druhá rostlina, kterou jsem plánoval nevylamovat vůbec. Zakrátko se z ní stala nejbujněji rostoucí rostlina rajčete ze všech. Na každém výhonu bylo několik květů a těšil jsem se, co z toho bude. Hodně dlouho se ale žádné plody nekonali, stejně jako u většiny steakových odrůd. Když se začali objevovat plody, tak přišla plíseň. Tato odrůda sice jako jedna ze čtyř plíseň překonala, ale o nasazené plody jsme přišli a nové už samozřejmě nestíhali uzrát. Rostlinu jsem zlikvidoval při čištění záhonu.
+ dobré klíčení
+ dobrý, rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
+ po přesazení do větší nádoby dobrý a rovnoměrný růst sazenic
+ velmi bujný růst rostlin po výsadbě do volné půdy
+ lepší odolnost vůči plísni
špatné nasazování plodů
hodně pomalé dozrávání plodů

Myslím si, že tato odrůda má potenciál. Líbí se mi u ní hodně dobrý bujný růst a hlavně odolnost vůči plísni. Asi by šla pěstovat i bez vylamování, ale v našich podmínkách pravděpodobně jenom ve skleníku. Škoda, že vylamovaná rostlina uhynula, takže jsem nemohl provést porovnání. Rád bych tuto odrůdu do budoucna ještě otestoval. Nadcházející sezonu to ale nebude.

Cheroke Purple
O: Velké steakové rajče purpurové barvy. Plody hmotností až k 1 kg. Doba zrání 80 dní.

Z: Jako u většiny steakových rajčat, i u této odrůdy byl hodně slibný začátek, navzdory ne úplně nejlepšímu klíčení. Před výsadbou do záhonu to byly jedny z nejhezčích sazenic. Na záhonu ale už až tak dobře nerostly a hlavně měli problémy s opylením a nasazováním plodů. Plísni tato odrůda podlehla jako jedna z prvních. V USA je to hodně oblíbená odrůda, ale v našich podmínkách to mimo skleník asi moc nepůjde.

+ celkem dobrý a rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
+ po přesazení do větší nádoby velmi dobrý, rovnoměrný růst rostlin
? horší klíčení
? slabší růst rostlin po výsadbě do volné půdy
špatné nasazování plodů
hodně pomalé dozrávání plodů
malá odolnost vůči plísni

Indigo Apple
O: Kulaté plody hodně tmavé barvy (místy až do černa), dužina je ale jasně červená. Plody jsou odolné k praskání a dobře skladovatelné. Doba zrání 75 dní.

Z: Na tuto odrůdu jsem se celkem těšil. O to horší bylo zklamání z jejího startu. Klíčení bylo asi nejhorší ze všech odrůd. Z prvního výsevu nevyklíčilo nic, z druhého 50%, ze třetího 75% semínek. V sadbovačích to taky nebyl žádný zázrak a v podstatě se to nezměnilo až do výsadby na záhon. Pak se z outsidera stala zase jedna z favorizovaných odrůd. Dvě rostliny jsem vysadil do velkého záhonu se zeleným hnojením. Jejich rozjezd byl slabší, ale pak patřily spíše k nadprůměru. Nejlépe vypadaly dvě rostliny, které jsem dával do menšího testovacího záhonu. Jak jsem dělal více výsevu, tak jsem si nebyl u pár sazenic úplně jistý odrůdou. Zvlášť, když byly jednotlivé rostliny od sebe dost odlišné. Dvě takové jsem vysadil do malého záhonu. Byl jsem zvědavý, co z toho bude. Vypadá to, že obě rostliny byly odrůdy „Indigo apple“, i když se trochu lišily v plodech. Jedna rostlina měla trochu větší plody a některé mírně žebernaté. Připadali mi spíše jako steaková rajčata. Druhá rostlina měla více menších plodů, které byly kulaté. Všechny plody ale měly barvu typickou pro odrůdu „Indigo apple“. Rozdílnost v plodech může být způsobena zkřížením odrůdy s jinou, nebo to může být i genetická variabilita v rámci jedné odrůdy. Důležité je, že všechny rostliny rostly porovnatelně dobře a slušně nasazovaly plody. Jenom se jim moc nechtělo dozrávat. Tato odrůda jako jedna ze čtyř překonala plíseň. Sice jsme o většinu plodů kvůli tomu přišli, ale rostliny to ustály celkem v pohodě a začali nasazovat novou úrodu. Jenom škoda, že už bylo pozdě. U jako jedné z mála odrůd jsme stihli ochutnat plody. Tento rok nebyl co se týká chuti rajčat úplně super, ale i tak nás chuť této odrůdy příjemně překvapila. Jak to u tmavých rajčat bývá, tak jsou spíše sladší. Množstvím dužiny mi plody spíše připomínaly steaková rajčata. Další plus pro tuto odrůdu.

+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
+ dobré nasazování plodů
+ slušná odolnost vůči plísni
+ chuťově jedno z nejlepších rajčat, co jsme pěstovali
? po přesazení do větších nádob růst spíše slabší
špatné klíčení
slabý růst sazeniček v sadbovači
pozdější dozrávání plodů

Tato odrůda byla jednou z nejlepších, na rajčata ne moc dobré, uplynulé sezoně. Původní semínka jsem vysel všechny, ale nechal jsem si vlastní, z plodů, co stihli uzrát. Koupil jsem i semínka z nového zdroje a nastávající sezonu bych rád tuto odrůdu více otestoval. Zatím se pro nás jeví jako perspektivní.

Japanese Black Trifele
O: Plody hruškovitého tvaru tmavší barvy. Výrazná chuť i aroma. Navíc vysoká násada plodů, vysoký výnos a dobrý zdravotní stav.

Z: Z oficiálního popisu můžu potvrdit tvar, barvu a částečně i chuť. Tuto odrůdu jsme pěstovali třetí rok. První rok to bylo ještě relativně v pohodě. Mírně nadprůměr, co se týká růstu i násady plodů. Chuťově to bylo pro nás jedno z lepších rajčat, i když jsme měli jiné favority mezi tmavými rajčaty. Druhý rok to bylo o dost slabší. Rostliny moc nerostly, nasazovaly málo plodů a i ty byli deformované, nebo hnily už na rostlině. Třetí rok jsem se rozhodl dát této odrůdě ještě šanci, ale nepřesvědčila mně. Klíčení nebylo úplně nejlepší, ale růst sazenic, zvlášť po přesazení do větších nádob byl nadprůměrně dobrý. Po výsadbě na záhon se to zase změnilo a rostliny patřily spíše ke slabším. Navíc pomalu nasazovaly plody. Jedna rostlina mělo dlouho jenom jeden plod a další se začaly tvořit až v době, když byl první plod skoro plně zralý. Ani ten jsme si ale nevychutnali, protože plíseň zničila i tuto odrůdu.

+ po přesazení do větší nádoby velmi dobrý růst sazenic. Jedny z nejhezčích rostlin
? horší klíčení
? slabší, ale celkem rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
? slabší růst rostlin po výsadbě do volné půdy
? slabší odolnost vůči plísni
slabé nasazování plodů
pomalé dozrávání plodů

Odrůda asi má potenciál, ale u nás se ji moc nedaří. Něco mi říká, že bych ji měl dát ještě šanci, takže úplně její pěstování v budoucnu nevylučuji. Nastávající sezonu to ale nebude.

Kellogg’s Breakfast
O: Velké steakové rajče oranžové barvy. Velmi chutné a sladké plody. Doba zrání 80-85 dní.

Z: Tato odrůda byla skoro celý čas podprůměrná. Až po výsadbě na záhon se rostliny trochu rozjely, ale násadu plodů dlouho netvořily. Když už začaly, tak je zničila plíseň.

+ po přesazení do větších nádob celkem dobrý růst sazenic
+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
špatné klíčení
slabý růst sazeniček v sadbovači
špatné nasazování plodů
pomalé dozrávání plodů
malá odolnost vůči plísni

Little Sweetheart
O: Menší plody ve tvaru býčího srdce. Dužina masitá, jako u biftekových rajčat. Plodnost je vysoká.

Z: U této odrůdy mně zaujala kombinace menších plodů a masité dužiny. Celkem jsem se na to těšil. Ve výsledku mi tato odrůda přivodila asi nejvíc práce a nervů. Přišla mi skoro nezvladatelná. Něco jako v minulých letech odrůda „San Marzano“, ale ještě hůř. I rostlina, kterou jsem se snažil vylamovat, si rostla, jak se ji zachtělo. Ta nevylamovaná byla úplná houština. Po chvíli ani nevíte, který stonek je hlavní, protože všechny jsou silné a navzájem propletené. To bych možná ještě toleroval, kdyby to bylo vykompenzováno úrodou. Tato odrůda ale stejně jako steakové odrůdy dlouho neměla žádné plody. Když je začala dělat, tak je zničila plíseň. V důvodu zachování dobrého psychického zdraví už asi nebudu tuto odrůdu zkoušet.

+ dobré klíčení
+ silný, i když ne úplně rovnoměrný, růst sazeniček v sadbovači
+ bujný růst rostlin po výsadbě do volné půdy
? po přesazení do větší nádoby rychlý růst, ale sazeničky jsou trochu více vytáhlé
? slabší odolnost vůči plísni
špatné nasazování plodů
pomalé dozrávání plodů

Mortgage Lifter
O: Velké steakové rajče červeno růžové barvy. Obří plody s bohatou sladkou chutí. Velký výnos a odolnost vůči chorobám. Doba zrání 75-85 dní.

Z: Jedno z mála steakových rajčat, kterému to málem vyšlo. Start měla tato odrůda spíše slabší. Po výsadbě na záhon to už bylo lepší. Plody začala tvořit jako jedna z prvních steakových odrůd a i násada plodů nebyla špatná. Škoda, že plody nestihli kvůli plísni plně dozrát. Něco jsme i sklidili, ale chuťově to nebylo nic extra.

+ dobrý, rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
+ po přesazení do větší nádoby dobrý růst s kompaktnějšími rostlinami
+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
? horší klíčení
? pomalejší nasazování plodů
? pomalejší dozrávání plodů
? slabší odolnost vůči plísni

Této odrůdě bych v budoucnu dal rád ještě šanci. Nevím ale, jestli to nebude až v době, kdy budeme mít skleník.

Nyagous
O: Větší plody tmavé barvy. Chuť je sladká, ovocná s kouřovým aroma. Odrůda je velmi plodná, snadná na pěstování a odolná nemocem. Doba zrání 85 dní.

Z: Další super popis u prodejce, ze kterého se u nás neuskutečnilo nic. Rostliny sice na záhonu rostly celkem dobře, ale to bylo tak všechno. Dlouho nenasazovaly plody a pak přišla plíseň. U této odrůdy napadla plody jako u jedné z prvních.

+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
? horší klíčení
? nerovnoměrný růst pokračuje i po přesazení do větších nádob. Jedna rostlina je jedna z nejhezčích, zatím co ta druhá je spíše podprůměr
slabší a nerovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
špatné nasazování plodů
pomalé dozrávání plodů
malá odolnost vůči plísni

Orange Banana
O: Protáhlé plody žluto oranžové barvy. Vysoká odolnost vůči chorobám. Odrůda vhodná na zpracování v kuchyni (omáčky, protlaky) a na sušení. Doba zrání 70-80 dní.

Z: U nás ve všech ohledech podprůměrná odrůda. Slabý růst po celou dobu. Rostliny dlouho nedělaly žádné plody a ty co udělaly, byli malé a chuťově nevýrazné. Nevím, vůči jakým chorobám má být tato odrůda odolná, ale u nás ji plíseň zlikvidovala spolehlivě.

+ dobrý, rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
? horší klíčení
? po přesazení do větší nádoby spíše slabší růst
? slabší růst rostlin po výsadbě do volné půdy
špatné nasazování plodů
pomalé dozrávání plodů
malá odolnost vůči plísni

Paul Robeson
O: Velké steakové rajče tmavě červené barvy se zeleným žíháním. Vyvážená, sladko-kyselá chuť. Odrůda pocházející ze Sibiře s odolností vůči nižším teplotám. Doba zrání 75-85 dní.

Z: Papírově jeden z mých favoritů, ve skutečnosti tato odrůda dopadla stejně, jako většina jiných steakových odrůd (špatně). Rostliny rostly bujně, ale úrody jsme se nedočkali. Pár plodů, které na rostlinách bylo, zničila plíseň, stejně jako celé rostliny.

+ po přesazení do větší nádoby velmi dobrý a rovnoměrný růst. Jedny z nejhezčích sazenic
+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
? horší klíčení
? nerovnoměrný růst sazeniček v sadbovači. Sazeničky jsou ale celkem hezké a silné
špatné nasazování plodů
pomalé dozrávání plodů
malá odolnost vůči plísni

Purple Russian Plum
O: Protáhlé plody tmavě purpurové barvy. Vynikající sladká chuť a masitost. Velmi produktivní odrůda odolná vůči praskání. Univerzální použití. Doba zrání 70-80 dní.

Z: Popis od obchodníka super. Byl jsem zvědavý, jak si tato odrůda povede. Až na slabší start patřila tato odrůda k tomu lepšímu, co jsme tento rok pěstovali. Škoda jenom, že plody dozrávali tak pomalu. Byli taky dost nerovnoměrné, co se tvaru i velikosti týká. To u volně opylované odrůdy (ne hybrida), nemusí nic znamenat. Už ani nevím, jestli jsme stihli nějaký plod ochutnat. Plíseň totiž znamenala konec i pro tuto odrůdu.

+ dobrý, celkem rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
+ po přesazení do větší nádoby rychlý růst. Jedny z největších a nejhezčích sazeniček
+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
+ slušné nasazování plodů
? horší klíčení
? pomalejší dozrávání plodů
? slabší odolnost vůči plísni

Myslím, že by to mohla být pro nás celkem slibná odrůda. Rád bych ji ještě v budoucnu zkusil, ale nejdřív až za rok.

Rosella
O: Rajče s tmavě růžovými kulatými plody. Vyniká chutí.

Z: Na tuto odrůdu jsem byl zvědavý, protože prodejce u ní hodně chválil vynikající chuť. Od začátku ale byla dost nepřesvědčivá. První klíčení bylo úspěšné na 50%. Ze čtyř semínek dvě rostlinky. Vysel jsem další dva semínka. Vyklíčilo jedno, ale rostlina zakrněla a nevyvíjela se. Víc jsem už nevyséval. V sadbovačích a i pak ve větších nádobách patřili sazenice spíše k těm hezčím. Dalším problémem u jedné z rostlin bylo, že vůbec nevytvořila růstový vrchol. Udělala jenom dva pravé listy a dost. Protože jsem mimo jiné u rajčat testoval i růst bez vylamování výhonů, tak jsem počkal než rostlina vytvoří výhony a nechal ji tak. Po výsadbě na záhon se ani jedné z rostlin moc nedařilo. Růstem patřili k těm slabším a plodů nasadili jenom pár, i to ve velikosti cherry rajčete (menšího). Kdyby ty malé plody aspoň dozrávali jako cherry, ale ani to ne. Jeden nebo dva jsme sklidili než přišla plíseň. Chuťově to žádný zázrak nebyl. Zbytek plodů i rostliny zničila plíseň.

+ dobrý a rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
? horší klíčení
? po přesazení do větší nádoby rychlý růst, ale sazeničky jsou trochu více vytáhlé
? slabší růst rostlin po výsadbě do volné půdy
špatné nasazování plodů
pomalé dozrávání plodů
malá odolnost vůči plísni

Sibirsky skorospelyi
O: Rajče s klasickými kulatými plody červené barvy. Raná odrůda vyšlechtěná v Rusku. Plody rychle narůstají a dozrávají včasně. Dobře snáší chlad.

Z: Vzhledem k tomu, že oba pozemky máme vy vyšší nadmořské výšce (pro rajčata) a pěstujeme jenom na záhonech (ne skleník), snažím se vyhledávat a testovat odrůdy, které mají v popisu ranost a odolnost na chlad. Zatím jsem s tímto typem odrůd moc úspěšný nebyl. Jediná výnimka byla minulý rok odrůda „Siberian“. Odrůda „Sibirsky skorospelyi“ začala u nás hodně dobře. Klíčení 100% a i růst v bytě na parapetu byl z těch lepších. Po výsadbě na záhon to už tak dobré nebylo. Má to ale být odrůda s menším vzrůstem, i když indeterminantní, takže je to asi normální. Na začátku byli trochu problémy s opylením, co později rostlina vykompenzovala dobrou násadou plodů. Problém byl ale dozrávání plodů. Na to, že to má být raná odrůda s rychle zrajícími plody, to nevypadalo ani náhodou. To už mi přijde dost divné, že právě papírově rané odrůdy u mě zrají skoro mezi posledními. Celkem slibně vypadající úrodu nakonec zlikvidovala plíseň.

+ dobré klíčení
+ hodně dobrý, rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
+ po přesazení do větší nádoby velmi dobrý a rovnoměrný růst. Jedny z nejhezčích sazenic
? průměrný růst rostlin po výsadbě do volné půdy
? zpočátku slabší nasazování plodů
? slabší odolnost vůči plísni
pomalé dozrávání plodů

Myslím si, že nějaký potenciál u této odrůdy je, proto ji chci zkusit ještě v nastávající sezoně.

Sláva Porýní
O: Klasické červené kulaté rajče. Polopozdní odrůda s vysokým výnosem a odolnosti vůči praskání.

Z: Celkem slibně vypadající odrůda, která začala dobrý klíčením i růstem. Problém nastal, když měla začít nasazovat plody a dozrávat. Plodů bylo málo a nemyslím si, že to bylo špatným opylením. Dozrávali hodně pomalu, skoro jako u steakových rajčat. Sklidili jsme maximálně jednotky kusů. Chuťově to nebylo nic, na co bychom vzpomínali. Další naše testování u této odrůdy ukončila plíseň. Tuto odrůdu jsem si zvolil hlavně kvůli tomu, že stále hledám nějakou odrůdu „klasického“ kulatého rajčete, které by se dařilo v našich podmínkách. No, budu hledat dál.

+ dobré klíčení
+ dobrý, rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
+ po přesazení do větší nádoby dobrý růst
+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
slabé nasazování plodů
pomalé dozrávání plodů
malá odolnost vůči plísni

Soldaki
O: Velké steakové rajče červené barvy. Vysoký výnos a velké masité plody skvělé chuti. Doba zrání 90-105 dní.

Z: Polská odrůda, ke koupi které jsem se ale inspiroval ve videu jednoho pěstitele z New Jersey. Vychvaloval ji a pro něho je to odrůda č. 1. Zvědavost mi nedala a když jsem objevil na internetu semínka, tak jsem ji chtěl zkusit. Až později jsem si uvědomil, že New Jersey má přece jenom o trochu jiné podmínky, než naše chalupa. Papírově to je odrůda s asi nejdelší dobou zrání. Toho jsem se trochu obával, protože naše sezona není moc dlouhá. Start nebyl moc dobrý, kvůli horšímu klíčení. Pak už rostlinky rostly dobře. Problém nastal jako u většiny steakových odrůd u opylení květů. I když tady tato odrůda mírně překvapila, protože první plod nasadila asi jako první steaková odrůda. Plodů nebylo moc a dozrávali opravdu pomalu. První jsme sklidili, až když pořádně uhodila plíseň a ani nebyl moc zralý. Chuťově tedy nic moc. Možná bych tuto odrůdu mohl ještě někdy v budoucnu zkusit, ale asi by to chtělo skleník.

+ lepší, i když ne úplně rovnoměrný, růst sazeniček v sadbovači
+ po přesazení do větší nádoby velmi dobrý růst sazenic. Asi největší a nejmohutnější sazenice ze všech pěstovaných odrůd v roce 2020
+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
? horší klíčení
? slabší odolnost vůči plísni
slabé nasazování plodů
pomalé dozrávání plodů

Summer Cider
O: Velké žluto oranžové steakové rajče. Výjimečná chuť.

Z: Tuto odrůdu jsme pěstovali třetím rokem. První rok jsme z ní byli nadšeni, hlavně kvůli skvělé chuti plodů. Má sice hodně dužiny, jak je typické pro steakové rajče, ale i dost šťávy. Druhý rok pěstování ale bylo dost málo plodů, dozrávali pomalu a byli nějaké poškozené. Chuťově to už taky nebylo tak super. Poslední sezonu to začalo dobře, a to v podstatě až do doby, kdy měly rostliny nasazovat plody. Problémy s opylením a pomalé nasazování plodů neminuli ani tuto steakovou odrůdu. Nesklidili jsme nic a rostliny pak zničila plíseň. Kvůli skvělé chuti a celkem dobrému výsledku první rok pěstování bych rád dal této odrůdě ještě šanci. Nejsem si ale jistý, jestli to má smysl zkoušet na vlhkém a chladném pozemku na chalupě. Možná později, když budeme mít skleník.

+ dobré klíčení
+ velmi dobrý a rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
? po přesazení do větší nádoby rychlý růst, ale sazeničky jsou trochu více vytáhlé
? slabší odolnost vůči plísni
slabé nasazování plodů
pomalé dozrávání plodů

Sungold F1
O: Menší cherry rajče s oranžovými plody. Ve světě považované za chuťovou špičku. Růst dobrý a plodnost vysoká.

Z: O této odrůdě jsem viděl hodně videí a dost lidí ji dává na první místo, co se týká chuti. Hybridním odrůdám se snažím vyhýbat, ale tuto jsem chtěl zkusit. První negativní věc ohledně této odrůdy je cena semínek. Výrazně dražší, než většina jiných odrůd v sortimentu. Druhou potenciálně negativní věc jsem se dozvěděl až po koupi semínek. Rajčata prý při pěstování venku dost praskají. S tím jsme měli problém u několika odrůd a protože zatím pěstujeme jenom na záhonech, ne ve skleníku, trochu jsem se toho obával. Odrůda začala moc dobře se 100% klíčením a dobrým růstem po celou dobu pěstování. Hezky začala nasazovat plody, které dozrávali mezi prvními. První ochutnávka ale nedopadla pro tuto odrůdu moc dobře. Spolu s manželkou jsme konstatovali, že nic moc. Navíc nám přišlo, že slupka byla nějako moc tuhá. Další ochutnávání už dopadlo lépe a poslední ochutnávání, předtím, než rostliny zničila plíseň, dopadlo úplně nejlépe. To mi už ani slupka nepřišla tak tuhá a chuťově to bylo jedno z nejlepších rajčat pěstovaných v poslední sezoně. Hodně dobrý výkon od této odrůdy. Nebýt plísně, tak bychom si na rajčatech asi dost pochutnali.

+ dobré klíčení
+ dobrý, rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
+ po přesazení do větší nádoby dobrý a rovnoměrný růst rostlin
+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
+ dobré nasazování plodů
+ poměrně rychlé dozrávání plodů
? chuťově jedno z nejlepších rajčat co jsme pěstovali, ale kazí to poměrně tuhá slupka
? slabší odolnost vůči plísni

Tato odrůda dopadla poslední sezonu jako jedna z nejlepších. Škoda jenom, že je to hybrid s poměrně drahými semínky. Pokud ale někomu nevadí vyšší cena semínek a chce jenom pár chutných cherry rajčat pro osobní potřebu, tak myslím, že s touto odrůdou neudělá chybu. Pěstují ji ale i komerční pěstitelé, kde cenu semínek vyvažuje vyšší cena této odrůdy na trhu. Nám zůstali ještě tři semínka, které vyseji nastávající sezonu, a pak se asi s touto odrůdou rozloučíme.

Toro F1
O: Klasické kulaté červené plody. Vysoký výnos rychle zrajících plodů vynikající chuti. Odrůda vhodná pro pěstování na poli. Plody nepraskají ani při déle trvajících deštích. Doba zrání 65-70 dní.

Z: Stále se snažím najít klasické červené kulaté rajče, kterému se u nás bude dost dobře dařit. Po řade ne moc dobrých výsledku s volné opylovanými odrůdami, jsem se rozhodl zkusit nějaký hybrid. Papírově pro mě nejlépe vypadala odrůda Toro. Klíčení bylo trochu opatrnější, ale pak už sazenice rostly dobře. Na záhoně to byli jedny z nejlepších rostlin. Dobře začaly nasazovat plody a dozrávali jako jedny z prvních odrůd. Chuťově je to pro nás lepší průměr. Určitě o hodně lepší než to, co se běžně prodává v obchodech. Prostě červené kulaté rajče klasické rajčatové chuti, jak jsem chtěl. Navíc dobře roste i plodí. Měli jsme i rajčata s pro nás lepší chutí, ale nerostla a neplodila tak dobře. Škoda jenom, že plíseň spolehlivě zlikvidovala i tuto odrůdu.

+ dobré klíčení
+ dobrý, rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
+ dobré nasazování plodů
+ poměrně rychlé dozrávání plodů
? po přesazení do větší nádoby rychlý růst, ale sazeničky jsou trochu více vytáhlé
? slabší odolnost vůči plísni
? chuťově lepší průměr

Chtěl jsem zkusit hybrid, tak jsem ho zkusil. Tato odrůda rozhodně nezklamala, právě naopak. Chuťově pro nás není úplně top, ale jako s odrůdou pro hlavní produkci bychom s ní byli spokojeni. Zůstali nám semínka, takže pro nastávající sezonu zkusím tuto odrůdu zase.

Zlatava
O: Rajče srdcovitého tvaru s oranžovou slupkou a červenou duživou. Poloraná odrůda s plody odolnými vůči praskání. Měla by být odolná vůči chorobám.

Z: Odrůda, po které jsem už nějaký čas pokukoval, ale nikdy se nedostala do základní sestavy. Až tento rok, když jsem na poslední chvíli doplňoval počet odrůd na 40, jsem se ji rozhodl vyzkoušet. Start měla hodně dobrý a růst taky. Když začala nasazovat plody v obdobném množství, jako hybridní odrůda Toro, tak jsem byl nadšen. Plodům se ale nechtělo dozrávat. Pár jsme jich sklidili, ale asi nebyly ještě úplně zralé. Chuťově to byl takový průměr. Stále lepší než z obchodu, ale ne dost na to, co čekám od domácího rajčete. Naše čekání na pořádné zralé plody ukončila plíseň, která zničila rostliny i většinu plodů. Část nezralých plodů jsme sklidili, aby dozráli doma, ale už to nebylo ono. Jinak u této odrůdy nemůžu potvrdit odolnost vůči praskání. U jako jedné z mála odrůd pěstovaných v roce 2020, jsem zaregistroval pár prasklých plodů. Co se týká odolnosti vůči chorobám, tak rostliny podlehly plísní stejně, jako většina jiných odrůd.

+ dobré klíčení
+ dobrý a rovnoměrný růst sazeniček v sadbovači
+ po přesazení do větší nádoby dobrý růst se silnými sazeničkami
+ dobrý růst rostlin po výsadbě do volné půdy
+ dobré nasazování plodů
? pomalejší dozrávání plodů
? slabší odolnost vůči plísni
? chuťově lepší průměr

U této odrůdy si myslím, že by ji víc prospělo pěstování ve skleníku, než venku na záhonu. Jinak co se týká rychlosti nasazování plodů a jejich počtu, tak byla tato odrůda příjemným překvapením. Možná ji ještě někdy v budoucnu vyzkouším.

Tak tohle byly odrůdy, které jsme pěstovali v roce 2020 na chalupě. Na zahradě jsem neměl v plánu pěstovat rajčata žádná, ale příroda to zařídila jinak. Zbytky rostlin i rajčat, některé i se zahnívajícími plody, jsme v minulých letech házeli na kompostovací záhony. Ze všech kompostovacích záhonů se v roce 2019 stal jeden velký pro dýně. Když jsem ho v roce 2020 rozdělával a kompost přesouval na záhony pro brambory, tak semínka rajčat, do té doby ukrytá pod vrstvou kompostu, se dostala do vhodných podmínek pro klíčení. Nejvíc rajčat nám vyrostlo na místě bývalého velkého kompostovacího záhonu, ale pár se objevilo i na záhonech, kde jsme rajčata pěstovali předcházející sezonu. To jsme nechali přes zimu pár shnilých plodů na záhonu.

Nejhezčí rostliny rajčat vyrostly na záhonu, kde nevyklíčila fazole. Využil jsem toho a na část prázdného místa jsem rozsadil čtyři rostliny, které rostly moc blízko sebe. Jinak jsem pro rajčata na zahradě nic neudělal, jenom jsem je pozoroval. Byl jsem zvědavý, jak si povedou. Odrůdami si nejsem úplně jistý, ale podle toho co jsme pěstovali v minulých letech si myslím, že z těch čtyřech přesazených rostlin byla jedna odrůdy „Latah“, jedna „Goldkrone“ a dvě rostliny odrůdy „Money maker“. Kromě toho se později objevilo ještě dost rostlin divokého rajčete, hlavně žlutá verze. Nejlíp se dařilo odrůdám „Money maker“ a „Divoké žluté“. Rostly dobře, měly hezkou násadu plodů a relativně dost jsme i sklidili. Plíseň se na zahradě objevila taky, ale zdaleka ne v takovém rozsahu, jako na chalupě. U některých rostlin napadla stonky a listy, bylo napadeno i pár plodů, ale pak tak nějak odezněla. Rajčata zničil až první podzimní mrazík. Po ne moc dobrém výsledku rajčat na chalupě bylo těch pár rostlin ze samovýsevu na zahradě příjemným překvapením.


Celkově pro mě byl rok 2020, co se týká rajčat, dost zklamáním. Naplánoval jsem 40 odrůd a celkově 80 rostlin, co by mělo dát slušnou úrodu. Rajčata jsem přesunul ze suchého pozemku na zahradě na vlhčí na chalupě. Ještě začátkem roku 2020 byly předpovědi, že bude nejsušší rok za nevím kolik let. No dopadlo to úplně opačně a vlhký pozemek se ukázal jako nevýhoda. Kdybych nechal rajčata na zahradě, tak výsledek mohl být úplně jiný. Na kdyby se ale nehraje. Mám další zkušenost do budoucna. Nechci ale všechno svádět na počasí a pozemek. Za část neúspěchu si můžu sám, se svými pokusy.

V roce 2020 jsem dělal několik testů. Zkoušel jsem rajčata pěstovat v živém mulči (zelené hnojení), zkoušel jsem u části rostlin vůbec nevylamovat výhony, abych otestoval praskání a zkoušel jsem dva hybridní odrůdy.

Pěstování v živém mulči se neukázalo jako dobrý nápad. Doplatil jsem na to u paprik na zahradě a doplatil jsem na to i na chalupě u rajčat. Zelené hnojení (luskoobilní směs) jsem vyséval v suchém dubnu a dlouho jsem si nebyl jistý, že stihne do doby výsadby rajčat vyrůst. Stihlo a porost byl celkem hezký. Kdybych ho posekal a rajčata vysadil, možná by to dopadlo lépe. Nechal jsem to ale tak a rajčata vysadil do té houštiny, co tam byla. Rajčata jsem vysadil na záhony později než obvykle (22.5.2020), ale i tak je stihl poslední mrazík. To mírně poškodilo některé rostliny. Tady možná zelené hnojení i trochu pomohlo, že přikrylo rostliny rajčat. Rajčata ale po výsadbě a mírném poškození mrazem měli slabší start, zatímco zelené hnojení ve vlhkém počasí rostlo doslova jako z vody. To už jsem začal porost sekat, ale asi bylo pozdě. Rajčata byla dost zpomalena a zelené hnojení stále obrůstalo. Pravidelně ho sekat bylo o dost práce navíc, kromě toho, že jsem pravidelně vylamovat část rostlin a zapisoval výsledky testování. Při 8 záhonech a 80 rostlinách mi to zabralo dost času každý víkend. Pak když začala plíseň, tak zelené hnojení drželo na záhonech asi více vlhkosti, než bylo potřeba. Pro porovnání, na malém testovacím záhonku, kde jsem dal jenom tři nejslabší rostliny a kde byla jenom holá půda záhonu, nebyly problémy s plísní až tak velké. Pěstovali jsme tam ale odrůdy „Indigo apple“ a „Dwarf shadow boxing“, které patřily mezi odrůdy, co přežily plíseň. Takže poučení do budoucna je, nepoužívat způsob výsadby rajčat do živého mulče. Nebo ne způsobem, kterým jsem do udělal. Není vyloučeno, že to ještě někdy otestuji, ale jenom v malém rozsahu. Podrobit všechny rostliny neověřenému testu byla chyba.

Stejný pěstitel, který mně inspiroval k pěstování rajčat v živém mulči, tvrdí, že u rajčat není potřeba vylamovat boční výhony, protože to sníží úrodu a plody budou náchylnější k praskání. Více listové hmoty na rostlině znamená lepší distribuci vody v rostlině a tím pádem menší šanci, že vodou nalité plody budou praskat. Má to logiku, proto jsem se rozhodl to otestovat. U indeterminantních (tyčkových) rajčat, jsem se rozhodl jednu z dvou pěstovaných rostlin u každé odrůdy vůbec nevylamovat. Tu druhou jsem chtěl pěstovat na jeden výhon s vylamováním všech dalších výhonů. Determinantní (keříkové) odrůdy jsem samozřejmě nevylamoval, protože tam bych se připravil o podstatnou část úrody. Tento test nedopadl úplně podle mých představ, protože velká část rajčat dlouho nenasazovala plody (nemělo co praskat), a taky vláhový režim byl v průběhu roku poměrně vyrovnaný. V průběhu testu jsem ale zjistil, že u každé odrůdy je to s vylamováním jiné. Byly odrůdy, co rostly v pohodě při pěstování na jeden výhon, i jako nevylamované. Byly odrůdy, co rostly pěkně při pěstování na jeden výhon a nevylamované ne moc dobře, a pak byly i odrůdy, které vytvářely více rovnocenných výhonů a bylo problém je udržet jako jeden výhon. Bylo vidět, že jim to moc nesvědčí. Tady jsem udělal další chybu, protože jsem se snažil dál z důvodu testu udržet rostliny ve tvaru, který jim moc neprospíval. Nevylamované houštiny možná taky přispěly k rychlejšími postupu plísně u většiny rostlin.

Nemůžu jednoznačně říct, že nevylamování rajčat nějak ovlivnilo praskání plodů. To se v roce 2020 téměř nevyskytlo. Ani u odrůdy „Sungold F1“, u které to píšou jako snad jediný nedostatek, jsem neviděl ani jeden prasklý plod. I když tedy nevím, proč by odrůda s tak tuhou slupkou měla být náchylnější na praskání. Spíše to bývá naopak a k praskání jsou náchylnější odrůdy s tenkou slupkou a většími plody. Asi nejvíc jsem zaznamenal praskání plodů u odrůdu „Zlatava“. Ale i tady nebylo vidět nějaký rozdíl mezi vylamovanou a nevylamovanou rostlinou. Tato odrůda totiž roste i nevylamovaná skoro úplně stejně jako vylamovaná. Jeden dominantní výhon, a pokud dělá boční výhony, tak jsou spíše zakrslé.

Takže jaké poučení z tohoto testu si vzít? Vylamovat, nebo nevylamovat? Podle mně není jednoznačná odpověď. Hodné záleží na odrůdách. Některé, jako např. výše uváděná „Zlatava“, tvoří jeden hezký výhon a roste tak parádně. Rostliny odrůdy „Toro F1“ rostly dobře jako vylamované, i jako nevylamované. I tuto odrůdu bych ale raději pěstoval na jeden výhon. Pak jsou odrůdy jako „Little Sweetheart“, které tvoří více rovnocenných výhonů a při pokusu o pěstování jenom na jeden výhon vypadají jako mrzáci. Ale ani u odrůd, které dělají více rovnocenných výhonů, bych nenechával všechny výhony a rostlinu úplně bez údržby. Kromě velkého zahuštění rostliny, horšímu proudění vzduchu kolem rostliny a tím vyšší náchylnosti k plísni, pěstování na více výhonu oddálí zrání plodů. Zkrátka, čím víc má rostlina výhonů a potenciálních plodů, tím později budou zrát. To může být problém při kratší sezoně a nástupu plísně. Násada plodů sice může být na rostlině hezká, ale když do nástupu plísně, nebo příchodu mrazů, nestihnou uzrát, tak je to k ničemu.

I proto většina pěstitelů doporučuje rajčata vylamovat a dokonce kvůli urychlení zrání plodů odstraňují i část listů. Rostliny pak na konci sezony mají jenom pár listů nahoře, holou stonku a vijany s plody. Tady ale pozor, protože když budete listy vylamovat v nevhodnou dobu, tak úrodu spíše oddálíte, než urychlíte. V průběhu poslední pěstitelské sezony jsem koukal hodně videí ruských pěstitelů, kde mimo jiné řešily i vylamování výhonů a listů. Tvrdí, že rostliny začnou vytvářet plody, až když mají určitý počet listů. U keříkových rajčat to má být po 6.-7. listu, u většiny tyčkových po 9. listu a u velkých steakových rajčat dokonce až po 13. listu. Když tedy odstraníte listy ještě před tím, než začne rostlina vytvářet plody, tak namísto plodů se bude snažit vytvořit další listy a namísto urychlení úrody dosáhnete pravého opaku. Zase když odstraníte listy po tom, co se začnou tvořit plody, tak rostlina zažije šok. Ví, že je něco špatně a snaží se co nejdříve udělat potomstvo. To znamená, že urychlí zrání plodů. Listy by se ale měli odstraňovat pomalu, rychlostí 1-2 listy týdně. Listy pod vijanem s plody by se měli odstranit, když už jsou vytvořené plody. Listy nad vijanem se ale můžou odstranit až když se začnou plody vybarvovat (mají vytvořená semínka).

To, co jsem popsal výše, je tvrzení několika ruských pěstitelů a nemám to úplně ověřené. Podle mého pozorování by to ale mohlo sedět. Steakové odrůdy vytvářely plody o dost později než jiné, menší odrůdy a jejich plody byli posazené výš na rostlin (za víc listy). U některých rostlin jsem dokonce před výsadbou v dobré víře ulomil pár listů, abych je mohl vysadit do větší hloubky a podpořit tak kořenový systém. To jsem si asi více poškodil, než pomohl.

Ohledně vylamování, nebo nevylamování je tu ale ještě jeden důležitý faktor, a to pracnost. Pokud jezdíte na zahradu (chalupu) jako já jednou do týdne a máte vyšší počet rostlin, čas potřebný na péči o ně už není zanedbatelný. U mně to bylo klidně dvě hodiny i více. Prohlídnout, vyvázat přírůstky a vylámat výhony. Mně průzkum a péče o rajčata bavili, ale nepěstujeme jenom rajčata a den určený pro péči o pozemky si nemůžeme prodloužit. Pro ty, co nemůžou, nebo nechtějí věnovat rajčatům hodně času, se doporučuje pěstovat rostliny nevylamované. Ty se taky sází ve větších rozestupech, než vylamované. Měli by ale dát větší úrodu na jednu rostlinu. Vylamovaných rostlin ale zase můžete dát víc na jeden záhon, takže se to minimálně srovná, co se týká úrody. Pokud nevylamujete a rostliny dáváte ve větších rozestupech, tak taky nepotřebujete tolik sazenic. To je důležité, pokud nemáte moc místa na předpěstování sazenic, nebo sazenice kupujete (menší investiční náklady). Zase u nevylamovaných rostlin se pravděpodobně dočkáte úrody o něco později. A teď si z toho vyberte.

Rozumné by pro mě bylo pěstovat méně rostlin, ve větších rozestupech a s menší péčí. Tím bych potřeboval dopěstovat i méně sazenic. Mohl bych je dát do větších nádob a byly by silnější. To by ale omezilo počet odrůd, co bych mohl pěstovat. Práci potřebnou pro předpěstování sazenic nepočítám, protože mně to baví. Péče o sazeničky, hlavně rajčat, je pro mě jedna z nejvíc oblíbených činností, co se týká pěstování. Proto budu osobně kombinovat několik postupů. Část odrůd budu pěstovat na jeden výhon, část na více výhonů.

V roce 2020 jsem se poprvé cíleně rozhodl zkusit i nějaké hybridní odrůdy. Část pěstitelů je preferuje. Hlavně těch, co neřeší semenaření. Měly by být lepší v hlavním ukazatelích, než nehybridní odrůdy (výnos, odolnost vůči nemocem, rychlost dozrávání apod.). To úplně na 100 % neplatí. Fakt ale je, že když se podívám do nabídky semenářských firem i do obchodů, tak nabízejí stále více hybridů. Některé dokonce už do budoucna ani nepočítají s jinými, než hybridními odrůdami. Pro semenářské firmy je to samozřejmě výhodné, protože pak by hodně pěstitelů bylo na nich ohledně semínek závislých. Nechci ale stavět na jednu stranu „zlé semenářské firmy“ a na druhou „chudáky pěstitele“. Prostě náš svět zatím tak funguje, že se jede hlavně na maximální výnos a zisky, kde hybridní odrůdy budou mít asi navrch. Zase pro lidi, kteří semenaření neřeší a chci si jenom dopěstovat pár vlastních rajčat, jsou obvykle hybridní odrůdy sázkou na jistotu. Cena semínek i když je obvykle vyšší, než u nehybridních odrůd, zatím není tak úplně závratná (to je relativní).

Já se budu snažit hlavně o pěstování nehybridních odrůd a semenaření. Protože jsem ale chtěl porovnat hybridy s nehybridními odrůdami, tak jsem pro uplynulou sezonu vybral dva hybridy. Hodně pěstiteli opěvovaná odrůda „Sungold F1“ je typ cherry rajčete oranžové barvy. Pět semínek jsem koupil za 50+ Kč. Co je dost. Klíčení bylo vzorné, protože vyklíčila všechny čtyři semínka, co jsem vyséval. Růst rostlin byl vzorový, v bytě i na záhonu. Plody začaly nasazovat jako první a spolu s jedním plodem odrůdy „Marmande“ to byli první plody, co dozráli. Na první pokus nás tato odrůda chuťově nezaujala, ale při dalších ochutnávkách to už bylo dobrý. Když tuto odrůdu posoudím od klíčení, přes růst, až po chuť, tak ji snad není co vytknout. Obě rostliny byli uniformní, co se týká růstu i násady plodů. U jedné rostliny se mi podařilo při výsadbě ulomit růstový vrchol. I tak rostla v pohodě dál a vytvářela stejné hezké vijany s plody, jako druhá rostlina. Myslím, že pokud chcete spolehlivou nenáročnou cherry odrůdu, tak u odrůdy „Sungold F1“ neuděláte chybu. Pokud vám tedy nevadí vyšší cena semínek. U nás byla ze všech cherry odrůd tento rok asi nejlepší. Měli jsme jiné odrůdy s bujnějším růstem i větší násadou plodů, ale byly slabší v jiných ukazatelích. I když to vypadá, že tato odrůda je jasným kandidátem pro další pěstování, tak to tak není. Cherry odrůdy nepatří u mě k nejoblíbenějším. Sice mně baví je pěstovat, ale více mi chutnají jiná rajčata. Manželce zase cherry rajčata chutnají nejvíce, ale odrůdou „Sungold F1“ nebyla nijak nadšená. Spíše by stále dala přednost podobné, ale nehybridní odrůdě „Goldkrone“, která byla první rok u nás ještě lepší, co se týká násady plodů a chutí, než letos odrůda „Sungold F1“. Poslední sezonu ale nebyly u nás zrovna nejvhodnější podmínky pro pěstování rajčat, takže to není úplně fér přirovnání. Odrůda „Goldkrone“ u nás poslední sezonu propadla. Plánujeme ale její obnovu z nových semínek, kterých pytlík se dá koupit ani ne za 20 Kč, a to je v pytlíku 40 semínek. Celkem podstatný cenový rozdíl.

Druhá pěstovaná hybridní odrůda „Toro F1“ patří mezi ty levnější na trhu. Pytlík se semínky sice taky stojí 50+ Kč, ale semínek tam je 60 kusů. Tuto odrůdu jsem si vybral, protože byla papírově nejvhodnější do našich podmínek. Taky proto, že stále hledám kulaté červené rajče klasické chuti, které by bylo tím hlavním producentem mezi rajčaty. Sice je zábava pěstovat různobarevné rajčata, ale chuťově mi stále asi nejvíc vyhovuje červené rajče s vyváženým poměrem cukrů a kyselin. Odrůda začala pomalejším klíčením, ale pak už to bylo v pohodě. Dobře rostla, nasazovala plody, které dozrávali skoro mezi prvními. Pro porovnání jsem vedle vysadil odrůdu „Sláva Porýní“, která má taky kulaté červené plody podobné velikosti. U nás tato odrůda nemohla s odrůdou „Toro F1“ vůbec soupeřit. Násada plodů byla o dost menší a dozrávali o hodně pomaleji. Jediná pěstovaná odrůda, která se nejvíce blížila násadou plodů k odrůdě „Toro F1“, byla odrůda „Zlatava“. Ta ale měla problém s dozráváním plodů a chuťově nám nepřišla nic extra. Plody odrůdy „Toro F1“ nám určitě chutnali víc. Takhle to vypadá, že odrůda „Toro F1“ je jasným kandidátem pro další sezonu. Ono to i tak bylo do doby, než začali dozrávat rajčata ze samovýsevu na zahradě. Asi jde o odrůdu „Money maker“, která i při prakticky nulové péči měla porovnatelnou násadu plodů a chutnala nám ještě o něco víc. Zase to ale není moc fér přirovnání, protože podmínky na zahradě byli malinko jiné. Příští rok mám v plánu zkusit obě a pak uvidíme. Nemám moc problém pěstovat odrůdu „Toro F1“ minimálně do té doby, než najdu nehybridní odrůdu s tak dobrým výkonem, jako její náhradu.

Co se celkově týká odrůd pěstovaných v roce 2020, tak i když jsme pěstovali 40 odrůd, vzhledem ke všemu, co se stalo v průběhu roku, je těžko můžu objektivně vyhodnotit. Pokusil jsem se zkušenosti s pěstovanými odrůdami popsat u každé odrůdy. Za 40 odrůd patřila velká část steakovým rajčatům. Jejich plody mi nejvíc chutnají a nějak mně to k nim táhne. Nejsem ale sám. Co jsem četl na různých webech, tak pro hodně začátečníku v pěstování rajčat jsou steaková rajčata nejoblíbenější skupina. Dá se říct, že steaková rajčata nevyšla ani tento rok. Dost odrůd mělo dobrý start, ale selhaly v opylení, násadě plodů a dozrávání. Snažím se je pěstovat od prvního roku, ale moc se jim nedaří. Taky asi nejsou pro naše podmínky a venkovní pěstování úplně nejvhodnější. Proto jsem se rozhodl být do budoucna v jejich pěstování umírněnější a pro nastávající sezonu nemám v plánu ani jednu typickou steakovou odrůdu. Spíše se zaměřím na odrůdy s menšími plody. Manželka má nejraději cherry odrůdy, tak budeme pěstovat taky pár odrůd z této skupiny. Jinak budu zkoušet hlavně odrůdy se středními plody a pak odrůdy určené hlavně na zpracování v kuchyni (taky s menšími plody).

Z našich starých odrůd celkem dobře dopadla odrůda „Marmande“, která nás v podstatě ještě nezklamala. Není to úplně top odrůda asi v žádném z ukazatelů, ale v souhrnu to je jiné a navíc mi chutná. Škoda, že rostliny zničila plíseň. Naše cherry odrůdy moc dobře nedopadly. Pro nastávající sezonu plánujeme jejich obnovu z nových semínek. Jinak většinu našich starých odrůd vyřazujeme z dalšího pěstování.

Takže co dál s rajčaty? Moje cíle u rajčat zůstávání víceméně stejné. Vybrat z každé kategorie (cherry, steakové, klasické kulaté, na zpracování) pro nás ty nejlepší odrůdy.
Kategorie cherry rajčat je pro mě asi nejméně zajímavá. Sice mně baví je studovat a pěstovat, ale na jídlo chci radši jiná rajčata. Manželka má své dvě oblíbené odrůdy, které jsem se rozhodl pro příští sezonu obnovit a nakoupil jsem semínka z více zdrojů. Každý rok bych ale rád vybral jednu, nebo dvě další cherry odrůdy na testování. Co kdyby … Steaková rajčata zatím odsouvám na vedlejší kolej. Pro příští sezonu nemám naplánovanou žádnou klasickou steakovou odrůdu a dál uvidím. Rozhodně bych pár odrůd rád zkusil, když už budeme mít skleník. Kategorie „klasické kulaté červené rajče“ zůstává zatím zastoupená odrůdami „Toro F1“ a „Money maker“. Uvidíme, jak se jim povede příští sezonu. Rád bych ale do budoucna zkusil další odrůdy v této kategorii. U rajčat pro zpracování zůstáváme víceméně u stejných odrůd, jako doteď. Akorát je chci otestovat zase na zahradě. Jsou to keříková rajčata, pro které asi nebudou na vlhké chalupě úplně vhodné podmínky. Pro nadcházející sezonu jsem ale vybral jednu novou odrůdu keříkové rajčete, která by měla být vhodná právě pro podmínky na chalupě (odrůda „Diana“).

Rád bych do budoucna testoval více české odrůdy. Škoda, že už je hodně z nich hybridních. Dále chci taky zkoušet ruské odrůdy, šlechtěné pro chladnější podmínky. Některé ale nejsou u nás zrovna moc dostupné. Poslední skupina, která mně poslední sezonu zaujala, jsou odrůdy z „Dwarf tomato project“. Rajčata menšího vzrůstu, ale s indeterminatním růstem a dobrou odolností. S jejich dostupností u nás je to ale horší, než u ruských odrůd.

Pro rok 2021 jsem vybral tyto odrůdy:
Zahrada – Denár, Hana, Marmande, Orbit, Pavlína, Siberian, Šejk, Divoké žluté, Humboldtovo

Chalupa – Alaska, Banana legs, Dwarf shadow boxing, Glacier, Sibirsky skorospelyi, Skvrnitý říman, Indigo apple, Money maker, Toro F1, Black cherry, Gardener’s delight, Goldkrone, Ildi, Sungold F1, Diana

Odrůd už není 40, jako poslední sezonu, ale „jenom“ 23. Ale i tak bude v nadcházející sezoně co pěstovat a testovat. Já osobně se už moc těším a samozřejmě o tom budu pravidelně reportovat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *