Zelenina 2020 – 1. část

Článek o zelenině bude i pro rok 2020 kvůli rozsahu rozdělen do více částí. Tohle je první část. Pokračování budou následovat.

Předchozí roky byli na srážky dost chudé a předpovědi na rok 2020 nebyly o nic lepší. Začátek tohoto roku jako kdyby kopíroval rok minulý. Poměrně dobrý březen vystřídal suchý duben, co se dost podepsalo na klíčení některých druhů zeleniny. V té době jsem si ještě myslel, že se bude opakovat rok předchozí. Pak ale začalo v květnu pršet a skoro už nepřestalo. Výsledkem byl na srážky nejbohatší rok od začátku našeho pěstování. Pro nás to byla zase nová zkušenost a až na maličkosti hlavně pozitivní. Oproti minulému roku, který byl katastrofální, co se týká hlodavců, to bylo tento rok akceptovatelné. Nějaké škody způsobili, ale nebylo to snad ani do 10 % z úrody a i stromy a keře začali v tomto roce konečně trochu růst. Velký podíl na tom budou mít určitě i bohaté srážky. Celkově můžu říct, že rok 2020 byl zatím pro nás nejúspěšnějším rokem co se týká pěstování. Největší radost a uspokojení mám z toho, že klíčové plodiny jako brambory, dýně a fazole rostly tento rok dobře. Nejvíc jsem smutný z rajčat, které tento rok skoro úplně nevyšly. O tom ale až v samostatném článku.

Pro rok 2020 jsem měl v plánu 42 záhonů o rozměrech 8×1 m. Část záhonů (přesně 10) mělo být úplně nových, na místě zakrytém silážní plachtou. Ani jeden z deseti nových záhonů jsme ale nakonec nerealizovali, protože nám na to nevyšel čas, ani síly. Takže jsme osazení některých záhonů měnili, co se už stává pravidlem. Rád bych to ale do budoucna změnil. Ve větší míře jsme začali využívat zelené hnojení, ale chce to ještě doladit termíny výsevu a střídání plodin. To asi chvilku potrvá, ale v zeleném hnojené chceme i nadále pokračovat. Akorát oproti roku 2019 budeme zelené hnojení kombinovat se zakrýváním záhonů. Pro rok 2019 jsme to neudělali a celkem jsme litovali. Záhony do doby výsevů dost zarostli a tím se nám zvýšilo množství práce potřebné k přípravě záhonů. I kvůli tomu jsme nestihli udělat deset nových záhonů. Stejně jako minulý rok se moc nepovedli dubnové výsevy. Např. u petržele z prvních výsevů snad nevyklíčilo ani jedno semínko. Tohle budeme muset do budoucna řešit, protože se to opakovalo už třetím rokem.

Teď už k samotnému osazení záhonů a komentáře k jednotlivým druhům a odrůdám pěstované zeleniny.

Záhon č. 1
Náš úplně první záhon, na kterém jsme experimentovali už třetím rokem. Původně měl být trvalý s bylinkami, ale z těch tam zůstala jenom listová petržel, pár rostlin koriandru ze samovýsevu a rukola. Rukolu se snažíme pěstovat od prvního roku a moc se jí nedařilo. Spíše jenom přežívala a namísto listové hmoty šla hodně rychle do květu. Zato v roce 2020, asi díky vydatným srážkám, se nám začala rukola vysévat i na okolní záhony a zaplevelovat je. Stále ale nedělá moc listová hmoty a spíše kvete. Rozhodl jsem se ji dát ze záhonů úplně pryč. Pár rostlin jsem přesadil na chalupu pod jabloň, kde asi bude spíše jako zajímavost, než pro produkci listů. Na produkci zelené listové hmoty budeme radši pěstovat jednoletou roketu, která se nesprávně nazývá i prodává pod názvem rukola.

Na prvním záhonu stále zůstával šťovík, kterému se tam ale moc nedaří a nemáme z něco skoro žádné sklizně. Malý záhon se šťovíkem jsme si vytvořili na chalupě, kde roste dobře. Proto jsem šťovík na zahradě zlikvidoval. Nechal jsem jenom červeně žilkovaný šťovík, který jsem přesadil na zahradu. Z listové petržele na záhoně něco málo zůstalo. Dost si to odnesla při řádění hlodavců ještě v minulém roce a ani tento rok ji nenechali bez povšimnutí. Asi se nachází na oblíbené trase hlodavců směrem k růžím, které jsou hned vedle záhonu. Nějakou sklizeň listové petržele jsme měli, ale stejně jako u šťovíku máme jeden malý záhon listové petržele na chalupě, takže pro zahradu s tímto druhem zeleniny asi končíme. Koriandr jsme nesklízeli vůbec a vlastně jsem si ho všiml až tehdy, když jsme čistili záhony. Vysévali jsme ho minulý rok a tento rok tam bylo pár rostlin ze samovýsevu. Jestli budeme do budoucna pěstovat koriandr ještě nevím. Zájem o něho vůbec není, takže možná budeme udržovat jenom pár rostlin na chalupě.

Největší místo na prvním záhoně v roce 2020 zabrali česnek a šalotka. V roce 2019 jsme pěstovali francouzské odrůdy česneku „Mesidrome“ a „Germidour“. Rostliny česneku vytvářely nad cibulí zduřelou část stonku. Něco jako druhou cibuli s malými stroužkami. Četl jsem, že se dají použít k výsadbě česneku, tak jsme to zkusili. Česnek sice celkem v pořádku vyklíčil, ale moc dobře nerostl. Později jsme ho nechali zaplevelil a pak česnek „zmizel“. Při čištění záhonu jsme pár rostlin našli, ale nebylo to nic zázračného. Uznávám, že jsme mohli náš experiment provést lépe, resp. být více pečlivý a čistit záhon. Práce na zahradě ale bylo hodně a nebyla to naše priorita. Experiment tedy nedopadl pozitivně a nevím, jestli ho budeme ještě někdy v budoucnu opakovat. Francouzké odrůdy česneku už nepěstujeme a u odrůd českých se ze zduřením stonku rostliny nesetkáváme.

U šalotky to byl podobně jako u česneku experiment, konkrétně jsme zkoušeli podzimní výsevy. Četl jsem, že to jde a díky podzimním výsevům bychom mohli ušetřit cenný čas na jaře, kdy je asi nejvíc práce. Vysadili jsme pár řádku šalotky a čekali do jara. Klíčení i růst byl z jara hodně dobrý a říkali jsme si, že podzimní výsadba šalotky je super. Sklidili jsme něco málo natě i s mladými cibulemi. Před létem ale začala šalotka z podzimní výsadby jít do květu a bylo po radosti. Nevím, jestli to bylo kvůli nějakým specifickým klimatickým podmínkám, nebo je problém jinde. Když už šalotka vykvetla, tak jsme chtěli vzít semínka a rozšířit experiment o výsev šalotky ze semen. Nakonec jsme to ale neudělali. Takže můžeme říct, že stejně jako u česneku experiment nevyšel. Jestli ho budeme někdy v budoucnu opakovat, ještě nevím.

Jaká bude osud prvního záhonu do budoucna si ještě nejsem úplně jistý. Pro rok 2021 si na něm ještě zaexperimentujeme, pak se možná vrátí do rotace. Najisto to ale zatím říct nemůžu.

Záhon č. 2
Plán pro další tři záhony byl hrášek. V den výsadby jsem ale zvažoval, jestli tři záhony nebudou moc. Takže jsme se rozhodli vysít hrách jenom na dva záhony, co se později ukázalo jako dobrá volba. Po výsevu jsme totiž zjistili, že osivo pro třetí záhon bychom i tak neměli. Na záhon č. 2 jsem původně plánoval jenom hrách odrůdy „David“. Ten dopadl v roce 2019 dost dobře a hodně se mi líbili jeho lusky napěchované zrnem jako zásobník do pistole. Kvůli změně plánu u hrachu jsme odrůdu „David“ vyseli jenom na půlku záhonu a na druhou půlku přišla odrůda „Oscar“. Z té jsem až tak nadšený v minulém roce nebyl, ale měli jsme osivo a proč ji nedat ještě jednou šanci. U odrůdy „Oscar“ jsme měli ještě i variantu BIO semínek, pytlík které jsem dostal jako dárek od kamaráda.

Odrůda „David“, která byla mám favoritem, selhala skoro úplně. Asi 90% osiva vůbec nevyklíčilo. Odrůda „Oscar“ dopadla celkem dobře a úplně nejlépe dopadl „BIO Oscar“. Celkově jsme sklidili hrášek asi z půlky záhonu o hmotnosti lusků kolem 4 kg. Většina z toho byla odrůda „Oscar“, něco málo odrůda „David“. U odrůdy „Oscar“ si necháváme vlastní semínka a chci ji zkusit i další rok.

Minulý rok jsme měli hodně špatné klíčení hrášku obecně a na prázdné místo na záhonech jsme už nic nevyseli, ani nevysadili. Tento rok jsem nechtěl nechat půlku záhonu prázdnou, tak jsme na prázdné místo ke hrášku vysadili kadeřavou kapustu. Měli jsme hodně vlastních sazeniček a málo připravených záhonů. Kapustě se dařilo celkem dobře a něco jsme i sklidili. Jako úplně ideální kombinace s hráškem mi to nepřišlo, ale aspoň jsme využili prázdné místo na záhonu. Mezi kapustu jsme vmáčkli i čtyři rostliny brokolice. Více nám v pařeništi po špatném klíčení a řádění hlodavců nezůstalo. Zatím jsme měli s brokolicí jenom hodně dobré zkušenosti, ale tento rok to nevyšlo. Z těch čtyř rostlin jsme nic nesklidili. I když byl chladnější a na srážky bohatý rok, tak brokolice šla skoro hned do květu. Jednalo se o odrůdu „Calabrese“. Nevím, jestli to je odrůdou, nebo něčím jiným. Doteď jsme měli sazenice z farmářského trhu, nebo hobymarketu, neznámých odrůd. Vyzkouším stejnou odrůdu i příští rok a uvidíme.

Záhon č. 3
Na třetí záhon jsme vysadili taky dvojkombinaci odrůd hrášku. Na půl záhonu odrůdu „Twinset“, která v minulém roce vůbec nevyklíčila. Papírově ale vypadala dobře, tak jsem ji dal ještě šanci. Na druhou půlku záhonu jsme vyseli odrůdu „Kudrnáč“, kterou jsme pěstovali tento rok poprvé. Zaujala mně způsobem růstu, kde namísto části listů vytváří úponky, kterými se o sebe zachytává a porost je tak stabilnější. Klíčení bylo o dost lepší než u druhého záhonu. Moc prázdných míst na záhonu vidět nebylo, i když 100% to taky nebylo.

Obě odrůdy hrášku rostly celkem dobře. Příjemně překvapila odrůda „Twinset“. Z půlky záhonu této odrůdy jsme sklidili 6,2 kg lusků. U odrůdy „Kundrnáč“ taky z půlky záhonu to bylo jenom 2,5 kg lusků. To už je dost velký rozdíl, při stejné pěstební ploše a porovnatelné hustotě porostu. Odrůdu „Twinset“ zkusíme pěstovat i v dalším roce, tentokrát z vlastních semínek.

Záhon č. 4
Původně plánovaný záhon pro hrášek zůstal volný, tak jsme ho využili hlavně pro kedlubny. Ty jsme na stejném záhonu pěstovali i minulý rok, ale jenom na jedné půlce. Na druh půlce byl pórek. Tento rok jsme to vyměnili. Na pórkovou půlku přišly kedlubny a na kedlubnovou půlku jsme nedali pórek, ale hlavně cibuli. S cibulí to byl spíše experiment. Měli jsme vlastní semínka naťové cibule odrůdy „Fredy“ (asi), tak jsem ji chtěl vyzkoušet. Část semínek jsem vysel v bytě do plastové vaničky a předpěstoval sazenice. Vysel jsem moc semínek a sazenice byly dost nahusto, takže v době výsadby na záhon nebyly moc silné. Navíc po výsadbě přišel dost horký týden, takže to vypadalo, že většina sazenic uhynula. Něco ale přežilo. Další část semen jsem vysel přímo na záhon a na zkoušku taky tři řádky pórku. Klíčení nebylo špatné, spíše byly rostliny moc nahusto. U naťové cibule by to až tak nemuselo vadit. Jak to u nás ale už bývá, tak pro jiné priority a celkový nedostatek času pro všechny záhony, jsme cibuli nechali zaplevelit. Po nějakém čase ji manželka pročistila a nevypadalo to špatně. Jenom byly rostliny z nedostatku světla světlejší (moc plevelu kolem). Nesklízeli jsme ale nic. Nějak nebyla chuť a zase jsme dělali něco jiného. Příští rok chci zkusit přímé výsevy zase, ale tentokrát bych se rád o záhon i postaral. U pórku si přímým výsevem nejsem tak jistý a bude to chtít ještě pořádně otestovat.

U kedluben jsme zkoušeli tři odrůdy. Odrůdu „Azur“, která by měla být raná a vhodná i k rychlení a pak dvě spíše větší odrůdy „Delikates Blauer“ a „Superschmeltz“. U odrůdy „Azur“ jsem zkusil předpěstovat sazenice, ale moc se to nepovedlo. V teplém bytě se moc vytáhly a po přesazení na pole rostly hodně mizerně. Sklizeň z nich nebyla prakticky žádná. Zkoušel jsem předpěstovat i druhou várku sazenic s výsevy koncem května. Dopadlo to ale stejně jako s první várkou. Špatný růst a nic jsme nesklidili. Příští rok zkusím výsev do pařeniště na chalupě. Chci dát odrůdě „Azur“ ještě šanci a taky zůstalo v pytlíku pár semínek, které nechci vyhazovat.

Odrůdy „Delikates Blauer“ a „Superschmeltz“ jsme vysévali do pařeniště na chalupě. Klíčení bylo dobré a sazeničky hezky rostly. Rostliny odrůdy „Delikates Blauer“ vypadaly o něco lépe, než u odrůdy „Superschmeltz“. Možná to bylo způsobeno tím, že odrůda „Superschmeltz“ byla vyseta blíž ke kraji pařeniště a rostliny tak měli o něco méně světla. Sazenic jsme měli více než dost, hlavně u odrůdy „Delikates Blauer“. Vysadili jsme je na půl záhonu, jak jsme měli v plánu, a pak jsme je dávali všude tam, kde bylo na nějakém jiném záhonu místo (např. špatné klíčení). I na zahradě se dařilo odrůdě „Delikates Blauer“ o dost lépe. Rychleji vytvářela bulvy a rostliny byly celkově vitálnější. Odrůda „Superschmeltz“ je ale spíše určená na uskladnění a měla by tvořit větší bulvy. Růst byl ale u této odrůdy dost nevyrovnaný a skutečně velká bulva byla jenom u jedné rostliny. Celkově ale byla úroda kedluben slušná a většinu jsme uskladnili na chalupě. V roce 2020 jednoznačně nejlépe dopadla odrůda „Delikates Blauer“. V příštím roce ale zkusíme zase všechny tři odrůdy a pak se rozhodnu, co dál.

Záhon č. 5
Původní plán pro pátý záhon bylo zelí a kapusta. Stal se z toho ale neplánovaný experiment, i když taky s brukvemi. Do doby výsadby sazenic záhon vesele zarůstal plevelem a nám najednou už nezbyl čas ho vyčistit. V pařeništi ale čekalo dost sazenic na výsadbu. Z nouze jsem se proto rozhodl pro experiment a sazenice vysadil do nezpracovaného záhonu zarostlého plevelem. Část toho plevelu tvořil jetel, tak jsem si říkal, že zkusíme pěstování v jeteli, jako živý mulč.

Na záhon jsme vysadili kadeřávek odrůdy „Halbhoner“ a růžičkovou kapustu odrůdy „Cassiopeia“. Sazenice růžičkové kapusty jsme si předpěstovali v pařeništi a celkem se povedly. U kadeřávku jsem si nebyl jistý, jestli můžu zkusit pařeniště. Na pytlíku bylo napsáno, že pro klíčení je potřeba 20 stupňů. Vzhledem k tomu, že jsme semínka do pařeniště vysévali asi v půlce března, jsem s tím moc počítat nemohl. Proto jsem sazeničky předpěstoval v bytě. Rostliny byly sice trochu vytáhlé, ale jinak v pohodě.

Výsadbu na záhon jsem prováděl tak, že jsem jenom v porostu plevele na záhoně udělal jamku a mírně kolem ohrnul plevel. Rostlinám se dařilo celkem dobře, hlavně když přišlo deštivé období. Určitě to nebylo takové, jako kdybychom je pěstovali v čistém, na živiny bohatém záhonu. Bylo to ale lepší, než jsem předpokládal. Kadeřávek jsme mohli sklízet v pohodě, ale u růžičkové kapusty to bylo horší. Měla nějaké růžičky, ale velikost nic moc. Možná kdybychom rostliny nechali na záhoně do jara, tak bychom se dočkali slušné úrody (jako na jaře tohoto roku). Protože jsme ale na zimu chtěli přikrýt záhony, tak jsme rostliny jenom posekali a nechali pod plachtou jako hnojení. Listů z kadeřávku jsme ale sklidili co šlo. Příští rok zkusím stejnou kombinaci a stejné odrůdy, ale už na vyčištěním záhonu a možná přidám i nějaký kompost navíc.

Záhon č. 6
Šestý záhon dopadl hodně podobně jako pátý. Byl asi stejné zarostlý a nezpracovaný. Jenom porost na něm byl tvořený z větší částí jetelem, takže by pro experiment měl být ještě vhodnější. Původní plán pro šestý záhon byla brokolice a raná kapusta. Kapustu jsme ale už měli v záhonu s hráškem a potřebovali jsme záhon pro pozdní zelí (na naložení). Měli jsme semínka odrůd „Madison F1“ a „Pourovo pozdní“, ze kterých jsme si předpěstovali sazeničky v pařeništi. Výsadba sazenic do záhonu proběhla úplně stejně jako u pátého záhonu. Jetel jsem trochu ohrnul kolen výsadbové jamky a utlačil. Později mi přišlo, hlavně když rostliny zelí trochu povyrostly, jako kdyby byl růst u jetele nějak potlačený. Zelí rostlo dobře, ale dlouho nedělalo žádní hlávky. Už jsme mysleli, že ani nic nesklidíme, ale někdy v září až říjnu se začali tvořit i hlávky a něco jsme sklidili a naložili. Obě odrůdy zkusíme i další rok, ale stejně jako u kadeřávku a růžičkové kapusty to tentokrát bude do vyčištěného záhonu a asi přidáme i kompost. Pěstování v jeteli nedopadlo nějak zvlášť špatně, ale chtělo by to ještě více otestovat, abych mohl říct, že se to vyplatí. Zatím to vypadá, že spíš ne.

Záhon č. 7
Plán pro záhon č. 7 na rok 2020 byli brukve, konkrétně kadeřávek a růžičková kapusta. Ze všech záhonů byl ale nevíc zarostlý plevelem. Asi i proto jsme se na něm rozhodli ani neexperimentovat a nechali jsme ho volný, resp. jsme ho nechali dále zarůstat plevelem. Čistit ho nemělo smysl. Je lepší, když tam roste aspoň něco, než aby byla holá půda. Záhonu snad rok pauzy prospěl. Před zimou jsme ho přikryli a uvidíme co s ním uděláme v roce 2021. Zatím tam nic naplánováno nemám. Možná ho necháme přikrytý trochu déle, ať se dobře vyčistí. To ale záleží i na tom, jestli vyjdou plány s dalšími záhony a nebudeme potřebovat jeden navíc.

Záhon č. 8
Osmý záhon jsme měli naplánovaný pro salátovou (červenou) řepu, kterou jsme na záhon i vyseli. Vsadili jsme na u nás osvědčené odrůdy „Cylindra“ a „Rote Kugel 2“. Rok 2020 ale u nás řepě moc nepřál. Klíčení nebylo úplně z nejlepších (dubnové výsevy). Horší než výsevy byl ale špatný růst. Rostliny slabě tvořily listy a samozřejmě při slabém olistění nemůžeme očekávat ani nějak zvlášť velké kořeny. Na sucho to svést nemůžeme, protože v roce 2020 pršelo dost. Myslím si, že největší podíl na neúspěchu má zatím málo úrodná půda na záhonu. Minulý rok jsme na tomto záhoně pěstovali cukety a výsledek byl taky hodně slabý. To ale bylo sucho a cukety jsou náročnější na výživu. Přes zimu se půda samozřejmě moc nezlepšila, tak do tento rok odnesla řepa. Nižší kvalitu půdy bylo vidět i při pletí záhonů. Plevel měl tak rozsáhlé kořeny a půda byl tak ubitá, že jsme vytahovali celé trsy plevele s hroudami půdy, které jsme pak rozbíjeli. Když to porovnám s jinými záhony, kde plevele mají jenom krátký, málo rozvětvený kořen a po vytažení na něm nezůstane skoro žádná půda, tak je to dost velký rozdíl.
Letošní sklizeň salátové řepy tedy nepotěšila. Něco nám ale ještě zůstalo z minulého roku a pro naší osobní spotřebu by to mohlo v kombinaci s letošní sice slabou, ale přesto nějakou úrodou, i stačit. Pro příští rok asi nechám tento záhon volný a vyseji na něm jenom nějaké zelené hnojení. Zlepšit úrodnost půdy je to, co teď záhon nejvíc potřebuje. V roce 2022 tam možná zase opatrně vysejeme nějakou méně náročnou zeleninu. Pospíchat není potřeba. Záhonů máme dost a tento rok jsem snad dostatečně pochopil, že méně je někdy i více.

Záhon č. 9
Pro devátý záhon byla v plánu listová zelenina, konkrétně saláty, špenát a mangold. Po minulém roce, kdy jsme měli celý záhon mangoldu a tak trochu nevěděli co s ním, jsme se rozhodli letos mírnit. Zase jsme dali o něco víc salátů, u kterých upřednostňujeme listové odrůdy. Pro letošní rok jsme vybrali už osvědčenou odrůdu „Australiche gele“, celkem oblíbený „Dubagold“ a poprvé odrůdu „Karminova“. První dvě odrůdy dopadly dobře. Slušně vyklíčily i rostly. Až do léta, kdy šli do květu, jsme měli slušnou sklizeň. Odrůda „Karminova“ ale vůbec ani nevyklíčila. Na vině asi budou špatná semínka. Kupoval jsem je od stejného prodejce (Neoseeds) jako „Dubagold“, kde problémy s klíčením nebyli vůbec. Co se týká salátu, tak asi zůstanu u semínek z Lidlu. Jsou levné, vysévám je už čtvrtý rok a s klíčivostí není problém. Časem se budeme snažit o vlastní semínka. Co není vůbec problém, protože saláty jdou do květu velmi ochotně a každý rok máme i nějaké samovýsevy. Akorát jsme zatím semínka cíleně nesbírali.

U špenátu jsme vysévali osvědčené odrůdy „Matador“ a „Monores“ z vlastních semínek. Tento rok ale špenátu moc nepřál. Klíčení bylo dost slabé a rostliny ani moc nerostly. Myslím si, že velký podíl na špatném růstu bude mít, stejně jako u záhonu č. 8, nepříliš úrodná půda. Špenát je na živiny náročnější než saláty a bylo to i vidět na výsledku. Podobně dopadl mangold, který sice vyklíčil o dost lépe než špenát, ale moc nerostl. Taky je to zelenina, která má ráda výživnější půdu. Oproti roku 2019 jsme tento rok pěstovali jenom jednu odrůdu, a to „Lucullus“. Ta se nám osvědčila minulý rok asi nejvíc, co se týká zamrazení na zimu. Jako náhrada salátu v letních měsících se ale tato odrůda neosvědčila vůbec. Když už byli saláty v květu, tak jsme zkoušel dělat jídlo jenom z listů mangoldu. Po jídle jsem ale měl v puse i hrdle nepříjemný pálivý pocit. To jsem už zažil minulý rok, ale to jsme pěstovali i salátový mangold a míchali listy více odrůd. Možná i proto nám to nepřišlo tak pálivé jako letos. Nebo na to můžou mít vliv i horší podmínky pro pěstování, oproti minulému roku (méně výživná půda). Příští rok mám zase v plánu výsev více odrůd mangoldu, tak uvidíme. Pro tepelnou úpravu je ale odrůda „Lucullus“ v pohodě.

Záhon č. 10
V krátkosti by šlo říct, že tento záhon byl neplánovaný experiment, který moc nevyšel. Měl jsem tam v plánu vysadit papriku a lilek. Záhon jsme ale vyčistili o dost dřív, než byl termín pro výsadbu paprik, tak jsem si řekl, že bychom mohli ještě stihnout výsev zeleného hnojení, konkrétně hořčice a řepky. Před výsadbou paprik jsem chtěl zelené hnojení posekat. To jsem i udělal a papriky a lilek vysadil. Problém byl ale v tom, že zelené hnojené po posekání zase začalo růst, jako kdyby se nic nestalo a rostlo o dost rychleji než papriky. Taková konkurence se paprikám nějak moc nelíbila. Navíc po výsadbě přišel pozdní mráz, který papriky mírně poškodil. To papriky oproti zelenému hnojení ještě více zpomalilo. Zelené hnojení jsem se snažil pravidelně vysekávat, ale při vydatných deštích které následovali, stíhalo dorůstat hodně rychle. Při sekání se mi stalo, že jsem posekal kromě zeleného hnojení i pár paprik. Jako kdyby nebyli i tak dost zpomalené. Papriky stejně jako zelené hnojení zase obrostly, ale už nestíhaly dohnat ztrátu. Myslel jsem, že tento rok nesklidíme žádné plody, ale nakonec se zadařilo, i když nebyly úplně v plné zralosti. Oproti minulému roku to ale bylo dost slabé. Mrzí mně to o to víc, že to bylo kvůli mému experimentování. Odrůdy jsme pěstovali stejně jako minulý rok, „Granova“ a „Rubinova“. V tomto roce ale vůbec nemá smysl je nějak hodnotit, protože spíše musely bojovat o přežití, než abych hodnotil jejich výnosy.

Ještě hůř než papriky dopadl lilek. Vysadili jsme už osvědčenou odrůdu „Český raný“, která by mohla v našich podmínkách dát i nějakou úrodu. Konkurenci zeleného hnojení snášel lilek asi hůř než papriky. Sice kvetl a pokoušel se o nějaké plody, ale myslím, že jsme ani nic nesklidili. Rostliny na konci léta úplně zlikvidovaly mandelinky bramborové. Bylo to v období, kdy už brambory v podstatě neměli žádnou nať, tak mandelinky přeskočili k jinému příbuznému z rodiny lilkovitých. Na rozdíl od brambor ale nejvíc škody nadělali dospělí brouci. Larvy jsem snad na lilku ani vůbec neviděl. S něčím takovým jsem se setkal úplně poprvé. Než jsem si v džungli zeleného hnojení všiml, že si mandelinky pochutnávají na lilku, bylo už pozdě. Příští rok asi lilek vynecháme úplně. Není to pro nás klíčová plodina a zatím se nám moc nevyplatí. Možná ho zkusíme zase v době, kdy budeme mít skleník.

Záhon č. 11
Po pár ne moc vydařených záhonech se dostáváme k těm úspěšnějším. Plán pro záhon č. 11 byl na tento rok cibule, a tu jsme na záhon i vysadili. Po roční pauze se mi povedlo koupit sazečku cibule odrůdy „Všetana“. S touto odrůdou jsme měli dobré zkušenosti v roce 2018. Minulý rok jsem přišel pozdě, když už byla vyprodaná. Odrůda „Všetana“ nezklamala ani tento rok a i když mohla být úroda o něco větší, tak stěžovat si nemůžeme. I když není cibule moje oblíbená potravina, tak pěstovat ji mně baví. Rád bych to ale dotáhl od sazečky k pěstování ze semínek. To se nám zatím moc nedaří, ale každým rokem je to o něco lepší. Můžeme tak předejít i situaci z minulého roku, kdy jsme sazečku své oblíbené odrůdy nesehnali. Pro další rok už mám semínka odrůdy „Všetana“, i když asi půjdeme na „jistotu“ a koupíme i sazečku.

Záhon č. 12
Dvanáctý záhon patřil taky hlavně cibulové zelenině. Naplánoval jsem pórek a pórek jsme i vysadili. Už druhým rokem jsme vysadili vlastní sazeničky, předpěstované v bytě. Mám radost z vlastních sazeniček, ale je ještě co zlepšovat. Sazeničky totiž nebyly nějak extra vitální a po výsadbě na zahradu jsem myslel, že většina z nich uhynula. Nepřežili všechny, ale pro naší potřebu zůstalo pórku dost. Po počátečním slabším růstu se pórek celkem rozjel a úroda byla slušná. Pěstovali jsme odrůdu „De Carentan 2“, semínka které jsem koupil v Lidlu a zatím se nám osvědčila. Pro příští rok zase zkusíme vlastní sazenice a časem bych rád pořádně otestoval i přímé výsevy.

Protože ne všechny sazenice pórku se ujaly, využili jsme prázdné místo na záhonu a nastrkali tam sazenice kedluben, kterých jsme měli více než dost. Na tomto záhoně se jednalo jenom o sazenice odrůdy „Delikates Blauer“, což je odrůda, které se u nás zatím nejlíp daří. Kedlubny jsme sklízeli průběžně i při celkové sklizni před zimou. Část z nich je ještě uložená na chalupě. I když kombinace kedluben a pórku nedopadla špatně, tak asi do budoucna zůstaneme u pěstování každého druhu zeleniny zvlášť.

Záhon č. 13
Další záhon a další cibulová zelenina. Tentokrát byla plánovaná i vysazena šalotka. Šalotku lze vysadit hodně brzy, co jsme i udělali (začátkem března). Nějak se ji ale moc nechtělo vylézt z půdy. První rostliny se objevily až někdy koncem měsíce, ale pak už šalotka rostla hezky. Průběžně jsme sklízeli nať i s mladými cibulemi. Doufali jsme pak ve větší cibule při hlavní sklizni. To se částečně asi i povedlo. Rozdíly v cibulích byli ale tak velké, že je to těžké říct najisto. Pěstovali jsme mix odrůd „Goulden Gourmet“ a „Red Sun“. Původně to byli žluté a červené cibule, ale po dvou letech společného pěstování je těžké je od sebe odlišit. Všechny nám přijdou stejné (skoro). Pro mně je hlavní to, že se šalotce u nás celkem daří a že si můžeme uchovávat vlastní sadbu. Šalotku plánujeme pěstovat i nadále.

Záhon č. 14
Tento záhon patřil v roce 2020 mé nejoblíbenější cibulové zelenině – česneku. Byla to první zelenina, kterou jsme na zahradu vysadili na náš první záhon a od té doby patří česnek k mým favoritům. To se týká pěstování i jídla. Zatím jsme česnek pěstovali vždy na nově založených záhonech, co nebylo asi úplně optimální. Velikost česneku zdaleka nedosahovala mých představ, i když co do chuti i skladování nám náš česnek vyhovuje. Už od začátku jsme česnek pěstovali na více záhonech. Protože se nám ale sadba smíchala a nevěděli jsme pořádně co pěstujeme, rozhodl jsem se pro skoro nový začátek v pěstování česneku. U našeho starého česneku jsme si nechali jenom odrůdu, která se nám zatím nejvíc osvědčila. Názvem odrůdy si nejsme jisti. K tomu jsem koupil testovací krabičku osmi odrůd po jedné cibuli. Jednalo se o odrůdy „Anton“, „Benátčan“, „Bjetin“, „Havel“, „Havran“, „Slavín 2“, „Vekan“, „Záhorský“ a neznámou odrůdu ruského nepaličáku. Sadby nebylo moc, proto jsme se rozhodli tento rok jenom pro jeden záhon s česnekem. Cibule z testovací krabičky byly moc hezké a těšil jsem se, co z toho bude. Měl jsem pár favoritů, u kterých jsem si přál úspěch. Podle mého přání to ale nedopadlo.

Přál jsem si úspěch u odrůdy „Benátčan“, která dopadla snad nejhůř. Naopak odrůda „Bjetin“, kterou bych si ani neobjednal, kdyby nebyla součástí testovací krabičky, dopadla jako jedna z nejlepších. Úplně nejlíp asi dopadla naše stará odrůda. Asi už je trochu aklimatizovaná na naše podmínky. Tento rok jsme u ní měli i největší cibule. Je to příjemné překvapení a v jejím pěstování budeme i nadále pokračovat. Z nových testovaných odrůd jsme si nechali odrůdy „Bjetin“, „Havel“, „Vekan“ a „Záhorský 2“, které dopadly nejlépe. Manželka chce dát ještě šanci i neznáme odrůdě ruského nepaličáku, která nedopadla úplně dobře. I pro rok tedy máme materiálu na testování dost. Už ale zase navýšíme počet záhonů s česnekem. Zjistili jsme, že jenom jeden záhon česneku nám už prostě nestačí. A to ještě před pár lety jsme spotřebovali možná jednu hlávku česneku za rok. To jsme ho ale ještě nepěstovali.

Pokračování příště …

2 thoughts on “Zelenina 2020 – 1. část

  • 23.12.2020, 20:17 ()
    Permalink

    Díky za poučný článek a fajn fotky. Je zajímavé, že ve stejné lokalitě jeden rok jedna odrůda vyjde, a druhá ne, a další rok je to úplně jinak (viz např. hrášek)! Máte pro to nějakou teorii?

    Reagovat
    • 25.12.2020, 21:47 ()
      Permalink

      Díky za milá slova. Články píšu rád, i proto, že si u nich často uvědomím věci, které mně nenapadnou, když o tom jenom přemýšlím.

      Teorii o úspěchu / neúspěchu se zeleninou mám hodně, ale těžko je ověřit. V klasických přírodních podmínkách je hodně proměnných. Kvalita půdy, teplota, vlhkost, přítomnost různého hmyzu, … cokoliv jiného. Část z toho nemůžu vůbec ovlivnit a pokaždé je to jiné. Takže i kdybych chtěl něco pořádně otestovat, tak těžko zaručím napodruhé stejné podmínky. Část neúspěchu mám na svědomí sám, protože rád experimentuji a zkouším nové věci. To je ale ten lepší případ, protože vím, co jsem udělal špatně a příště to můžu udělat jinak.

      U problému s klíčením si myslím, že se často jedná o problém v samotných semínkách, kterých původ a kvalita je ne vždy jasná. Snažím se dělat vlastní semínka, ale zatím to zdaleka není 100%. Mohl bych dělat testy klíčivosti, ale to by asi chtělo kupovat větší balení, co by se asi dost prodražilo. Už mám pár ověřených prodejců, od kterých to klíčí dobře. Ne vždy ale mají všechno, co chci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *