Rok třetí – 46. týden: Nahrazujeme ztráty

46. týden

Nadcházející víkend měl být relativně hezký a já jsem si udělal velké plány. Tentokrát jsem ale už dopředu tušil, že i kdybychom moc chtěli, tak to asi všechno nestihneme udělat. Přípravy na víkend probíhali už nějaký čas. Hlavní plán byl nahradit na zahradě stromky, co uhynuli v průběhu roku. Protože ale už máme i relativně uklizený pozemek na chalupě, chtěl jsem nějaké stromky vysadit i tam. Zdůvodnil jsem si to tím, že když už pojedu do zahradnictví pro stromky na zahradu, tak to přece musím využít (když se chce, důvod se vždycky najde). Nakupuji hlavně v zahradnictví Kruh (ve stejnojmenné vesnici), což je přece jenom kus cesty od Prahy. Jezdím tam jen jednou, maximálně dvakrát do roka. V minulém roce jsem ale nějaké stromky nakupoval v dalším známém zahradnictví Spomyšl a nejinak tomu bylo i tento rok. Kromě stromků jsem ještě koupil sadbu hub (taky v zahradnictví Kruh) s plánem udělat pár špalků na chalupě. Taky jsme ještě na chalupě chtěli pokračovat ve stavbě plotu a trochu i poklidit zbytky větví, cihel, tašek a kamenů. Plánů hodně, ale prioritou byli ty stromky.

Jak už je to u mě obvyklé, tak samotnému nákupu stromků předcházelo studium a plánování. Nebylo to už tak rozsáhlé studium a plánování jako před založením zahrady, ale jít jenom tak „naslepo“ do zahradnictví, a něco koupit, já neumím. V roce 2019 nám najisto uhynuli hrušeň „Hardyho máslovka“, Oulinská renklóda, jeřáb „Moravský sladkoplodý“ a černý jeřáb odrůda „Hugin“. Kromě toho i několik keřů. U keřů jsem si ale říkal, že k nim v létě zapíchnu nějakou tyčku, abych pak později věděl, které uhynuli. Nějak jsem na to zapomněl a teď, když všechny keře shodili listy, si nejsem na 100 % jistý. Ono je to ale i tak skoro jedno, protože na výměnu většího počtu keřů nějak už nezůstává moc času. Možná kdyby byla nějaká mírná zima, tak bych o tom ještě popřemýšlel. Radši bych ale byl za pořádnou zimu s hezkou nadílkou sněhu. Výměna keřů počká do jara, nebo podzimu dalšího roku. Hlavním příčinou, proč nahrazujeme stromky, jsou hlodavci. Když jsme sázeli stromky poprvé, tak jsme nepočítali s tím, že se něco takového bude dít. V roce 2018 jsme už pár stromů s okousanými kořeny měnili. Tento rok to děláme zase, ale tentokrát jsme už rozhodli stromky chránit. Je to stále lepší než vytahovat ze země po třech letech stromky bez kořenů, tak jak je to vidět níže na obrázku u jeřábu.

S výměnou hrušně a renklódy jsem měl jasno. U jeřábu jsem malinko narazil, protože v internetové nabídce zahradnictví Kruh nebyl a v zahradnictví Spomyšl byl, ale za 400 Kč. To mi přišlo moc, protože jsem ho kupoval v lesní školce za 150 Kč. V zahradnictví ale měli i stromkový černý jeřáb na semenáčové podnoži za celkem příznivou cenu 200 Kč. Tak už jsem byl rozhodnutý vyměnit červený jeřáb za černý. Na místě v zahradnictví jsem se ale poptal i na jeřáb a měli i jeřáb „Moravský sladkoplodý“, takže jsem ho koupil a stejně jako u hrušně a renklódy to bude výměna kus za kus. Hlodavci nám sice sežrali i černý jeřáb, ale ten jsem se zatím rozhodl nenahrazovat. Na zahradě nám stále ještě zůstalo pár keřových černých jeřábů, tak ta náhrada až tak nespěchá.

Na chalupě ještě není pozemek úplně připravený na „definitivní“ zahradnické úpravy, jako je např. i výsadba stromů. Na malém kusu horní části pozemku by to ale šlo, tak jsem neodolal. V té části roste i původní jabloň, plody které nám dost chutnají a stromek plodí celkem hezky. Negativum je to, že nevíme, co to je za odrůdu a že jablka nevydrží moc dlouhé skladování. Jabloně na zahradě zatím moc neplodí a mají to tam těžké. Proto jsme se rozhodli, že vysadíme ještě nějakou jabloň i na chalupě. Nakonec jsem vybral jabloně tři. S jabloněmi mám podobný problém jako s rajčaty. Hodně zajímavých odrůd, které bych chtěl vyzkoušet. Na rozdíl od rajčat je ale s jabloněmi problém, že jsou to stromy a výsledek vidíte klidně až po pár letech. Nestačí jenom hodit do země pár semínek, a ještě v tentýž rok vidět výsledek. Stromky taky stojí o něco více, než pytlík semínek a zaberou více místa. Rajče ani ne po roce ukončí růst a je ze zahrady pryč. Jabloň konečně po pár letech zaplodí a pak co? Buď vyhovuje a ponecháme si ji, nebo bychom ji museli setnout. Pak taky řešit „problém“, co s tolika jablky. Určitým řešením by bylo vybudovat jabloňový sad, ale tohle si nechám možná na důchod, kdy už nebudu vědět co bych ještě udělal. Ne že bych do toho nešel i teď, ale bylo by to hodně nerozumné.

Protože jabloň, co máme na chalupě, je asi podzimní, vybíral jsem další odrůdy jabloně podle toho. V nabídce zahradnictví Spomyšl mně zaujala odrůda „Katia“. Je to švédská odrůda. Podle popisu je vhodná do vyšších poloh, má být odolná vůči mrazům (nevím přesně do kolik stupňů) a taky by neměla trpět nemocemi (nebo aspoň být odolnější). Papírově tedy super jabloň do našich podmínek a pro ekologické pěstování. Navíc se mi jablíčko vzhledově líbí. Katia je letní odrůda jabloně a měla by dozrávat někdy v srpnu. To by vycházelo tak nějak po odrůdě „Průsvitné letní“, kterou máme na zahradě a už plodila. Další zvolenou odrůdou je „Antonovka“. Tuto odrůdu jsem vybral hlavně kvůli manželce, která má na ní dobré vzpomínky z dětství. Je to podzimní odrůda jabloně a konzumní zralost by měla být říjen až listopad. Největší problémy jsem měl s výběrem zimní odrůdy jabloně. V téhle kategorii je největší výběr a hodně zajímavých kandidátů. Už dlouho ale pokukuji po odrůdě „Rubinola“, kterou jsem asi dvakrát ochutnal a chuťově mi hodně vyhovuje. Navíc by měla být odolná nemocem. Problém byl ale ten, že jsem v nabídce zahradnictví našel „Rubinolu“ jenom na podnoži M9, co je málo vzrůstná podnož. To jsem nechtěl a radši hledal náhradu. A jak jsem psal, nabídka je veliká a já jsem si nemohl vybrat. Až jsem se nakonec rozhodl pro odrůdu „Panenské české“. Odrůda by měla být odolná vůči mrazu i nemocem, a navíc by měla jít dlouho uskladnit. Právě délka uskladnění byla pro mě hodně důležitým kritériem při výběrů. Jeden stromek odrůdy „Panenské české“ už máme na zahradě. Moc se mu ale nedaří (asi úřadují hlodavci) a nevím, jestli ho dalším rokem nebudeme nahrazovat. I proto jsem si vybral stejnou odrůdu i na chalupu, kdyby to stromek na zahradě nezvládl.

Při nákupu v zahradnictví ale bylo zase všechno jinak. Na optání mi řekli, že mají v nabídce i Rubinolu, i když jenom na podnoži M26. Radši bych chtěl něco vzrostlejší, např. podnož MM106, ale je to stále lepší než M9. Na zahradu jsem vybíral přednostně stromy na semenáčových podnožích (pokud je měli). Na chalupě ale tolik místa nemáme, tak jsem chtěl nejlépe podnož MM106. To se mi povedlo ale jenom u odrůdy „Katia“. Zbylé dvě odrůdy „Antonovka“ a „Rubinola“ byly maximálně na podnožích M26. Tak to zkusím a uvidíme, jak to poroste. Aspoň u náhrady stromků na zahradu se povedlo koupit přesně to, co jsem chtěl. Původně jsme měli hrušeň „Hardyho máslovku“ na podnoži kdoule, co je podnož pro menší tvary. Tentokrát se mi podařilo koupit stejnou odrůdu na semenáčové podnoži. U jeřábu je podnož taky semenáč a u renklódy „Oulinská“ je podnož myrobalán, což je taky super. Na zahradě jsou drsnější podmínky než na chalupě a silnější kořenový systém by mohl stromkům prospět. Takže stromky nastudované, nakoupené a už zbylo jenom je vysadit.

Nejdřív jsme jeli sázet stromky na zahradu. Sebou jsem vzal i roli králičího pletiva, které jsem zakoupil právě z důvodu ochrany před hlodavci. Vybral jsem oko o velikosti 13 mm, co bylo nejmenší oko u králičího pletiva, které bylo v nabídce. Snad to bude stačit. Šířka pletiva je 1 m, délka role 50 m. Ten 1 m je tak akorát pro výsadbu stromků. Odstřihl jsem kus pletiva o vhodné délce. Nijak jsem to neměřil. Prostě jsem to ohnul a když se mi ten průměr zdál dost velký, tak jsem to ustřihl. Manželka pak z toho pletiva upletla hezké košíky. Já jsem za tu dobu vykopal díry pro stromky. Kopal jsem na místě, kde už byli stromky, takže to šlo dobře. Akorát jsem podle doporučení lidí na facebooku ještě dodatečně trochu rozrušil dno a stěny jámy, aby lépe pronikali kořeny do okolí. Do vykopaných děr jsme vsadili drátěný koš.

Do jámy zvenku koše jsme z jedné strany zatloukli podpůrný kůl. Stromek jsme pak vždy směrovali v koši tak, aby byl kmínkem blíže ku kůlu. Manželka držela stromek a já jsem ho obsypával zeminou. Kvůli lepšími obsypání kořenů manželka se stromkem občas zatřásla. Když byla výsadbová jáma naplněná zeminou asi z poloviny, nalil jsem ke stromku více jak 10 litrů vody. Dalších 10 litrů jsem nalil po dosypání zbylé zeminy. Protože už máme studnu, tak jsme si mohli tentokrát dovolit „luxus“ a zalít každý stromek 20 litry vody. Na závěr jsem u kmínku vytvořil ze zeminy jakoby malou mističku, aby dešťová voda stékala směrem ke stromku. Drátěný koš trčí dostatečně vysoko nad terén, takže by se hlodavci neměli ke kořenům dostat spodem, ani vrchem. Když už bude stromek dostatečně silný (asi po 5 letech), tak můžeme drátěný koš u země ustřihnout. Pod zemí by už pak neměl vadit.

Když jsme vysadili stromky na zahradě, tak jsme zjistili, že jsou skoro dvě hodiny odpoledne. Dali jsme si rychlý oběd a hurá na chalupu pokračovat v sázení. Ze zahrady jsme si kromě dobrého pocitu z vysazených stromků odnášeli ještě hezkou porci listové zeleniny. Špenát už sice moc neroste, ale na sklizeň ho bylo ještě celkem dost. V neděli jsme tak měli skvělý špenátový koláč. Mangoldu a kadeřávku bylo taky do jednoho pytle, takže ještě nějakou chvíli si budu moci dopřávat čerstvý zeleninový salát.

Na chalupě jsme rychle vyměřili místa, kde chci nové jabloně. Je to v řadě se „starou“ jabloní v horní částí pozemku. Původní jabloň je taky něco méně vzrostlého. Šířka koruny je okolo 4 m a asi ani větší už nebude. Ty nové jabloně na podnožích M26 a vlastně i na podnoži MM106 by měli být vzrůstem podobné. Proto jsme zvolili vzdálenost kmene od kmene na 5 metrů a od horního plotu je to 3 metry. Jámy jsem tentokrát kopal čtvercové, ne kruhové. Prý tak lépe rostou kořeny a nevzniká tak „květináčový efekt“, kdy se vám kořeny kroutí po obvodu kruhové díry. Stejně jako na zahradě jsme do vykopaných děr vsadili drátěné koše. Ani na chalupě nechci nic ponechat na náhodě. Vrchní vrstva půdy na chalupě je o poznání lepší než na zahradě. Černá a kyprá. Akorát pod tou 20-30 cm vrstvou hezké půdy je jíl. Asi i proto je na pozemku celkem vlhko. Časem by to mělo jít zlepšit se zvyšováním obsahu organické hmoty v celém půdním profilu. Vysazením nových jabloní nám vznikla hezká nová řada stromků. Dodělávali jsme to už za šera, proto je fotka už trochu tmavší. V popředí jsou v pořadí „Rubinola“, pak „Antonovka“, následuje původní jabloň neznámé odrůdy a na konci je ještě „Katia“, kterou ale není vidět. Směrem k budově ještě nějaké místo zůstává, takže tam možná už na jaře plánujeme vysadit dvě meruňky.

Na obrázku vlevo je vidět kus už zorané plochy. Soused to projel kultivátorem a objevilo se dost kamenů. Snažil jsem se jich co nejvíc vysbírat, aby to mohl projet ještě jednou pluhem, ale všechno jsem nestihl. Najednou byla tma a nebylo už nic vidět. Stejně tak jsme už nestihli udělat žádné špalky na houby, ani pohnout s plotem. Stromky ale byly vysazené, a to je nejdůležitější. Příští týden bude hlavním úkolem výsadba česneku na zahradě i chalupě. Možná by šlo počkat ještě jeden týden, nebo i dva, ale už to je na hraně a nechci moc riskovat. Pak bychom rádi udělali i práce, které jsme chtěli udělat tento týden, tedy špalky pro houby a plot. U plotu je nejdůležitější dostat do půdy zemní vruty. Postavit sloupky a natáhnout pletivo můžeme, i když bude mrznout. Takže plány máme zase velké, snad se nám je podaří i zrealizovat.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *