Rok devátý – 14.6.2025: Kosení a údržba záhonů
14.6.2025
Po týdenní pauze způsobené nepřízní počasí jsme zpátky. Sice jsem týden předtím na zahradě byl ve svém extra dni, ale to jsem jenom kosil. I to bylo počasí ne úplně ideální. Celý den mírně poprchávalo, co nebylo z hlediska pohody úplně ideální. Zase z hlediska kosení to bylo dobrý, protože tráva se lépe kosila. Fotky jsem nedělal a nechával jsem to na sobotu. V sobotu ale celý den pršelo a v neděli to nebylo o moc lepší. Takže i když nerad, tak jsem na zahradu nejel. Poslední uplynulý týden to už bylo lepší. Z hlediska počasí i práce. Přes týden jsem byl zase na zahradě a zase jsem hlavně kosil. Už nepršelo, naopak bylo dost horko, ale kosilo se i tak dobře. Tak jsem to chtěl maximálně využít. V sobotu jsme už pak normálně vyjeli z Prahy. Hlavním plánem pro manželku bylo vyplít červenou řepu a já jsem tam chtěl udělat více věcí.
Nejdříve jsme jeli na chalupu pro elektrocentrálu, abychom doplnili na zahradě zásoby vody. Už bylo zase pár dní dost teplo, takže jsme plánovali něco zalít, ale vodu na zahradě i tak potřebujeme minimálně k umytí sebe a případně zeleniny k obědu. Po dojezdu na zahradu a natahání vody jsem se šel podívat na brambory. Už ve čtvrtek, jak jsem byl kosit, jsem se nejdřív šel podívat po záhonech. U brambor jsem si všiml, že začala aktivita mandelinek. Vypadá to, že mají právě období páření a kladení vajíček. Takže nejvyšší čas na akci. Záhony s bramborami jsem prošel, mandelinky sesbíral, zlikvidoval a taky jsem nějak namátkové prošel i rostliny, co se týká vajíček. Mandelinky je obvykle kladou na spodní stranu listů, takže je to dost blbá a náročná práce. Ale pokud se to udělá teď, tak se tím asi výrazně omezí množství mladých mandelinek. Pokud jsem našel na nějaké rostlině dospělou mandelinku, tak tam obvykle byla i vajíčka. Záhony jsem si opětovně prošel i pak před odjezdem ze zahrady a udělal to samé. Když jsem ty záhony procházel v sobotu, tak už bylo dospělých mandelinek o něco méně, ale možná malinko více vajíček. Po našem zásahu by mělo být škod na bramborách výrazně méně. Je dobře, že jsme zachytili aktivitu mandelinek skoro hned na začátku. Brambory vypadají dobře a neradi bychom je nechali zničit mandelinkami.
Manželka se hned po příjezdu na zahradu pustila do pletí a jednocení záhonu s červenou řepou. Trochu jsme ji nechali bez povšimnutí a už tu řepu nebylo moc vidět. Před sobotu bylo dost teplo, takže čištění záhonu bylo náročné. Manželka vyčistila půlku záhonu a zbytek si nechala na další týden. Část vyjednocené řepy jsme pak použili jako listovou zeleninu do salátu.
Já jsem se po bramborách pustil do česneku. Jeden záhon jsem prošel už minulý týden, další dva jsem si nechal na tento týden. Nechtěl jsem ho plít, protože kromě toho, že to je pracné, jsem navíc přesvědčen, že tím půdě škodím. A o tu především jde. Dobrá půda znamená dobré rostliny. Půda nechce být odkrytá a potřebuje, aby v ní po co nejdelší část roku byli živé kořeny. To je právě obvykle plevel, který se my zahradníci snažíme tak usilovně likvidovat. Rozhodl jsem se zvolit jiný přístup. V OBI jsem si koupil mechanické nůžky na trávu a vše, co bylo nějak moc vzrostlé, přiměřeně zkrátil. Tím v půdě zůstali kořeny a odstřihnuté kusy rostliny poslouží jako další výživa půdy. Půda nebude odkrytá a bude lépe držet vláhu. Navíc česnek nevypadá, že by mu něco scházelo. Takhle bych rád do budoucna udržoval všechny záhony. Jenom si asi pořídím lepší nůžky na trávu. Koupil jsem na zkoušu ty nejlevnější, co měli a při delší práci je to s nimi trochu více namáhavé.
Na jednom záhonu s česnekem máme neznámou odrůdu typu paličák, která už potřebovala vylámat květné stvoly. Takže to jsme udělali a česnekové výhonky pak ještě použijeme do jídla.
Hned vedle záhonů s česnekem jsou záhony s hráškem. Ten vyklíčil dobře a nějakou dobu jsme si říkali, že by ho bylo potřeba projít aspoň s motyčkou. Nebyla to ale priorita a když jsem na ně koukal později, to už jsem si říkal, že s tím nebudu nic dělat. Plevele tam sice bylo dost, ale spíše ve formě podrostu. V podstatě živý mulč, přes který prorůstal hrášek. Pletí by bylo ne jenom pracné, ale asi by to půdě spíše přitížilo, než pomohlo. Pak přišla ve středu týdne ta silná bouřka, která udělala na zahradě trochu nepořádku. Byla slehlá tráva, polámané nějaké rostliny a hrášek taky lehl. Trochu jsem se obával, jak to s ním bude dál. Stačil týden a zase je to v pohodě. Ne jenom že se narovnal, ale už i kvete, a dokonce se začínají tvořit první lusky. Plevel pořád tvoří hezký živý mulč, takže všechno dobrý. Kromě výsevu jsme s ním nic nedělali a vypadá to, že do sklizně ani nebudeme. Tak se mi to líbí.
Po projetí záhonu s česnekem manželka ještě dělala řepu a do oběda scházel nějaký čas, tak jsem šel hrabat seno. V podstatě to, co jsem pokosil tento týden ve čtvrtek a před týdnem ve čtvrtek. Už toho sena začíná být trochu víc, co jsem rád. Potřebujeme hodně mulče. Zatím to nechám takto shrabané na menších hromádkách a pak to buď povozím na jednu větší, nebo lépe už rovnou na nějaký záhon. Raději ať se to rozkládá někde, kde to pomůže úrodnosti než na louce. Taky nechci, aby na louce vznikali lysiny, co se při déle trvajícím uložení sena na jednou místě stává. Do oběda jsem shrabal část sena a ten zbytek jsme dohrabali spolu s manželkou na konci dne před odjezdem na chalupu.
Po obědě jsme se měli v plánu nahrazovat nějaké ztráty, které jsme na záhonech zjistili. Jednalo se o jeden záhon s okurkami a pak cukety a dýně. Okurky jsme vysévali na dva záhony. Jeden s hybridními odrůdami, kde jsme výsevní místa zakryli ustřiženými PET láhvemi, a pak druhý záhon s nehybridními odrůdami, kde nám už PET láhve nezbyly. Rozdíly v klíčení byly výrazně odlišné. Zatím co na záhonech s hybridními odrůdami z více než 20 výsevních míst nebylo nic jenom ve třech (všechno jedna odrůda), tak na záhonu s nehybridními odrůdami jsme našli jenom jedno úspěšné výsevní místo.
Takže jsme sundali kryty z hybridního záhonu a použili je pak při opakovaném výsevu na nehybridní záhon. Tam, kde na hybridním záhonu nevyklíčilo nic, jsme dosadili okurky z míst, kde jich bylo až moc. Na nehybridní záhon jsme zase vysévali jenom nehybridní odrůdy z vlastních semínek, protože jsme jiné neměli, a výsevná místa jsme pro jistotu zakryli PET láhvemi. Nejsem si jistý, co způsobilo tak špatné klíčení na tomto záhoně, ale možná to bylo chybějící dodatečnou ochranou. Přece jenom po výsevu bylo pár dní až moc chladno a semínka buď nevyklíčila vůbec, nebo vyklíčila a mladé rostlinky uhynuly.
Na záhonech s okurkami sice nevyklíčily okurky, ale jinak porost plevelu je tam hezký. Vypadá to hlavně na amarant. Rozhodli jsme se ho nechat jako živý mulč. Při výsevu jsme ho odstranili jenom na výsevních místech a jinak ho mám v plánu jenom zkracovat podle potřeby. Když se okurky rozrostou (co doufám), tak by se už pak měly v pohodě o sebe postarat samé a plevele přikrýt neprostupnou (skoro) vrstvou listů.
Po okurkách následovali cukety a dýně. U cuket ze tří odrůd a šesti výsevních míst vyklíčila semínka jenom na jednom místě. Půlku míst jsme měli zakrytou a půlku ne. Takže to asi úplně jenom kvůli krytům nebude. Všechny semínka kupovaná, takže nevím, jak jsou stará, nebo kvalitní. U kupovaných ale člověk doufá, že by měli být kvalitní. Možná to ale bude stejně jako u okurek chladným obdobím těsně po výsevu.
Na dva prázdná výsevní místa jsme doseli zbytky semínek, co nám zůstali, a navíc manželka koupila na trhu tři sazenice cuket, které jsme vysadili na zbytek míst, kde nic nevylezlo. Na prvním obrázku dole je koupená sazenice, na druhém cukety z námi vysetých semínek.
U dýní to bylo o dost lepší. Ze šesti výsevních míst byl u čtyřech úspěch. U obou vysetých odrůd po dva místa. Tam, kde nic nevyšlo, jsme doseli další semínka. U odrůdy „South Anna!“ jsme měli dost vlastních semínek, takže nebyl problém. Od odrůdy „Uchiki Kuri“ jsme už další semínka neměli, tak jsem tam vysel poslední semínka odrůdy „Sweet meat Oregom homestead“, která nám zbyla z minulého roku.
Na záhon k cuketách jsme vysévali dodatečně ještě jednu odrůdu, a to „Buttercup“. Máme ještě poslední dýně ze minuloroční sklizně, a protože tyto dýně se nám celkem osvědčili, řekli jsme si, že z jedné vybereme semínka a zkusíme vysít. Původně jsem je ani moc nechtěl vysévat, protože jsem si nebyl jistý, jestli se s něčím nezkřížily a co pak z toho dostaneme. Ale máme volné místo, tak proč si nezkusit zaexperimentovat. U této odrůdy bylo klíčení snad 100 %. Jestli to bylo čerstvými semínky, nebo pozdějších a tím i příznivějším termínem výsevu, si nejsem úplně jistý. Spíše myslím že na to má vliv pozdější výsev. Po prvním výsevu cuket a dýni bylo prostě moc chladno. Takže poučení z toho je (jak jsme se už párkrát přesvědčili), že není kam spěchat. Rostliny z později vysetých semínek jsou sice zatím menší, ale tykvovité rostliny rostou relativně rychle a brzy doženou ty dříve vyseté.
Už jsem psal výše, že bouřka, která se prohnala minulý týden ne jenom naší zahradou, způsobila na naší zahradě nějaké škody. Asi nejvíc to odnesla rajčata. U několik z nich se ulomil vrchol, nebo se zlomila celá rostlina. To je ten první obrázek níže, kde je rostlina sice viditelně zlomená, ale i nad zlomením bujně roste, tak ji tak nechávám. Možná bych ji mohl ještě přisypat kompostem, ať si rostlina vytvoří kořeny nad místem, kde se zlomila. Rajčata naštěstí dokážou vytvořit další kořeny a když se ulomí vrchol, tak udělají boční výhonky. Akorát to rajče dost zpomalí. No ale nic jiného s tím už neuděláme. Jsem celkem rád, že jsem při výsadbě rajčata trochu více utopil. Nejvíc postihla bouřka ty nejvyšší. Naopak ty, co byli nejmenší, tak teď vypadají nejlépe. Asi nejhezčí rostliny jsou u odrůdy „Valouny“, ale i zbytek keříkových odrůd je celkem v pohodě. Nejhůř vypadají čtyři rostliny od tyčkových odrůd. Konec sezony je ale ještě daleko, tak uvidíme.
Už jsem víckrát psal o tom, že letošní chladné období nám přineslo celkem dost škod, hlavně na ovoci. Jahody ze začátku vypadaly dobře, ale teď, když se začínají vytvářet plody, tak je vidět, že ztráty jsou dost velké. Stejně jako minulý rok to nejvíc odnesla odrůda „Wendy“. Naopak zpočátku ne úplně favorizovaná odrůda „Rumba“ to asi zase bude částečně zachraňovat. Nejlépe roste, kvete malinko později, a proto u ní něco málo sklidíme. Jahody už začínají červenat a něco jsme sklidili, ale tento rok to na džem z vlastních jahod moc nevypadá.
Úroda byla tento týden zase hlavně listová zelenina. K tomu jsme přidali trochu listů řepy, co manželka jednotila. Jinak to bylo pár prvních a asi i posledních ředkviček. Ty se letos z jarního výsevu vůbec nepovedly. Pak ještě trochu natě z cibule. Ani jsem to nefotil.
Tak aspoň za závěr přidám pro potěšení aspoň obrázek nádherně kvetoucího orlíčku. Prorostl silážní plachtou a teď se mu na tom místě hodně daří. Jinak další orlíčky, co jsme přesadili na jiná místa, nic moc.
Ze zahrady jsme jeli ještě na chalupu, ale jenom na otočku. Vrátit zpátky elektrocentrálu a doplnit zásoby brambor. Na chalupě nám zase stojí práce a další extra den asi věnuju kosení a možná dalším pracím na chalupě. Taky další víkend možná věnujeme více chalupě. Ale to jsme si říkali i tento týden, jenom to jako obvykle vyšlo jinak. Myslíte si, že nemáte moc práce, pak začnete něco málo dělat a najednou je skoro večer. No uvidíme …
