Rok desátý – 21.3.2026: Údržba malin a ostružin

21.3.2026

Výsevy a výsadbu zatím neděláme, a protože se toho na naších pozemcích od posledního článku moc nestalo, rozhodl jsem se spojit poslední dva týdny do jednoho reportu.
V první týden nám počasí krásně vyšlo. Rozhodli jsme se jet nejdřív na chalupu, kde jsme měli v plánu poklidit zbytky pokácené vrby a ořezat další dvě menší. Poslední zkrácení vrb proběhlo, když jsme stavěli nový plot, a to už je pár let. Za tu dobu se vytvořily nové větve, které začínají být problém. Ne jenom že dost stíní jabloně, které rostou kousek vedle, ale už začínají zasahovat do elektrického vedení. Takže jsme rychle poklidili to nejnutnější u pokácené velké vrby a pustili se do zkracování. V našich představách to ale bylo daleko jednodušší než ve skutečnosti. Ty větve zespodu vypadaly menší a taky naše elektrická pila na akumulátor to moc nedávala. Zvládli jsme akorát ty menší průměry a pak nám s tou jednou menší vrbou pomohl hodný soused s manželkou, kteří právě káceli stromy na druhé straně silnice. Proti nám úplní profesionálové v kácení. Jak vybavením, tak technikou. Ale ani oni si netroufli na vetší vrbu. Na tu jsem objednal stejnou firmu jako na tu největší, první pokácenou. V době psaní článku jsou už všechny vrby ve stavu, jak jsme je chtěli. Teď už jenom přemýšlíme, co se zbytky, co zůstali po kácení a zkracování. Zatím většinu toho dáváme do syntropic řady k jabloním. Ale je toho moc a taky manželka není úplně nadšená z celkem už vysokého valu větví v řadě jabloní. Zvažujeme i možnost naštěpkovat to, co půjde. Zatím jsme se úplně nerozhodli.

Proč se ale vůbec tolik rozepisuji o vrbách? Protože jsou pro nás potenciálně hodně důležité. Jak začínám přecházet na jiný způsob pěstování (syntropic agriculture), tak tam velkou roli hrají pomocné rostliny. Co jsou rychle rostoucí dřeviny a byliny, které lze dobře zkracovat a zase rychle obrůstají. Takže jsou kromě jiného i dobrým zdrojem biomasy. Na chalupě jsou tou rostlinou právě vrby, které rychle rostou a dobře zvládají řez. Zatím jsme měli jenom tři vetší vrby v plotu. Z toho jedna největší a nejstarší už je pokácená a zbylé dvě zkrácené. Ty zkrácené máme v plánu teď už pravidelně ořezávat asi jednou ročně. Jako zdroj biomasy pro syntropic řadu, nebo případně i pro další využití. Dá se použít na různé konstrukce, nebo i na topení. Proto chci vrbu více namnožit. Původně jsem chtěl vytvořit po obou stranách syntropic řady s jabloněmi něco jako živý plot. Pruty vrby napíchané do půdy po asi 50 cm a pravidelně jednou za rok zkracované. Čistě jako zdroj biomasy pro syntropic řadu. To mi asi doma neprojde, takže náhradní řešení je vysadit živý plot z vrby u plotu. Taky celkem hustě a pravidelně ročně to budeme zkracovat. Využití by pak bylo stejné, jako u původního záměru. Ještě přemýšlíme nad nákupem menší elektrické štěpkovačky. Pak bychom mohli všechno, co prořežeme, následně naštěpkovat. Takže se vrba u nás na chalupě může stát snad tím nejdůležitějším, co budeme pěstovat. Zdroj biomasy, materiálu i dřeva na topení.

Když jsme uklízeli zbytky vrby na syntropic řadu, tak jsem objevil jednu nepříjemnost, která se stala myslím že někdy v poslední době. Jabloně, které máme v syntropic řadě, měly od povrchu půdy asi do výšky 15 cm úplně ohlodanou kůru. Myslím, že to bude práce myší. Kolegyně v práce mi říkala, že jí ohlodali kůru na stromcích zajíci. U nás to budou spíše myši, protože máme plot, zajíce jsem kolem zatím neviděl a stromky nejsou ohlodané moc vysoko. Kdo to okousal je ale celkem jedno, škoda už vznikla. To jsem asi před rokem, nebo dvěma, dával dole ochranné pletivo, že už to není potřeba. Stromky mi přišli dost velké. No teď to odnesli. Všechny tři nově vysazené jabloně jsou ohlodané. Ušetřená zůstala jenom ta velká. Nevím, jestli za to může velikost stromu, nebo to, že kolem největší jabloně nebylo nahrnuto moc mulče (spíše vůbec). Je to jedna z nevýhod mulčování, že se vytváří dobré podmínky pro hlodavce.

Tak škoda už vznikla a teď co s tím. V první řadě doufám, že jsou jabloně dost velké na to, aby to zvládly. Dodatečně jsme kolem nic zase udělali nějakou zábranu z králičího pletiva. V podstatě jsme tam vrátili to, co tam už bylo předtím. Kdyby se náhodou myši rozhodli pokračovat v tom, co začaly. Později v průběhu týdne mně napadlo, že jsem mohl ty okousaná místa aspoň zatřít balzámem, co používáme, když ořezáváme stromy. No, vůbec mně to v ten den nenapadlo. Udělal jsem to až další týden, kdy jsem zase odstranil pletivo, natřel stromy balzámem a dal pletivo zpátky. Teď už zůstává jenom čekat, jak to stromky zvládnou.


Tím pozitivním, co jsme objevili na chalupě, byl klíčící česnek. Tento týden už byl ve velikosti, že se dal vyfotit. Záhony jsou dost pokryté mulčem a celkem jsem přemýšlel, jestli ho neodstranit (vzhledem ke zkušenostem v posledních letech), ale po podrobné ohlídce záhonu to vypadá, že vrstva mulče česneku nevadí. Stejně dobře vypadá i česnek na zahradě. Tam ale nemáme takovou vrstvu mulče.


Po ořezání vrb jsme jeli na zahradu, kde jsme měli v plánu pročistit maliny a ostružiny. Minule to ještě nebylo moc vidět, ale tento týden už hezky narašily. U stále-plodících malin jsme odstranili suché odplozené částí prutů a některé pruty celé. U jednou-plodících malin jsme odstranili celé pruty.
U ostružiny jsme také odstranili celé staré odplozené pruty a ponechali jenom ty nové. Původně vytvořená opěrná konstrukce kolem malin a ostružin už nebyla v moc dobrém stavu, tak jsme ji zrušili a vytvořili novou jenom kolem ostružiny. Ty maliny tam už i tak moc nejsou, a i když byly, tak konstrukci nepotřebovaly. Časem bych rád ostružinu více namnožil a nejlépe vysadil ty nové rostliny na jiné místo. Louka pro ně, stejně jako pro maliny, není moc vhodná.


Tento rok jsme se rozhodli vyzkoušet roubování stromů. Na chalupě manželka uřízla pár větviček z jabloně, kterou jsme koupili s chalupou. Odrůdu nevíme, ale jablka jsou skvělá. Takže bychom tuto odrůdu rádi zachovali. Na zahradě zase máme několik jabloní ze samovýsevu, co je příležitost tam něco naroubovat.
Manželka vybrala jednu menší jabloň v řadě stromů a keřů u plotu, na kterou jsme se rozhodli udělat tři rouby. Měla tři větve, které by mohly tvořit první patro příští koruny, tak by bylo ideální, kdyby se rouby chytli a my měli takto vytvořenou „novou“ jabloň. Nebudu popisovat celý proces roubování, to si každý může najít sám. V našem případě to nešlo úplně ideálně, tak uvidíme, jak se rouby chytí a co z toho bude. I kdyby to zvládl jenom jeden, tak to budu považovat za úspěch. Zkoušet to určitě budeme i dále. Ne jenom jabloně, ale rádi bychom vytvořili novou hrušeň z té, co nám roste u plotu a každý rok z ní sklízíme hodně skvělých hrušek. Kdyby se z ní něco stále, tak ať úplně nezmizí. Hrušním se u nás moc nedaří, ale když tam roste a dobře plodí tahle stará, tak by ji snad mohlo jít i úspěšně naroubovat.


Letos jsme i poprvé sklízeli, a to topinambury, které jsou tento rok fakt hezké. Máme dva záhony, jeden pro bíle a druhý pro fialové. Z úplně první rostliny jsme sklidili skoro 10 kg hlíz. To bylo asi měsíc zpátky. Teď to bylo trochu méně, z dvou rostlin asi 5 kg. Část jsme hned prodali a ten zbytek doma zpracovali. Úroda topinambur vypadá po dvou ne moc dobrých letech hodně slušná.



Sklizní topinambur jsme ukončili práce v prvním týdnu. Ten druhý týden jsme měli velké plány. Chtěli jsme poklidit větve z prořezu vrb na chalupě a na zahradě jsme chtěli vyčistit bylinkovou spirálu a pak možná další práce, pro které se rozhodneme na místě. Počasí nám ale moc nepřálo. Už od rána poprchávalo a při cestě na chalupu místy i dost pršelo. Na chalupě sice trochu pršelo, ale nahodili jsme kapuce a pustili se do uklízení zbytku vrb. Normálně bych asi na chalupu za tohoto počasí ani nevyjel, ale potřebovali jsme vyfotit poslední vrbu na zakrácení větví, aby si firma, která to i následně zakrátila, mohla udělat představu.
Zbytky vrb jsme uklidili a na zahradu jsme se rozhodli ani nejet. Nebylo moc teplo a přeháňky pořád přetrvávaly. Ještě jsme si trochu zaplánovali, co jak uděláme na chalupě do budoucna a prošli si pozemek co je nového od minulého týdne. Hezky nám narašili rybízy a angrešty. Kromě „klasického“ česneku je už venku i česnek medvědí, ze kterého manželka sklidila pár listů. Není ještě moc velký, ale už to šlo. Příště možná bude sklizeň i větší. Pak už jsme se vydali zpátky do Prahy. Příští týden nám snad počasí vyjde lépe a stihneme toho udělat více.