Rok devátý – 30.8.2025: Sklizně a práce kolem baráku
30.8.2025
Poslední dva týdny byli reportážně ne úplně zajímavé. Dělali jsme dost kolem baráku a jinak jsme hlavně sklízeli. Proto jsem se rozhodl to zase spojit do jednoho článku.
Ve čtvrtek první týden jsem byl na chalupě. Na sobotu jsme měli naplánované zemní práce kolem baráku, tak jsem chtěl pokosit aspoň příjezdovou cestu k baráku. Další mulč se hodí a je zbytečné, aby po tom pojezdil bagr. Ve čtvrtek bylo hodně teplo, jak je ostatně v poslední době pravidlem, tak se nekosilo moc dobře. Dokonce jsem po chvilce šel i naklepat kosu, jestli to nebude lepší. Moc to nepomohlo. Zase jsem zvažoval, jestli nekoupit elektrickou sekačku. No ale nakonec jsem to samozřejmě dosekal, pohrabal a povozil na syntropic řadu k jabloním.
Kosení jsem zvládl do oběda, a to už jsem byl i celkem uvařený. Tak jsem pak odpoledne jenom osekával vrby (většinou ve stínu) a všechno to házel k jabloním. Už se tam nakupilo celkem dost organického materiálu. A to jsme se do těch vrb pořádně ani nepustili. Ty větší prořezy ale asi necháme až na období vegetačního klidu. Chci ty vrby sice využívat jako zdroj mulče, ale nechci je moc zničit. Fotky jsem ve čtvrtek nedělal, protože by to bylo stejné, jako fotky, co jsem tady už přidával.
V sobotu jsme brzy vyráželi na chalupu, protože jsme měli domluvený bagr (s obsluhou) na srovnání pozemku kolem základů nového baráku. Když se dělali výkopové práce, tak se kolem základů naskládali různě velké kopy zeminy. Od té doby se nic nedělalo a všechno to zarostlo, takže se to pěkně blbě kosí. Tohle jsem chtěl nechat srovnat a taky dosypat zeminu mezi základy a nějak rozumně to srovnat, abychom mohli postoupit a dělat další práce.
Terén jsme měli hezky srovnaný a další práce kolem baráku hotové za necelé tři hodiny. Pak jsme se už konečně začali věnovat pracím, které souvisí s pěstováním. Obecně bych rád směřoval na zahradě i chalupě k syntropic způsobu pěstování. S tím jsme už začali na obou pozemcích. První řady jsme začali a časem budeme do nich potřebovat vysadit hodně rostlin (dřevnatých a bylinných). Mezi pomocné keře, které se hodí k našim účelům patří i hlošina, kterou pěstujeme na chalupě ve slepičím výběhu. Teď tam máme tři velké keře, které bych rád více namnožil a pak použil do řad na chalupě i zahradě. Jedním z vhodných způsobů množení je hřížení a na chalupě se nám k tomu doslova naskytla příležitost. Jedna z hlošin už od začátku roste dost našikmo. Zkoušeli jsme ji podepřít a narovnat, ale moc se to nedaří. Nepřispělo k tomu ani to, že ji obrostla a k zemi táhla povijnice. Proto jsme se rozhodli ořezat všechny větvě, které rostou „blbým“ směrem. Ještě předtím ale můžeme využít toho, že jsou ty větvě blízko půdy a hlošinu si namnožit. Pod pár větvemi jsme vykopali díry, do kterých jsme je pak zahrabali. Většinou stačila jenom váha zeminy, aby větvě zůstali v půdě, občas jsme nahoru ještě přihodili větší kámen. Místo na větvi, které je zahrabané v půdě, jsme očistili od menších větviček. Ty jsme pak napíchali kolem hlavního keře do krtinců. Sice si nemyslím, že z těch menších větviček něco bude, ale nemáme co ztratit. Teď už jenom počkáme aspoň do příštího jara. Snad hlošiny do té doby udělají na větvích kořeny a budeme mít pár nových rostlin pro výsadbu.
Odpoledne jsme ještě trochu ořezávali vrby. Chtěli jsme co nejvíc ořezat tu největší a nejstarší, aby šla případně i pokácet. Je už zevnitř shnilá a bylo by dobrý ji odstranit. Zvládli jsme ořezat celkem dost slabších větví, ale pak jsme usoudili, že víc je nad naše schopnosti i technické vybavení. Takže budu shánět někoho, kdo se tím živí, aby nám vrbu pokácel. Je mi ji líto, ale nechceme, aby padla sama a poničila všechno kolem.
Větví z ořezu vrby jsme měli hodně, ale nechal jsem si je na další týden, protože jsme chtěli jet i na zahradu. Před odjezdem jsme ještě prošli záhony a něco málo sklidili. Zelených fazolek už bylo více než poprvé a pomalu se to začíná sbírat. Manželka zase nasbírala u plotu relativně dost ostružin. Pak ještě našla jednu okurku a na zkoušku strhla pár lískových oříšků. Na ty si ještě musíme chvíli počkat.
Posledních pár dní bylo celkem teplých, ale hlavně už dost dlouho pořádně nepršelo. Na chalupě je více vlhko, takže to až tak moc vidět nebylo. Jinak tomu bylo na zahradě. Když jsme tam doleji, tak to bylo dost depresivní. Všechno suché, ani tráva neroste. Na záhonech to nebylo o nic lepší. Na většině porostu je vidět, že potřebuje vodu. Snažíme se zalévat aspoň něco, ale pořádný déšť to nenahradí. Zase to hodně teplé a suché počasí pomohlo aspoň tomu, že tento rok hezky a skoro najednou dozrála keříková fazole. Takže jsme v podstatě sklidili všechno, a to, co je ještě ne úplně zralé, se hned spotřebuje.
Teplé počasí prospívá i rajčatům, která začali dozrávat ve větším. Už první pohled na záhony stál za to. Sklizeň rajčat byla ostatně asi časově nejvíc náročná činnost ten den na zahradě. Sklidili jsme jich tolik, že jsme si něco odložili na přímý konzum a zbytek skončil jako protlak. Divoké rajčata manželka naložila do protlaku.
Kromě rajčat byla sklizeň hlavně o ovoci. Maliny, ostružiny a pár prvních hrušek. Z minula jsem si nechal sklizeň arónie, tak jsem proběl i keře v živém plochu a něco bobulí sklidil. Byly ale už skoro sušené. Manželka k nim natrhala i něco málo dřínu a našli jsme i pár divokých švestek. Celé to pak usušila a bude z toho ovocný čaj.
Jinak procházka kolem keřů v živém plotě byla stejně depresivní jako zbytek zahrady. Některé keře vypadají, že o ně asi přijdeme a budeme nahrazovat. Je konec srpna a už shazují listy. Některé dokonce jsou i bez listů. Uvidíme, jestli na jaře znovu obrazí. I ty arónie, které se z keřů drží asi nejlépe, nevypadají úplně dobře. Budu muset asi promyslet, co s tím udělat a jak to vymyslet, aby byl celý systém více odolný i vůči takovým výkyvům počasí, které zažíváme posledních pár let.
Ve čtvrtek další týden jsem zase jel na chalupu. Chtěl jsem zpracovat ty vrbové větvě, co jsme ořezali minulý týden v sobotu. Bylo jich fakt dost a samo se to neudělá. Tenčí větvě jsem odseknul mačetou a naházel na syntropic řadu k jabloním. Ty větší jsem zatím dal stranou a později je nařezal motorovkou na špalíky. Možná se to někdy využije na topení. Když ne, tak jako organický materiál se to dá použít vždy.
Část vrbových větví jsem naházel k jabloním, zbytek jsem natahal k výběhu pro slepice a začal vytvářet novou řadu u angreštů. Na spodek jsem se snažil dát větší větvě a na to menší a více olistěné. Vystačilo to tak na základ řady. Později tam bude potřeba dodat o dost více organického materiálu. Taky bych rád sundal silážní plachtu ze všech ploch, kde jsme ji použili, tedy i od zbytku ovocných keřů. Snad se to povede ještě tento rok. Pak to bude sice náročnější na údržbu, ale lepší pro půdu. Musíme si práci rozvrhnout tak, abychom to stíhali.
V sobotu jsme jeli nejdříve na zahradu. V pátek hezky zapršelo, tak to bylo hned o malinko radostnější. I když jeden deštivý den nenahradí dlouhé období bez deště. Na zahradě nás čekali zase hlavně sklizně a zase rajčata. Bylo jich snad ještě víc než posledně. Ale nejsem si jistý, jak dlouho to ještě bude takhle. Nových květů moc vidět není. Nevím, jestli to je kvůli suchu, nebo něčemu jinému. Ono i tak, odrůda „Valouny“, která je letos hlavním producentem, je keříkové rajče. To obvykle odplodí svoje a je konec. Máme sice i čtyři tyčková rajčata, ale ty letos nic moc. Divoké by taky měly plodit až do mrazů, ale nemají moc nových květů, tak uvidíme. Rajčat na zpracování budeme mít asi více než dost, ale rád bych je měl i ke přímému konzumu co nejdéle.
Kromě rajčat jsme sklidili zbytek kedluben a prošli jsem se pod dvěma hrušněmi, co máme vedle plotu. Tento týden bylo popadaných hrušek fakt dost. Už to nebylo jenom pár nic moc kvality, jako minulý týden. V pátek pršelo, tak možná byla nad naší zahradou i nějaká bouřka, která shodila více hrušek, než by „normálně“ padlo. Ale to jsou jenom naše dohady. V každém případě jsme rádi, protože po minulém roce, kdy nebylo skoro žádné ovoce, si můžeme zase udělal zásobu sušených hrušek. V době psaní článku už máme nasušeno dvě 4 litrové sklenice, co bude asi i dost. A to je v podstatě jenom z jednoho dobrého sběru hrušek. Rádi bychom pak ještě něco sklidili česáčkem přímo ze stromu. Aby trochu vydrželi a možná i něco prodáme.
Po sklizních jsme přemýšleli co dál. Ne že by nebyla na zahradě práce, ale byla to práce typu kosení, nebo rozdělávání kompostu. To se nám moc nechtělo, tak jsme si vymysleli náhradní činnost. Po zimě jsme chvilku opravovali plot a nahrazovali sloupky. Z chalupy jsme si dovezli další, že je vyměníme taky, ale pak začali výsevy a výsadby a už jsme se k tomu nedostali. Takže teď byl čas a celkem i chuť, tak jsme se rozhodli pár sloupků vyměnit. Hlavně na místech, kde to bylo už kritické a padal plot. Pořád nám pár sloupků zůstalo, takže příště možná zase něco vyměníme.
Na chalupu jsme jeli jenom na otočku, posbírat, co tam bude ke sklizni. Zase bylo dost zelených fazolek, více zarodily okurky a manželka prošla plot a dosbírala ostružiny. Z letní jabloně jsme utrhli jedno moc hezké jablíčko. Jinak pod stromem občas něco ještě použitelného najdeme, ale obvykle to sníme přímo na chalupě. Letos na letní jabloni moc jablek není. Pořád je to sice lepší než minulý rok, ale hlavní sklizně jablek by měly být ze zimní jabloně. Ta je hezky obsypaná jablky, tak snad se už nic špatného nestane a letos budeme mít vlastní jablíčka.
Poslední dva týdny nebyly moc o pěstování, ale spíše o těch věcech kolem. Ale i tom to někdy je, a i ty udržovací práce je potřeba udělat. Navíc nám k tomu přibyl barák, co je pro nás hodně důležité a spojené hodně z naší další činnosti na našich pozemcích. Příští týden (možná týdny) bude asi hodně podobný. Čekáme další sklizeň rajčat, ovoce a jinak toho na zahradě zatím moc není. Ale ještě pár nadějných záhonů na zahradě máme a sezona zatím nekončí.
