Rok devátý – 24.5.2025: Výsadba rajčat

24.5.2025

Pracovně mi to tento týden nevyšlo tak, že bych mohl vyrazit na naše pozemky mimo víkend. Takže zase nám zůstala jenom sobota a hlavním úkolem byla výsadba rajčat, papriky a mochyně. Celkem jsem s výsadbou váhal, protože počasí je takové, jaké je. Přes den to ještě ujde, ale noci jsou pořád moc chladné. Až přímo mrazivé, ale o tom až za chvíli. Doma se mi sazenice ale taky moc nechtělo nechávat. I když jsme vysévali o něco později, než „obvykle“, tak sazenice byly už dost velké. Papriky a mochyně v podstatě kvetly a rajčata se do květu chystala (minimálně u odrůdy „Sunviva“). Takže jsme se přece jenom rozhodli pro výsadbu, s plánem použit dodatečnou ochranu.

Jedna zajímavost ohledně sazenic rajčat. U odrůdy „Mountain Merit“, která je původně hybridní odrůda a u nás ji pěstujme z vlastních semínek už v třetí generaci, jsme měli dvě varianty semínek i rostlin. Jedny semínka jsem vzal z první rostliny, co zaplodila. Plod (rajče) byl hezký, velký a masitý. Prostě moc hezké steakové rajče. Když jsem ho ale rozříznul, že si vezmu semínka, tak na první pohled tam nic nebylo. Střed rajčete vypadal spíše jako bezpeckový meloun. Po rozpitvání dužiny se mi podařilo získat pět semínek. Z dalších rostlin, co dozrávaly později, jsme si vzali taky semínka. Tam už problém nebyl. Semínek bylo více. Při výsevu jsem tyto dvě jako kdyby varianty oddělil a nechal z prvních semínek dvě sazenice a z dalších semínek šest sazenic. Všechny rostly v pohodě až do doby, kdy se ty dvě sazenice z prvních semínek začaly zhoršovat. Už se nám párkrát stalo, že se sazenicím jako kdyby přiškrtil stonek těsně nad kořeny a vršek rostliny pak uhynul. Hledal jsem na internetu a prý za to může nějaké houbové onemocnění. Nadměrná zálivka může být jedním ze spouštěčů. To se mi stalo i tento rok, že jsem to se zálivkou přehnal. Postihlo to ale jenom ty první dvě rostliny u této odrůdy. Říkal jsem si, že je to přírodní výběr a jsou asi citlivější. Nechtělo se mi je ale hned odepisovat, a protože rajče dokáže vytvořit kořeny kdekoliv, rozhodl jsem se dovést nějaký kompost a zkusit rostliny zahrabat nad místem, kde došlo k přiškrcení. To jsem i udělal. Ze začátku (asi 1. týden) to vypadalo, že rostliny i tak uhynou. Ale když už jsem je chtěl vyhodit, tak začaly ožívat. Zvadlé listy se zase narovnali a celkově rostliny vypadaly vitálnější. Takže jsem byl rád, že jsem je nevyhodil a snad to dobře zvládnou i na zahradě. Budu muset být, co se týká zálivky, ještě více opatrný.

A teď zpátky k výsadbě rajčat. Pro rajčata jsme vybrali tři záhony, kde byly minulý rok cukety a dýně. Záhony vypadali na podzim dost zarostlé, tak jsme je na zimu zakryli silážní plachtou. Tento rok to byli vlastně už poslední zakryté záhony, které čekali na výsadbu.
První pohled po odkrytí plachty nic moc, ale zdání klame. Pro náš účel, tedy výsadbu rajčat, to bylo super. Chtěli jsme nechat na záhonech maximum mulče, co šlo, takže jsme jenom zlikvidovali zbytky plevelů, hlavně skoro nezničitelný svlačec a záhony byli připravené. Větší vrstvu mulče jsem chtěl nechat i z důvodu, že jsem chtěl rostliny při výsadbě více „utopit“, aby je pak bylo možné lépe zakrýt netkanou textilii. Pro výsadbu jsme se sice rozhodli tento týden, ale úplně to nechat jenom tak bez ochrany jsem nechtěl. Případnou ztrátu sazenic bychom už asi nenahradili.
Jak jsem výše psal, tak pro rajčata jsme naplánovali tři záhony. Jeden pro divoká rajčata, kde budou jenom čtyři rostliny. Dvě od odrůdy „Divoké zlaté“ a dvě od odrůdy „Humboldtovo“. Čtyři sazenice sice vypadají na záhonu trochu opuštěně, ale zdání klame. Později to bude tak akorát. U odrůdy „Divoké zlaté“ jsem minulý rok vzal semínka ze dvou zdrojů. Jedny semínka byli z plodů, které rostly na plánovaném záhoně. Druhé semínka jsem vzal z rostliny, která vyrostla jako samovýsev u jiného záhonu. Bylo to pořád divoké žluté rajče, ale mělo o poznání větší plody, jako jiné rostliny. Takže jsem chtěl zkusit i semínka této rostliny a jsem zvědavý, co z toho letos bude.
Další záhon bude celý pro odrůdu „Mountain Merit“, teď už ve třetí generaci, při pokusu o vypěstování vlastní plísní odolné odrůdy s většími plody. Více jsem se o tom rozepsal výše, tak se nechci opakovat. Třetí záhon zůstal pro odrůdy „Resibella“, „Sunviva“ a „Valouny“. Od každé odrůdy po dvě rostliny. U valounů jsme měli čtyři varianty plodů a od každé po dvě rostliny, takže dohromady od této odrůdy osm rostlin.
Na záhonů ještě zůstalo místo, tak jsem tam vysadil papriky, semínka kterých máme z papriky koupené v Lidlu. Vyklíčily super, rostly taky super a už kvetou. Tak uvidíme, kdy a co z nich budeme sklízet. Na konec záhonu vyšlo místo ještě na dvě sazenice od mochyně. Ta taky klíčila i rostla dobře a už hezky kvete. Tak to by byl třetí rajčatový záhon.
Po výsadbě jsme záhony zakryli netkanou textilii. Tam, kde byly rostliny o něco výš nad povrch záhonu, jsme použili na nadzvednutí textilie tyčky ze slunečnic z minulého roku. Ty se nám válí vedle záhonů, kdybychom je potřebovali. Už jsme je využili vícekrát.

Co se týká sazenic, tak jsme měli ještě pět dalších rostlin mochyně a pět rostlin pálivých paprik odrůdy „De Cayenne“. Ty jsme vysadili do pokusného záhonu, kde jsme pro ně plánovaně nechávali místo. Už nám ale nevyšla netkaná textilie pro všechny rostliny, tak jsme zakryli jenom část, a ten zbytek si bude muset poradit sám. Uvidíme příští týden. Fotky jsem zapomněl udělat.

Co si určitě na zahradě neporadilo a co asi budeme nahrazovat, jsou keříkové fazole a kukuřice. Staly se obětí poslední (snad) vlny chladu, nebo v našem případě až mrazu. Akorát začali klíčit a bylo místy vidět hezké mladé rostlinky. Stačil týden a je na nich vidět poškození, které už asi nezvládnou překonat. Ale ještě by měl být čas udělat druhé výsevy.

Co tak lehce nenahradíme, jsou jahody a ovocné stromy. Minulý rok nám úplně umrzly květy u jedné odrůdy, tento rok to asi zasáhlo obě jednou plodící odrůdy. Nějaký plod je občas vidět, ale jinak se plody netvoří a květy časem zčernají. Tak uvidíme, jaká bude konečná úroda. U těch stáleplodích odrůd úrodu ani neřeším. Tam budu rád, když jich většina přežije přesazení. Po deštích to už vypadá malinko lépe než týden po výsadbě.
Blbě jsou na tom i ovocné stromy. Minulý týden jsme si mysleli, že umrzly jenom třešně a višně, tento týden vypadají blbě i jabloně a hrušně v podstatě všechny plody shodili. Možná tam nějaké malé překvapení bude, ale moc nedoufám. Snad to aspoň na chalupě bude lepší.
Poučení z toho je, že musíme na naší zahradě vymyslet systém, který umožní rostlinám lépe odolávat tímto nečekaným výkyvům počasí. Protože průběh počasí neovlivníme, musíme se tomu přizpůsobit.

To byla malá odbočka od toho, co jsme dělali tento týden. Takže zpátky do akce. Výsadbu sazenic jsem měl na starostí já a manželka se pustila do pletí záhonů. Nejdřív začala s cibulí, kde vyčistila asi třetinu záhonu, a pak se přesunula k záhonu s petrželí, koprem a pastinákem. Něco málo petržele je tam už vidět. Celkem ale zarůstá plevelem, takže je asi nejvyšší čas zasáhnout. Je to hrozná piplačka, protože rostlinky petržele jsou ještě hodně malé a plevel mezi nimi o dost větší. Je potřeba dávat hodně pozor, co a kde se vytahuje.

Petržel vyklíčila celkem dobře, u kopru to bylo horší. Ze šesti řádku vyklíčili slušně jenom dva a jednalo se o výsev z kupovaných semínek. Zbytek občas nějaká rostlina. Jejich místo zaujali různé druhy plevele, a kromě toho hodně rostlin lebedy ze samovýsevu. Ta obsadila i prostor, kde měl být pastinák. U toho je to i tento rok totální selhání. Nechápu to. Koupil jsem jinou odrůdu a semínka, která by měla být snad nová. Zaručit to ale samozřejmě nemůžu. Je to ale divné, že předtím jsme u pastináku neměli žádný problém, pěstovali jsme ho i z vlastních semínek a v pohodě. Teď dva roky po sobě snad ani jedna rostlina. Další rok zkusím zase koupit semínka z ověřeného zdroje, tak uvidíme. Zatím místo na záhonu využila lebeda, která tam roste fakt bujně. Využíváme ji jako listovou zeleninu, když už ta plánovaně vysetá je taková nic moc.

Oběd jsme měli hodně pozdě, protože jsme chtěli dokončit rozdělanou práci, tedy výsadbu sazenic a dočištění záhonu. Takže jsme do oběda stihli v podstatě to hlavní, co jsme si pro tento týden naplánovali. Jenomže nám z minulého týdne zůstalo vyplít ještě jeden záhon s mrkví. Po obědě se nám do toho moc nechtělo, ale bylo to potřeba udělat, tak jsme se do toho pustili. Pozitivním na tom bylo aspoň zjištění, že mrkev na druhém záhonu vypadá o dost lépe než na tom prvním. No to ale může být i kvůli tomu, že mezitím trochu zapršelo.
Pěstujeme tam mrkev z kupovaných semínek a je to zase takový minitest odrůd. Máme označené úseky s výsevy a je vidět rozdíl mezi odrůdami. Na hodnocení je samozřejmě ještě brzy. Rozhodne až sklizeň.

Mrkev jsme zdárně vypleli, a to byl i konec naše práce na zahradě. Před odjezdem do Prahy následovala menší sklizeň. Hodně podobná tomu, co bylo minulý týden. Hlavně listová zelenina, zastoupená lebedou, samovýsevem salátu a samovýsevem mangoldu. K tomu nějaká cibulka a bylinky. Navíc oproti minulému týdnu byl česnek na zeleno, který jsme sklidili při pletí mrkve. Jsou to pozůstatky česneku z minuloroční sklizně, co nám unikl. Část jsme ještě v mrkvi nechali na pozdější sklizeň.

Na chalupu jsme už ani nejeli. Sice by bylo zajímavé se podívat, co je tam nového, ale nepotřebovali jsme si tam nic vzít a bylo už dost pozdě. Takže jsme jeli rovnou na Prahu a zbývá se jenom těšit na příště. To už máme v podstatě výsevy a výsadby za sebou. Chceme se ale podívat na záhony s brukvovitou zeleninou, kde bude potřeba sazenice roztřídit a přesadit na místa, kde nic nevyklíčilo, nebo uhynulo. Kromě toho se uvidí, co bude potřeba udělat. Určitě nějaká údržba záhonu a samozřejmě by bylo dobrý začít s kosením.