Zelenina 2021 – Chalupa

Třetí část článku o pěstování zeleniny v roce 2021 se bude věnovat záhonům na chalupě. Není jich sice tolik jako na zahradě, ale na samostatný článek to i tak vyjde. Vždyť jenom o rajčatech bych dokázal popsat několik stran. Doteď jsem pro ně dělal samostatný článek. Tento rok jsem se rozhodl od toho upustit, protože po druhém, hodně špatném rajčatovém roce, jsem z pěstování rajčat dost zklamaný. Člověk se půl roku snaží, piplá to od semínka, rostliny vypadají nadějně, a když už by měla být každou chvílí sklizeň, tak přijde plíseň a je konec. Kdybych chtěl napsat samostatný článek o rajčatech, tak by mi u většiny z nich chyběl asi ten nejdůležitější test, a to ochutnávka zralých plodů. Většina lidí pěstuje rajčata asi hlavně kvůli chuti a je to pro ně to hlavní. Pro mě jsou rajčata vášeň a hodně mě baví to kolem. Studium katalogů se semínky, výběr vhodných odrůd, výsevy, starost o sazeničky a tak dále. Po letech pěstování a testování hodně odrůd se ale budu muset zaměřit hlavně na to, aby to byly odrůdy odolné vůči plísni. Z těch pak vyberu ty, co nám budou vyhovovat nejvíce chuťově. Byl bych rád, kdybych konečně mohl říct, že sezona dopadla pro rajčata dobře a máme jich více než dost. Snad příští rok to bude lepší, protože budu zkoušet dost plísní odolných odrůd.

Jinak bylo pěstování na chalupě poznamenáno slimáky stejně jako na zahradě. Na vlhkém pozemku se to dalo víceméně i čekat. Pozemek ještě nemáme zdaleka nějak upravený a pro slimáky je tam i hodně úkrytů. I tak ale doufám, že se časem nastolí nějaká ta rovnováha. Tento rok jsem viděl na pozemku více žab a kopa listí na podzim s dírou dovnitř možná znamená ježka. Bych byl za něho rád. Jinak jsem obcházel zahradu s nůžkami a slimáky likvidoval ručně. Když to ale děláte několik dní po sobě ráno i večer a slimáků je stále stejně, tak si říkáte, jestli to má smysl. Např. když jsem pokosil kopřivy a pak tam šel po dešti podívat se po slimácích, tak když jsem se ohnul, už jsem se nemusel půl hodiny narovnávat a jenom jsem stříhal slimáky.

Po minulém roce, kdy to na chalupě bylo hlavně o rajčatech, jsem se tuto sezonu trochu mírnil a naplánoval jenom tři záhony pro rajčata a začal s plánovanou rotací pro velké záhony na chalupě. Tedy střídat po třech záhonech rajčata, okurky a fazoli. Kromě velkých záhonů jsme měli i pár malých, a pak jsem udělal i tři úplně nové. Zkusím je dále popsat v nějakém pořadí a u jednotlivých odrůd rajčat napíšu aspoň něco, když už nebudu psát samostatný článek o rajčatech.

Záhon č. 1
Nás první rajčatový záhon na chalupě a asi nejvíc experimentální. Bylo na něm nejvíc pro nás nových odrůd. Snažil jsem se vybírat spíše nižší a chladu odolnější odrůdy. Podle toho jak rajčata dopadla, jsem se ale měl raději zaměřit na odolnost vůči plísni.

Alaska – vzrůstem spíše menší odrůda odolnější vůči chladu. Na to, že bylo to měla být raná odrůda, tak plody začala nasazovat poměrně pozdě. Násada plodů byla průměrná. Plody střední velikosti, červené barvy. Tato odrůda dost dlouho odolávala plísni, ale nakonec i tak podlehla. Kdyby ji ta odolnost vůči plísni vydržela, tak bych i uvažoval, že ji ještě zkusím.

Banana legs – spíše menší odrůda s dlouhými plody žluté barvy. Měla by být vhodná hlavně na zpracování v kuchyni. Tato odrůda vypadala hodně slibně. Měla hezkou násadu plodů, akorát jim trvalo déle dozrát. Co v podstatě ani pořádně nestihli, protože přišla plíseň. Chvíli odolávala, ale pak podlehla. Rád bych tuto odrůd ještě zkusil, ale venku na záhonu to asi nemá moc smysl. Když budeme mít skleník, nebo nějaké kryty, tak uvidíme.

Dwarf shadow boxing – jedna z tzv. trpasličích odrůd, vhodná i pro pěstování v nádobách. Pěstovali jsme ji již minulý rok a zalíbila se nám. Jako jedna z dvou odrůd dobře odolávala plísni. Tento rok to bylo úplně jiné. Plíseň ji zdolala stejně spolehlivě, jako zbytek odrůd. Jinak se mi tato odrůda líbí. Klíči sice pomaleji, ale sazeničky jsou hezky kompaktní a vůbec se nevytahují. Násada plodů je mírný nadprůměr, a i když je to odrůda spíše pro kuchyňské zpracování, vyhovovala nám i z hlediska chuti. Škoda jenom slabé odolnosti vůči plísni. Do budoucna ji asi ještě zkusím.

Glacier – měla to být chladu odolná a raná odrůda. Odolnost vůči chladu moc posoudit nemůžu, protože rostliny se chladnějších měsíců kvůli plísni nedožily. Ranost ale potvrdit můžu. Plody začala nasazovat snad jako úplně první. Jenom se jim nechtělo moc dozrávat. Násada plodů spíše průměr, plody menší velikosti. Tato odrůda se mi líbila jak růstem, tak raností, ale plísni podlehla mezi prvními. Škoda no. Možná ji ještě někdy v budoucnu zkusím.

Sibirky skorospelyi – tuto odrůdu jsme taky zkoušeli minulý rok, kde podala takový rozporuplný výkon. Chtěl jsem ji zkusit i tento rok, hlavně kvůli údajné odolnosti vůči chladu a ranosti. Ani jedno potvrdit nemůžu. Násada plodů byla celkem hezká, ale plody dozrávali pomalu. Plísni podlehla tato odrůda mezi prvními. Víckrát ji asi už zkoušet nebudu.

Skvrnitý Říman – asi nejhorší odrůda pro tento rok. Růst nic moc, byli problémy s opylením, a tak měla problém vůbec nasadit nějaké plody. Pak přišla plíseň a bylo hotovo. Tuto odrůdu jsem odepsal ještě předtím, než udeřila plíseň. Její opětovné pěstování je proto nepravděpodobné.

Záhon č. 2
Pro druhý záhon jsem naplánoval odrůdy, které měli být hlavními producenty co se týká objemu rajčat. Tento plán nedopadl, zase hlavně kvůli plísni, která zlikvidovala všechny rajčata i na tomto záhoně.

Bibi – tato odrůda byla v podstatě náhradníkem za rostliny, které jsem zlomil při výsadbě. Koupil jsem dvě sazenice ve farmářském krámku a ani si nejsem jistý, jestli to je odrůda „Bibi“. Sazenice tak sice byly označené, ale po mých zkušenostech s nákupem sazenic v tom obchodě to nemusí být úplně směrodatné. Rostliny jsem kupoval už s nasazenými malými plody a těšil se, že možná konečně budeme mít dřív rajčata. Zase až o tolik dříve jsme plody neměli. V podstatě dozrávali společně s prvními plody z vlastních sazenic. Chuťově to byl spíš průměr a násada plodů žádný zázrak. Odolnost vůči plísní stejně slabá, jako u jiných pěstovaných odrůd. Tato odrůda mně ničím nezaujala, takže další pěstování je nepravděpodobné.

Indigo Apple – odrůda, která se nám minulý rok celkem osvědčila. Dobře plodila, plody nám chutnali a celkem dobře odolávala plísni. Tuto sezonu začala dobře. Klíčení i růst sazeniček moc dobrý. Pak po přesazení do větších nádob a mé chybě v nadměrné zálivce jsem myslel, že jsem o sazenice přišel. Naštěstí po výsadbě na záhon se většina rostlin vzpamatovala, a ty co přežily, byly jedny z nejhezčích rostlin. Když začala plíseň, tak jsem tajně doufal, že tato odrůda bude odolávat aspoň tak, jako minulý rok. Nestalo se a podlehla plísni stejně jako zbytek odrůd. Kvůli chuti bych rád tuto odrůdu ještě někdy v budoucnu vyzkoušel.

Moneymaker – tuto odrůdu jsme pěstovali před pár lety a nebyl jsem s ní moc spokojený. Většinu plodů postihla nějaká hniloba ještě než stihli uzrát. Minulý rok jsme měli na zahradě nějaké rostliny rajčat ze samovýsevu a celkem se jim dařilo. Byl jsem si skoro jistý, že to byla odrůda Moneymaker. Proto jsem ji chtěl tento rok zkusit i plánovaně. Taky jsem doufal, že by mohla nahradit hybridní odrůdy v produkci klasických červených kulatých rajčat. Tato odrůda nesplnila ani jedno z mých očekávání. Násada plodů slabší, plody dozrávali pomalu a plíseň tuto odrůdu zlikvidovala spolehlivě. Viděl jsem videa různých pěstitelů, co tuto odrůdu hodně chválí. Asi je pro její pěstování potřeba jiné podmínky, než máme u nás. Tuto odrůdu už asi nebudu zkoušet.

Toro F1 – taky jedna z odrůd pěstovaná minulý rok, kdy jsem poprvé chtěl zkusit hybridní odrůdy. Minulý rok jsme s touto odrůdou byli celkem spokojeni. Stihla dát i nějaké plody, než ji zlikvidovala plíseň. Tento rok to bylo v podstatě to samé. Rostliny bujně rostoucí, násada plodů jedna z největších, co jsme měli, ale skoro nic nestihlo dozrát kvůli plísni. Kdyby tato odrůda lépe odolávala plísní, tak ji budu klidně pěstovat i nadále, i když je to hybrid. Takto ale není důvod. Budu hledat dál.

Záhon č. 3
Třetí záhon patřil tzv. cherry odrůdám. Kromě jedné nové odrůdy jsme každou z odrůd na tomto záhonu už minimálně jeden rok pěstovali. Takže to byl výběr odrůd, ze kterými jsme měli dobré zkušenosti a které nám chutnají. U většina z nich jsem si sehnal semínka z více zdrojů, protože jsem chtěl „ozdravit“ odrůdy. Všechno by bylo super, nebýt plísně. Ta zlikvidovala všechny rostliny i na tomto záhonu.

Black cherry – odrůda, kterou pěstujeme už od prvního roku, co máme zahradu. Doteď byla naše oblíbená, co se týká chuti, ranosti i násady plodů. Poslední dva roky byli hodně špatné, protože odolnost vůči plísni je u této odrůdy minimální. Rádi bychom ji pěstovali i nadále, ale bez nějaké ochrany (skleník, kryt) to asi nemá smysl. Takže ji dočasně z pěstování vyřazujeme.

Gardener’s delight – odrůda mně zaujala minulý rok bujným růstem a velkou násadou plodů. Než jsem ji stačil pořádně ochutnat, tak podlehla plísni. Proto jsem ji chtěl dát ještě šanci tento rok. Skončila ale úplně stejně. Pár plodů sice dozrálo, ale ve vlhkém a chladném roce ani nebyli chuťově nic extra. Možná tuto odrůdu ještě zkusím, ale jenom pokud ji budeme pěstovat někde vevnitř.

Goldkrone – v podstatě bych u této odrůdy mohl napsat to samé co u „Black cherry“. Oblíbená odrůda, ale raději s pěstováním počkáme, když budeme mít skleník, nebo fóliový kryt.

Ildi – pro tento rok nová odrůda, která mne zaujala tím, jak plodí. Obrovské trsy menších protáhlých plodů žluté barvy. Chtěl jsem ji zkusit, tak jsem ji zkusil. Celkový dojem nic moc. Rostliny byly celou dobu pěstování spíše mezi slabšími. Dlouho měly problémy s opylením a nenasazovaly plody. Když už to začalo vypadat nadějně, tak přišla plíseň a byl konec. Nejsem si jistý, jestli budu tuto odrůdu ještě někdy chtít zkoušet pěstovat.

Sungold F1 – nejsem moc příznivcem hybridních odrůd. Minulý rok jsem poprvé cíleně vyzkoušel hybridy a obě odrůdy mně celkem zaujaly. Proto jsem je obě chtěl zkusit i tento rok. O odrůdě „Toro F1“ jsem již psal. Sungold F1 je druhý hybrid, a i když jsem od začátku k této odrůdě přistupoval spíše negativně, stále víc mně přesvědčuje o tom, že je to právem jedna z nejoblíbenějších odrůd rajčat ve světě. Parádní klíčení, dobrý a rovnoměrný růst sazenic a hodně raná a velká násada plodů. Plody této odrůdy dozrávali mezi prvními, takže jsme stihli i něco sklidit a ochutnat, než rostliny zlikvidovala plíseň. Velká škoda, že tato odrůda není ještě navíc odolná vůči plísni. Ale to už bych chtěl asi moc. Další škoda že je to hybrid a s ne zrovna levnými semínky. Dokonce jsem uvažoval, že bych dal této odrůdě ještě šanci i když není odolná vůči plísni. Díky své ranosti a dobrému růstu by mohla celkem dobře zaplodit do příchodu plísně. Zvlášť, kdyby se mi povedlo dopěstovat kvalitnější sazenice a urychlit tak start rostlin na záhonu. Zatím ale budu raději zkoušet plísni odolné odrůdy a do budoucna uvidíme.

Záhony č. 4-5
Pro další dva záhony jsem naplánoval okurky. S těmi to bylo tento rok těžké. Výsevy moc úspěšné nebyli. Klíčení nebylo nejlepší a všechno co vyklíčilo z prvního výsevu sežrali slimáci. Pro druhý výsev jsme použili plastové kryty k PET láhví. Jenomže nebyli dost velké a slimáci se dostali do většiny z nich. Takže ani druhý výsev moc dobře nedopadl. Z těch druhých výsevů přežilo pár rostlin, ale jejich růst ani násada plodů nebyla nejlepší, takže je zbytečné se o tom rozepisovat.

Když jsem viděl, že s okurkami to bude špatné, tak jsem koupil poslední čtyři sazenice ve farmářském krámku. Odrůdu netuším. Prodávalo se to jako okurka salátová. Byli to už fakt jenom zbytky, a tedy ani kvalita nic moc. Jednoho mrzáka jsem v podstatě dostal zdarma. Nakonec jsem ale za ně byl rád. Sazenice se po výsadbě hezky chytly a dobře nasazovaly plody. Jak byl vlhký a chladný rok, tak plíseň kromě rajčat neminula ani okurky. V podstatě od okamžiku, co začaly rostliny nasazovat plody, tak na nich bylo vidět i známky plísně. Na rozdíl od rajčat ale plody nebyli zasažené a sklidili jsme na naše poměry i relativně dost okurek.

Záhon č. 6
Na další záhon jsem naplánoval ačokču a bylo to s ní ze začátku hodně podobné jako u okurek. Zkoušel jsem předpěstovat sazenice obří ačokči, ale kvůli nedostatku místa na parapetu jsme měl sazenice na skříní dále od okna, kde se hodně vytáhly. Sazenice tak v době výsadby nebyly nejkvalitnější, ale přesto jsem je vysadil. Ani jedna z nich to nepřežila. Pár jich uhynulo, ale většinu sazenic zlikvidovali slimáci. Zkusil jsem ještě přímý výsev, i když už bylo trochu pozdě. Po zkušenostech s okurkami jsme použili vyšší PET láhve jako ochranu před počasím i slimáky. U ačokči to fungovalo lépe než u okurek. Klíčení bylo celkem dobré a ochrana před slimáky fungovala. Kryty jsme sundali, když už byly rostliny dost velké a slimáci už je asi nechali na pokoji.

Start byl tedy těžší, ale pak už to bylo v pohodě. Rostliny relativně dobře rostly a měli jsme i dost plodů. Sklízeli jsme v podstatě až do prvních silnějších mrazíků, které zničili už všechnu teplomilnou zeleninu. Příští rok už se asi ani nebudu pokoušet předpěstovávat sazenice a rovnou budeme vysévat do krytů z PET láhví. Ačokča sice není okurka, ale celkem se ji u nás daří a chutná nám. Nepostihuje ji plíseň a plodí i v době, když už žádné okurky dávno nejsou. Jenom nevím, jestli ji do budoucna budeme pěstovat na klasickém záhonu, nebo jinak.

Záhon č. 7
Pro další tři záhony jsem původně plánoval popínavou fazoli. Pak jsem se na jednom z nich rozhodl vyzkoušet cukrový hrášek. Odrůdu „Oregon sugar pod“ jsme se už pokoušeli pěstovat v některé z předchozích sezon, ale s minimálním úspěchem. Na rozdíl od dřeňového hrachu, který pěstujeme na zahradě, je cukrový hrášek trochu většího vzrůstu a je dobré ho pěstovat u opory. Proto jsem ho chtěl zkusit na chalupě, kde máme vybudované na záhonech konstrukce pro pnutí rostlin. Hrášku se u nás celkem líbilo. Klíčení bylo dobré, i růst rostlin. Násada lusků slušná. Sklízení jsme víckrát. Takže jsem celkem spokojený. Příští rok bych ale rád vyzkoušel jiné odrůdy, které vyrostou ještě výš. Přece jenom bych rád využil co největší část konstrukce, když už tam je.

Záhon č. 8
Náš první záhon s popínavou fazolí na chalupě. Pro tento záhon jsem zvolil odrůdy určené pro sklizeň zelených lusků. Odrůdy „Neckarkönigin“ a „Supermarconi S. B.“ jsme už pěstovali. Odrůda „Monte Bello“ byla pro nás nová. Nejlépe rostla odrůda „Neckarkönigin“, se kterou máme dobré zkušenosti už z předchozích let. Má dlouhé a širší lusky, takže se poměrně dobře sklízí. Ještě kdyby měli lusky jinou barvu, protože mezi listím se někdy vědí dobře ukrýt. Jinak ale spokojenost. Odrůda „Supermarconi S. B.“ letos, ostatně stejně jako minulý rok, vůbec nevyklíčila. U semen z Neoseeds mně to už ani nepřekvapuje (po zkušenostech s jejích semeny). U nové odrůdy „Monte Bello“ to bylo takové proměnlivé. Klíčení celkem v pohodě, ale růst nic moc. Rostliny nevypadaly příliš vitálně a moc se po konstrukci ani netáhly. Oproti odrůdě „Neckarkönigin“, to byl takový chudší příbuzný. První násada lusků nic moc. Jediné pozitivum na tom bylo, že lusky jsou tenčí a jemnější. Podobně jako u některých keříkových odrůd. Nebylo jich ale moc. Druhá vlna lusků už byla o něco větší, ale stále bída v porovnaní s druhou odrůdou. Tuto odrůdu už asi zkoušet nebudeme. Naopak odrůdu „Neckarkönigin“ mám v pláne pěstovat i příští rok. Lusky sice nejsou tak „elegantní“, ale úroda je slušná, a to je to hlavní.

Záhon č. 9
Náš druhý záhon s fazolí, tentokrát pro sklizeň suchého zrna. Vysévali jsme jenom odrůdu „Borlotto di Vigevano“, která se nám osvědčila již v minulých sezonách. Klíčení bylo celkem slušné, ale příště bude chtít asi ještě hustější výsev než teď. Semínka jsem dával 15 cm od sebe a při ne 100 % klíčení to nebylo ono. Růst rostlin celkem v pohodě i násada lusků slušná. Jenom bylo celkem problém s dozráváním lusků. Začali jsme je sklízet hned, jak jsme našli první suché. Ty poslouží jako osivo pro příští rok. Průběžně týden po týdnu jsme sklízeli lusky tak, jak uschli. U této odrůdy to není problém, protože lusky jsou hodně velké a zabarvené do fialova. Takže jsou dobře vidět mezi listy. Poslední sklizeň jsme dělali až po prvním silnějším mrazu, který zlikvidoval všechno teplomilné. Byl jsem velice překvapen velikostí sklizně. Na pohled těch lusků nebylo moc, ale když jsem začal sklízet, tak brzy jsem musel pro další nádoby. Větší část lusků ještě nebyla úplně zralá, ale to tak moc nevadilo. Vyloupali jsme je a zrna zamrazili. Dalším příjemným překvapením byla chuť fazole, když jsme ji uvařili. Tuto odrůdu chci určitě pěstovat i další rok. Snad se nám ji postupně podaří i trochu vyselektovat na ranost. Rád bych měl více suchých zrn. Sice není problém zamrazit i ne úplně vyzrálá zrna, ale prostor v mrazáku potřebujeme na něco jiného.

Malé záhony.
Ty nebudu číslovat, protože jsme na nich ani moc nepěstovali tento rok. Nějaké pokusy byli, ale nevyšli. Nejlépe vypadal a vypadá záhon se šťovíkem. Ten v pohodě přezimoval a sklízeli jsme z něco i tento rok. Listová petržel už tak dobře nevypadá a příští rok to asi bude chtít nový záhon. Nějaké pokusné výsevy kořenové zeleniny ještě z podzimu předchozího roku dopadli špatně. Viděl jsem tam snad jednu mrkev. Stejně blbě dopadla i ozimá cibule. Sklidili jsme něco málo česneku, neznáme odrůdy ruského nepaličáku. Pár cibulí bylo hezkých a příští rok už budeme mít dost stroužků pro výsadbu do velkého záhonu.

Kromě toho jsem do jednoho malého záhonu pokusně vysadil trvalý pórek. Sazenice jsem dopěstoval v bytě a nebyly úplně nejhezčí. Zpočátku moc nerostly, ale pak se většina z nich rozjela. I tady úřadovali slimáci a udělali nějaké škody. Většina rostlin to přežila a snad už vydrží. Příští rok bychom měli mít z těch původně vysazených rostlin další, takže pokud budeme chtít, můžeme zkusit pěstování trvalého pórku i ve větším měřítku. Jako podrost k pórku jsem plánoval vysít portulák zimní. Semínka jsem sehnal, vysel, ale zatím to nevypadá, že by tam něco vyklíčilo. Možná to zkusím ještě příští rok, nebo zvolím jako půdo pokryvnou rostlinu něco jiného.

V tomto roce jsme vytvořili i tři nové záhony na dosud zakryté ploše v dolní části pozemku. Původně místo hustě zarostlé kopřivami jsme zakryli minulý rok. Tento rok jsem tam naplánoval, kvůli nedostatku místa jinde, pěstování paprik. Kromě paprik jsme tam nakonec měli i dva další záhony s topinambury a slézem kučeravým.

Papriky jsme měli z vlastních sazenic vypěstovaných v bytě. Dařilo se jim celkem fajn, akorát jsme je zase kvůli nedostatku místa v bytě museli převézt asi na poslední 2-3 týdny na chalupu. Nebylo to pro ně ideální. Kromě vlhka a chladu za to mohli slimáci, kteří byli schopni vlézt až do chalupy na parapet a sežrat u pár sazenic růstový vrchol. Papriky to ale i tak zvládly a na záhon jsme přesazovali celkem hezké rostliny. Pro jistotu jsme nad ně ještě udělali kryt z netkané textilie a dobře jsme udělali. Přes víkend byl mráz a i tak část rostlin mírně poškodil. Úplně bez ochrany by to asi dopadlo špatně. Chladnější sezona nepřála ani paprikám. Plody začali nasazovat pomalu a moc nerostly. Navíc velkou část plodů sežrali slimáci. Něco málo jsme sklidili, ale o hodně méně, než bych rád. Když papriky konečně začali více plodit, tak přišel silnější mráz, který je už kompletně zlikvidoval. Pěstovali jsme polní odrůdy „Bílo-žlutá zeleninová“, „Granova“ a „Rubinova“. Nejlépe rostla odrůda „Bílo-žlutá zeleninová“. Zbylé dva odrůdy byly nějaké podtržené a i nejvíc trpěli od slimáků. Příští rok zase zkusíme nějakou jinou odrůdu pro polní pěstování. Semínka odrůdy „Bílo-žlutá zeleninová“ jsem už nesehnal a z těch našich pěstovaných nebylo co vzít. Žádná pořádně nedozrála.

Sléz kučeravý jsme pěstovali už podruhé. Poprvé to nevyšlo, protože už sazenice byly slabé a po přesazení venku na zahradu se jim nedařilo. Tuto sezonu se mi podařilo dopěstovat hezké sazenice, akorát jsem nevěděl, kde je vysadit. Nejdřív jsem měl v plánu jeden z malých záhonů, pak jsem ale raději kvůli budoucí velikosti rostlin hledal jiné místo. Jediná další vhodné místo bylo vedle paprik na nově odkryté ploše. Měli jsme šest rostlin, tak jsem je vysadil asi 1,5 m od sebe tak, aby to vyšlo na celý záhon. Rostlinách chvilku trvalo než se chytly, ale pak rostly hodně dobře. Nakonec až moc, protože jsou to fakt velké rostliny. Papírově je to skvělá rostlina, ale po zkušenostech s jejím pěstováním tak nějak nevíme co s ní. Na záhon bych ji asi už nedával. Zabere moc místa. Možná někde k plotu, nebo do rohu zahrady. Opora by se asi hodila, protože dost rostlin se vyvrátilo. Myslím si, že částečně za to může i jílovitá půda, ve které se rostliny neudělali hlubší kořeny. Nebo vrchní vrstva byla tak úrodná, že neměli potřebu jít hlouběji. Nakonec jsme z rostlin ani nic nesklízeli. Měli jsme hodně jiné listové zeleniny a pořád jsem si říkal, že možná příště. Je fakt, že rostliny svým vzhledem přímo nevybízeli ke sklizni. Není to prostě klasická zelenina co známe a asi se nám nechtělo testovat. Rád bych tuto rostlinu ještě zkusil, ale asi až když už budeme mít pozemek trochu lépe uspořádaný, abych ji mohl najít vhodnější místo pro pěstování.

Topinambury jsme měli v jednom záhonu na zahradě, ale chtěl jsem je zkusit i na chalupě. Protože jejich pěstování nebylo plánované, neměl jsem pro ně vybrané místo. Nakonec skončili stejně jako sléz na nové odkryté ploše. Protože na chalupě děláme užší záhony, tak jsem je vysadil jenom v jedné řadě. To se později ukázalo jako ne moc vhodné, protože hodně rostlin se vyvrátilo. Další nevýhodou byla výsadba na kraj odkryté plochy hned vedle jabloně. Doteď jsem zkušenosti s pěstováním topinamburů neměl, takže jsem ani nevěděl jak velké vyrostou. Hned u jabloně vyrostla vysoká zelená hradba, která překážela při sekání kopřiv pod jabloní, při sklizni jablek ale i celkově i při pohybu kolem. Jinak jsme s topinambury spokojeni. Zpočátku je chtělo trochu chránit proti slimákům, ale později už slimáci neměli šanci a rostliny rostly hodně dobře. Úroda slušná stejně jako na zahradě. Na chalupě se posnažíme sklidit všechno, protože je na tom místě už nechceme. Do budoucna bych je rád vysadil někde ke plotu, kde budou mít oporu a navíc vytvoří i pohledovou clonu.

Topinambury jsme uzavřeli článek o zelenině pěstované v roce 2021. Celkově to nebyl špatný rok. Nebýt slimáků, tak by to byla asi nejlepší sezona co jsme doteď měli. I když byla o něco chladnější než jsme zvyklí. Zůstává jenom doufat, že ta další bude o něco lepší. Zase budeme malinko redukovat počet záhonů, na kterých budeme pěstovat zeleninu. Dva pozemky při návštěvě jednou týdně fakt pořádně nestíháme. Myslím si ale, že redukce kterou jsme udělali už tento rok, se vyplatila. Zjistili jsme, že pro naší osobní spotřebu těch záhonů není potřeba tolik. Rád bych dával / prodával zeleninu i jiným, ale při našich současných možnostech je to moc stresu navíc. Teď už budeme jenom čekat na další sezonu. Doufejme, že její začátek nebude tak komplikovaný jako letos. Pro tuto sezonu mám ještě v plánu napsat článek s vyhodnocením pěstitelského roku, tedy co se nám povedlo, nepovedlo a naše plány do budoucna, a pak už začneme prvními články pro novou sezonu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *