Rok pátý – 42.-43. týden: Výsadba česneku
42.-43. týden
Další článek, ve kterém jsem se rozhodl shrnout dění na naše zahradě i chalupě za poslední dva týdny. Zase to bylo hodně podobné a ani to nebylo plánované. Tak nějak to vyplynulo ze situace a počasí.
Sezonu obvykle končíme výsadbou česneku a zakrytím zahrady. Po minulé roky jsme česnek sadili obvykle koncem listopadu, nebo dokonce až začátkem prosince. Hlavně první rok si pamatujeme hodně dobře, když jsme dělali výsadbu už v podstatě na zasněžené záhony. To ale nebyla půda zmrzlá. Poslední dva roky jsme sadili česnek do zmrzlé půdy, kterou jsem musel rozbíjet lopatou. Proto jsme si předchozí sezonu řekli, že musíme výsadbu česneku udělat dříve. To dříve nastalo právě teď. Sice mi to přijde nějak brzo, ale jinak už na zahradě v podstatě není moc co dělat a dny začínají být hodně chladné. Když svítí sluníčko, tak to ještě jde, ale ve stínu to už není ono a být celý den venku začíná být náročnější.
Tato sezona byla celkem náročná. I když jsme omezili počet záhonů, tak jsme v důležitých chvílích zase nestíhali. Proto jsem při plánovaní záhonů pro příští sezonu zase redukoval jejich počet. Zjistili jsme, že pro svoji osobní spotřebu tolik nepotřebujeme a na prodej zatím pěstovat nemůžeme, protože to pořádně nezvládáme. Redukovali jsme i záhony u česneku. Začínali jsme se třemi záhony, postupně přešli ke dvěma a pro příští sezonu jsem naplánoval jenom jeden. Česnek už pěstujeme i na chalupě, a proto bude jeden záhon pro zahradu více než dostatečný.
Pro výsadbu česneku jsem vybral záhon, ve kterém byl tento rok bob a špenát. Po sklizni špenátu jsme ho celkem nechali zarůst, a tak na pohled vypadal dost brutálně. Když jsme ho začali čistit, tak jsme zjistili, že to až tak špatné není. Záhon jsme vyčistili relativně rychle a mohli začít s výsadbou. I tak bych ale rád tuto činnost do budoucna nedělal vůbec. Snad příští sezonu budeme péči o záhony zvládat lépe a nebude nic takového potřeba.
Za těch pár let pěstování jsme si vybrali odrůdu, které se u nás na zahradě daří. Na 99 % jsem přesvědčený, že to je odrůda „Anton“. Ta bude mít největší podíl na záhonu. Kromě ní jsme si ještě z testovací výsadby několika odrůd v letošní sezoně ponechali odrůdu „Záhorský 2“, která vypadala ze všech nových testovaných odrůd nejlépe. Takže jsme ji na záhonu vyhradili pár řádků. Uvidíme, jak to dopadne v další sezoně. Byl bych rád, kdyby obě odrůdy dopadly dobře. Lépe je mít „zálohu“ kdyby jedna odrůda nedopadla z nějakého důvodu dobře. Pak ji může nahradit pro tu sezonu jiná a další sezonu to bude třeba opačně.
Na chalupě jsem taky začali připravovat záhony pro česnek. Plánoval jsem tři, protože jsme měli tři vybrané odrůdy a taky jsem naplánoval tři záhony pro rajčata, ze kterých se nakonec stal jeden záhon pro papriku a dva záhony pro rajčata. Kombinace rajčat a česneku myslím že dopadla celkem dobře. Proto ji chci zopakovat i příští sezonu. V rámci rotace záhonů nám pro česnek vyšli záhony po hrášku a fazoli. Poslední fazole jsme sklidili minulý týden, takže už jsme se mohli pustit do přípravy záhonů pro výsadbu. Nejdřív pokopat těžkou motykou a pak vyplít. Další činnost, které bych se do budoucna rád zbavil. Nebavilo mě to, a i kvůli časové tísni jsem se rozhodl zredukovat i počet záhonu pro česnek na chalupě. Namísto jednoho záhonu o dvou řádcích česneku pro každou odrůdu, jsem se rozhodl vysadit jenom po jednom řádku od každé odrůdy. To vychází na jeden a půl záhonu. Do jednoho celého vyčištěného po jednom řádku od odrůd „Bjetin“ a „Vekan“, které se nám nejlíp osvědčily už podruhé za sebou. Do druhého, z půlky vyčištěného záhonu, jsme vysadili jeden řádek neznáme odrůdy ruského nepaličáku. Cestičky mezi záhony i zbytek nevyčištěného místa na záhonech jsme se snažili zakrýt silážní plachtou.
V ten druhý týden, co jsme dělali výsadbu česneku na chalupě, už byl ráno celkem mráz. Na zahradě byla zmrzlá půda, ale než jsme se dostali na chalupu, tak sluníčko už tam asi půdu roztálo. Nebo nebyla zmrzlá vůbec. V každém případě jsme asi vysadili česnek právě včas. Pěstujeme ve chladnějších podmínkách, tak se tomu musíme přizpůsobit.
Ke sklizní nám na zahradě zůstalo ještě zelí a zbytek ředkví (a ředkviček). Je tam ještě růžičková kapusta a kadeřávek, ale to necháváme přezimovat a hlavní sklizeň bude asi na jaře. Se zelím to bylo od začátku dost špatné. Sazeničky jsme si sice dopěstovali hezké, ale už brzy po výsadbě je začali masakrovat slimáci. Já jsem ještě na záhon se zelím nastlal hodně mulče, takže slimáci měli rovnou u zelí úkryt. Pak tlak chvilku polevil a zelí povyrostlo. Pak zase nastoupili slimáci a celé se to několikrát opakovalo. Mysleli jsme si, že ani nic nesklidíme. Pár nejvíc poškozených hlávek jsme sklidili dříve a použili do jídla. Ten zbytek jsme si nechávali na konec a doufali, že něco zbude pro fermentaci. Očekávali jsme nejhorší a výsledek nás mile překvapil. Odhadem jsme sklidili asi 10 kg zelí, které všechno skončilo nakrouhané a naložené v hrncích. Po vykvašení ho přendáme do sklenic a odvezeme na chalupu k uložení do chladu.
Ředkve nám na zahradě zůstali hlavně ty černé, pro uskladnění. Kromě nich zbytky vodnice a něco málo ředkviček. Trochu jsme doufali, že ty menší vodnice ještě povyrostou, ale asi to už nemá smysl, tak jsme všechno sklidili. Černé ředkve jsme probrali a ty celé a větší zůstaly na chalupě. Menší, nebo poškozené kusy a všechny vodnice a ředkvičky jsme vzali domů, kde je umyjeme, očistíme, nakrájíme a dáme vykvasit. To je pro nás asi ten nejlepší a nejchutnější způsobe jejich uskladnění.
Minulý týden jsme začali zakrývat zahradu a neudělali jsme to úplně dobře. Jako naschvál ještě po víkendu přišel silný vítr, takže jsem se začal obávat, jak to s naším zakrytím dopadlo. Po příjezdu na zahradu jsme hned viděli, že plachta není na místě. Naštěstí ji neodválo daleko a nenadělala žádné škody. Ono, když se vítr pořádně opře do plachty velikosti 10×20 m, tak to není žádná sranda. Tak ještě jednou a lépe. Tentokrát jsem už místo, které mělo být zakryté plachtou, nejdřív pokosil. Plachta hned lépe seděla a už by neměla uletět. Další týden po sklizních zelí a ředkví jsme přikryli zbytek záhonů. Odkryté zůstali jenom záhony s růžičkovou kapustou (a kadeřávkem), můj pokus s ozimým salátem a cibulí a čerstvě vysazený záhon s česnekem. Koupil jsem tři nové silážní plachty. Dvě pro zahradu a jedna pro chalupu. Myslel jsem si, jak moc té plachty máme a vyšlo to tak akorát. Ze dvou plachet pro zahradu nám zůstal malý zbytek, který jsme vzali na chalupu. Tam toho chceme zakrývat taky celkem dost.
Na chalupě jsme chtěli zakrýt hlavně cestičky mezi velkými záhony, co se nám částečně i povedlo. Zbytek možná dokryjeme ještě do zimy. S různými zbytky menších kusů plachty jsme zakryli menší záhonky, kde není nic vysazené a už dost zarostli. Chtěli jsme u nich ještě tento rok udělat obruby ze střešních tašek, ale nestihli jsme to. Asi to uděláme na jaře a do té doby by se záhonky pod plachou mohli trochu vyčistit.
Už nějakou dobu máme v plánu přesun ovocných keřů ze zahrady na chalupu. Na zahradě vysloveně živoří, tak doufáme, že po přesunu na chalupu se to změní. Alespoň starším rybízům, co jsme koupili s chalupou se daří dobře a nově vysazené ovocné stromy taky nevypadají špatně. Ovocné keře ze zahrady chceme vysadit v jedné linii s rybízy, co už na chalupě jsou. V to nám ale překážela mirabelka, která je na chalupě taky původní. Dost velký strom, který zabírá moc místa a neplodí tak, jako bychom si představovali. Pokácet mirabelku jsme se rozhodli už minulý rok, ale dostali jsme se k tomu až teď. Hodně nám pomohl soused s motorovou pilou. Kdybych to měl dělat ruční pilkou, tak to asi dělám doteď. Spíše bych to ale vzdal. Když mirabelka stála, tak nevypadala až tak velká. Když jsme ji začali pomalu odstraňovat, tak najednou jí bylo až moc. Ale dílo se povedlo a máme spoustu nového prostoru pro realizaci našich plánů. A k tomu ještě velkou hromadu větví, se kterou pořádně nevím, co udělat. Nové místo pro výsadbu keřů přikryjeme silážní plachtou, aby se trochu vyčistilo a pak budeme přesazovat keře.
Poslední plánovanou sklizní na chalupě byli jablka z naší druhé podzimní (nebo zimní) jabloně. Vypadají už hodně dobře a část jich je zralá. Ten zbytek dojde po čase v chalupě. Jabloňka není velká a na první pohled nevypadalo, že bude jablek moc. Jak to obvykle bývá, byli jsme mile překvapení. Z první sklizně jedna přepravka jablek na uskladnění a jedna velká taška mírně poškozených na zpracování. Z další sklizně druhý týden byla další přepravka a zase velká taška jablek na zpracování. To jsem nějak zapomněl vyfotit.
Měli jsme ale ještě jednu neplánovanou sklizeň. Ten silný vítr, co nám na zahradě odnesl plachtu, taky vyvrátil z kořenů několik rostlin topinamburů. U dvou rostlin, které vypadaly nejhůř, jsem se rozhodli hlízy raději sklidit. Takto obnažené by asi dlouho nevydrželi. Jinak bychom topinambury nesklízeli, hlavně ne na zahradě. Trochu jsme se jich za minulý týden přejedli. Obrali jsme hlízy z kořenů dvou vyvrácených rostlin, ani jsme už nic neryli. Výsledek je více než uspokojivý. Ze dvou rostlin je plný 18 listrový kýbl hlíz. Váhově skoro přesně 10 kg. Takže s topinambury na zahradě, co se týká úrody, to vypadá asi ještě lépe než na chalupě.
Výsadbou česneku a zakrytím záhonů jsme v podstatě ukončili letošní sezonu. Na chalupu ještě pojedeme, protože tam máme dost práce s uklízením pozemku. Ale už to nebude na pravidelný report, protože s pěstováním máme do příští sezony pauzu. Tohle je poslední pravidelný článek této sezony. Do začátku nové sezony ještě napíšu a přidám jako už tradičně pár shrnovacích a vyhodnocujících článků a pak už jenom budeme čekat na novou sezonu. Snad bude mít lepší start než ta letošní.
