Rok čtvrtý – 18. týden: Záhony pro teplomilnou zeleninu

18. týden

Před námi byl pracovně celkem náročný, i když reportážně ne tak moc zajímavý víkend. Po ukončení výsevů jarní zeleniny jsem měl pocit, že jsme na tom časově v pohodě a najednou jsem zjistil, že tomu tak moc není. Na zahradu jezdíme většinou jednou týdně, čas utíká a uvědomil jsem si, že je pomalu čas na výsevy teplomilné zeleniny. To znamená zase připravit celkem dost záhonů.

Pro začátek jsme se rozhodli pokračovat v čištění bývalého záhonu po dýních. Zůstalo tam ještě trochu kompostu a samozřejmě zůstávalo vyčistit okraje záhonu. Vzal jsem to celkem brutálně a drny po okrajích záhonů doslova vyrval se vším, co v tom bylo zarostlé. Těmi drny jsme zase zaplnili celou jednou kóji na kompost. Necháme to tak minimálně rok, možná dva a uvidíme, jak to bude pak vypadat. Zbytek kompostu jsem už nikde neodvážel, jenom roztáhl po zbytku záhonu. Okurky, pro které tam budeme dělat záhony, to určitě později ocení. Ona ta půda po mulčem taky není žádná sláva. Všechno co bylo pod mulčem samozřejmě uhynulo a půda je čistá. Mulč ale tu půdu nezlepšil, takže je stále zhutněná a v nic moc kvalitě. Vidle tam zapíchnu tak do půlky. Asi to bude potřeba klasicky zrýt na hloubku jednoho rýče (pokud to půjde) a dalším pěstováním rostlin tu půdu postupně zlepšit. Protože nejlepší hnojení pro půdu je fotosyntéza. Je to hezky vidět na záhonech, kde pěstujeme už třetím, nebo čtvrtým rokem. Rozdíl v kvalitě půdy je značný. Snad bude jedno rytí stačit a pak už jenom kypření a časem už možná nebude potřeba ani to. Další možností by bylo povrch jenom mírně nakypřit a vysévat po nějakou dobu zelené hnojení. To první a jediné rytí se nám ale celkem osvědčilo, takže to asi tak uděláme.

Po dobu, než jsem čistil záhon po dýních, tak manželka vyčistila dva záhony, kde jsou v plánu pro rok 2020 cukety. Na jednom z nich byla v minulém roce paprika, na druhém mangold. Po paprice už samozřejmě zůstalo jenom pár mrtvých rostlin, ale mangold mírnou zimu přežil úplně v pohodě a začínal i znovu obrážet. Původně jsme chtěli pár rostlin na záhonu i ponechat, protože v případě cuket by ani nevadilo, že mezi nimi pár rostlin mangoldu zůstane. Při čištění záhonu ale manželka zjistila, že je pod záhonem rozsáhlá síť tunelů a část mangoldu má sežrané kořeny. Mangold hlodavcům hodně chutná, jak jsme zjistili už i v předchozím letech. Za to, že zatím ještě nějaký mangold na záhonu zůstal, asi vděčíme jenom tomu, že toho mangoldu bylo hodně a asi se i mírně snížila populace hlodavců (doufám). Protože ale celkem dost rostlin mangoldu bylo zachovalých, rozhodli jsme se je ponechat a vysadit na chalupu někde pod stromy, jak mám už nějaký čas v plánu.

Na obrázku nejsou dva plné kýble mangoldu. Rostliny jsou jenom na vrchu. Pod tím je kompost, který vezeme na chalupu pro brambory. O tom ale až za chvíli.

S přípravou záhonů jsem si celkem mákli a ještě jsme chtěli něco udělat i na chalupě, tak jsme se do přípravy dalších už nepouštěli. Radši jsme si trochu proběhli zahradu a zkontrolovali, co je nového. Hlavně jsem se chtěl podívat pod textilie, jak se daří jarní zelenině. Jak je zakrytá a máme hodně jiné práce, tak si ji často všimneme až moc pozdě (jako např. roketu minulý rok). Příjemným překvapením byl záhon se salátem, který jsme objevili „náhodou“, když jsme šli kolem. Světle zelená barva zpod textilie skoro svítila. Dobře vyklíčili zelenolisté odrůdy „Australiche gele“ a „Dubagold“. Červenolistá „Karminova“ ale zatím nic. Semínek bylo nejméně a ještě buď opožděné, nebo špatné klíčení. Špenátu vyklíčilo relativně dost a začíná klíčit i mangold. Vypadá to, že listové zeleniny budeme mít tento rok více než dost.

Nejvíc jsem byl zvědavý na záhon s ředkvičkami. Přece jenom, už je to pár týdnu, co jsme je vysévali a rád bych i něco sklidil. Už mám celkem salátový deficit. Minulý rok jsme je poprvé sklízeli o trochu později a tak jsem to chtěl tento rok trochu urychlit. Moc to nevyšlo, hlavně díky na příliš příznivému počasí. Nedostatek vláhy a poměrně chladny březen a začátek dubna tomu nepomohli. S tím ale zemědělec musí počítat a přizpůsobit se měnícím se klimatickým podmínkám. Příští rok to zkusíme zase trochu jinak a uvidíme.

Ředkvička vyklíčila tak na 50 %. Odrůda „Saxa 2“ hodně dobře a odrůda „Viola“ dost špatně. Těžko říct, jestli je to počasím, nebo semínky. Ty jsme měli tento rok z jiného zdroje. Pár rostlinek tam je, ale celkově hodně slabé. Ještě uvidíme, jak to bude s touto odrůdou na chalupě a samozřejmě zkusíme i opakované výsevy. Přece jenom, je to celoroční odrůda. Opakované výsevy ale zkusíme u obou odrůd. Ještě není pozdě i na jarní odrůdy ředkviček. Sklizeň ale byla zatím spíše symbolická. Manželka na zkoušku vytrhla pár prcků. Příští týden už by to ale mělo být lepší, hlavně když v průběhu týdne zaprší.

Zatím, co roketa na chalupě vyklíčila už po týdnu a za chvíli ji asi budeme sklízet, tak odrůda „Wild rocket“ na zahradě stále trucuje. Fakt nevím, co se děje. Na jaře minulý rok vyklíčila hezky a sklízeli jsme ji pár týdnu. Podzimní výsevy ale vůbec nevyklíčili a ani teď jarní. Mohl bych to svézt na semínka, ale zkoušel jsem semínka této odrůdy od dvou prodejců, tak nevím. Když tak to zachrání chalupa. Oproti minulému roku je znatelné zlepšení u polníčku. Minulý rok jsme měli snad tři rostliny a nevím, jestli jsme je vůbec sklidili. Tentokrát to vypadá o hodně lépe. Polníček by měl být relativně jednoduše pěstovatelná zelenina, tak už by to chtělo nějaký pozitivní výsledek.

Špenát jsme i tento rok vysévali na více záhonů. Na záhoně s ředkvičkami nevyklíčil úplně nejlépe. Vysévali jsme obě odrůdy („Matador“ i „Monores“) a u obou je to slabší. Paradoxně o hodně lépe vypadá špenát, který je v části záhonu, která měla být prázdná a kde jsme chtěli opakovaně vysévat ředkvičky. Minulý rok jsme tam pěstovali špenát v kombinaci se saláty a rajčaty. Špenát se ochotně vysel sám a i když jsme ho před přípravou záhonu sklidili, tak stále tam pár dalších rostlin vyrostlo. Ne, že bych si stěžoval. Opakovaný výsev ředkviček jsme ještě neudělali a pár rostlin špenátu navíc není na škodu. Zvlášť když je ve sklizňové velikosti, co jsme hned i využili.

Špenátu asi budeme mít tento rok více než dost, i když ne na všech místech vyklíčil úplně super. O hodně horší je to s kořenovou zeleninou. Mrkve je tam zatím jenom pár rostlin a petržel asi nevylezla vůbec. Na záhoně s mrkví celkem dobře vyklíčila ředkvička. Malá odrůda „Cherry belle“, kterou budeme snad brzy sklízet. U mrkve to ale vypadá na opakované výsevy. Stejně tak u petržele je to z 99 % na opakovaný výsev. Dokonce jsme v OBI zakoupili nová semínka, a to už vyseté i jedné nové odrůdy. Původně jsme vysévali odrůdu „Konika“, stejně jako minulý rok. V minulém roce ale bylo klíčení u petržele hodně špatné. Přičítali jsme to počasí, protože byl stejně suchý duben, jako teď. Tento rok je ale výsledek ještě horší a vysévali jsme stejnou odrůdu. Proto zkusíme i semínka z jiného zdroje a i jinou odrůdu. Taky uvidíme, jak to dopadne na chalupě. Trochu pršelo, takže by něco mohlo i vyklíčit. Pastinák, který by měl klíčit hůř než petržel, už začíná klíčit. Roste ale pomalu, takže zatím ho moc vidět není. Nejlépe vyklíčil kopr a vypadá to, že u obou odrůd „Hanák“ a „Monarch“ v pohodě.

Další záhon jarní zeleniny v pořadí je kombinace špenátu a bobu. Klíčení špenátu jsme pozorovali už nějakou chvíli, ale boby nebyli dlouho vidět. Až teď tam je pár rostlinek. Je jich méně, než bych rád, tak nevím, jestli ještě nějaké vyklíčí, nebo už je to konečný stav. Špenát vypadá moc hezky a příští týden už to bude taky na sklizeň (v baby velikosti by šel už teď). Celkově záhon nevypadá špatně, až na jeden úsek v délce asi 50 cm, kde nevyklíčilo snad nic. Důvod je zřejmě několik kolonií mravenců, kteří se v tom úseku záhonu rozhodli zabydlet. Nestalo se nám to poprvé, ale moc s tím neuděláme. Hubit se je nechystám a ani nevím, jak bych to udělal. Chemie totiž nepřipadá do úvahy vůbec. Asi jako obvykle necháme přírodu, jak se s tím vypořádá. Možná když se ještě trochu zvýší kvalita půdy na záhonu a nebude tam tak sucho a písčito, tak se mravenci odstěhují jinam.

Sklizeň byla tento týden hlavně špenátová. Jsem ale za to rád, protože už máme zase něco zeleného do našeho jídelníčku. Ty tři ředkvičky jsou spíše symbolický příslib na příští týden. Česnek je už jenom zbytek, který jsem ještě objevil v bývalém kompostovacím záhoně po dýních. Zkoušel jsem ho pěstovat v mulči ještě v roce 2018, ale nějak se přenesl s mulčem i na další záhon a teď na jaře vyrazil. Záhon ale chceme na okurky a česneku máme dost na jiných místech.

O šalotce a česneku jsem už tento rok par krát psal. Zatím byla k focení jenom šalotka vysazená na podzim minulého roku. Teď už lze konečně fotit i šalotku, kterou jsme vysadili letos na jaře. Klíčí už i cibule ze sazečky, ale zatím to na fotku moc není. Snad příští týden.

Při obhlídce nezeleninového zbytku zahrady (stromy, keře) jsem se konečně dočkal rašení i u stromků, kterými jsme nahrazovali na podzim minulého roku ty se sežranými kořeny. Jedna hrušeň, jedna renklóda a sladkoplodý jeřáb. Všechny tři stromečky dlouho vypadali, že snad ani nenaraší, když už všechno kolem bylo skoro zelené. Teď už to ale vypadá v pohodě a snad bude i růst u nich lepší, než u toho zbytku doteď. Když už jsme si dali práci s ochranou jejich kořenů proti hlodavcům. Ze zbylých stromků na zahradě (a hlavně jabloní) vypadá nejlépe odrůda „Průsvitné letní“, co je zatím jediná jabloň, ze které jsme už sklidili před dvěma lety pár jablek. Rok 2019 nebyl na ovoce moc dobrý, tak snad to bude lepší teď. Kvete hezky, mrazy vypadá to že nehrozí, takže by to mohlo vyjít. Ovocné keře jsou taky hezky narašené a některé už kvetou. Špatně vypadají akorát maliny. Tím dám ještě tento rok a pak je asi přesuneme na chalupu a jejich místo obsadí ostružiny, kterým se přece daří o dost lépe.

Na chalupu jsme vezli z bytu další sazenice. Ačokču už jsme v bytě přestávali zvládat. I když dostala delší oporu, tak se táhla stále více a moc ráda se zachytávala o rolety. Kdybychom ji tak nechali, tak nechci vidět, jak by to dopadlo. To bych jí z té rolety musel hodně drsně strhávat. Proto jsme se rozhodli odvést ji na chalupu, kde by to měla už zvládnout. Rád bych ji i trocho aklimatizoval, tak jsem ji dal venku k baráku. Po celém dni venku ale nevypadala úplně nejlíp. Doufám, že nedošlo k nějakému většímu poškození a že svěšené listy značí jenom nedostatek vody. Takže jsme ji zalili, dali ji novou oporu a pro jistotu umístili ještě na špalky. Přece jenom by mohlo být od dlažby na chodbě ještě moc chladno.

Spolu s ačokčou jsme na chalupu dovezli i bazalku, která je dost jemná a potřebuje aklimatizovat. Po dni venku dopadla podobně jako ačokča, tak snad se z toho vzpamatuje. Jinak jsou další sazenice dovezené na chalupu v pohodě. Papriky a lilek v chladnějších podmínkách zpomalili růst, co ale nevadí. Už teď jsou dost velké. Co se ale výrazně na chalupě zlepšilo, jsou sazenice kadeřávku. Po týdnu na chalupě vypadají takové robustnější.

Jako první práci na chalupě pro tento víkend vybrala manželka přípravu další plochy pro pěstování. Horní půlku zahrady už máme jakž tak připravenou, ale ta dolní je ještě hodně přírodní. Půda je tam moc hezká, co se určitě líbí i pýru, kterého je tam hodně. Kromě něho i nějaká bršlice a kopřivy, které dorůstají skoro ke dvou metrům. Těm se tam líbí určitě. Pěstovat v tom ale moc nejde a čistit to klasickou cestou by bylo moc práce. Proto jsme se rozhodli budoucí plochu pro pěstování zakrýt silážní plachtou a rok si počkat. Samozřejmě bych tam nejraději něco pěstoval hned, ale tohle je rozumnější způsob a o hodně méně pracný. Asi bude pak ještě potřeba vybrat nějaké ty zbytky pýru a kopřiv, ale po roku pod fólií by ta plocha měla být hezky připravena. Na prvním obrázku je plocha před zakrytím, na druhém po zakrytí silážní plachtou.


Po zakrytí plochy plachtou jsme i nadále pokračovali na dolní částí zahrady. Od kamaráda jsem si dovezl sazenice medvědího česneku. Ty vysazené na zahradě moc dobře nerostou. Není tam tolik vlhka a stínu, jak by medvědí česnek chtěl. Proto to chceme zkusit i na chalupě. Vybrali jsme tři co možná nejvíc vlhká a zastíněná místa a sazeničky česneku tam vysadili ve skupinkách. Část z rostlin už začíná jet do květu, takže když se uchytí, mohli by i vykvést a už tento rok se začít po chalupě trochu šířit.

Další zeleninou, kterou pěstujeme na zahradě, ale moc se ji nedaří, je křen. Proto i křen budeme zkoušet na chalupě. Stejně jako pro výsadbu na zahradu, i tady manželka koupila v supermarketu kořen křenu, který navíc na pár místech už i obrážel. Manželka ho nakrájela na čtyři kusy, které jsme vysadili pod druhou z původních jabloní na chalupě. Jabloň hezky kvete a jsme zvědaví, jak to bude tento rok s plody. Vypadá to na nějakou letní odrůdu a zatím nás moc nepřesvědčila. To ale byla kolem hodně zarostlá a v podstatě jsme k ní ani moc nechodili a ani jsme ji doteď neviděli kvést.


Když už jsme byli u té výsadby, tak jsme vysadili i mangold dovezený z chalupy. Tentokrát ale už do horní části pozemku, mezi ovocné stromy. Tohle jsem plánoval i na zahradě už od začátku, ale dočkal jsem se toho až po pár letech na chalupě. Celkově jsme vysadili devět rostlin mangoldu tak různě na plochy mezi stromy. Zastoupené jsou všechny tři odrůdy mangoldu pěstované v roce 2019, tedy „Lucullus“, „Rhubarb chard“ a „Perpetual spinach“. Rostlin jsme měli víc, ale chceme mezi stromy vysadit ještě i něco jiného, takže zbytek jsme vyhodili. Pokud se mangold uchytí, tak budeme mít z těch devět rostlin dostatečnou sklizeň. Pokud se nechytne, tak si dopěstujeme další.

Brambory jsme vysadili na zahradu minulý týden. Tento týden jsme chtěli zkusit pěstování brambor i na chalupě. Ve videu jednoho pěstitele z Ameriky jsme se inspiroval na vyvýšené záhony pro brambory. Použil kartonovou krabici, do které naspod dal pár brambor a na to nasypal kompost. Krabice jsme měli z objednané sadby brambor, nějaké sadbové brambory nám zůstali a kompost jsme měli na zahradě, tak proč to nezkusit. Na velké pěstování to asi nebude, ale na zkoušku a možná pár brambor k okamžité spotřebě by to mohlo být. Vzhledem k ne moc dobrému povrchu půdy v místě, kde jsme chtěli záhony umístit, jsme nechali spodní část krabice složenou. Je ale možné nechat spodní část otevřenou a brambory umístit rovnou na půdu. Do krabice jsme nasypali trochu kompostu, vložili pár brambor a dosypali zbytek kompostu. Ten Američan ještě navrch vysel nějaké zelené hnojení (hrách a ještě něco), ale to jsme zatím neudělali. Kompostu jsme si donesli dva kýble, co bylo akorát tak na dvě krabice. Protože jsem ale na chalupě objevil ještě jednu větší kartonovou krabici a máme ještě sadbové brambory, tak zkusíme příští týden udělat ještě jeden „vyvýšený záhon“ pro brambory. Kompost na zahradě taky ještě nějaký máme a ty dva nádoby budou akorát pro tu třetí větší krabici.

Po přesazení rajčat do nových nádob jsem je hodně často pozoroval a přišlo mi, že nějak moc nerostou. Asi to bude těmi většími nádobami a že na ně vkuse čumím. Pak jsme odjeli v sobotu ráno na zahradu a večer po návratu jsem konstatoval, že rajčata snad skokově vyrostla. Takže sazenice rostou, akorát já na ne asi nemám pořád koukat. Protože se jim daří dobře a taky bychom je chtěli trochu aklimatizovat, vezmeme další týden část z nich na chalupu. Aspoň se uvolní místo na parapetu pro další sazenice, které jsou zatím pod umělým světlem. Je to taková nouzovka a na parapetu asi budou míst lepší podmínky. Pod umělým světlem jsou taky o něco více choulostivé, jak jsme se drsně přesvědčili v roce 2018 u paprik. Na parapetu je slunce přece jenom více potrápí a při otevřeném okně je tam i trochu toho větru. Další týden pak odvezeme na chalupu k aklimatizaci další várku sazenic. V podstatě tolik, kolik zvládneme. Sice se mi po nich bude stýskat, ale aklimatizovat je pro venkovní podmínky je důležitější.


Hodně brukvovité zeleniny jsme vysévali do pařeniště na chalupě. Taky to tam celkem dobře vyklíčilo a za nějaký ten týden budeme moci sazeničky přesazovat. Po návštěvě hlodavců v pařeništi ale jako naschvál došlo k největším škodám u pozdního zelí, kterého chceme dopěstovat pro tento rok víc a víc ho i naložit na kyselo. V pařeništi zůstalo ale poměrně málo nepoškozených sazenic, takže jsme se rozhodli pro další výsev, ale bytě do sadbovačů. Když semínka vyklíčí, tak je odvezeme na chalupu k dopěstování a aklimatizaci. Spolu se zelím jsme vyseli ještě jednu várku raných kedluben. Když už nám to první nevyšla, tak dáme další pokus.

Na příští týden máme v plánu přípravu dalších záhonů pro teplomilnou zeleninu a možná uděláme i nějaké výsevy. Uvidíme podle počasí a jak nám půjde příprava záhonů.

2 thoughts on “Rok čtvrtý – 18. týden: Záhony pro teplomilnou zeleninu

  • 06.05.2020, 18:42 ()
    Permalink

    Dobry den,

    Dnes jsem narazila na Vas blog (puvodne me zajimaly hlavne rajcata:)
    Ale nakonec jsem se zacetla i do ostatnich clanku.

    Napadlo me pro jeste nexperimentujete s vyvysenymi zahony.

    Eliminoval byste tim nekolik problemu s kterymi se behem tech trech let potykate.
    (sucho, hrabosi, neurodna zem…)
    Zkuste to jeste letos 🙂

    80cm vyska a 120 x480cm delka. Akorat na 10 palet 🙂

    At se Vam dari a hodne urody Sarka

    • 07.05.2020, 21:08 ()
      Permalink

      Dobrý den,

      nad vyvýšenými záhony jsem přemýšlel, mám i elektronickou knížku, která se tím zabývá, ale nakonec jsem to zavrhnul. Vím, že by to vyřešilo několik problémů, ale tohle bych mohl udělat tak na chalupě s pár záhony. Neumím si to představit na zahradě, kde chceme mít přes 40 záhonů. Bylo by to asi dost nákladné, vykopat to a pak dovést dostatek půdy. Neúrodná půda se postupně zlepší. Už teď je to vidět na prvních záhonech. Se suchem asi moc neudělám. Ale kvalitní půda a šetrný způsob hospodaření by měl pomoct. Akorát ti hlodavci jsou problém. S tím se ale taky snažím něco dělat. Uvidím, jak tento rok zafungují užovky. Taky už nebudou na pozemku hromady sena, co by mohlo pomoct. Veřím tomu, že časem se to zlepší a i příroda mi s řešením pomůže.

      Taky přeju ať se daří. Honza.

Komentáře nejsou povoleny.