Rok desátý – 6.4.2026: Výsadba cibule
6.4.2026
Tak jsme po dvou týdnech zase zpátky. Tentokrát už to bude i o první výsadbě a výsevech. Ale pěkně popořadě. První týden jsme zase nejdřív jeli na chalupu uklízet větve po ořezu poslední vrby. Tohle bylo snad poslední velké prořezání stromů. Odteď bychom to rádi udržovali pravidelným řezem. Uklízení větví jsme využili k tomu, že jsme si z té obrovské hromady vybrali celkem dost řízků, pomocí kterých jsme se rozhodli udělat nový živý plot. Jednoduše jsme je napíchali co nejhlouběji to šlo podél pletiva drátěného plotu v rozestupu cca 50 cm. Snad se jich uchytí co nejvíc a možná už další rok je budeme poprvé seřezávat a poslouží jako biomasa pro syntropic řadu, nebo možná i zeleninové záhony.
Při ořezu větví došlo k mírnému poškození jabloní, které rostou kousek vedle. Toho jsme využili, protože i tak jsme chtěli zase něco roubovat. Ulomené větvičky jsme později použili jako rouby. Z chalupy jsme jeli hned na zahradu, kde máme jednu jabloň, kterou jsme chtěli přeroubovat. Vyrostla sama u nově vytvořených záhonů snad hned první rok, co jsme koupili zahradu. Tvarově je to takový trochu netradiční strom s hodně nízko posazenými větvemi. Minulý rok byla jabloň plná květů, ale plodů jsme se zatím nedočkali. Měli jsme v plánu na ní naroubovat nějaké jiné odrůdy. Při bližší prohlídce jsme zjistili, že má stromek ve výšce asi 60 cm díru a kolem ní ne moc zdravé dřevo.
Proto jsme se rozhodli ze stromku odříznout celou vrchní část, včetně díry a poškozeného dřeva kolem. Na pahýl manželka naroubovala řízky z větviček jabloní, větvě kterých jsme si dovezli z chalupy. Ránu po řezu jsme natřeli balzámem na stromy, rouby obtočili lepící páskou a na to celé pak ještě manželka zavázala igelitový sáček. Na jabloni jsme zatím ponechali všechny větvě pod místem roubování, aby udržely stromek do té doby, než se ujmou rouby a vytvoříme tak v podstatě stromek nový.
Den na zahradě jsme se rozhodli ukončit vyčištěním bylinkové spirály. Začala po zimě obrůstat, tak byl nejvyšší čas zbavit rostliny starých a uschlých částí. Nejlépe to šlo u šalvěje, kde suché částí bylo možné lehce vylomit rukou. U yzopu, levandule a tymiánu jsme museli použít nůžky. Oregano, mátu a meduňku stačilo prohrábnout a odstranit staré části. Po našem zásahu vypadá bylinková spirála zase jako nová (skoro). Do budoucna ji ale máme v plánu zrušit úplně, tak budeme postupně bylinky přesouvat do syntropic řad, nebo záhonů. Samotné tvárnice chceme použít na chalupě k vybudování bylinkové zahrádky. To je ale plán na několik příštích let a realizovat ho budeme postupně.
Další víkend měl být prodloužený, velikonoční, co byla příležitost jet na naše pozemky víckrát. V pátek jsme se rozhodli pro zahradu a v plánu jsme měli výsadbu cibule (a šalotky). Sazečku jsme v bytě skladovali už moc dlouho, tak byl nejvyšší čas. Pro výsadbu jsme zvolili záhon, který byl po zimě takový nějaký průměrný. Projel jsem ho vidlemi kvůli nakypření a vyčistili jsme okraje od pýru. Zbytek povrchu záhonů sice nebyl úplně čistý, ale chtěl jsem toho odstraňovat co nejméně. Udělali jsme řádky a vysadili cibuli i šalotku. Tento rok už jenom do jednoho záhonu. Cibule odrůdy „Všetana“ vyšla skoro na půlku záhonu. Jak dlouho ležela v bytě, tak kvalita sazečky už nic moc. Některé cibulky vypadaly dost seschlé. Tak uvidíme, co všechno z toho vyklíčí. To šalotka z naší vlastní sadby byla o hodně lepší. Z ní jsme dosadili zbytek záhonu. Kdyby to bylo jenom na mně, tak už pěstujeme asi jenom šalotku. Ale protože manželka chce i cibuli, tak pořád kupujeme i sazečku osvědčené odrůdy „Všetana“. Časem bych byl rád i u cibule nezávislý na cizích semínkách a buď si dopěstoval vlastní sazečku, nebo ještě lépe pěstoval cibuli ze semínek. Jenom se mi to zatím moc nedaří. Asi to nechám na dobu, když už budeme mít na chalupě trvalé záhony a budu s tím moct pořádně experimentovat.
Při přípravě záhonu pro cibuli jsme narazili na celkem dost rostlinek česneku. Asi tam zůstal po sklizni a tento rok zase obrazil. Pro nás super bonus, protože jsme připravili záhon a současně měli sklizeň mladého česneku, který jsme si udělali hned na večeři. Na dalších záhonech máme takového dobrovolnického česneku více, takže časem to využijeme.
Když už píšu o česneku, tak ten plánovaně vysazený česnek vypadá pořád lépe na chalupě i zahradě. I když by to chtělo o malinko více vláhy, tak roste skoro před očima.
Výsadbou cibule příprava záhonu ještě neskončila. Kromě sadby cibule jsem vzal i semínka zeleniny, kterou lze teď vysadit. Pro výsev jsme zvolili náš pokusný záhon, kde zatím roste trvalá cibule a šťovík. Jedno i druhé vypadá dobře. Kromě toho je na záhoně i pár zapomenutých cibuli z minulé sezony, ale s těmi moc nepočítám. Možná je časem sklidíme a využijeme. Jinak na tom prázdném místě vedle trvalé cibule (obrázek níže) byl na podzim vysetý česnek ze semínek. Už i vyklíčil a je ho vidět, jenom na focení je zatím moc malý. Tak jsem zvědavý, jak tento experiment dopadne.
Minulý rok výsevy na částí pokusného záhonu moc nedopadly, tak jejich místo zabral měsíček ze samovýsevu. Nechali jsme ho tam i přes zimu. Teď na jaře jsou minulo roční rostliny už samozřejmě mrtvé a suché, ale dobře posloužily. Záhon sice vypadá na první pohled celkem brutálně, ale čištění bylo dost jednoduché. Co mně příjemně překvapilo, byla moc hezká půda na této části záhonu. Asi práce měsíčku a rostlinných zbytků, co se rozložili na povrchu půdy. Na tom samém záhonu, jenom v jiné částí, kde jsme minulý rok intenzivněji pěstovali (a narušovali půdu), nebyla rozhodně tak hezká půda. Byla více slehlá, a ne tak kyprá. Cílem je dosáhnout toho, aby byla půda všude tak hezká, jako na místě po měsíčku.
Semínek, co jsem chtěl vysít do pokusného záhonu bylo hodně. Doma jsem si připravil semínka ředkviček odrůd „Slovana“ a „Viola“, špenát odrůdy „Matador“ z vlastních i kupovaných semínek, roketu z vlastních semínek a bob z vlastních semínek. Když jsem nakupoval semínka na letošní sezonu, tak mě zaujala cibule sečka a rozhodl jsem se tento rok udělat menší test. Koupil jsem semínka odrůd „Entita“, „Long White Ishikura“ a „Red Toga“. Od každé odrůdy jsme vyseli po dva řádky. U ředkviček to byli čtyři řádky od každé odrůdy a u špenátu taky. S bobem zatím moc dobré zkušenosti nemáme a dávám mu ještě šanci. Tento rok jde spíše o další test a případné namnožení si vlastního osiva.
Všechny výsevy zabrali celkem dost prostoru na záhonu, takže už moc místa nezůstalo. A to ještě toho chci později vysít celkem dost. Asi budeme trochu improvizovat. Po jarní zelenině by na záhon měly přijít papriky. Předpokládám, že do té doby jarní zeleninu sklidíme.
Po ukončení výsevů jsme jeli ještě na otočku na chalupu. Nic jsme tam ale nedělali, protože jsme tam chtěli jet v pondělí a věnovat chalupě více času. Plány se ale mírně změnili a v pondělí jsme jeli nejdřív na zahradu. Při výsadbě šalotky nám nestačila sadba na tři řádky, tak jsme si donesli další cibulky. Taky jsem si chtěl nabrat kompostu, protože jsem měl v plánu přesadit papriky. Takže po příjezdu na zahradu jsem vyklopil bioodpad, nabral kompost a vysadil zbytek šalotky. Pak už jsme vyrazili na chalupu. Tam je práce hodně, ale pro tento den jsme měli v plánu přesadit narcisy a tulipány. Měli jsme je i na místech, kde projížděla a asi ještě bude projíždět těžká technika a nechtěli jsme je ztratit.
Nové místo pro výsadbu jsme zvolili mezi keříky zimolezu kamčatského. Doteď jsme mezi keři měli nataženou silážní plachtu, použití které se už snažím omezovat na minimum. Plachtu mezi keři jsme sundali a namísto toho tam manželka vysadila narcisy a tulipány, které jsme zachránili z problematických míst. Později, když narcisy a tulipány odkvetou, tak mám v plánu mezi keři porost pravidelně sekat a mulčovat tím kolem keřů.
Přesazování cibulovin byla spíše taková oddechovka, ale občas si je potřeba udělat i radost, a ne jenom dělat práce, které se „musí“ udělat. Po výsadbě cibulovin jsme už nic dalšího nezačínali. Bylo sice hezky a moc se mi zpátky do Prahy nechtělo, ale měl jsem v plánu ještě přesadit papriky. Na sadbovač už začínaly být trochu velké. Takže hned po příjezdu zpátky do Prahy jsem se do toho pustil. Z chalupy jsme si dovezli i truhlíky a nějaké květináče. Truhlíky rád používám pro přesazování rajčat, ale papriky jsme se rozhodli přesadit do květináčů. Váhal jsem nad množstvím. Nakonec jsem počet zvolil podle velikosti truhlíku, do kterých jsem se rozhodl květináče umístit. Nebudu tak potřebovat pod květináče žádné podložky. Vyšlo to pět květináčů na truhlík. Vyséval jsem čtyři odrůdy, ale jedna, paprika odrůdy „De Cayenne“, nevyklíčila, a to ani z opakovaných výsevů. Zbylé tři odrůdy vyklíčily i rostly hezky. Rostlin jsme měli více než jsme potřebovali. Do jednoho květináče jsem vysadil vždy jeden pár paprik, takže máme od každé odrůdy po 10 kusů. Nakonec jsem ještě naplnil dalších pět květináčů a potřetí vysel pálivou papriku z nových semínek, které jsem koupil den předtím. Celkově tedy máme 20 květináčů s paprikami, co je o dost více než jsem měl v plánu. Ale tak uvidíme. Místo na záhonech by mělo být. Jenom bude asi problém, kde všechny ty truhlíky a květináče v bytě umístím, když dojde na přesazování rajčat. Ty jsem vysel jenom teď v sobotu, takže ještě ani nevyklíčily.
Výsadbou paprik jsme ukončili práce přes velikonoční víkend. Udělali jsme všechno, co jsme měli v plánu. Spousta práce nás ještě čeká, ale rozhodl jsem se, že to nebudu moc hrotit. Pokud vše dopadne dobře, tak další víkend vysejeme mrkev, petržel, pastinák a kopr. Jsou to jenom dva záhony, takže by to mělo být relativně rychlé. Taky máme v plánu ostříhat růže, co odkládáme už nějaký ten týden. Tak snad zase všechno dopadne podle plánu.
